|
|
Prevence syndromu vyhoření ředitelek mateřských škol
Sovová, Iva ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření u ředitelek mateřských škol a možnostmi jeho prevence. V první části přináší teoretické poznatky o syndromu vyhoření, specifikuje jeho projevy a fáze. Popisuje rizikové i ochranné faktory syndromu vyhoření a uvádí dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé postupy v prevenci uvedeného syndromu. Dále charakterizuje pracovní zátěž ředitelky mateřské školy v roli lídra, manažera a vykonavatele vyučovací povinnosti. Praktická část práce se zabývá zjištěním míry vyhoření u ředitelek mateřských škol, zkoumá, jak ho ovlivňují základní pracovní povinnosti, a sleduje, jaké činnosti využívají ředitelky MŠ k prevenci syndromu vyhoření na pracovišti a v osobním životě.
|
|
|
Supervize v sociální práci - nástroj ovlivňující profesní a osobnostní rozvoj zaměstnanců
DVOŘÁKOVÁ, Markéta
Supervize je nástroj podporující pracovníky vnímat a reflektovat vlastní práci, nacházet nová řešení problematických situací. Je posilou a hlavně prevencí proti syndromu vyhoření. Zvyšuje kvalitu poskytování služeb. Tématem bakalářské práce je Supervize v sociální práci nástroj ovlivňující profesní a osobnostní rozvoj zaměstnanců. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují proces supervize u zaměstnanců v kontaktním centru. Hlavní výzkumná otázka: Jak vnímají zaměstnanci kontaktního centra supervizi? Metodikou byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Informanti byli vybráni metodou totálního výběru a to z Kontaktního centra ve Strakonicích, jehož tým působí i v Kontaktním centru v Prachaticích. Je zřejmé, že zkušenosti zaměstnanců ovlivňují jejich přístup k supervizi. V tomto zařízení mají všichni zaměstnanci zkušenosti se supervizí. V Kontaktním centru ve Strakonicích a v Prachaticích je zavedena týmová supervize. Pro přínosný průběh supervize se zde předpokládají dobré vztahy v týmu a zároveň týmu a vedoucího. Prioritou je zde otevřenost, komunikace a vzájemná důvěra. Důležitým faktorem jsou ukotvené podmínky supervize, které supervidovaní znají dopředu. Patří mezi ně časový rámec, místo konání, průběh supervize nebo stálý supervizor. Supervize pro ně znamená prostor pro sdílení pocitů i zkušeností, jiný pohled na řešení složitých situací. Prostor pro určitou podporu, ujištění, že to má smysl nebo ujištění se o dobré práci. Za důležitou součást supervize považují zaměstnanci zpětnou vazbu.
|
|
|
Duševní hygiena a možnosti využití jejích forem u pracovníků linek důvěry
Fabíková, Lenka ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá psychohygienou a možnostmi využití jejích forem u pracovníků linek důvěry. V teoretické části se práce zaměřuje na charakteristiku a specifika telefonické krizové intervence. Současně jsou v ní představeny metody psychohygieny vhodné pro pracovníky linek důvěry. Empirická část se zaměřila na mapování forem duševní hygieny, které poskytují svým pracovníkům linky důvěry v České republice. Zároveň byly zmapovány osobní formy psychohygieny pracovníků telefonické krizové pomoci. V empirické části byla také zjišťována míra vyhoření pracovníků linek důvěry, a to formou dotazníku CBI - Copenhagen Burnout Inventory. Zároveň bylo prokázáno, že větší míra dodržování vybraných zásad duševní hygieny má u pracovníků linek důvěry vztah s menším výskytem syndromu vyhoření. Hypotézy týkající se vztahu mezi sociodemografickými údaji (pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, délka praxe, typ pracovního úvazku na pracovišti a mimo ně) a mírou vyhoření nebyly potvrzeny. Cílem práce bylo vytvoření nabídky možných způsobů, jak zacházet u pracovníků linek důvěry se stresem a jak u nich optimálně využít metod duševní hygieny, které by v praxi preventivně působily proti syndromu vyhoření.
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích.
