|
|
Vliv dynamiky klimatických a stanovištních podmínek na změny početnosti a migračního chováni zimujících a migrujících vodních ptáků
Adam, Matyáš ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Bejček, Vladimír (oponent)
Vodní ptáci se svými specifickými habitatovými a potravními nároky, jež se mohou během ročního cyklu měnit (Riffell et al. 2003; Taft & Haig 2006), dokáží rapidně reagovat na změny prostředí a indikovat tak kvalitu a rozmanitost mokřadů (Delany 1999; Fernández et al. 2005; Amat & Green 2010). Výrazná přeměna krajinného pokryvu související s antropogenním využíváním krajiny a oteplování klimatu vedly v posledních desítkách let k významným změnám v rozšíření a početnosti mnoha druhů vodních ptáků napříč Evropou (Delany et al. 2006; Fox et al. 2010; Lehikoinen et al. 2013; Pavón-Jordán et al. 2015a). Abychom porozuměli dynamice migrujících ptáků v prostoru i čase a mohli hodnotit dopady jak globálního charakteru, tak lokálních podmínek jednotlivých stanovišť během celého ročního cyklu, je zapotřebí nadnárodně řízeného monitoringu a výzkumu. Od zahájení Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) v roce 1967 byly v západním Palearktu dokumentovány signifikantní trendy početnosti (rostoucí i klesající) u téměř poloviny populací zimujících vodních ptáků (Delany et al. 2006; Wetlands International 2016) a odrazily se tak i na trendech v jednotlivých zemích, včetně České republiky. Mokřadní lokality na našem území, jejichž dostupnost je značně proměnlivá dle aktuálních povětrnostních podmínek, se nachází spíše na okraji zimního rozšíření vodních ptáků (Gilissen et al. 2002), přesto u nás početnost většiny druhů v posledních dekádách narůstá (Musil et al. 2011). Navíc na území České republiky nebyl v posledních dekádách zaznamenán významný nárůst zimních teplot (Klein Tank et al. 2002; Musilová et al. 2009; Dušek et al. 2013). Je proto pravděpodobné, že zde ptáci mohli začít využívat vhodná alternativní prostředí s dostupnými zdroji potravy, která úspěšně dokáží redukovat negativní dopady chladného počasí a to nejspíš i bez ohledu na ochranný status prostředí (Musilová et al. 2015). Vedle stávající územní ochrany byly na našem území za účelem ochrany migrujících ptáků vyhlášeny v roce 2004 tzv. ptačí oblasti (special protection ares; evropská směrnice o ptácích 2009/147/EC). Dosud však u nás nebyla testována efektivita a dopad zákonné ochrany na jednotlivé druhy zimujících vodních ptáků. Navíc některé zahraniční studie již poukázali na nesoulad mezi ptačími oblastmi a rozšířením druhů (López-López et al. 2007; Briggs et al. 2012; Albuquerque et al. 2013). Takové výsledky volají po dalším vědeckém výzkumu, který je potřebný jak na úrovni společenstev tak detailněji na úrovni jednotlivých druhů.
Husy velké, jimiž se zabývá druhá část disertační práce a jejichž populace v Evropě doznaly během posledních desítek let rapidního nárůstu, jsou ideálním modelovým druhem pro sledování jejich vztahu ke změnám prostředí a klimatu, ale také jejich vztahu k rušení antropogenního původu (Fox & Madsen 1997; Ramo et al. 2015). K tomu je potřebná patřičná znalost jejich distribuce, početnosti a chování. Od třicátých let, kdy začaly být husy na našem území kroužkovány, intenzita individuálního značení ptáků sice značně kolísala a odrážela se tak i v množství zpětných záznamů, v posledních deseti letech ovšem rapidně vzrostla (Podhrazský 2010). Historická data do roku 2002 (Cepák et al. 2008) společně s daty novými však dosud nebyla důkladně analyzována a ve světle současných změn tradičních zimovišť a migračního chování většiny populací hus vyžadují zvýšenou pozornost. V současné době navíc přichází na řadu také satelitní sledování jedinců, které nám dokáže prozradit detailnější informace o chování jedinců.
