|
| |
|
|
Psychická a fyzická zátěž sester pracujících v oboru anesteziologie a intenzivní medicína
Taušová, Adéla ; Podaná, Jana (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práci se zabývá tématem Psychická a fyzická zátěž sester pracujících v oboru anesteziologie a intenzivní medicína. V teoretické části je představena problematika psychické a fyzické zátěže, dále jsou představeny pracovní role všeobecných sester a charakteristika činností vykonávaných v oboru anesteziologie a intenzivní medicína. Praktická část se zabývá výzkumným šetřením, které má za úkol získat data, vypovídající o indikátorech psychické a fyzické zátěže sester pracujících v oboru anesteziologie a intenzivní medicína. Výzkumné šetření proběhlo ve čtyřech vybraných nemocnicích na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a na jednotkách intenzivní péče neurochirurgických klinik. Respondenti byli rozděleni do dvou skupin - respondenti z anesteziologicko-resuscitačních oddělení a respondenti z neurochirurgie. Skupiny jsou porovnány mezi sebou. Výsledky jsou zpracovány pomocí tabulek a grafů. Klíčová slova Anesteziologie, intenzivní medicína, role sestry, fyzická zátěž, psychická zátěž, oddělení ARO, JIP
|
|
| |
|
|
Sestra jako představitelka zdravého životního stylu
SOUKUPOVÁ, Marie
Diplomová práce s názvem Sestra jako představitelka zdravého životního stylu je tvořena dvěma hlavními částmi a to teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou obsaženy teoretické poznatky týkající se problematiky životního stylu všeobecných sester vyplývající z charakteru jejich profese, témata týkající se osobnosti všeobecné sestry, životního stylu sester, psychohygieny sester. Praktická část diplomové práce referuje o kvantitativním výzkumu, který proběhl u 193 všeobecných sester formou dotazníkového šetření, o pravděpodobném dodržování zdravého životního stylu sestrami, o vlivu výchovy na dodržování zdravého životního stylu. Z výzkumu vyplývá, že většina sester zná ovlivnitelné determinanty zdravého životního stylu, ale profese všeobecné sestry neumožňuje sestrám tyto determinanty ve svém životním stylu naplnit. Výchova ke zdravému životnímu stylu v dětství nemá u zkoumané skupiny respondentů vliv na dodržování zdravého životního stylu v dospělosti, délka praxe nemá vliv na dodržování zdravého životního stylu sester. Diskuse a závěr podávají souhrn o získaných výsledcích.
|
|
|
Analýza faktorů, které významně ovlivňují subjektivní vnímání psychické zátěže
Pecha, Jiří ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Dvorský, Jaroslav (oponent)
Název: Analýza faktorů, které významně ovlivňuji subjektivní vnímání psychické zátěže. Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je porovnání změn subjektivně vnímané zátěže u skupiny vojenských profesionálů před a následně po zátěži, které jsou denně vystaveni při výkonu svého povolání. Metody: V práci byla použita metoda výzkumu formou standardizovaného dotazníku skládajícího se ze dvou forem otázek, z nichž jedna byla položena zkoumanému vzorku před zátěží a druhá forma po zátěži. Poté byly obě formy dotazníků analyzovány a statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Výzkumem bylo zjištěno, že ze zkoumaných faktorů věku, vzdělání a délky služby u jednotky, má na změny subjektivně vnímané psychické zátěže největší vliv věk a délka služby u jednotky. Dále bylo zjištěno, že ke konci celodenní směny se subjektivně vnímaná zátěž u jednotky zvýšila. Klíčová slova: stres, psychická zátěž, frustrace, trauma, PTSD, zahraniční mise, voják.
|
|
|
Vliv extrémní fyzické a psychické zátěže na organismus
Braumová, Lucie ; Bartůňková, Staša (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Vliv extrémní fyzické a psychické zátěže na organismus Cíle: Hlavním cílem této práce bylo posoudit vliv stresové fyzické zátěže, v 5 km závodu v běhu na lyžích, na tělesné a psychické funkce středoškoláků. Metody: Vyšetřovaný soubor tvořilo 10 chlapců průměrného věku 16 let. Pro hodnocení jejich fyzické zdatnosti a stupně oběhové odpovědi při terénní zátěži byl použit maximální zátěžový test na běhacím koberci. Oběhová odpověď před, při a po závodu byla sledována pomocí Sport-testeru. K posouzení psychických předpokladů a aktuálního stavu při stresové zátěži byly použity standardizované dotazníky na způsobilost k běhu na lyžích, strategii zvládání stresu, stupeň fyzického diskomfortu a aktuální psychický stav. Výsledky: Sledovaný soubor, testovaný zátěžovým testem do maxima prokázal nadprůměrnou aerobní zdatnost. Extrémní stresovou situací měl být 5 km závod v běhu na lyžích. Výsledky byly zpracovány a vyhodnoceny se statistickou a věcnou významností. Byla provedena řada korelací. Průměrné hodnoty SF dosažené při závodu se blížily hodnotám maximálním (96 % SF max). O náročnosti závodu svědčilo i hodnocení Borgovou RPE škálou. Předstartovní stav, vyjádřený průměrnou hodnotou SF 136 [min-1] (s SFmin 106 a SFmax 170 [min-1]) však nekoreloval ani s výsledky závodu ani s psychickou odolností,...
