|
|
Regions through time and space: Problem of regionalization
Semian, Michal ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent) ; Daněk, Petr (oponent)
Předkládaná disertační práce vychází z paradigmatu nové regionální geografie, které se v geografickém myšlení prosazuje od 80. let 20. stol. Podstatou tohoto přístupu je pojetí regionu jako sociálního konstruktu, který je historicky kontingentním procesem. Region je tedy v čase vytvářen, reprodukován a posléze zaniká. Práce vychází z předpokladu, že prakticky v jakémkoliv území lze najít pluralitu regionů existující v měnících se časoprostorových kontextech (s rozdílnými mechanizmy konstruování i významy). Zjednodušeně se dá hovořit o pluralitě regionálních obrazů, které jsou na jedné straně vytvářeny regionálními aktéry za určitým účelem a na straně druhé jsou vnímané a reprodukované obyvateli uvnitř i vně regionu ve snaze porozumět okolnímu světu a potřebě najít si ve světě své vlastní místo. Motivace pro vytváření obrazů regionu mohou být různé, od pouhé manifestace svého postavení v regionálním systému, přes snahu připoutat pozornost lidí až po snahu využít potenciál regionu k naplnění vlastních mocenských aj. cílů. Jednotlivé obrazy tak mohou být chápány jako určité vrstvy regionu. Na základě jejich syntézy lze hledat obecnou představu o regionu. Práce přispívá do diskuse o konceptualizaci regionu, regionální identity a jejich vzájemném vztahu. Konkrétně se pak snaží ověřit možnosti provádět...
|
|
|
Stabilita regionálních elit v Česku (2000 - 2012): Příklad Karlovarského kraje
Dufková, Kateřina ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jeřábek, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí krajských zastupitelů v procesu rozvoje regionu, a to na příkladu Karlovarského kraje. Snaží se určit, jakým způsobem se do rozvoje regionu promítá stabilita regionálních elit, a to jednak stabilita jejich územního rozložení a jednak jejich stabilita v čase. Základ práce tvoří obecná východiska ke studiu problematiky regionálního rozvoje s důrazem na význam měkkých faktorů rozvoje v kontextu institucionálních přístupů. Významnou část práce tvoří analýza vnitřní diferenciace zájmového území a jejích podmíněností. Vlastní výzkum pak zahrnuje dvě fáze. Výsledkem první fáze je sestavení rozsáhlé databáze kandidátů zvolených do zastupitelstev krajů Česka ve volbách v letech 2000, 2004, 2008 a 2012 a analýza změn ve složení těchto zastupitelstev z hlediska personálního obsazení. Ve druhé fázi je formou dotazníkového šetření analyzována územní identita, postoje a motivace současných zastupitelů Karlovarského kraje a jejich vliv na rozvoj tohoto regionu. Výzkum prokázal relativně vysokou stabilitu regionálních elit v čase, avšak velmi nízkou stabilitu jejich územního rozložení. Zdá se však, že tato skutečnost nemá na rozvoj regionu zásadní vliv, resp. že se rozvojové priority zastupitelů příliš neliší v závislosti na místě jejich bydliště či délce působení ve funkci. Klíčová...
