Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  začátekpředchozí18 - 27dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Diverzita a taxonomie rodu Trichoderma v České republice
Valinová, Šárka ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Rod Trichoderma - anamorfa rodu Hypocrea (Hypocreaceae, Hypocreales, Sordariomycetes, Ascomycota) patří mezi saprotrofní vláknité mikromycety. Zástupci tohoto rodu jsou významní především jako kosmopolitní obyvatelé půdních ekosystémů, včetně opadu a dřevního materiálu. Tato práce shrnuje výsledky studia izolátů patřících k rodu Trichoderma pocházejících z území České republiky, a to především z půdy a opadu. V rámci diplomové práce bylo zpracováno celkem 267 izolátů. U všech těchto izolátů byla zjištěna druhová příslušnost pomocí fenotypových znaků, UP-PRC fingerprintingu a genové sekvence oblasti tef 1α, ITS a u kmenu AK 115/00 též úseku rpb2. Výsledkem studie byla identifikace 21 druhů rodu Trichoderma patřících do 4 sekcí a nalezení jednoho izolátu druhu dosud pro vědu neznámého. Druhy T. crassum, T. gamsii, T. ghanense, T. rossicum a T. longipile byly v České republice nalezeny poprvé. Z literárních údajů a z vlastní studie vyplývá, že v současné době je v ČR známo 34 druhů rodu Trichoderma. V práci je diskutována nepříliš velká spolehlivost identifikace některých druhů založená jen na fenotypových znacích. Klíčová slova: diversita, Trichoderma, Hypocrea, Česká republika, Trichoderma sp. nov.
Současný stav vegetace v nivě Sázavy po jarní povodni v roce 2006
Klášterková, Hana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
V rámci diplomové práce byl na dolním toku Sázavy analyzován stávající stav vegetace po extrémní jarní povodni v roce 2006. Důsledkem tehdejší povodňové události byl v nivě mj. vznik 38 různě mocných náplavů. Sběr dat probíhal tradiční metodou fytocenologického snímkování, vždy pro dvojici ploch - plochu mimo náplav a plochu s náplavem. V zájmovém území bylo zaznamenáno celkem 86 druhů vyšších rostlin, z nichž 10 je nepůvodních neinvazních druhů a 7 nepůvodních invazních druhů. Užitím analýz a statistickým testováním byly mezi plochami s náplavem a plochami bez náplavu porovnávány následující ukazatele: druhové složení, druhová diverzita, diverzita nepůvodních druhů a výskyt invazních druhů. Výsledky práce prokázaly, že se druhové složení mezi plochami s náplavem a plochami bez náplavu statisticky průkazně liší, stejně jako diverzita invazních druhů. Klíčová slova: sukcese vegetace, říční niva, extrémní povodně, druhová diverzita, rostlinné invaze
Změny vegetace vlhkých luk ve Slavkovském lese
Šimák, Martin ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hédl, Radim (oponent)
Tato práce se zabývá studiem změn vegetace vlhkých luk ve Slavkovském lese za uplynulých deset let. Porovnává vegetační data z minulosti se současnými, získaná na 100 trvalých plochách. Pomocí analýz druhové diverzity a druhového složení se snaží objasnit změny, ke kterým za poslední desetiletí došlo. Snaží se rozlišit druhy, které ubývají a přibývají. Velký vliv na druhové složení by měl mít i aplikovaný management, jehož efekt je v rámci této práce také studován. Znalost správného managementu by měla vést k uchování zdejší biodiverzity, a proto je třeba hledat typické druhy sečených i opuštěných luk a sledovat jejich změny v čase. Neméně důležité jsou také abiotické faktory prostředí, které mohou skladbu vegetace rovněž silně ovlivňovat. Tyto faktory byly uvažovány na základě výpočtu průměrných Ellenbergových indikačních hodnot pro druhy obsažené v jednotlivých snímcích. Jejich změny byly porovnávány v čase, a také v čase v kombinaci s managementem. Díky tomu by mělo být možné říci, jak se prostředí za deset let změnilo, a také zda na to má vliv management. Dále se práce zabývá změnou výskytu druhů s různými vlastnostmi v čase. Z výsledků vyplývá, že se druhová diverzita i druhové složení za deset let změnily. Je pravděpodobné, že na to má silný vliv nárůst obsahu živin v půdě a s tím spojená...
Vliv pratotechniky na druhovou skladbu a pícninářské charakteristiky vybraných travních porostů.