ŠMIDMAJEROVÁ, Edita
Tato diplomová práce se zabývá prevencí syndromu vyhoření u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích. V současné době je syndromem vyhoření zasažen velký počet terénních sociálních pracovníků z důvodu náročnosti terénní sociální práce a častého řešení těžkých životních situací s klienty. Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že je velmi aktuální. Chtěla jsem zároveň zjistit, zda terénní sociální pracovníci z Českých Budějovic trpí tímto jevem, případně, zda znají jeho prevenci. Práce se skládá z praktické a teoretické části. Teoretická část zahrnuje šest hlavních kapitol. První kapitola charakterizuje pojem syndrom vyhoření, kam spadá akutní a chronický syndrom. Druhá kapitola zahrnuje příznaky syndromu vyhoření, tam zařazuji fyzické, emocionální, mentální vyčerpání a stres. Ve třetí kapitole se zabývám fázemi syndromu vyhoření, jež podrobněji popisuji. Čtvrtá kapitola je zaměřena na rizikové skupiny lidí, které nejčastěji syndrom vyhoření postihuje. Charakterizuji zde pojem osobnost a dále popisuji příznaky vyhoření v rámci osobnosti. V páté kapitole uvádím prevenci syndromu vyhoření. Popisuji zde základní metody a techniky prevence, kam patří sociální síť, preventivní opatření ze strany zaměstnance, ze strany zaměstnavatele a v neposlední řadě zde uvádím supervizi. V poslední šesté kapitole se zabývám terénní sociální prací v kontextu se zákonem o sociálních službách, základními principy, metodami a postupy terénní sociální práce. Zaměřuji se na rozdíl mezi terénní sociální prací a poskytovanými sociálními službami. V praktické části uvádím dva cíle. Zjistit, zda se vyskytuje u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích syndrom vyhoření a dále pak jaké metody a techniky prevence používají terénní sociální pracovníci v Českých Budějovicích proti syndromu vyhoření. Na základě stanovených cílů jsem si zvolila dvě výzkumné otázky, které vycházejí z cílů. Tyto výzkumné otázky se zabývají výskytem syndromu vyhoření u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích. Dále pak nejčastějšími využívanými metodami a technikami prevence u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích proti příznakům syndromu vyhoření. K realizaci praktické části jsem použila kvalitativní metodologii výzkumu. Data byla získaná pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výběrový soubor tvořilo 7 terénních sociálních pracovníků z Českých Budějovic. Využila jsem techniku záměrného výběru výzkumného vzorku. Z výsledků šetření vyplynulo, že 4 terénní sociální pracovníci ze 7 se osobně setkali s příznaky syndromu vyhoření. Nejčastější metody a techniky prevence syndromu vyhoření, které terénní sociální pracovníci využívají jsou, věnování se svým koníčkům, sociální podpora ze strany rodiny, přátel, kolegů, vedoucích organizace či supervizora. Dále pak snaha oddělit pracovní život od soukromého života a stanovit si pevné hranice práce, dostatečný odpočinek a samozřejmě supervize. Má diplomová práce by mohla být přínosem pro širokou veřejnost. Může být přínosem pro sociální pracovníky, kteří se setkali s příznaky vyhoření a chtějí se o syndromu vyhoření dozvědět více informací. Taktéž i pro sociální pracovníky, kteří se nesetkali s vyhořením a chtějí znát možné metody a techniky prevence syndromu vyhoření.
