|
|
Vliv bóru a jeho sloučenin na tuhnutí portlandského cementu
Kratochvíl, Jiří ; Švec, Jiří (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlivu bóru a jeho sloučenin, kyseliny borité a boraxu, na hydrataci portlandského cementu. V první části je uvedeno složení cementu a reaktivita jeho jednotlivých složek. Druhá část se věnuje hydrataci portlandského cementu. Teoretickou část uzavírá mechanismus zpomalení hydratce portlandského cementu pomocí současně používaného sádrovce, nebo jiných vhodných síranových alternativ. V experimentální části je popsána příprava vzorků – cementových past – modifikovaných přídávkem bóru, kyseliny borité a boraxu v různých koncentracích. U těchto vzorků jsou vyhodnoceny jejich kalorimetrické křivky, mechanické vlastnosti a fázové složení. Cílem práce je popsat kinetiku cíleně zpomaleného procesu tuhnutí, fázového složení a nalezení množství přídavku, nad kterým již ke ztuhnutí bórem dotovaného systému nedojde. V práci jsou srovnány vlivy na hydrataci v závislosti na druhu i na koncentraci přidané modifikující látky s obsahem bóru.
|
|
|
Moderní anorganické stavební materiály bez obsahu portlandského cementu
Sadílek, Jakub ; Opravil, Tomáš (oponent) ; Zmrzlý, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá mechanickými vlastnostmi moderních konstrukčních anorganických materiálů – geopolymerních betonů. V úvodní části práce je vysvětleno základní teoretické pozadí, tedy pojiva a principy tuhnutí a tvrdnutí. Pro výrobu matrice geopolymerních vzorků bylo použito druhotných nebo odpadních surovin energetického průmyslu – popílků a metalurgického průmyslu – strusek. Laboratorně byly připraveny čtyři směsi geopolymerních betonů sestavených z konstantního složení geopolymerní matrice a proměnlivého složení ostřiv. Jako ostřiva byly využity materiály: tři frakce standardizovaných křemičitých písků, ocelárenská struska a v jednom případě i krystaly minerálu wollastonitu. Bylo zjištěno, že použití ocelárenské strusky jako ostřiva se pro-jevuje kladně na mechanických vlastnostech – zejména na pevnosti v tlaku, zatímco pří-davek minerálu wollastonitu neprokázal očekávané zvýšení mechanických vlastností připravených vzorků
|
|
|
Cementové směsi a jejich využití pro zlepšení životního prostředí při výrobě odlitků
Svobodová, Radka ; Cupák, Petr (oponent) ; Burianová, Klára (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje výrobu cementu, jeho rozdělení a využití v průmyslu, chemické, fyzikální a technologické vlastnosti. Píše se zde o jeho přednostech a kvalitách, ale i nevýhodách či nedostatcích. U cementových směsí je důležitá jejich pórovitost a celkové využití cementu ve formovacích směsích. V důsledku ochrany životního prostředí je zde psáno i o regeneraci a recyklaci cementu a jeho následném využití. Součástí této práce je i laboratorní měření mechanických vlastností.
|
|
|
Křemelina - reaktivní příměs do cementových kompozitů
Zimmermann, Štěpán ; Žižková, Nikol (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce jsou vlastnosti a využití křemeliny jako částečné náhrady cementu v betonu. Jsou uvedeny informace o vzniku křemeliny sedimentací odumřelých rozsivek a rozmanitost těchto řas, včetně chemických a fyzikálních vlastností křemeliny dle původu. V práci jsou také uvedeny významná naleziště křemeliny, způsob a intenzita těžby včetně úpravy surové křemeliny pro další použití. Hlavním využitím křemeliny je v oblasti filtrace, která představuje více než polovinu celkové spotřeby. Důležitým faktorem pro využití ve stavebnictví je vysoký obsah amorfního SiO2 a s ním spojená pucolánová aktivita křemeliny. V experimentální části je zkoumán vliv křemeliny jako pucolánové příměsi na vlastnosti cementových malt. Byla testována náhrada 10 % hmotnosti cementu v cementových maltách 3 filtračními křemelinami o rozdílném chemickém složení, granulometrii a pucolánové aktivitě. Hodnocenými parametry zatvrdlých malt byly objemová hmotnost, pevnost v tahu za ohybu a pevnost v tlaku. Sledována byla také mikrostruktura malt. Výsledky zkoušek byly porovnány s hodnotami stanovenými u referenčních vzorků.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pucolánová aktivita oxidu křemičitého
Barek, Jaroslav ; Žižková, Nikol (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je identifikovat a prozkoumat současné zdroje s převládajícím obsahem amorfního oxidu křemičitého a sumarizovat potenciální metody pro stanovení pucolánové aktivity. Využití pucolánu jako částečné náhrady portlandského cementu vede ke snížení produkce oxidu uhličitého na tunu konečného produktu a zároveň může zkvalitnit rozmanité vlastnosti výsledných cementových kompozitů. Určení pucolánové aktivity u materiálů nahrazujících cement nabývá na významu z důvodu udržitelnosti ekonomiky cementových pojiv. Byla vyšetřena a porovnána pucolánová aktivita popelu ze slámy, křemičitého úletu, nanosiliky, dvou diatomitů, pomletého skla a expandovaného perlitu za pomoci pevnostních indexů aktivity, modifikovaného Chapelle testu a testu pucolanity podle harmonizované normy ČSN EN 196-5. Z provedených experimentálních testů na sedmi různých pucolánech lze uvést především následující zjištění: v případě acidobazických titrací (stanovení [OH–], postup podle ČSN EN 196-5) je výhodné použít směsný indikátor Tashiro namísto požadované methyloranže, barevný přechod Tashira v bodu ekvivalence je zřetelnější. Pevnostní index aktivity: postup stanovení byl založen na ČSN EN 450-1. Ve své současné podobě je tato metoda matoucí vzhledem ke dvěma důležitým vlastnostem pucolánů, jmenovitě měrná hmotnost a schopnost redukovat/zvyšovat potřebu záměsové vody. Na základě výsledků experimentálního šetření je současný zkušební postup vyhodnocen podle varianty, ve které je 25% náhrada cementu pucolánem uskutečněna objemově, přičemž objemový podíly vody je vždy konstantní.
|
|
|
Modifikace suchých omítkových směsí vápencovými odkaly
Švec, Jiří ; Kovářová, Alena (oponent) ; Ptáček, Petr (vedoucí práce)
Z hlediska moderního pohledu na odpadové hospodářství je žádoucí co možná největší množství odpadů efektivně zpracovávat. Odkaly po vypírce těžených vápenců obsahují sice mnoho jílových složek, ale rovněž je zde nezanedbatelný podíl jemného kalcitu. Zejména toho lze využít při následném zpracování. Po vypálení kde je nutné stanovit vhodnou teplotu vznikne směs měkce páleného vápna a zbylých dehydratovaných minerálních složek. Tato vypálená směs by mohla z části nahradit používaná pojiva v suchých omítkových systémech.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.