|
|
Kdo hýbe klimatem? Aktéři a vlivy v mezinárodní klimatické politice
Husová, Kateřina ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Klimatické změny se vystupují jako jedno z hlavních témat mezinárodní agendy. Tato práce nejprve představuje teoretický rámec chápání aktéra v mezinárodní vztazích. V druhé č ásti jsou zkoumány milníky historického vývoje současného klimatického režimu. Další č ásti se věnují aktérům, kteří ovlivňují mezinárodní klimatická vyjednávání, z pohledu jejich zájmů, jejich vývoje a prosazování na mezinárodní scéně. Předpokládá se, že politika je dvouúrovňová hra a že politické vlivy nejsou jednými hybnými silami na mezinárodní scéně. V poslední č ásti jsou představena některá témata budoucího klimatického režimu. Závěrem práce je, že aktéři se liší v sociální identifikaci s přírodní realitou a že změna současného environmentální paradigmatu je spíše nepravděpodobná.
|
|
|
Efficiency in international funds for climate change
Husová, Kateřina ; Jílková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vojáček, Ondřej (oponent)
V léta dlouhých vyjednávání o novém globální klimatickém režimu zůstává nejpalčivějším tématem finanční podpora rozvojovým zemím na adaptace a mitigace. Jedná se o miliardách dolarů ročně, které by měly být rozdělovány prostřednictvím soukromých investic, tak také z významné části skrze veřejné fondy. Zásadní otázkou, která ovlivňuje vyjednávání, je ovšem efektivní utrácení těchto prostředků. S ohledem na rozsah rozdělovaných prostředků a s ohledem na dosavadní zkušenosti s distribucí oficiální rozvojové pomoci a také s přihlédnutím k faktu, že dosavadní klimatické fondy rozdělují milióny a nikoliv miliardy dolarů vychází efektivnost jako klíčová podmínka úspěchu budoucího klimatického režimu. Navíc je efektivní distribuce podmínkou pro "zabránění nebezpečné interakce s klimatickým systémem", což je nejzásadnější cíl zakotvení v Rámcové úmluvě o změnách klimatu OSN. Všeobecně rozšířená myšlenka předpokládá, že k neefektivnímu utrácení z veřejných fondů dochází na straně příjemce. Tato práce přistupuje k efektivnosti na příkladě Globálního fondu pro životní prostředí, Adaptačního fondu pod Kjótským protokolem a Klimatických investičních fondů Světové banky. Práce se zaměřuje na otázku, zda existující mechanismy v těchto fondech jsou nastaveny optimálně tak, aby rozdělování prostředků jim svěřených probíhalo efektivně. Při zkoumání jejich vnitřních politik a směrnic se práce soustředí na čtyři základní otázky - jakým způsobem se lze dostat k prostředkům fondu, kdo ve fondu rozhoduje, kdo a jak implementuje a komu se fondy zodpovídají. Práce zjišťuje, že existují podstatné rozdíly mezi těmito třemi fondy v tom, jak a kým jsou nastavovány priority a cíle, jaké jsou požadavky fondu na příjemce prostředků a jak fond kontroluje efektivnost svých útrat. Tato práce přináší hloubkovou analýzu silných a slabých stránek v existujících fondech s ohledem na výstupovou efektivnost.
|
host ::
RSS.