|
|
|
Syndrom vyhoření u pracovníků oddělení nepojistných sociálních dávek Úřadu práce České republiky
MARKOVÁ, Marcela
Diplomová práce se zabývá tématem syndrom vyhoření u pracovníků oddělení nepojistných sociálních dávek (ONSD) Úřadu práce ČR. V literatuře se setkáme s celou řadou definic syndromu vyhoření; některé z nich se orientují na stav emočního, mentálního a fyzického vyčerpání a jiné vnímají syndrom jak proces, který má určitý vývoj. Nicméně syndrom vyhoření představuje celý soubor příznaků, který se projevuje ztrátou elánu, radosti ze života a ztrátou energie. Úřad práce ČR plní úkoly v oblasti zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ale především také zajišťuje administrativu, rozhoduje a také vyplácí nepojistné sociální dávky. Na Úřadu práce ČR zajišťují chod oddělení ONSD především referenti a sociální pracovníci, kteří jsou extrémně vystaveni nebezpečí syndromu vyhoření, protože jejich náplní práce je každodenní jednání s klienty, kteří mají ne jeden, ale více problémů, které nejsou schopni vlastními silami řešit, a od pracovníka čekají mnohdy více, než jim může poskytnout. Cílem diplomové práce je popsat problematiku syndromu vyhoření u pracovníků (sociálních pracovníků a referentů) ONSD Úřadu práce ČR. Dílčím cílem je zjistit, jestli pracovníci mají informace, jak syndromu vyhoření předcházet a zároveň porovnat rozdíl mezi pracovníky velkých a malých měst. Dalším dílčím cílem je zjistit, jestli se pracovníci subjektivně cítí vyčerpáni. S ohledem na tyto cíle byly stanoveny tři hypotézy: Pracovníci ONSD ve větších městech se cítí subjektivně více vyčerpáni než pracovníci v menších městech. Sociální pracovníci ONSD mají více informací o tom, jak předcházet syndromu vyhoření než referenti ONSD. Referenti ONSD se cítí subjektivně více vyčerpáni než sociální pracovníci ONSD. Dále byla zvolena výzkumná otázka: Jaké povědomí mají pracovníci ONSD Úřadu práce ČR o syndromu vyhoření? Pro potřeby výzkumu byla zvolena kvantitativní strategie, metoda dotazování v technice dotazníku. Výzkumný vzorek tvoří 148 pracovníků ONSD, kteří úplně a správně vyplnili dotazník. Jako doplňková technika byl použit kvalitativní sběr dat, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru, kdy z 249 pracovníků ONSD bylo prostým náhodným výběrem vylosováno 8 komunikačních partnerů, kteří tedy tvoří druhý výzkumný vzorek. Výsledky kvantitativního výzkumu jsou prezentovány popisnou statistikou pomocí grafů a tabulek. Stanovené hypotézy byly testovány statistickou metodou dobré shody, Chí-kvadrát test. Výsledky ukazují, že pracovníci ONSD ve větších městech se necítí více vyčerpáni než pracovníci ONSD v menších městech. Sociální pracovníci ONSD mají více informací o tom, jak předcházet syndromu vyhoření než referenti ONSD a referenti ONSD se necítí více vyčerpáni než sociální pracovníci ONSD. Pro fixaci dat kvalitativního výzkumu jsem zvolila ruční zápis. Analýzu kvalitativních dat jsem provedla metodou vytváření trsů, což znamená, že jsem vyhledávala ve výrocích osob všechny takové pasáže, které se týkají jednoho úzce ohraničeného okruhu. Z odpovědí komunikačních partnerů vyplynuly následující 3 trsy: informovanost o syndromu vyhoření, vnímání klientů a subjektivní pocity. Výsledky kvalitativní části výzkumu ukazují, že pracovníci ONSD sice mají znalosti o syndromu vyhoření, znají jeho příčiny a mají představu o prevenci. Nicméně tyto informace jsou většinou neúplné, někdy matoucí ve smyslu zaměření se na nepodstatné příčiny a pomíjení těch důležitých. Z jednotlivých odpovědí je také patrné, že většina komunikačních partnerů vnímá své klienty a práci s nimi jako přítěž, jako problém, práce je jim nepříjemná a nebaví je. Z výzkumu dále vyplývá, že Úřad práce ČR by měl organizovat cílené školení o prevenci před syndromem vyhoření právě s ohledem na pracovní pozici, kterou pracovník vykonává. Předpokládaný přínos práce pro praxi je poskytnutí studijního materiálu pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a také jako informační materiál pro Úřad práce ČR.
