|
|
Ježíš Kristus je jedinou normou křesťanské morálky: Sacramentum et exemplum a jejich mravní význam v díle Benedikta XVI.
Válka, David ; Lorman, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Bibliografická citace Ježíš Kristus je jedinou normou křesťanské morálky : Sacramentum et exemplum a jejich mravní význam v díle Benedikta XVI. : diplomová práce / David Válka ; vedoucí práce: ThLic. Mgr. Jaroslav Lorman, Th.D.. -- Praha, 2014. -- 77 s. Anotace Ježíš Kristus svým učedníkům v řeči na rozloučenou přikazuje lásku (Jan 13,34 a 15,12), nicméně de facto přikazuje sebe, protože on je ztělesněná láska. On je svátostí - Sacramentem, přijímáme jej v eucharistii a tím proměňuje naše bytí, disponuje nás k lásce. Rovněž je příkladem - Exemplem, který nás stále učí žít v lásce a konat skutky lásky. Tyto dva aspekty jsou tématickým předmětem této práce. Prvním úkolem je analyzovat mravní významy obou aspektů v díle Benedikta XVI. Za klíčové dílo je považován triptych Ježíš Nazaretský I., II. a Ježíš Nazaretský: Prolog, vydán v českém překladu 2008 (I. díl), 2011 (II. díl) a 2013 (Ježíš Nazaretský: Prolog), zkráceně "Jesus- Buch". V nepřímém dialogu k Jesus-Buch jsou všechny tři papežovy encykliky, zejména Deus caritas est. V rámci pojímaného tématu je podstatná i kniha Duch liturgie (vyd. 2006). Vzhledem k rozsahu práce je zaměřena analytická část práce pouze do takové hloubky, aby základní teze: "Ježíš Kristus je jedinou normou křesťanské morálky" byla teologicky legitimní. Cílem práce je prokázat,...
|
|
|
Rozdíly v pojetí a praxi Večeře Páně mezi římskokatolickou církví a církvemi protestantskými
Pečeňa, Rastislav ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Vaňáč, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikami Večeře Páně u jednotlivých církví. Jde konkrétně o církev římskokatolickou a dále dva druhy protestantských církví - církve augsburského vyznání a církve helvetského vyznání. Za úkol si bere vyzdvižení a srovnání nejvíce diskutovaných prvků a souvislostí týkajících se Večeře Páně, a to jak z teoretického pohledu vyznání každé církve, tak z pohledu její praxe - tedy jak vysluhování Večeře Páně probíhá a co je k tomu potřeba, jak se s ní má zacházet, kdo ji může vysluhovat a kdo přijímat a podobně. Opírá se hlavně o primární literaturu, která je v církvích užívána (katechismy, zákoníky, agendy…). K uvedení do souvislostí využívá však také literaturu sekundární. Na závěr jsou zmíněny dva dokumenty ekumenických dohod z druhé poloviny minulého století - zejména pak jejich pohledy na Večeři Páně - které mají poukázat na naději jednoty církve, která doposud není plně možná, ale ke které církev, jak se zdá, směřuje. K tomu je také v přílohách popsána velmi stručná historie ekumeny, která sleduje její vývoj od samého počátku církve až do současnosti. Další přílohou je výběr nejčastěji citovaných biblických textů, které se týkají Večeře Páně. Klíčová slova Večeře Páně, eucharistie, ekumena, církev, svátost
|
|
|
Nauka o svátosti Eucharistie v magisteriálních dokumentech od II. vatikánského koncilu do současnosti
Šiplák, Martin ; Mohelník, Tomáš (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
Diplomová práce Nauka o svátosti Eucharistie v magisteriálních dokumentech od II. vatikánského koncilu do současnosti pojednává nejprve o Druhém vatikánském koncilu, kde se zpočátku zabývá vybranými články z jednotlivých konstitucí, které se zásadním způsobem podílely na utváření a objasnění eucharistické nauky. Z důvodu uceleného obrazu nejsou ponechány stranou ani jednotlivé dekrety (1. kapitola). Eucharistická nauka po Druhém vatikánském koncilu je členěna podle pontifikátů, jimiž se dále zabývají následující kapitoly (2.-4. kapitola). Každá kapitola pojednává pouze o nejdůležitějších dokumentech daného období. U každého dokumentu je zprvu představena struktura a poté následuje výklad eucharistické nauky, který ukazuje na účinky této svátosti (pramen a vrchol veškerého jednání, jednota církve a věřících). Základními otázkami jsou: Proč byl daný dokument napsán? Kdo jej napsal? Na co reagoval? Hlavním cílem práce je ukázat na nepřetržitost církevní nauky, jež pojednává o eucharistii. Církev totiž nelze rozdělit na před- a pokoncilní.