|
|
|
Malá doba ledová v dokumentárních pramenech
Žáková, Nikola ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Synáčková, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na popis období nazývaného Malá doba ledová založený na informacích z dokumentárních pramenů a z časných meteorologických měření. Tato etapa se datuje zhruba do doby od 13. století do poloviny 19. století. V práci také zmiňuji její možné příčiny a významné historické souvislosti, na které mohla mít změna klimatu spojená s malou dobou ledovou nemalý vliv. Při hledání informací o daném tématu jsem vycházela z knih světových autorů a ze zápisů z kronik.
|
|
|
Historické doby moru - souvislost s chodem klimatu
Suchardová, Kateřina ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Bašta, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výskytem historických morových epidemií a jejich souvislostí, především vznikem a průběhem, s chodem klimatu.
První část práce je souhrnem obecných informací o moru jako slově i jako nemoci. Další část se okrajově věnuje největším výskytům moru v Evropě a podrobněji výskytům moru v Čechách a na Moravě. Předposlední část práce se zaměřuje na souvislost moru nejen s chodem klimatu ale také s krátkodobým stavem počasí. V závěru práce se nachází vlastní zpracování historického počasí v morových letech Čech a Moravy a pohled na vzájemnou souvislost mezi počasím těchto let.
|
|
|
Hodnocení teploty vzduchu pro studium tepelného ostrova města
Kalousová, Jitka ; Kožnarová, Věra (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá jedním z aktuálních problémů, který je označován jako tepelný ostrov města. Fenomén vznikající změnami v prostředí dělíme na dvě kategorie, a to na přirozený a antropogenní, působit však mohou společně. Město a venkovská krajina se od sebe liší, příčinou je stále rostoucí urbanizace měst a změna zemského povrchu, který dokáže sluneční záření absorbovat a později vyzařovat do okolního prostředí. Důsledkem tohoto procesu je oteplování atmosféry ve městech.
V literární části je popisován historický vývoj klimatu, klima jako samostatný prvek a tepelný ostrov města. Tepelný ostrov města je dále charakterizován pomocí energetické bilance, způsobem vzniku, dopady a možnými alternativami odstranění nebo jeho zmírnění.
Hlavním cílem práce bylo sepsat dostupné poznatky a vyhodnotit data ze čtyř různých evropských měst (Bourges, Hamburg, Karlov a Strasbourg). Zjistit pomocí maximální a minimální měsíční teploty v letních měsících, zda se v daných městech objevuje a rozvíjí tento jev. Dále analyzovat četnosti jednotlivých synoptických situací za období 1961-2010 a vyhodnotit jejich vztah k teplotě vzduchu.
U první hypotézy bylo ze statistického šetření prokázáno, že v letních měsících byl zřetelný výskyt městského tepelného ostrova, ten je znatelný především u minimálních teplot. Další analýzou bylo doloženo, že synoptické situace mají při jejich působení vliv na tepelný ostrov města. Druhý hypotézu a to tu, že změny teploty vzduchu jsou způsobovány antropogenní činností, a důsledkem je právě vznik tepelného ostrova města, ten potvrzujeme na základě vyhodnocení datových řad.
|
|
|
Vliv bioklimatologických faktorů a procesů na zdraví
BLAŽKOVÁ, Klára
Tato diplomová práce se zaměřuje na dopady klimatických činitelů a hlavních meteorologických jevů a procesů na lidské zdraví. Práce je založena na analýze české a zahraniční odborné literatury, která se vztahuje k dané problematice. V této práci jsem zjistila, že jevů a procesů, kteří nás ve smyslu zdraví ovlivňují, je velké množství. Většinou působí komplexně a navzájem se ovlivňují. Lze jen těžko oddělit jednotlivé vlivy, protože vždy souvisí s dalšími. Při konkretizaci vlivu na danou oblast zdraví, je nutné u člověka počítat také s genetickým zatížením, výživou, životním stylem apod. Činitelé, kteří jsou v aktuální literatuře diskutovaní nejvíce, jsou sluneční záření, znečištěné ovzduší a výrazné a prudké změny počasí. V poslední době se také objevuje vliv antropogenního elektromagnetického znečištění, které je produktem technizace a medializace moderního světa. V této práci byly utříděny a systematicky zpracovány dostupné informace o zdravotních změnách, které nastávají působením klimatických a meteorologických jevů v lidském organismu.
