|
|
Přírodovědná exkurze do Krčského lesa
Cibíková, Markéta ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Švecová, Milada (oponent)
Exkurze je organizační forma výuky, která je na dnešních školách poměrně často opomíjená. Exkurze hraje významnou úlohu ve vzdělávání žáků základních i středních škol, protože umožňuje propojit vědomosti žáků získané během teoretické výuky ve školních lavicích s praktickými ukázkami předmětů, procesů a vzájemných vztahů mezi objekty přímo v terénu. Žáci si tak lépe osvojí požadované učivo a efektivněji dochází k naplnění předem určených výchovně - vzdělávacích cílů. V rámci této diplomové práce byla vytvořena kompletní exkurze do Krčského lesa. V teoretické části diplomové práce jsou shrnuty základní didaktické aspekty týkající se organizačních forem výuky, exkurze, metod výuky a rámcových vzdělávacích programů. V této části diplomové práci je k dispozici také charakteristika Krčského lesa zaměřená především na přírodní podmínky oblasti, konkrétně z hlediska geologického, hydrologického, botanického a zoologického. Poslední kapitola teoretické části se věnuje ochraně přírody Krčského lesa. Praktická část diplomové práce je zaměřena především na přípravu exkurze do oblasti Krčského lesa a tvorbu pracovních listů k exkurzi. Exkurze byla v rámci diplomové práce zrealizována a následně zhodnocena v poslední kapitole praktické části. Učitelé v diplomové práci naleznou veškeré podklady, které jsou v...
|
|
|
Badatelsky orientované vyučování na 1. stupni základní školy. Kvalitativní výzkum
Jirkovská, Petra ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá badatelsky orientovaným vyučováním v přírodovědných předmětech na 1. stupni ZŠ. Teoretická část je věnována badatelsky orientovanému vyučování, a to zejména jeho vzniku, realizaci a jeho kladům a záporům. Zároveň je v práci uveden přehled badatelsky orientovaných aktivit v běžně dostupných učebnicích pro 1. stupeň ZŠ a seznam rozšiřující literatury, která může sloužit jako inspirace pro učitele, který by rád tento typ vyučování zařadil do své praxe. Praktická část se opírá o informace získané z rozhovorů s učiteli prvního stupně ZŠ. Výzkumným cílem bylo zjistit, jak o badatelsky orientovaném vyučovaní učitelé smýšlejí, jaké spatřují klady a zápory při jeho zařazení v praxi a jaké přesahy a vlivy má potenciálně toto vyučování na integraci žáka do společnosti. Práce poskytuje ucelený pohled na problematiku zařazení badatelsky orientovaného vyučování do běžného vyučování. Výsledky informují učitele o možných problémech, které mohou během zařazení badatelsky orientovaného vyučování do praxe nastat a usnadňují tak jeho realizaci, jelikož na základě popsaných zjištění je možné se na mnohé situace předem připravit a předvídat lépe jejich průběh. Klíčová slova badatelsky orientované vyučování, 1. stupeň ZŠ, člověk a jeho svět, přírodověda, kvalitativní výzkum
|
|
|
Náměty k projektové výuce na 2. stupni základní školy na příkladu neživé přírody Novohradských hor
KUŘÍMSKÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá tématem výuky neživé přírody místního regionu. Cílem diplomové práce je vypracování vlastního námětu k projektové výuce na 2. stupni základní školy na příkladu neživé přírody Novohradských hor. Součástí projektu jsou různé aktivity zaměřující se na výuku neživé přírody. Teoretická část se věnuje základním principům mezipředmětových vztahů, projektové výuky a terénního cvičení. Součástí je i hodnocení významu mezipředmětových vztahů učiva neživé přírody v rámci RVP ZV. Jedna z kapitol je věnována i fyzicko-geografické charakteristice Novohradských hor. Praktická část je výsledným návrhem projektu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání efektivity vybraných metod výuky geologie na ZŠ
MACHNÍKOVÁ, Petra
Diplomová práce porovnává efektivitu výuky geologie na základních školách (ZŠ) vedenou klasickým frontálním způsobem a "alternativní" formou výuky. Pro potřeby výzkumu byli žáci nejprve testováni formou didaktického pretestu, jež byl zaměřen na základní znalosti z oblasti neživé přírody (geologie). Následně byla vybrána a zpracována dvě geologická témata vždy frontálním a interaktivní (alternativním) za použití prvků badatelsky orientované výuky (BOV) a multimedií. Témata byla střídavě vyučována ve dvou skupinách (třídách) respondentů v zapojených základních ZŠ. Rozdíl v efektivitě zvolených výukových metod byl vyhodnocen na základě výsledků post-testu. Z výzkumu vyplývá, že výuka geologie na ZŠ je jednoznačně efektivnější prostřednictvím "alternativních" výukových metod s prvky BOV.
