Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 58 záznamů.  začátekpředchozí19 - 28dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium interakce receptoru NKp46 s adhesinem Epa1
Houserová, Jana ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Pavlíček, Jiří (oponent)
Jednou ze složek nespecifického imunitního dohledu organismu jsou NK buňky (z angl. natural killer cells, přirozeně zabíječské buňky). Úkolem NK buněk je vyvolat apoptosu u cílových buněk (například buněk rakovinných či virově infikovaných). Cílové buňky jsou rozpoznávány pomocí povrchových receptorů. NK buňky mají na svém povrchu aktivační a inhibiční receptory. Mezi aktivační receptory patří receptor přirozené cytotoxicity NKp46. Jedním z několika dosud popsaných ligandů tohoto receptoru je adhesin Epa1 (z angl. epithelial adhesin 1) kvasinky Candida glabrata. Neschopnost těla spustit imunitní odpověď a bránit se kvasinkové infekci způsobuje vážné komplikace u pacientů s hematologickým onemocněním, tzv. invazivní kandidózy. NK buňky se začínají využívat také v rámci imunoterapie nádorů, konkrétně bispecifické fúzní proteiny, které se jednou částí váží na receptor NK buňky a druhou částí na nádorový antigen. Tato práce se zaměřuje na přípravu rekombinantního proteinu NKp46. Pro studium vlivu O-glykosylace na vazbu ligandu byl připraven mutant glykosylačního místa NKp46 T225A. Proteiny byly produkovány stabilně transfekovanými liniemi HEK293S GnTI- a HEK293T. Protein Epa1 byl produkován v expresním systému E. coli a poté purifikován. Schopnost vazby proteinu Epa1 a laktosy byla ověřena pomocí dvou...
Příprava nádorového ligandu B7-H6 s coiled-coil kotvou a ověření jeho vazby na receptor NKp30
Krejčová, Kateřina ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Moserová, Michaela (oponent)
NK buňky jsou přirozené zabíječské buňky (z angl. natural killer cells) podílející se na protinádorové imunitě. Tyto buňky jsou schopny zabránit vzniku virové infekce či nádorového onemocnění, a to bez předešlé senzitizace antigenem. Mechanismus aktivace NK buněk je založen na principu snížené exprese MHC gp I molekul na povrchu nádorových buněk. Na povrchu NK buněk jsou přítomny receptory, které jsou schopny rozlišit jak aktivační, tak inhibiční signály, které rozhodují o tom, zda dojde k aktivaci NK buněk a zabití cílové buňky, či nikoliv. NKp30 je transmembránový receptor I. typu, který rozeznává stresem indukovaný buněčný ligand B7-H6. Interakce těchto proteinů je signálem pro imunitní systém k zahájení imunitní odpovědi. Tato práce se zaměřuje na přípravu buněčného ligandu B7-H6 s peptidovou coiled- coil kotvou v liniích lidských embryonálních ledvinných buněk HEK293S GnTI- a HEK293T. Byl úspěšně připraven protein s coiled-coil kotvou na C-konci proteinu, což bylo ověřeno hmotnostní spektrometrií. Rovněž byla pomocí sedimentační analýzy potvrzena interakce připraveného proteinu s receptorem NKp30. Klíčová slova: NK buňky, rekombinantní exprese, B7-H6, HEK293, coiled-coil
Příprava reportérové buněčné linie pro ověření biologické aktivity rekombinantních proteinů
Kozojedová, Petra ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Moserová, Michaela (oponent)
NK buňky patří mezi imunitní buňky zprostředkovávající nespecifickou imunitní odpověď organismu. Exprimují na svém povrchu řadu ligand-specifických aktivačních či inhibičních receptorů, mezi které patří přirozeně cytotoxický aktivační receptor NKp30, indukující po interakci s ligandem cytotoxickou odpověď. Receptor NKp30 má jednu ligand vazebnou imunoglobulinu podobnou extracelulární doménu s krátkou "stalk" doménou, která umožňuje oligomerizaci extracelulární domény receptoru NKp30, což vede k posílení interakce ligand- receptor a ovlivnění signalizace vedoucí k aktivaci buňky. Tato práce se zabývá přípravou konstruktů inspirovaných technologií chimerních antigenních receptorů nesoucích extracelulární doménu receptoru NKp30 se "stalk" doménou či pouze ligand vaznou doménu pro ověření biologické aktivity konstruktů po expresi na buněčné membráně. Byly připraveny dva vektory pro expresi konstruktů inspirovaných chimerními antigenními receptory s geny pro extracelulární doménu receptoru NKp30. Pro ověření biologické aktivity různých konstruktů byla plasmidová DNA kódující připravené konstrukty transientně transfekována do buněk Jurkat. Klíčová slova: NK buňky, NKp30, reportérová buněčná linie, rekombinantní protein, chimerní antigenní receptor
Příprava rekombinantních forem extracelulární domény myších leukocytárních receptorů z rodiny NKR-P1.
Adámek, David
Myší receptory NK buněk patřící do rodiny NKR-P1 hrají roli v regulaci odpovědi těchto buněk z hlediska jejich aktivace, inhibice a produkce cytokinů. Tato diplomová práce se zabývá přípravou extracelulárních částí aktivačních receptorů mNKR-P1A a mNKR-P1C z myšího kmene C57BL/6. Cílem bylo připravit produkční vektor obsahující kódující sekvenci příslušných částí obou receptorů, optimalizovat jejich produkci v bakteriích E. coli a nalézt vhodný postup jejich renaturace a purifikace in vitro. Čisté proteinové preparáty byly následně ověřeny a analyzovány hmotnostní spektrometrií a rovněž značeny fluorescenční značkou za účelem hledání ligandu na buněčných preparátech. V budoucím výzkumu bude řešena struktura připravených proteinových preparátů a rovněž budou použity k hledání svých ligandů. Dané poznatky mohou v budoucnu dopomoci k lepšímu pochopení NK buněk.