|
|
|
Role kulturně významných lokalit v reprodukci územních identit: příklad poutních míst
Loudilová, Lada ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Frajer, Jindřich (oponent)
Role kulturně významných lokalit v reprodukci územních identit: příklad poutních míst Práce se zabývá diskuzí existující vlivů a významů vybraných poutních míst v Česku (Stará Boleslav, Svatý Kopeček u Olomouce a Filipov) z hlediska utváření identity regionu v závislosti na odlišném historickém vývoji a společenských a kulturních podmínkách jednotlivých oblastí reprezentující 2 dichotomie (pohraničí vs. vnitrozemí, Čechy vs. Morava). Dále se práce věnuje postavením poutních míst z hlediska konání hlavních poutí a poutním místům ve vědomí věřících i nevěřících obyvatel. Bylo zjištěno, že lidé se s poutními místy dokážou identifikovat, nicméně je to dlouhodobý proces, který souvisí s historickým a společensko-kulturním vývojem regionu. V dichotomii pohraničí vs. vnitrozemí lze pozorovat odlišné významy poutních míst, které se promítají do identifikace s územím, zatímco v dichotomii Čechy vs. Morava se tyto významy výrazně neliší. Klíčová slova: poutní místo; regionální identita; kulturní dědictví; Česko
|
|
| |
|
|
Faktory rozhodování o místě trvalého bydlení ve vybraných periferiích Česka: příklad mladých rodin
Vrána, Petr ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Heřmanová, Eva (oponent)
Tato práce se snaží zjistit důvody výběru lokality pro trvalé bydlení ve dvou potenciálně odlišných periferních oblastech České republiky, resp. Moravy, s kontinuálním demografickým vývojem. Zacíleno je v tomto případě na mladé rodiny nejvíce vystihující aktuální charakteristiky výběru lokality pro trvalé bydlení s ohledem na velkou pravděpodobnost nedávno dokončené či probíhající rezidenční mobility. Pro účely diplomové práce bylo provedeno v roce 2012 vlastní dotazníkové šetření v rámci vymezených periferií Středozápadní Moravy a Východního Slovácka a na základě získaných dat od respondentů byly provedeny analytické operace v rámci statistického programu. Tato práce nejprve analyzuje variabilitu preferencí rozhodovacích faktorů, zkoumá společné či diferencující latentní charakteristiky rozhodovacího procesu na základě vymezených faktorů a zkoumá stupeň modality rozhodovacího procesu dle konceptu rezidenční mobility Era (2002). Druhá část je pak zaměřena na možné kauzality rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami zkoumaných oblastí, resp. se jedná o kauzality s percepcí perifernosti dané lokality, sociálním kapitálem a s územní či regionální identitou respondentů. Data k těmto atributům jsou rovněž získána v rámci dotazníkového šetření. Tedy výzkumnou otázkou je zda intenzita sociálního...
|
|
|
Role systémů značení regionálních produktů v procesu institucionalizace regionů a v jejich rozvoji
Kašková, Magdalena
Diplomová práce řeší v rámci české geografie dosud málo zkoumané téma regionálních produktů, resp. systémů značení regionálních produktů. Snaží se jednak určit jejich roli v procesu institucionalizace regionu (podle Anssi Paasiho), jednak identifikovat přínosy značení k rozvoji regionu. Základ práce tvoří teoretická rozprava zahrnující koncept formování regionu a regionální identity, téma regionálních produktů jako součást konceptu alternativních potravinových sítí a problematiku symboliky a značek. Vlastní výzkum má tři fáze. Výsledkem první fáze je sestavení databáze českých systémů značení a zhodnocení vývoje značení regionálních produktů v Česku. Další fáze hodnotí z různých hledisek (polohových, strukturálních aj.) 22 vybraných systémů značení sdružených v Asociaci regionálních značek. Třetí fáze výzkumu ověřuje a doplňuje zjištěné údaje formou řízených rozhovorů s klíčovými aktéry systémů značení. Práce prokázala na všech měřítkových úrovních vztah mezi značením regionálních produktů a institucionaliazcí regionu. Značení se uplatňuje zejména při vymezování prostorového tvaru regionu a upevňování regionálního vědomí a image regionu. Značení regionálních produktů může být účinným nástrojem rozvoje regionů včetně problémových, nelze je však přeceňovat. Jde spíše o vhodnou doplňkovou aktivitu v...
|
|
|
Historickogeografická česko-moravská zemská hranice: rekonstrukce, percepce, významy
Chalupa, Jan ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šerý, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje reliktní česko-moravské zemské hranici v kontextu moravistického hnutí, které se v Česku objevilo po roce 1989. Cílem práce je zhodnotit existenci reliktní zemské hranice ve vědomí populace a roli zemské hranice ve vztahu k oživování regionalismu a nacionalismu. V první části se diskutují pojetí reliktní hranice, regionální identity a národa v odborné literatuře. V druhé části se srovnává průběh zemské hranice s územním dosahem deklarování moravské národnosti obyvateli "příhraničních" okresů v novodobých sčítáních lidu a volební podpory moravistických stran. Cílem je porovnat hranici s jednou z možných současných zón vymezujících Moravu. Ve třetí části práce se analyzují podoby a souvislosti moravské identity ve dvou zájmových obcích při zemské hranici. Tyto obce reprezentují rozdílné typy česko-moravského pomezí z hlediska deklarování národnosti, volebních úspěchů moravistů, poválečného dosídlení i příslušnosti ke správním celkům v Čechách či na Moravě. Nakonec se hodnotí povědomí o průběhu zemské hranice v těchto obcích a významy, které pro obyvatele obcí představuje. Hodnocení vychází z výstupů terénního šetření, resp. z rozhovorů s obyvateli těchto obcí a jejich zakreslování představ zemské hranice do slepé mapy. Výzkum prokázal, že reliktní zemská hranice mezi Čechami...
