|
|
Dětské folklórní soubory v Praze
Řeháková, Kateřina ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
NÁZEV: Dětské folklorní soubory v Praze ABSTRAKT: Má diplomová práce se věnuje působení dětských folklorních souborů v Praze. Ve své práci mapuji jednotlivé pražské dětské folklorní soubory, zjišťuji, jakou národopisnou oblast České republiky zpracovávají. Dalším cílem je sběr informací týkajících se organizačního zajištění souborů. Zajímají mě důvody vedoucích, které je vedly k založení a vedení folklorního souboru. Prostřednictvím rozhovorů s nimi zjišťuji, proč se věnují práci v dětském folklorním souboru, co si myslí, že v dnešní době folklor může dětem přinášet, a co je na práci vedoucího folklorního souboru nejobtížnější. V neposlední řadě je mým cílem nalézt příčiny motivace dětí k působení ve folklorním souboru a k folkloru samotnému. Ve své práci využívám výzkumné metody - kvalitativní a kvantitativní výzkum. KLÍČOVÁ SLOVA: folklor, folklorismus, dětský folklorní soubor, motivace
|
|
| |
|
|
Provence mirrored in its legends
Saulichová, Markéta ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Kalfiřtová, Eva (oponent)
Anotační list Název bakalářské práce: Provence dans le miroir de ses légendes Klíčová slova: legenda, mýtus, tradice, folklor, Provence, antropologie Abstrakt: Tématem bakalářské práce je francouzský region Provence-Alpes-Côte-d'Azur a její legendy. První část je zaměřena na samotný region popsaný z několika aspektů. Je zde uvedena zeměpisná poloha, podnebí, typické produkty. Dále je zde zmíněna historie tohoto regionu a to se zaměřením na antiku po středověk. Velmi důležitou součást práce tvoří jazykové prostředí tohoto regionu. Poté jsou v práci rozebrány jednotlivé legendy, které jsou zařazené do historického vývoje regionu.
|
|
|
Pohádkové motivy v epice 2. poloviny 19. století
Vlčková, Barbora ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Pohádkové motivy v epice 2. poloviny 19. století je založena na rozboru vybraných textů a jejich interpretaci, která směřuje k objasnění významotvorné funkce pohádkových motivů v epice 2. poloviny 19. století. Zaměřuje se na podobu pohádky jako specifické narativní formy a na proměnu její funkce v kontextu poezie využívající pohádkové prvky. Současně je reflektován odkaz k tradici lidové pohádky, reprezentován osobnostmi Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové. Interpretace děl se opírá o studii Vladimíra Proppa Morfologie pohádky, která stanovuje strukturu pohádkových funkcí. Závěry práce jsou vyjádřeny na základě porovnání epických skladeb Dědův odkaz od Adolfa Heyduka a Vyšehrad od Julia Zeyera s Proppovou funkční analýzou.
|
|
|
Využití dramatické výchovy v dětském folklorním souboru
Urbanová, Kateřina ; Marušák, Radek (vedoucí práce) ; Ferklová, Alžběta (oponent)
Tato práce pojednává o využití prvků dramatické výchovy při práci s dětmi v dětském folklorním souboru. Hlavním cílem práce je ukázat možnosti uplatnění metod dramatické výchovy při práci s dětmi a při přípravě jevištního tvaru. Cílem je dále zjistit, co dramatická výchova přináší do dětského folklorního souboru a jaké zde najde uplatnění. Jelikož v dětském folklorním souboru najdeme velmi specificky heterogenní skupinu dětí, zabývá se práce i jejím složením a postavením předškolního dítěte v takovéto skupině. V teoretické části jsou vymezeny pojmy lidová kultura, folklor a folklorismus, je zde blíže popsán dětský folklor. Práce se podrobněji zabývá propojením dětského folkloru s dramatickou výchovou. V teoretické části jsou dále uvedeny metody a cíle dramatické výchovy obecně i s ohledem na předškolní dítě. Zabývá se také teoretickým hlediskem propojení různých věkových skupin dětí od předškolního věku až po starší školní věk s ohledem na jejich sociální vyspělost. V praktické části je popsán a zreflektován akční výzkum, který zkoumá využitelnost rolové hry, improvizace a dalších metod a principů dramatické výchovy při procesu vzniku inscenace v konkrétním dětském folklorním souboru. Prostřednictvím akčního výzkumu byly ukázány možnosti uplatnění dramatické výchovy v dětském folklorním souboru při...
|
|
|
Lidová hudba jako součást tradic na Chodsku
Dufek, Václav ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je seznámení s bohatou lidovou tvorbou na území Chodska, především pak uplatnění hudební složky v rámci určitých tradic tohoto kraje. Vnímá hudbu jako nezbytnou součást nejen určitých zvyků, ale také životního stylu této příhraniční oblasti vůbec. Kromě významných dnů pojednává také o proměnách folklorního dění na vesnicích i v samotné metropoli a kolébce Chodských slavností - Domažlicích.