Vliv bezlepkové diety na populace imunitních buněk na NOD myším modelu diabetu 1. typu
Tejklová, Tereza ; Funda, David (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Diabetes 1. typu (T1D) je autoimunitní onemocnění, které vede k destrukci inzulín produkujících β buněk v pankreatu. Faktory prostředí, jako např. expozice infekcím nebo složky diety, hrají podstatnou úlohu v etiopatogenezi T1D. V posledních desetiletích jsou navíc zodpovědné za prudký nárůst incidence T1D, a to především ve vyspělých zemích. Navzdory dlouhodobému výzkumu neexistuje kauzální léčba ani účinná prevence T1D. Zatímco účinky lepku jsou prozánětlivé, bezlepková dieta (gluten-free, GFD) byla dokumentována mnoha skupinami jako faktor prostředí, který výrazně snižuje incidenci T1D u spontánních zvířecích modelů T1D, především u NOD myší. Cílem této diplomové práce bylo lépe charakterizovat vlivy GFD diety na imunitní systém NOD myší. Pomocí průtokové cytometrie jsme studovali vliv standardní a GFD Altromin diety na populace NK buněk, regulačních a potenciálně regulačních T lymfocytů a jejich cytokinové profily u prediabetických SPF NOD samic, které byly vystaveny dietám již prenatálně. Vliv GFD na rozvoj diabetu jsme testovali adoptivním přenosem splenocytů, izolovaných z 12týdenních NOD myší, do NOD-SCID myšího modelu. Ověřili jsme diabetes protektivní efekt GFD u SPF NOD samic chovaných v našich podmínkách a na NOD-SCID modelu přenosu diabetu dokumentovali, že expozice GFD vede k nižší...
Studium interakce receptoru NKp46 s adhesinem Epa1
Houserová, Jana ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Pavlíček, Jiří (oponent)
Jednou ze složek nespecifického imunitního dohledu organismu jsou NK buňky (z angl. natural killer cells, přirozeně zabíječské buňky). Úkolem NK buněk je vyvolat apoptosu u cílových buněk (například buněk rakovinných či virově infikovaných). Cílové buňky jsou rozpoznávány pomocí povrchových receptorů. NK buňky mají na svém povrchu aktivační a inhibiční receptory. Mezi aktivační receptory patří receptor přirozené cytotoxicity NKp46. Jedním z několika dosud popsaných ligandů tohoto receptoru je adhesin Epa1 (z angl. epithelial adhesin 1) kvasinky Candida glabrata. Neschopnost těla spustit imunitní odpověď a bránit se kvasinkové infekci způsobuje vážné komplikace u pacientů s hematologickým onemocněním, tzv. invazivní kandidózy. NK buňky se začínají využívat také v rámci imunoterapie nádorů, konkrétně bispecifické fúzní proteiny, které se jednou částí váží na receptor NK buňky a druhou částí na nádorový antigen. Tato práce se zaměřuje na přípravu rekombinantního proteinu NKp46. Pro studium vlivu O-glykosylace na vazbu ligandu byl připraven mutant glykosylačního místa NKp46 T225A. Proteiny byly produkovány stabilně transfekovanými liniemi HEK293S GnTI- a HEK293T. Protein Epa1 byl produkován v expresním systému E. coli a poté purifikován. Schopnost vazby proteinu Epa1 a laktosy byla ověřena pomocí dvou...
NK buňky a KIR receptory: jejich význam v transplantacích hematopoetických kmenových buněk u leukemií
Ledvinková, Anna ; Vraná, Milena (vedoucí práce) ; Pačes, Jan (oponent)
NK buňky a KIR receptory: jejich význam v transplantacích hematopoetických kmenových buněk u leukemií Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o významu NK (natural killer) buněk u leukémií. Je zaměřena na strukturu a reaktivitu NK buněk, a především pak na transmembránové KIR receptory (killer cell immunoglobuline-like receptors) NK buněk, které hrají důležitou roli v likvidaci leukemických buněk (reakci štěpu proti leukemii, GvL) a tedy v celkové prognóze nemoci. Aktivační a inhibiční receptory KIR svou kooperací řídí cytotoxickou aktivitu NK buněk. Typizací genů pro KIR receptory u dárců hematopoetických kmenových buněk tak lze předpovědět úspěšnost léčby. Vyšetření genů KIR se využívá především u pacientů diagnostikovaných akutní myeloidní leukémií. Klíčová slova: KIR receptor, NK buňky, transplantace hematopoetických kmenových buněk, HSCT, leukémie, donor, recipient
Úloha a mechanismy působení buněk vrozené imunity při rozpoznávání a likvidaci nádorových buněk
DANIELOVÁ, Kristýna
Cílem této bakalářské práce bylo shrnout úlohu vrozené imunity v protinádorové imunitě a definovat mechanismy, kterými buňky vrizené imunity (neutrofily, makrofágy, NK buňky a dendritické buňky) rozpoznávají a likvidují nádorové buňky. Nakonec jsem navrhla metody nádorové imunoterapie za použití buněk vrozené imunity.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 58 záznamů.   začátekpředchozí19 - 28dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.