|
|
|
Řízení klimatu počítačového sálu pomocí SDS MICRO
JAROLÍMEK, Petr
SDS neboli síťový dohledový systém je velmi efektní technologie pro sledování údajů o spotřebě a odběru energií a k provádění dálkových odečtů, měření teploty a vlhkosti a to vše online přes webový prohlížeč. Technologie SDS umožňuje uživatelům dle naměřených hodnot automatické inteligentní samostatné řízení. Cílem bakalářské práce je v části rešerše popis parametrů inteligentních PAC/PLC modulů SDS MICRO z dostupných zdrojů, a tím umožnění přehledného seskupení informací o této technologii. Dále se práce bude zabývat klady a zápory dané problematiky a nabídkou této technologie na českém trhu. V praktické části bude detailně popsáno a zdokumentováno vlastní zprovoznění SDS MICRO technologie v počítačovém sálu a následný postup ovládání zařízení vedoucí k žádaným klimatickým podmínkám prostředí. Reálné aktuální hodnoty se budou zobrazovat pomocí HTML5 a JavaScript kódu přímo na modulu SDS Micro. Data budou ukládána a archivována pomocí PHP do databáze MySQL a bude z nich vytvořen výstup v podobě statistiky, či grafu. Tato praktická část může sloužit i jako uživatelský manuál, pro další zájemce o využívání této technologie.
|
|
| |
|
|
Sociální klima školní třídy v daltonské škole
LOJDOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce se zaměřuje na klima školní třídy v daltonské škole. Popisuje, co je klima školní třídy, daltonskou výuku, a se kterými pojmy je to propojeno. Teoretická část se věnuje popisu pojmů, pro lepší orientaci v problematice. Výzkumná část se zabývá porovnáním hlavních složek klimatu školních tříd v daltonské škole.
|
|
|
Výskyt klimatických výchylek v lesních půdách 7.- 8. LVS a rizika z toho vyplývající
Konečná, Martina
V přírodní lesní oblasti 27 - Hrubý Jeseník byly sledovány klimatické výchylky v lesních půdách. Šetření probíhalo na pěti výzkumných plochách založených v 7. a 8. lesním vegetačním stupni. Z výzkumných ploch byly odebrány neporušené půdní vzorky ze dvou hloubek (8 a 20 cm) a sbírána data z klimatických stanic na plochách umístěných. Sběr dat probíhal v letech 2012 a 2013. Půdní vzorky byly laboratorně zpracovány, pro jednotlivé lokality a hloubky půdy (8 a 20 cm) byly kvantifikovány hydrofyzikální vlastnosti a kritické hydrolimity. Následné statistické vyhodnocení dat prokázalo, že k výskytu klimatických výchylek v půdách 7. a 8. lesního vegetačního stupně dochází, což je obsáhle zpracováno v samostatné kapitole výsledky. V závěru práce je mimo jiné zpracováno stručné doporučení pro lesnickou praxi, v němž je uvedena otázka aktuálnosti výskytu klimatických výchylek v půdách daných stanovišť a to, jak lze běžnými lesnickými opatřeními snížit jejich negativní dopady na nezajištěné kultury smrku ztepilého.
|
|
|
Půdy dinarské oblasti - management a ochrana
Bešťák, Ondřej
Tato práce řeší problematiku a management půd dinárské oblasti. Zaměřuje se na geomorfologické, geologické a pedologické aspekty zmíněné oblasti. Věnuje se hlavně geografickému členění Chorvatska, klimatu a zemědělskému využití. V další části pak o geologickém a pedologickém vývoji a o působení erozních faktorů na ně jako je oheň a vítr. Dále zahrnuje legislativní rámec Chorvatska a jeho vliv na ochranu přírodního dědictví. V poslední řadě pak ukazuje příkladové studie v oblasti dinarika.
|
host ::
RSS.