|
|
|
Jednota Církve - partikulární církve a univerzální církev. Z ekleziologie Henri de Lubaca
Macek, Petr ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Jednota Církve - partikulární církve a univerzální církev: Z ekleziologie Henri de Lubaca Bibliografická citace Jednota Církve - partikulární církve a univerzální církev [rukopis] : Z ekleziologie Henri de Lubaca : bakalářská práce / Petr Macek ; vedoucí práce: ThLic. Prokop Brož, Th.D. -- Praha, 2013. -- 45 s. Anotace Cílem práce je představit část eklesiologického díla Henri de Lubaca věnovanou vnější struktuře církve. Práce je založena na reflexi de Lubacovy knihy Les églises particulieres dans l'Église universelle provedené v celkovém kontextu jeho teologického myšlení. Mezi dílčí cíle práce patří vymezení vztahu mezi partikulárními církvemi a církví univerzální a na něm analyzovaných teologických principů institucionálního uspořádání církve. Základním principem, z kterého práce vychází, je teologicky definovaná jednota církve. Práce si dále všímá vztahu mezi církví a kulturou, problému akulturace a vztahu mezi jednotou a pluralitou v církvi. Na základě analýzy de Lubacova díla dochází k závěru, že církev jako viditelná instituce je v základu formována teologickými principy a představuje proto zcela jedinečný typ společenské organizace. Klíčová slova Henri de Lubac, teologie 20. století, ekleziologie, jednota církve, univerzální církev, partikulární církve
|
|
|
Obřady křesťanské iniciace v byzantské a římské tradici. Nástin srovnání
Penyuk, Yuliya ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
Obřady křesťanské iniciace v byzantské a římské tradici. Nástin srovnání. Bakalářská práce se zabývá obřady křesťanské iniciace ve dvou tradicích: slovansko- byzantské a západní římské. Autorka vychází z historického náhledu na formování slavení iniciačních svátostí od novozákonní praxe přes praxi starověké a středověké církve až k vývoji v posledních staletích. Všímá si změn ve slavení křesťanské iniciace přicházejících v souvislosti s historickým vývojem i obřadových specifik souvisejících s odlišným kulturním prostředím. Ve druhé části se pokouší o nástin srovnání současných obřadů iniciace v uvedených dvou tradicích, jak v případě iniciace dětí tak dospělých. Dnešní praxi studuje na základě liturgických knih a dostupných poznatků z prostředí římskokatolické církve a církví řeckokatolických a pravoslavných ve východní Evropě. Klíčová slova Křesťanská iniciace, iniciační svátosti, křest, biřmování, myron, eucharistie, liturgie, byzantská tradice, západní tradice.
|
|
|
Úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu jako integrální součást kněžské spirituality
Mudra, Josef ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Lorman, Jaroslav (oponent)
Úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu jako integrální součást kněžské spirituality [rukopis] : diplomová práce / Josef Mudra; vedoucí práce: Karel Sládek. -- Praha, 2013. -- 91 s. Předkládaná práce si klade za cíl definovat problém úcty k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu jako integrální součásti spirituality a identity diecézního kněze. Podstata kněžského poslání spočívá v pokračování přítomnosti Krista, jediného velekněze, Krista jako Hlavy církve. Skrze přijetí svátosti svěcení se presbyter milostí Ducha Svatého připodobňuje Kristu - Knězi, Učiteli a Pastýři. Podílí se na vlastním poslání Krista jako Hlavy. Tím však nepřestává být údem tajemného Těla; jako apoštol nepřestává být učedníkem. Naopak, jeho apoštolát vyrůstá z trvalého postoje učedníka. Jen ve stálém učenlivém naslouchání Pánu může i kněz být učitelem; jen jako ovce, která se nechá vést Dobrým pastýřem, může pást stádce jemu svěřené; jen v živém vědomí, že jeho Kristus miloval a obětoval se za něho, může se spolu s Kristem podávat denně jako oběť. Působení kněze vychází ze spojení s Kristem, z přijetí daru. Jeho činnost vychází z kontemplace, apoštolát z bytí s Ježíšem. Toto je základ kněžské spirituality a východisko pro formaci ke kněžství. Kněžská mise nemůže být úspěšná bez toho, aby kněz uctíval Srdce Velekněze Nového zákona - proto...
