|
|
Imunogenita indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC)
Tejklová, Tereza ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Ektopickou expresí vybraných transkripčních faktorů jsme dnes schopní dediferencovat somatické buňky do stádia indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC), které se staly prostředkem pro regenerativní medicínu a personalizované modelování onemocnění včetně diagnostických nástrojů. Unikátní vlastností iPSC je tvorba pacientovi vlastních autologních buněk, které nebudou aktivovat jeho imunitní systém při terapeutickém použití. Ukazuje se však, že imunogenita se nevyhýbá ani těmto autologním iPSC. iPSC typicky exprimují sníženou hladinu MHC glykoproteinů I. třídy a tím přímo aktivují NK buňky přirozené imunity. T buňky, které jsou součástí adaptivní imunitní odpovědi, jsou aktivované po rozpoznání antigenního peptidu nebo MHC I dárce pouze ve spolupráci s kostimulačními signály, které se na iPSC zpravidla neexprimují. Během diferenciace si iPSC zachovávají epigenetický profil zdrojové buňky, který se projeví abnormální expresí genů buněčných linií. Výsledná imunogenita závisí také na metodě přípravy iPSC, která může narušit genomovou stabilitu buňky. Dalším kritickým faktorem je konkrétní imunitní prostředí místa pro transplantaci a poškození tkáně při podání, které se projeví vylitím "danger associated molecular pattern" (DAMP), které jsou rozeznané "pattern recognition receptors" (PRR) na...
|
|
|
Vliv bezlepkové diety na populace imunitních buněk na NOD myším modelu diabetu 1. typu
Tejklová, Tereza ; Funda, David (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Diabetes 1. typu (T1D) je autoimunitní onemocnění, které vede k destrukci inzulín produkujících β buněk v pankreatu. Faktory prostředí, jako např. expozice infekcím nebo složky diety, hrají podstatnou úlohu v etiopatogenezi T1D. V posledních desetiletích jsou navíc zodpovědné za prudký nárůst incidence T1D, a to především ve vyspělých zemích. Navzdory dlouhodobému výzkumu neexistuje kauzální léčba ani účinná prevence T1D. Zatímco účinky lepku jsou prozánětlivé, bezlepková dieta (gluten-free, GFD) byla dokumentována mnoha skupinami jako faktor prostředí, který výrazně snižuje incidenci T1D u spontánních zvířecích modelů T1D, především u NOD myší. Cílem této diplomové práce bylo lépe charakterizovat vlivy GFD diety na imunitní systém NOD myší. Pomocí průtokové cytometrie jsme studovali vliv standardní a GFD Altromin diety na populace NK buněk, regulačních a potenciálně regulačních T lymfocytů a jejich cytokinové profily u prediabetických SPF NOD samic, které byly vystaveny dietám již prenatálně. Vliv GFD na rozvoj diabetu jsme testovali adoptivním přenosem splenocytů, izolovaných z 12týdenních NOD myší, do NOD-SCID myšího modelu. Ověřili jsme diabetes protektivní efekt GFD u SPF NOD samic chovaných v našich podmínkách a na NOD-SCID modelu přenosu diabetu dokumentovali, že expozice GFD vede k nižší...
|
|
|
Imunogenita indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC)
Tejklová, Tereza ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Ektopickou expresí vybraných transkripčních faktorů jsme dnes schopní dediferencovat somatické buňky do stádia indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC), které se staly prostředkem pro regenerativní medicínu a personalizované modelování onemocnění včetně diagnostických nástrojů. Unikátní vlastností iPSC je tvorba pacientovi vlastních autologních buněk, které nebudou aktivovat jeho imunitní systém při terapeutickém použití. Ukazuje se však, že imunogenita se nevyhýbá ani těmto autologním iPSC. iPSC typicky exprimují sníženou hladinu MHC glykoproteinů I. třídy a tím přímo aktivují NK buňky přirozené imunity. T buňky, které jsou součástí adaptivní imunitní odpovědi, jsou aktivované po rozpoznání antigenního peptidu nebo MHC I dárce pouze ve spolupráci s kostimulačními signály, které se na iPSC zpravidla neexprimují. Během diferenciace si iPSC zachovávají epigenetický profil zdrojové buňky, který se projeví abnormální expresí genů buněčných linií. Výsledná imunogenita závisí také na metodě přípravy iPSC, která může narušit genomovou stabilitu buňky. Dalším kritickým faktorem je konkrétní imunitní prostředí místa pro transplantaci a poškození tkáně při podání, které se projeví vylitím "danger associated molecular pattern" (DAMP), které jsou rozeznané "pattern recognition receptors" (PRR) na...
|
host ::
RSS.