|
|
|
Syndrom vyhoření se zaměřením na kurátory pro děti a mládež
MANDÁTOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření se zaměřením na kurátory pro děti a mládež. Cílem práce bylo zmapovat, zda se cítí kurátoři pro děti a mládež ohroženi syndromem vyhoření, jak jsou o této problematice informováni a jakým způsobem dbají na prevenci proti vyhoření. Teoretická část je zaměřena na stručné objasnění činnosti kurátora pro děti a mládež vymezení pojmu syndrom vyhoření. Velká pozornost byla věnována především specifikům práce kurátora s rizikovou mládeží a prevenci syndromu vyhoření. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie s použitím metody dotazování a techniky polostrukrutovaného rozhovoru. Data byla analyzována metodou vytváření trsů. Výběrový soubor tvořilo osm kurátorů pro děti a mládež, vybraných na základě dostupnosti. Pro zmapování výše zmíněné problematiky byla použita výzkumná otázka: Jsou kurátoři pro děti a mládež ohroženi syndromem vyhoření? Z výsledků výzkumu vyplynulo, že většina osob na pozici kurátora pro děti a mládež se cítí být ohrožena syndromem vyhoření zejména z důvodů stresových faktorů, které na ně při práci působí. Nejčastějším stresorem byla u dotazovaných uvedena především přemíra administrativy a narůstající dokumentace, velký počet klientů na pracovníka, laxní přístup klientů nebo nedostatečný pocit uznání či podpory ze strany nadřízených a spolupracovníků. Supervize, jako účinného nástroje v prevenci proti syndromu vyhoření, je možno využívat na všech pracovištích, ve kterých dotazovaní respondenti působí, často však byla hodnocena jako neuspokojivá. I přes to, že je problematika syndromu vyhoření v současné době velmi aktuální a to především v pomáhajících profesích, což je i profese kurátora pro děti a mládež, je vhodné další zkoumání této problematiky. Práce přibližuje konkrétní důvody ohrožení kurátorů pro děti a mládež syndromem vyhoření, zabývá se otázkou, zda dbají dostatečně na prevenci, více se věnuje otázce supervize na pracovišti. Práce může být použita jako podklad pro další zkoumání a výsledky mohou být použity při práci instituce, ve kterých kurátoři pro děti a mládež pracují.
|
|
|
Učitel střední školy a syndrom vyhoření
Lencová, Vladimíra
V bakalářské práci byla řešena problematika výskytu syndromu vyhoření u učitelů středních škol. V její teoretické části byla analyzována profese učitele střední školy, vymezen pojem osobnost, profesní předpoklady a pedagogické dovednosti učitele. Dále byla pozornost věnována stresu, jeho fázím, faktorům a zdrojům, zejména s ohledem na pedagogické pracovníky. Není opomenuta ani oblast zvládání a prevence stresu. V závěru teoretické části bakalářské práce je vymezen syndrom vyhoření, který může vyústit z dlouhodobého stresu. Byly formulovány jeho příznaky, příčiny, fáze, ale hlavně prevence -- přehled metod a prostředků. Zpracování teoretické části bakalářské práce bylo uskutečněno následujícími metodami vědecké práce, a to zejména metodou studium odborných literárních zdrojů, jejich analýza, syntéza a srovnávání. V praktické části bakalářské práce byla provedena průzkumná sonda metodou dotazování. Byla zvolena technika dotazníku, který byl zadán pedagogickým pracovníkům Hotelové školy Světlá a Obchodní akademie Velké Meziříčí. Data pak byla vyhodnocena jednoduchými statistickými metodami. Získané údaje sloužily k ověření čtyř předpokladů. V závěru bakalářské práce jsou uvedena doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Syndrom vyhoření a jeho prevence v sociální práci v Jindřichově Hradci
GREGOROVÁ, Alena
Gregorová, A. Syndrom vyhoření a jeho prevence v sociální práci v Jindřichově Hradci. České Budějovice. 2013. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Vedoucí práce: Mgr. L. Maliňáková. Bakalářská práce se ve svém výzkumném šetření zaměřuje na informovanost sociálních pracovníků, kteří působí ve vybraných organizacích v Jindřichově Hradci o burnout, a rovněž i na to, jaká preventivní opatření byla v jednotlivých organizacích přijata, a jaká další preventivní opatření by přijata být měla. Informace byly zjišťovány od sociálních pracovníků, kteří působí v o. s. OKNA, na probační a mediační službě v Jindřichově Hradci, v Domově seniorů Otín, ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci a na Městském úřadu v Jindřichově Hradci. Výzkum práce byl kvantitativní. Formou dotazníkového šetření respondenti odpovídali také na to, zdali jsou schopni syndrom vyhoření rozpoznat a to nejenom sami na sobě, ale i u svých spolupracovníků. Teoretické kapitoly byly voleny tak, aby sloužily jako vhodný základ pro výzkumné šetření. Prostor zde byl věnován možnému vymezení pojmu syndrom vyhoření, jeho charakteristikám, fázím, příčinám a možným druhům prevence. Dále se teoretická část práce věnovala pojmu stres a profesím, které jsou syndromem vyhoření ohrožené. V souladu s výše uvedeným byly pro potřeby práce stanoveny dva cíle. Prvním cílem je zjistit více o informovanosti sociálních pracovníků vybraných zařízení na Jindřichohradecku o syndromu vyhoření v závislosti na jejich věku, vzdělání a doby strávené na tomto pracovišti, respektive na jejich praxi v sociální oblasti. Druhým cílem je zjistit, jaká preventivní opatření jsou přijata v jednotlivých zařízeních a jaká další opatření by měla podle sociálních pracovníků být přijata. ?