|
|
|
Stress recognition from speech signal
Staněk, Miroslav ; Přibil, Jiří (oponent) ; Tučková,, Jana (oponent) ; Sigmund, Milan (vedoucí práce)
Presented doctoral thesis is focused on development of algorithms for psychological stress detection in speech signal. The novelty of this thesis aims on two different analysis of the speech signal- the analysis of vowel polygons and the analysis of glottal pulses. By performed experiments, the doctoral thesis uncovers the possible usage of both fundamental analyses for psychological stress detection in speech. The analysis of glottal pulses in amplitude domain according to Top-To-Bottom criterion seems to be as the most effective with the combination of properly chosen classifier, which can be defined as language and phoneme independent way to stress recognition. All experiments were performed on developed Czech real stress database and some observations were also made on English database SUSAS. The variety of possibly effective ways of stress recognition in speech leads to approach very high recognition accuracy of their combination, or of their possible usage for detection of other speaker’s state, which has to be further tested and verified by appropriate databases.
|
|
|
Psychohygiena sociálního pracovníka
KACZOR, Michal
Diplomová práce se zabývá problematikou psychohygieny sociálního pracovníka v souvislosti se zvládáním psychické zátěže při výkonu jeho profese v současné době. Obsahuje specifikaci současného stavu profese sociální práce v kontextu postmoderní doby. Prostřednictvím odborných zdrojů analyzuje a přibližuje osobnostní specifika sociálních pracovníků potřebná pro vykonávání profese, včetně problematiky psychické zátěže sociálních pracovníků a způsobů vyrovnávání se s ní. Identifikovanými psychohygienickými prostředky, potřebnými pro zvládání psychické zátěže při výkonu profese, jsou jednak ty základní (obecné) a jednak, pro sociální práci stěžejní, "nadstavbové". Práce ukazuje důležitost součinnosti tří pilířů zodpovědných za prosazování a budování potřebného místa psychohygieny v sociální práci, tj. zaměstnavatelé, vzdělavatelé a sociální pracovníci samotní. Všichni jmenovaní se podílejí též na zvyšování kvality sociální práce. Absence kvalitní a vhodné psychohygieny v profesi totiž znemožňuje vykonávání kvalitní sociální práce. Nakonec ale, jak práce nastiňuje, záleží na sociálním pracovníkovi, zda (ne)dovede využít potenciál psychohygienických prostředků a praktikovat psychohygienu (ne)efektivně.
|
|
|
Syndrom vyhoření a jeho prevence u zdravotních sester zaměstnaných v nemocnici.
ELLINGEROVÁ, Klára
Cílem této práce je zhodnotit zkušenosti zdravotních sester se syndromem vyhoření a jeho prevencí. Zhodnotit, jaké množství zdravotních sester se se syndromem vyhoření setkalo, do jaké míry, jaké mají zkušenosti a jak se staví k prevenci tohoto psychického stavu. Teoretická část popisuje náplň práce a zátěž při výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry. Následně se zaměřuje na syndrom vyhoření, jeho rizikové faktory, příčiny, stádia a prevenci. V neposlední řadě seznamuje s jednotkou intenzivní péče a standardním oddělením v nemocnici. Empirická část je zaměřena na porovnávání stupně syndromu vyhoření u sester pracujících na jednotkách intenzivní péče a sester pracujících na standardních odděleních. Dále zkoumá zkušenosti zdravotních sester se syndromem vyhoření a jeho prevencí. Jako výzkumná metoda byl použit dotazník.
|
|
|
Psychická zátěž a její význam v pracovním prostředí
Podešvová, Monika ; Khelerová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Psychická zátěž je v současné době velmi aktuálním a diskutovaným tématem, k čemuž vedou především vzrůstající nároky na život, uspěchanější doba a zrychlující se životní tempo, které zvyšují tlak na jedince. Diplomová práce se věnuje problematice psychické zátěže všeobecně, avšak zaměřuje se také na působení psychické zátěže v pracovním prostředí a na to, zda pracovní psychická zátěž ovlivňuje pracovní výkon, pracovní spokojenost a kvalitu práce pracovníků. Teoretická část práce se zabývá příčinami psychické zátěže, jejími zdroji, působením a zvládáním. Empirická část práce se zaměřuje na vlastní provedené šetření, vyhodnocuje a interpretuje výsledky a podává možné návrhy a doporučení pro zlepšení výsledného stavu. Cílem diplomové práce je rozbor problematiky psychické zátěže, zhodnocení její významnosti v pracovním prostředí a ověření tohoto faktu na daných respondentech, kteří se zúčastnili provedeného výzkumu.
|
host ::
RSS.