|
|
Subjektivní chudoba v České republice
Martínková, Monika ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Křížová, Eva (oponent)
Bakalářská práce pojednává o významu měření subjektivní chudoby pro sociální práci a sociální politiku a poukazuje na její souvislosti s kvalitou života jednotlivců a rodin. Práce usiluje, aby názorně vyplynuly přínosy přímého, tedy subjektivního měření chudoby ve srovnání s měřením objektivním a mezioborové souvislosti v rámci sociologie a sociální práce. Prostřednictvím odborných výzkumů zhodnocuje, jak sociální práce prospívá v řešení soudobých sociálních problémů. Ukazuje, jak může výzkum subjektivního vnímání chudoby v tomto směru prospět. Zjišťuje, jak měření subjektivní chudoby pomáhá v určování potřeb klienta. Kazuistikou ukazuje, že akceptování individuálního způsobu prožívání obtížné sociální situace klientem přispívá efektivitě pomoci. Zahrnuté odborné příspěvky mimo jiné poukazují na dopad chudoby na život dětí a přibližují nová sociální rizika, která se neustále vyvíjí. Odborná pojednání dále zkoumají možnosti zefektivnění metod sociální práce a jejich dalšího vývoje. Klíčová slova Deprivace, hranice subjektivní chudoby, koncepty chudoby, příjmová chudoba, subjektivní chudoba, sociální vyloučení, životní minimum.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv psychosomatické situace matek v těhotenství na prenatální vývoj dítěte
ŠIMEČKOVÁ, Alžběta
Současný stav: Duševní pohoda prožívaná v těhotenství patří k nejkrásnějším obdobím v životě ženy. Je to jakýsi prožitek zázraku. S těhotenstvím přichází období plné změn. Ženě i partnerovi se mění životní hodnoty, dochází ke změně životního stylu a nastává také změna životních rolí. Gravidní žena má pocit, že nic nebude jako dříve. Těhotná žena je velmi citlivá a také i snadno zranitelná. Cíl práce: Cílem diplomové práce je zhodnotit psychosomatickou situaci těhotné ženy a její vliv na prenatální a postnatální vývoj dítěte. Dalším cílem je určit míru psychické (ne) pohody během těhotenství a po porodu. Způsob dosažení cíle: K dosažení stanovených cílů byla použita kvalitativní sekundární analýza dat a dokumentů a následná syntéza získaných informací. K získání dat jsem využila Národní lékařskou knihovnu v Praze, knihovnu 2. LF UK a FN Motol v Praze, knihovnu Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně a Akademickou knihovnu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Prohledány byly i mezinárodní internetové databáze ScienceDirect, Ebscohost, PubMed. V databázi Scopus bylo hledání pomocí klíčových slov neúspěšné. Vědecké přínosy práce:Přínosem diplomové práce je zhodnocení vlivu míry psychické pohody těhotných žen pomocí Freyberghovy škály na základě získaných dat. Výzkumná metoda a výzkumný soubor: V diplomové práci je použito standardizované hodnocení pomocí Freyberghovy škály tvořené uzavřenými sedmdesáti otázkami. Byl získán souhlas respondentek a také pana profesora Freybergha s použitím standardizované škály. V příloze je souhlas pana profesora Freybergha s použitím hodnoticí škály v mé diplomové práci. Respondentky byly osloveny od února 2017 až do února 2018. Výzkumný soubor byl získán písemnou formou, osobním předáním nebo předáním přes sociální sítě. Bylo osloveno celkem třicet gravidních žen, z toho patnáct bylo ochotných se zapojit do výzkumu. Každou respondentku jsem oslovila ve třetím, v šestém, v devátém měsíci těhotenství a dále po porodu. Respondentky vyplňovaly vždy stejnou hodnoticí škálu ze sedmdesáti otázek a jejich úkolem bylo vyjádřit frekvenci výskytu pocitů na čtyř-bodové stupnici od "nikdy, vůbec", "zřídka, výjimečně", "někdy, příležitostně", "často", až po "vždy, stále, pořád". Devět oslovených respondentek bylo poprvé těhotných a šest respondentek mělo alespoň jednu zkušenost s těhotenstvím. Vyhodnocení bylo provedeno pomocí kvalitativní metody formou axiálního a selektivního kódování zakotvených tvrzení pomocí počítačového programu Atlas.ti. Získané poznatky, závěr: Práce pojednává o míře významu psychosomatiky gravidních žen hodnocené použitím Freyberghovy sebehodnoticí škály. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část práce se zaměřuje na vývoj plodu během celé gravidity, na prenatální psychologii, prenatální historii a také na nejdůležitější součást prenatální komunikaci. V praktické části je zvolený kvalitativní výzkum zaměřen na psychickou pohodu těhotných žen, hodnocenou pomocí Freyberghovy škály ve vybraných měsících gravidity.