|
|
|
Regionální identita obyvatel šumavského podhůří: komparace měst Klatovy, Sušice a Vimperk
Kovárnová, Pavlína ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Nováček, Aleš (oponent)
KOVÁRNOVÁ, P. (2015): Regionální identita obyvatel šumavského podhůří: komparace měst Klatovy, Sušice a Vimperk. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 98 s. Diplomová práce se zabývá tématem regionální identity obyvatel šumavského podhůří. Hlavním cílem práce je identifikovat a vyhodnotit faktory formující regionální identitu v oblasti šumavského podhůří, které by mohly být zvažovány jako podklad pro diskuze o možnostech budoucího rozvoje tohoto území. Práce vychází z obecných východisek studia územních identit a příhraničních periferií, která jsou založena na heuristice a diskuzi literatury věnující se procesu formování regionální identity, polarizaci prostoru, problematice periferních a pohraničních oblastí. Dílčím cílem práce je posoudit rozdíly regionální identity kontinuálně osídlené, částečně přesídlené a přesídlené oblasti. Jeho náplní je vymezení a hodnocení kategorií potenciálu určujícího formování regionální identity. Objektem výzkumu jsou tři lokality s mimořádně složitým historickým vývojem, města Klatovy, Sušice a Vimperk. Náplní tohoto cíle je nalézt odlišné faktory formující regionální identitu mezi třemi městy, lišícími se průběhem událostí zejména v druhé polovině 20. století. Třetí dílčí cíl...
|
|
|
Role systémů značení regionálních produktů v procesu institucionalizace regionů a v jejich rozvoji
Kašková, Magdalena ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jehlička, Petr (oponent)
Diplomová práce řeší v rámci české geografie dosud málo zkoumané téma regionálních produktů, resp. systémů značení regionálních produktů. Snaží se jednak určit jejich roli v procesu institucionalizace regionu (podle Anssi Paasiho), jednak identifikovat přínosy značení k rozvoji regionu. Základ práce tvoří teoretická rozprava zahrnující koncept formování regionu a regionální identity, téma regionálních produktů jako součást konceptu alternativních potravinových sítí a problematiku symboliky a značek. Vlastní výzkum má tři fáze. Výsledkem první fáze je sestavení databáze českých systémů značení a zhodnocení vývoje značení regionálních produktů v Česku. Další fáze hodnotí z různých hledisek (polohových, strukturálních aj.) 22 vybraných systémů značení sdružených v Asociaci regionálních značek. Třetí fáze výzkumu ověřuje a doplňuje zjištěné údaje formou řízených rozhovorů s klíčovými aktéry systémů značení. Práce prokázala na všech měřítkových úrovních vztah mezi značením regionálních produktů a institucionaliazcí regionu. Značení se uplatňuje zejména při vymezování prostorového tvaru regionu a upevňování regionálního vědomí a image regionu. Značení regionálních produktů může být účinným nástrojem rozvoje regionů včetně problémových, nelze je však přeceňovat. Jde spíše o vhodnou doplňkovou aktivitu v...
|
|
|
Reliktní česko-moravská zemská hranice v historickogeografických souvislostech
Chalupa, Jan ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá významem reliktní česko-moravské zemské hranice v minulosti i v současnosti. Území dnešního Česka bylo s různými obměnami zhruba 1000 let členěno na země, roku 1949 bylo zemské zřízení zrušeno a z funkční hranice se stala reliktní. Vývoj významu česko-moravské hranice v minulosti je řešen metodou rešerše literatury, jeden z jejích současných projevů, deklarování moravské národnosti, je zjišťován analýzou dat ze Sčítání lidu 1991 a 2001 v zájmovém území tvořeném okresy přiléhajícími k hranici. Kromě toho je její průběh z posledního roku její platnosti srovnáván s hranicemi administrativních jednotek tří územních členění dnešního Česka, která následovala po jejím zrušení. Klíčová slova: reliktní hranice, česko-moravská zemská hranice, moravská národnost
|
host ::
RSS.