HAŠKOVCOVÁ, Petra
Cílem této práce je posoudit vliv sečení a pastvy s různou frekvencí a hnojení na druhovou skladbu, pícninářskou hodnotu a produkci biomasy. Pokus byl prováděn u obce Hrazany, okres Písek v roce 2017. Na těchto pozemcích byly sledovány ekologické podmínky travních porostů, termíny a intenzita využívání, produkce biomasy, botanická skladba a druhová diverzita. Získaná data byla využita pro výpočet Hillova indexu diverzity, výpočet zatížení pastvin a výpočet výnosu v sušině. Nehnojené pozemky dosahují nejnižších výnosů. Nejvíce trav se nachází na pozemku hnojeném močůvkou. Nejmenší disturbance a nedopasky se objevují na pastvině s oplůtkovou pastvou. Hodnoty byly statisticky zpracovány.
Měkkýši evropských měst
Wolfová, Lucie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Drvotová, Magda (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o evropské městské měkkýší fauně. Ukazuje města jako centra diverzity měkkýšů v zemědělské krajině, ale také jako oblasti, kde dochází k vysokému stupni homogenizace měkkýších společenstev, tedy nahrazování původních druhů, často endemitů, druhy nepůvodními. Homogenizace městské měkkýši fauny je zapříčiněna zejména pasivním šířením druhů pomocí člověka a také díky městskému klimatu, které je pro šířící se nepůvodní druhy obvykle z teplejších oblastí příznivější než klima okolní krajiny. S tímto souvisí další téma, kterým se tato práce zabývá, a to jsou způsoby šíření měkkýšů. Dále je v práci shrnuto, s jakými druhy měkkýšů se ve městech setkáme vzhledem k jejich vazbě na městské prostředí, jaké faktory ovlivňují měkkýší faunu a v neposlední řadě, metodické přístupy ke studiu městské měkkýší fauny.
Changes of biodiversity and composition of insect communities during restoration of tropical environments
Halamová, Pavla ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Čížek, Lukáš (oponent)
v češtině: Tropické deštné lesy jsou nejbohatším, ale zároveň nejohroženějším biotopem světa. Současná míra odlesňování činí úspěšnou obnovu degradovaných lesů nezbytnou k zachování bohaté fauny a flóry, která je pro tropy vlastní. Hmyz je nejrozmanitější skupinou tropů a je nepostradatelný v mnoha ekologických procesech. Čím dál častěji bývá hmyz cílem studií zaměřující se na změnu jejich společenstev při obnově tropického lesa, avšak doposud nebyla vytvořená žádná review zabývající se touto tématikou. Cílem této bakalářské práce je shrnout výsledky z dosavadních studií s důrazem na území degradována těžbou dřeva či zemědělskou činností. Druhová bohatost, početnost, diverzita hmyzu stoupala za vhodných podmínek směrem k hodnotám pozorovaným v primárním nenarušeném lese. Složení hmyzích společenstev se s časem proměňovalo a čím dál více se podobalo původním společenstvím. Bylo pozorováno ale i několik odchylek závisící na cílové skupině hmyzu, podmínkách dané lokality a síle a typu disturbance. Klíčová slova: obnova hmyzu, tropický deštný les, disturbance, druhová diverzita, druhové složení
Společenstvo motýlů (Lepidoptera) lesního komplexu Loučany u Klatov
Rendlová, Veronika ; Heřman, Petr (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá zhodnocením druhového spektra tzv. velkých denních a nočních motýlů (Macrolepidoptera) na lokalitě Loučany nacházející se v šumavském předhůří. Na vytýčeném transektu a několika dalších stanovištích v rámci této lokality probíhal od dubna do listopadu 2015 monitoring motýlí fauny, zahrnující různé metody odchytů. Na základě těchto a dalších získaných dat (ze sezóny 2013 a v menší míře z 80. a 90. let 20. století) byl vyhotoven soupis veškerých zjištěných druhů zdejší motýlí fauny. Na lokalitě Loučany bylo zjištěno celkem 205 druhů motýlů náležících do 16 různých čeledí. K nejvýznamnějším zjištěným druhům patří bělásek ovocný (Aporia crataegi), perleťovec prostřední (Argynnis adippe), p. fialkový (Boloria euphrosyne), batolec duhový (Apatura iris), píďalka černobílá (Thera britannica) a p. kohoutková (Perizoma affinitata). Během výzkumu byly zaznamenávány také parametry prostředí v místech odchytů a s pomocí odborné literatury vyhodnocovány biotopové preference jednotlivých druhů. Celkem 186 druhů (90,7 % zjištěného množství) vykazuje určitou vazbu na lesní stanoviště. Na podporu diverzity společenstva motýlů lokality Loučany je třeba přistoupit k takovému lesnickému managementu, který bude udržovat rozvolněný charakter porostu a podporovat mozaikovitost ploch. Klíčová slova:...