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů a zdravotníků
VOPELKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce nabízí přehled informací, které se týkají problematiky stresu a syndromu vyhoření. Zabývám se zde zejména příčinami, příznaky, rizikovými faktory, prevencí a zvládáním stresu a syndromu vyhoření. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit jaké jsou projevy syndromu vyhoření u zdravotníků a učitelů. Předpokládala jsem rozdílné projevy syndromu vyhoření na základě rozdílných nároků, které jsou na ně kladeny v zaměstnání. Dalším cílem bylo zjistit, jaká je informovanost zdravotníků a učitelů o syndromu vyhoření a o možnostech, jak mu čelit. Můj předpoklad byl, že syndrom vyhoření zná jen 60% dotázaných. S cílem zvýšit informovanost o syndromu vyhoření jsem vytvořila materiály, které mají jasně a stručně informovat o problematice syndromu vyhoření a prevenci. Tyto materiály byly na základě mé žádosti ohodnoceny dvěma učiteli a zdravotníky. Pro získání údajů jsem použila anonymní dotazník, který zjišťoval osobní údaje, informovanost, a pomocí Inventáře projevů syndromu vyhoření manželů Tošnerových, projevy syndromu vyhoření v rovině kognitivní, emocionální, fyzické a sociální. Zjištěné údaje jsem procentuálně vyhodnotila. Na základě vyhodnocení získaných údajů byl potvrzen předpoklad, že projevy syndromu vyhoření se u zdravotníků a učitelů objevují v různých oblastech. Bylo zjištěno, že informovanost zdravotníků a učitelů o syndromu vyhoření je mnohem nižší, než bylo předpokládáno. Hypotéza tedy nebyla potvrzena. Výsledky odkrývají velké nedostatky v informovanosti respondentů o syndromu vyhoření a možnostech, jak mu čelit. Vytvořené informační materiály byly všemi dotázanými kladně ohodnoceny a jsou považovány za přínosné. Někteří dotázaní by přivítaly další informace o syndromu vyhoření formou přednášky.
|
|
|
Motivace k práci zaměstnanců pomáhajících profesí v centru ARPIDA, v Domově Libnič a Centru sociálních služeb Empatie
DRDOVÁ, Ivana
Motivace k práci zaměstnanců pomáhajících profesí v centru ARPIDA, v Domově Libnič a v centru Empatie Bakalářská práce řeší problematiku motivace při volbě pomáhajících profesí. V teoretické části jsem se zabývala otázkou, co vede člověka k tomu, aby vykonával pomáhající profese. Tato povolání mají totiž značnou přitažlivost, jež může zapříčinit, že je zaměstnanec ochoten vykonávat tuto náročnou práci i při nižším finančním ohodnocení, než jaké se mu nabízí v některých jiných profesích. Důležité je, že pomáhání znamená pro mnoho lidí nepochybně smysluplnou činnost. Pomáhající se zabývá důležitými životními otázkami a problémy konkrétních lidí. Cílem praktické části je monitoring spokojenosti pracovníků ve státním (Domov Libnič a Centrum Empatie) a nestátním zařízení (centrum ARPIDA) včetně systému prevence vzniku syndromu vyhoření. Předpokládané hypotézy: 1. Pracovníci sledovaných souborů jsou, i přes nižší finanční ohodnocení, v práci spokojeni. 2. Motivace k volbě pomáhajících profesí jsou stejné jak u zaměstnanců státních, tak i nestátních zařízení. 3. Pracovníci sledovaného souboru jsou informováni o pravidlech psychohygieny při výkonu pomáhající profese. Výzkum prokázal potvrzení první a třetí hypotézy. Druhá hypotéza potvrzena nebyla. K ověření hypotéz jsem zvolila formu kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal metodou dotazování, technikou dotazníku. Uvedenou bakalářskou práci bude možné využít jednak v těch organizacích, kde se monitoring uskutečnil, ale i jako manuál pro pracovníky v pomáhajících profesích a v centrech sociálních služeb.
|
host ::
RSS.