|
|
|
Folklorní soubor Skejušan: minulost, současnost, perspektivy. Případová studie kulturní strategie
Malinová, Irina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce je analyzovat podoby a způsoby prezentace kulturního dědictví vybrané etnické skupiny Rusínů prostřednictvím folklorního souboru Skejušan. Práce má formu případové studie a zabývá se souborem včetně charakteristiky jeho repertoáru - písní, národních zvyků a tradic. Tento soubor je významný především tím, že na rozdíl od dalších rusínských souborů v ČR se snaží uchovávat pouze rusínský folklor, a to značně konzervativním způsobem. Interpretace folkloru se tak netýká jen např. izolovaných písňových útvarů, ale bere ve značné míře v potaz i původní kontext, v němž dané písňové útvary v kultuře dříve fungovaly. Práce svým výzkumem a následnými závěry přispívá k debatě o problematice rusínské národní menšiny, pokouší se v tomto kontextu charakterizovat komplikovanou národnostní identitu Rusínů v rámci multikulturního prostředí, v němž Rusíni v ČR žijí, a definuje také vlivy tohoto prostředí na rusínskou kulturu. Vyjadřuje se též k historii migrace relativně malé skupiny tzv. "skejušských" Rusínů, analyzuje a objasňuje transmisi tradic a zvyků během jejich přesunu ze Slovenska do Rumunska a především pak následného stěhování z Rumunska do Čech. Součástí práce je i porovnání odlišných a analogických prvků mezi skejušským folklorem a folklorem jiných národů. Důležitým výstupem...
|
|
|
Folklor ve výuce hudební výchovy na druhém stupni základních škol
Vejborová, Petra ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou využití českého folklorního odkazu ve výuce hudební výchovy na druhém stupni základních škol. Přináší teoretické informace týkající se českého folkloru. Analyzuje současnou nabídku učebnic hudební výchovy určených pro druhý stupeň základní školy z hlediska obsahu folklorní tematiky a prezentuje výsledky výzkumu orientovaného na výuku folkloru na druhém stupni základních škol. Na základě těchto výsledků je v závěru práce navržen projekt, který přináší možnosti, jak efektivně zapojit výuku českého folkloru do hodin hudební výchovy i jiných předmětů vyučovaných v rámci druhého stupně základních škol.
|
|
|
Život a raná tvorba Josefa Macha
Havlátová, Bára ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce je založena na interpretaci života, raného díla a významu spisovatele Josefa Macha. Podle těchto kritérií je rozčleněna do tří tematických celků. První část představuje Machův životopis, který vychází z původních informací z díla, z korespondence a z dokumentů institucí, s nimiž byl jeho život spjat. Druhá část práce analyzuje Machovy první dvě básnické sbírky, a to z formálního a především ze sémantického hlediska. V posledním oddíle se práce zaměřuje na vybranou sekundární literaturu o Josefu Machovi a na průběh a vývoj vydávání a zpracování jeho díla. Cílem práce je jednak snaha o ucelení informací o českém básníku, který měl vliv jak na domácí literaturu, tak na literaturu v zahraničí; usiluje rovněž o nastínění základního tematického přehledu jeho rané tvorby.
|
|
|
SLOVÁCKÁ SONDA. Vyjednávání lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku.
Svobodová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem tohoto hudebně-antropologického kvalitativního výzkumu, který byl založen především na práci v terénu, je popsat, analyzovat a interpretovat konstruování lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku. Ve výzkumu se věnuji především dvěma slováckým hudebním uskupením - PSCrew a 12:PIET. Kapela PSCrew se prezentuje prostřednictvím žánru hip-hop a kapela 12:PIET žánrem punk. Hudební činnost kapel v práci definuji - s použitím emického pojmu - jako alternativní folklor. S využitím teoretických konceptů stereotypu a částečně také retra a revivalu, jsem se snažila ukázat, jakými způsoby alternativní hudebníci skrze své hudební světy tzv. soundscapes naplňují vlastní představy o tom, co je považováno za slovácké a jakým způsobem probíhá vyjednávání jejich lokální identity. Ve své hudební tvorbě obě kapely explicitně odkazují na život na Slovácku, který se - s důrazem na autenticitu své tvorby - snaží v hudbě reflektovat. Přitom využívají, mimo jiné, různých lokálně daných stereotypů. Tyto stereotypy jsou skrze činnost kapel rekontextualizovány pomocí jejich adaptace do podoby, která odráží postmoderní dobu.
|
host ::
RSS.