|
|
|
Corpus verum et mysticum. Vývoj vztahu eucharistie a církve v teologii 9.-12. století
Hrabánek, Lukáš ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Diplomová práce nazvaná "Corpus verum et mysticum. Vývoj vztahu eucharistie a církve v teologii 9. až 12. století." vychází z teologických debat ve 20. století týkajících se používání termínu corpus mysticum. Zatímco magisteriální dokumenty jej používají pro církev, francouzský teolog Henry de Lubac upozorňuje na původní nositelku tohoto názvu - na eucharistii. Proto se tato práce zabývá pojetím církve a eucharistie, jejich vzájemným vztahem a jejich terminologickým vývojem. Postupuje se v chronologickém pohledu. Nejprve se snaží v tomto zorném úhlu nalézt a zhodnotit výchozí texty v Písmu svatém (1. kapitola), které byly recipovány v patristické době význačnými autory (2. kapitola). Ti pak následně ovlivnili teology raného a vrcholného středověku (9. - 12. st.). Během tohoto období se formovala nauka o eucharistii a zároveň se vyvíjela i teologická syntéza corpus triforme (církev, eucharistie a historicko - nebeský Kristus); obě dvě nauky se vzájemně ovlivňovaly. Zásadní změnu v jejich chápání lze vidět během eucharistických sporů spojených s odsouzením propagátora pouze symbolického vnímání eucharistie Berengara z Tours na římském synodu v roce 1079. Proto je zvolené období rozděleno do dvou kapitol; v pořadí třetí kapitola se věnuje vybraným teologům období od 9. st. do roku 1079, čtvrtá kapitola...
|
|
| |
|
|
The Intercessions Collections for Celebrating the Eucharist in the Czech and Moravian Dioceses
Hašková, Ingrida ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
The intercessions' prayer represents requests for universal Roman Catholic, prayers for people who govern on the World,for gift and salvation all the world, and then all suffered people and local parish. Our work will deal this prayer in the view of celebrating Eucharist and history in the Czech's and Moravian's dioceses with the clue make cataloguing, analyzes contents of these intercessions' collections and compares it from special viewpoints. It would find differences between contents of that intercessions'collections and outline of critical evaluation. Therefore there are main points in these intercessions' prayer our work approaches. There are anamnesis of formation intercessions' collections, cataloguing, systematics processing of differences, analysis of content intercessions' collections and critical evaluation.
|
|
|
Eucharistie v Janově evangeliu
POLÁČEK, Martin
Práce se zabývá pojetím eucharistie v Janově evangeliu. První kapitola je věnována pojmům eucharistie, Večeře Páně a Poslední večeře, a také jistému dělení možných přístupů k sakramentalitě v Janově evangeliu. V dalších kapitolách se pak již podrobně zabývá pěti místy Janova evangelia, která jsou v souvislosti s eucharistií nejčastěji uváděna. Je to svatba v Káně (2,1-11), eucharistický úryvek (6,51-58), umývání nohou učedníkům (13,1-20), o kmeni a ratolestech (15,1-17), probodení Ježíšova boku (19,34). Práce se snaží problematiku řešit v co nejširších souvislostech včetně případných Janových inspiračních zdrojů, aby se tak ukázala vzájemná provázanost těchto míst a hluboká teologická koncepce celého evangelia. Za tím, že ustanovení eucharistie je z Poslední Večeře přesunuto do {\clqq}řeči o chlebu života`` v 6. kap. a je nahrazeno mytím nohou, se skrývá zcela konkrétní intence evangelisty. Zřejmě hrozilo, že se eucharistie stane magickým prostředkem, bez pevného vztahu ke vtělení a Ježíšově obětní smrti, které kladou své nároky na život obce křesťanů. Téma svátostí je tak podřízeno kristologickému akcentu.
|
host ::
RSS.