|
|
|
Duchovní péče v dětských domovech se zřetelem ke kaplanství
Plicková, Jana ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Liguš, Ján (oponent)
Děti umístěné v dětském domově přišli o možnost vyrůstat v přirozeném rodinném prostředí, a proto není divu, že se potýkají s různými citovými deprivacemi, které velmi ovlivňují jejich vývoj. Česká školní inspekce upozorňuje na tento problém a kritizuje nedostatek specialistů v dětském domově, kteří by systematicky a dlouhodobě s dětmi pracovali a řešili případné obtíže. K tomu se do prostředí české sekulární společnosti přidávají hlasy primární pedagogiky, psychologie, filosofie i teologie s upozorněním, že součástí každé osobnosti dítěte je i přesah (transcendence), který má být rozvíjen edukací. Církev má potenciál v této situaci pomoci, neboť duchovní péče v různých necírkevních institucích se díky svému přínosu pomalu dostává do podvědomí. Proto se tato práce klade za cíl vydefinování kaplanství v dětském domově. Jelikož se jedná o nové téma, je nejprve nutné v prvních dvouch kapitolách čtenáře seznámit s problematikou duchovní péče. Druhá kapitola je věnována právům a potřebám dítěte a ve třetí kapitole je představeno prostředí dětského domova. Čtvrtá kapitola nás seznamuje s pojmem kaplanství a jeho třemi typy, které v České republice již fungují. Pátá kapitola se zabývá kaplanstvím v dětském domově a návrhy, kde by kaplan mohl pomoci. V závěru práce jsou předloženy argumenty pro zavedení...
|
|
|
Specifika arteterapeutické práce s dětmi mladšího školního věku s nařízenou ústavní výchovou (se zaměřením na psychickou deprivaci a syndrom CAN)
VÁVROVÁ, Lenka
Cílem této bakalářské práce je obeznámit čtenáře s problematikou arteterapie s dětmi trpícími syndromem CAN v prostředí dětského domova se školou. Děti trpící touto poruchou, kterou se zároveň zabývá teoretická část této práce, mají specifické problémy vycházející z deprivace a raného traumatu. V teoretické části autorka práce předestírá nezbytně nutnou teorii pro pochopení celého tématu týkajícího se syndromu CAN a projevu s ním spojených. V praktické části této práce pak autorka prezentuje dvě podrobné kazuistické studie založené na její arteterapeutické práci s dětskými klienty. V kazuistických studiích jsou ukázány specifické symptomy a projevy, které jsou spojeny se syndromem CAN a zobrazují se ve výtvarné tvorbě dětí. V závěru práce pak nabízí diskuzi, kde je vše shrnuto a diskutováno tak, že dochází ke konkrétním poznatkům.
|
|
|
Dítě ze sociálně znevýhodněného prostředí v mateřské škole
CHVALKOVSKÁ, Šárka
Bakalářská práce si klade za cíl zjistit vliv výchovného prostředí mateřské školy na utváření dítěte ze sociálně znevýhodněného prostředí. Dále zjistit motivaci rodičů těchto dětí k docházce dítěte do mateřské školy a naplnění jejich očekávání. Teoretická část se věnuje tématům jako je sociální znevýhodnění, rodina, důvod vzniku sociálně patologických jevů i deprivace a význam mateřské školy v životě předškolního dítěte. V praktické části jsou prezentovány výsledky kvalitativního šetření, které je realizováno formou rozhovorů s rodiči těchto dětí a dále metodou pozorování chování dětí a jeho proměny v průběhu docházky do mateřské školy.
|
|
|
Následná péče po ukončení ústavní výchovy
SYNKOVÁ GROESLOVÁ, Gabriela
Diplomová práce se zabývá následnou péčí po propuštění z ústavní výchovy a souvislostmi mezi absencí vazebné osoby a začleněním mladého dospělého končícího ústavní výchovu do společnosti. Zmiňuje problematiku ústavní výchovy s důrazem na její ukončení, nabízí doporučení ke změnám a příklad dobré praxe z Německa. Uvádí největší problémy dětí po ukončení ústavní výchovy a podrobně se věnuje důsledkům nedostatečné emocionální podpory. Výzkumná část zjišťuje s použitím případových studií, zda si mohou děti žijící v dětském domově najít vazebnou osobu a jak její přítomnost nebo absence ovlivňuje jejich budoucí život.
|
|
|
Následky psychické deprivace
SURÁ, Zuzana
Má práce se zabývá popsání následků psychické deprivace v dětství. Začátek práce se zaměřuje na deprivaci. Dále se zaměřuji na podmínky deprivace a rizikové faktory, které mohou deprivaci způsobit. V další kapitole se zaměřuji na pojmy, které souvisí s deprivací, nebo jsou v některých případech s ní zaměňovány. Pojmy jsou deprivace, kterou dále rozšiřuji o psychickou deprivaci, attachment, subdeprivace, zanedbávání, izolace, separace. Třetí kapitolou jsou následky psychické deprivace. V této kapitole popisuji určité následky psychické deprivace u dětí izolovaných, dětí v ústavní péči, dětí deprivovaných v rodinách a nechtěných děti. Poslední kapitola, která uzavírá mou práci, je terapie. Zde okrajově popisuji, jak probíhá terapie s dětmi, které jsou deprivované.
|
|
|
Hodnoty a aspirace klientů v ústavní výchově
Pospíšilová, Simona ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnotami a životními aspiracemi klientů s nařízenou ústavní teoretické a praktické části. Teoretická část se věnuje legislativě náhradní výchovnou péčí v České republice, etiologií rizikového poruchami chování dětského věku a dopady institucionální výchovy na celkový vývoj osobnosti dítěte. Cílem praktické části je prostřednictvím výzkumného šetření zmapovat klienty Dětského domova se školou Liběchov. Zaměřit se na život klientů před DDŠ a zjistit jejich hodnotové orientace a životní aspirace v oblasti vzdělání a partnerských vztahů v původním rodinným prostředím. Výsledky šetření poukazují vnímání hodnoty rodiny, partnerství ve vztazích a vzdělání. Klíčová s náhradní výchovná péče, rizikové chování, poruchy chování, morální vývoj, attachment,
|
host ::
RSS.