Evoluce hostitelské specializace a fylogeografie řasníků čeledi Xenidae (Strepsiptera)
Benda, Daniel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent)
Řasníci (Strepsiptera) jsou obligátně endoparazitickým řádem hmyzu s kosmopolitním rozšířením, který je sesterskou linií brouků (Coleoptera). V současnosti je známo jen zhruba 600 druhů, přesto mají velmi široké hostitelské spektrum. Parazitují na sedmi skupinách hmyzu (Thysanura, Orthoptera, Blattodea, Mantodea, Hemiptera, Diptera, Hymenoptera). K nejodvozenějším skupinám řasníků patří čeleď Xenidae. Její zástupci parazitují na žahadlových blanokřídlých (Hymenoptera: Aculeata) tří čeledí (Vespidae, Sphecidae, Crabronidae). V porovnání s bazálnějšími skupinami řasníků jsou u druhů čeledi Xenidae velmi dobře známí hostitelé, proto je tato skupina vhodným objektem pro studium evoluce hostitelské specializace. Na základě molekulárních analýz tří genů byla zrekonstruována fylogeneze čeledi Xenidae. Dále bylo provedeno mapování ancestrálních stavů hlavních hostitelských skupin a biogeografických oblastí pomocí dvou metod (maximální parsimonie, maximální věrohodnost). Podle výsledků vychází čeleď Xenidae jako monofyletická skupina, která vznikla ve Starém světě. Na některé hostitelské skupiny došlo k přeskoku vícekrát nezávisle na sobě. To výrazně mění dosavadní představy o evoluci hostitelské specializace a vyžaduje taxonomickou revizi. V rámci této čeledi došlo k několika přeskokům mezi Starým a Novým...
Srovnání přirozených a člověkem ovlivněných společenstev měkkýšů obce Krasíkov a jeho využití při výuce biologie
Šiřinová, Veronika ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Podroužková, Štěpánka (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo porovnání přirozených a člověkem ovlivněných měkkýších společenstev v okolí obce Krasíkov a Domaslav v okrese Tachov. Invetarizační průzkum byl proveden v letech 2012 a 2013. Zjištěno bylo celkem 36 druhů plžů a sebráno celkem 1088 schránek. Na některých ze zkoumaných lokalit (Dvůr Krasíkov, Domaslav, Jezírko pod Ovčím vrchem) je patrný vliv antropického zatížení. Celkem byly na zkoumaných lokalitách nalezeny čtyři druhy, uvedené v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR (Aegopinella nitidula, Balea perversa, Ena montana, Vertigo pusilla). Na základě výsledků provedeného výzkumu byly vytvořeny dvě varianty didaktického využití malakozoologického výzkumu při výuce přírodopisu a biologie. Klíčová slova: Mollusca, Gastropoda, malakocenóza, druhová diverzita, ekologie měkkýších společenstev, Krasíkov.
Diverzita a taxonomie rodu Trichoderma v České republice
Valinová, Šárka ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Rod Trichoderma - anamorfa rodu Hypocrea (Hypocreaceae, Hypocreales, Sordariomycetes, Ascomycota) patří mezi saprotrofní vláknité mikromycety. Zástupci tohoto rodu jsou významní především jako kosmopolitní obyvatelé půdních ekosystémů, včetně opadu a dřevního materiálu. Tato práce shrnuje výsledky studia izolátů patřících k rodu Trichoderma pocházejících z území České republiky, a to především z půdy a opadu. V rámci diplomové práce bylo zpracováno celkem 267 izolátů. U všech těchto izolátů byla zjištěna druhová příslušnost pomocí fenotypových znaků, UP-PRC fingerprintingu a genové sekvence oblasti tef 1α, ITS a u kmenu AK 115/00 též úseku rpb2. Výsledkem studie byla identifikace 21 druhů rodu Trichoderma patřících do 4 sekcí a nalezení jednoho izolátu druhu dosud pro vědu neznámého. Druhy T. crassum, T. gamsii, T. ghanense, T. rossicum a T. longipile byly v České republice nalezeny poprvé. Z literárních údajů a z vlastní studie vyplývá, že v současné době je v ČR známo 34 druhů rodu Trichoderma. V práci je diskutována nepříliš velká spolehlivost identifikace některých druhů založená jen na fenotypových znacích. Klíčová slova: diversita, Trichoderma, Hypocrea, Česká republika, Trichoderma sp. nov.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 47 záznamů.   začátekpředchozí18 - 27dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.