|
|
|
Efektivita badatelských metod výuky na 2. stupni základních škol
PEŠKOVÁ, Šárka
Hlavním cílem bakalářské práce je zjištění efektivity badatelsky orientovaného vyučování (dále jen BOV) ve výuce přírodopisu na druhém stupni základních škol. Dalším dílčím cílem je srovnání výkonnosti žáků při výuce s prvky badatelsky orientovaného vyučování (tzv. experimentální skupina) a žáků při výuce frontální (tzv. kontrolní skupina). Bakalářská práce se zabývá výukovými metodami, které je možno použít při výuce žáků druhého stupně základních škol a zaměřuje se na možnosti badatelsky orientovaného vyučování (BOV). V práci jsou navrženy tři badatelsky orientované úlohy, které se zaměřují na rostliny a jejich části (kořen, stonek, list). Využitelnost těchto navržených úloh byla ověřena ve vlastní autorčině praxi na jedné základní škole v sedmém ročníku. Jednotlivé úlohy jsou sestaveny a připraveny tak, aby rozvíjeli kreativitu, samostatnost, chuť spolupracovat a bádat nad danými tématy. Navrhovaná témata jsou využitelná na druhém stupni základnách škol v předmětu Přírodopis. Výsledky efektivity navržených badatelsky orientovaných úloh jsou prezentovány v bakalářské práci.
|
|
|
Semiakvatické ploštice jako predátoři a kořist a jejich využití ve výuce přírodopisu
JANDA, Václav
Tato bakalářská práce má za cíl vytvořit přehled doposud zaznamenaných informací o kořisti a predátorech semiakvatických ploštic (Gerromorpha), jejich potravním chování a strategiích obrany před predátory. Semiakvatické ploštice jsou uzpůsobeny pro život na hladině různých vodních těles od kaluží až po otevřený oceán. Většina z nich se živí hmyzem spadlým na vodní hladinu nebo hmyzem na hladině se líhnoucím či korýši menších rozměrů. K vyhledání kořisti používají především zrak a vnímání vibrací vodní hladiny způsobených kořistí. Jako efektivní obrana před predátory se mezi nimi vyvinula strategie tzv. "školek". Některé druhy mají složené oči se specializovanými ommatidii, které umožňují vidět jak kořist na hladině, tak predátora pod hladinou. Součástí této práce je i návrh využití semiakvatických ploštic při výuce přírodopisu. Gerromorpha jsou pro vyučování přírodopisu vhodná, jelikož je na nich možné pozorovat použití bodavě sacího ústrojí a potravní vztahy jako jsou predace, kanibalismus či kleptoparazitismus. Nenáročnost chovu zástupců infrařádu Gerromorpha zároveň umožňuje snadnou realizaci pokusů a pozorování ve školním prostředí.
|
|
|
Praktické poznávání přírody ve výuce na základních školách
TVAROHOVÁ, Eliška
Bakalářská práce zjišťuje, do jaké míry je začleněno praktické poznávání přírody do výuky přírodopisu na základních školách a na nižším stupni víceletých gymnázií. V závislosti na individualitě jednotlivých škol lze konstatovat, že praktické činnosti probíhají na všech zkoumaných školách v odlišné míře rozsahu a četnosti. Zároveň byla zjištěna i variabilita zájmů žáků o určitá témata v biologii i zájem o rozvíjení vlastních dovedností v souvislosti s praktickými činnostmi během aktivizujících vyučovacích hodin.
|
|
|
Latentní znalosti z přírodopisu u žáků končících základní vzdělání
BARTOŇOVÁ, Žaneta
Diplomová práce se zabývá testováním znalostí přírodopisu u žáků 9. ročníků základní škol a kvarty nižších gymnázií prostřednictvím didaktického testu, který byl vytvořen studentkami (Kokošínská, Slavíčková) Masarykovy univerzity v Brně roku 2009. Výstupní znalosti přírodopisu byly testovány u 302 žáků (z toho 156 chlapců a 146 dívek) v Jihočeském kraji (České Budějovice, Tábor, Soběslav). Srovnávání znalostí přírodopisu bylo prováděno u absolventů základních škol a absolventů nižšího cyklu gymnázia. Respondenti z gymnázií vykazovali lepší znalosti z přírodopisu než žáci 9. ročníků základních škol. Nejvyšší znalosti žáci dosahují v oblasti biologie člověka, nejnižší v oblasti neživá příroda.Výsledky práce byly porovnávány s výsledky průzkumu na základních školách a nižších gymnázií v Brně (2009) a Středočeském kraji (2009, 2011). Výsledky byly ve všech testovaných regionech srovnatelné a statisticky průkazný rozdíl nebyl prokázán.
|
host ::
RSS.