|
|
Produkce beta-glukanů vybranými druhy kvasinek, řas a sinic
Veselá, Markéta ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Pro předloženou diplomovou práci bylo vytipováno několik druhů kvasinek a mikrořas a ve vybraných producentech byly analyzovány -glukany, lipidy, karotenoidy, ergosterol a koenzym Q. Podmínky kultivace kvasinek byly voleny s ohledem na co nejvyšší produkci -glukanů. Kultivace řas byla prováděna dle postupů Sbírky autotrofních mikroorganismů (CCALA). Ze zástupců mikrořas byly vybrány Desmodesmus acutus, Dunaliella salina, Arthrospira maxima a Cyanothece sp. Pro kultivace kvsinek byly vybrány druhy: Rhodotorula glutinis, Cystofilobasidium macerans a Sporidiobolus metaroseus. Kultivována byla také Saccharomyces cerevisiae, která je dnes již ověřeným zdrojem -glukanů a je považována za zdravotně bezpečný GRAS organismus. Z uvedených důvodů byla S. cerevisiae použita jako standard pro porovnání produkce -glukanů ve vybraných druzíh kvasinek. -glukany byly stanoveny pomocí enzymatického kitu K-YBGL Megazyme, karotenoidy, ergosterol a koenzym Q byly stanoveny pomocí HPLC/PDA a lipidy, respektive obsah mastných kyselin byl stanoven pomocí GC/FID. Nejlepším producentem kvasinkových -glukanů byla R. glutinis a S. metaroseus a nejlepší podmínky pro produkci -glukanů i ostatních metabolitů byl C/N poměr 70. U mikrořas byla prokázána pouze produkce -glukanů, jejichž největším producentem byl D. acutus.
|
|
|
Produkce lipolytických enzymů kvasinkami
Bradáčová, Kristína ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Táto diplomová práca je zameraná na riadenú produkciu lipolytických enzýmov, bioaktívnych látok a lipidov produkovaných karotenoidnými kvasinkami. Teoretická časť práce je zameraná na charakterizáciu lipáz, karotenoidov, lipidov, ich vlastnosti, možnosti produkcie a aplikácie. V experimentálnej časti boli enzýmy, karotenoidy a lipidy produkované pomocou kvasiniek Rhodotorula mucilaginosa, Cystofilobasidium macerans a Sporidiobolus salmonicolor submerznou kultiváciou na minerálnych médiách s rôznymi prídavkami: glukóza, glycerol, tuk, tuk s glukózou, tuk s polysorbátom 80, tuk s glycerolom, tuk s polyetylénglykolom, tuk s vyšším a nižším prídavkom kyseliny palmitovej, enzymatický hydrolyzát tuku, kyslý hydrolyzát a bázický hydrolyzát. Bola sledovaná aktivita extracelulárnej lipázy po 96 hodinovej kultivácii, koncentrácia -karoténu, celkových karotenoidov, ergosterolu a ubichinónu v bunkách pomocou HPLC, koncentrácia mastných kyselín a množstvo tuku pomocou GC. Produkcia sa líšila v závislosti na použitej kvasinke a použitom substráte. Karotenoidy boli najviac produkované kvasinkou Cystofilobasidium macerans, ergosterol kvasinkou Sporidiobolus salmonicolor. Ubichinón bol takmer ekvivalentne produkovaný u každej kvasinky. Lipázová aktivita bola najvyššia u kvasinky Sporidiobolus salmonicolor. Vybraná vzorka média s vysokou lipolytickou aktivitou bola ďalej separovaná a analyzovaná pomocou ultrafiltrácie a PAGE-SDS elektroforézy. Táto diplomová práca bola robená v rámci medzinárodného projektu ,,LipoFungi“.
|
|
|
Signaling function of plumage coloration in Yellowhammer males
Kauzál, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Teorie pohlavního výběru se snaží vysvětlit vznik zdánlivě zbytečných znaků, zejména u samců celé řady druhů. K takovým znakům patří i pestré a nápadné zbarvení, tak typické pro celou řadu ptačích druhů. Tyto znaky jsou nějakým způsobem nezfalšovatelné a vypovídají o kvalitách jedince. Karotenoidní zbarvení nese informaci o zdravotním stavu a melaninové o sociálním postavení, i když toto tradiční rozdělení přestává být ve světle nejnovějších poznatků tak striktní. Mimo tyto způsoby udržování nezfalšovatelnosti se v poslední době dostává do popředí zájmu stále více i vliv hormonů, zejména vliv dvou steroidních hormonů: samčího pohlavního hormonu - testosteronu, a "stresového" hormonu - kortikosteronu. Oba dva hormony mohou pozitivně ovlivňovat samčí pohlavní znaky, kterým je i ornamentální zbarvení. Zvýšená hladina těchto hormonů s sebou ale nese i zvýšené riziko pro organismus (vyšší energetické výdaje, chronický stress), tedy i potenciál být pro jedince nákladnými. Použitím standardizovaných fotografií a spektrofotometrie jsem analyzoval zbarvení opeření samců strnada obecného (Emberiza citrinella). Koncentrace testosteronu a kortikosteronu uloženého do opeření byla stanovena pomocí LC-MS/MS. Pro samce z roku 2015 byl také stanoven jejich teritoriální statut a přežití následující zimy. Nejprve...
|
|
|
Časově rozlišená spektroskopie světlem indukovaných procesů
KUZNETSOVA, Valentyna
Tato dizertační práce je věnována studiu fotofyzikálních vlastností fotosyntetických pigmentů. Stručný úvod do oboru je uveden v Kapitole 1. Ve studiích prezentovaných v této práci byla použita femtosekundová pump-probe spektroskopie pro stanovení vztahu mezi molekulární strukturou karotenoidů a jejich spektroskopickými vlastnostmi. Experimentální metody a metody analýzy dat jsou popsány v Kapitole 2. Kapitola 3 se zabývá zkoumáním vlivu izomerizace na dynamiku excitovaného stavu karotenoidu fucoxanthin obsahujícího karbonylovou skupinu. V Kapitole 4 je pro odhad struktury neznámého karotenoidu z Chromera velia použita schopnost karbonylových karotenoidů účastnit se protolytických reakcí s rozpouštědly. V Kapitole 5 byly studovány spektroskopické vlastnosti stavu S1 tří lineárních karotenoidů po nadměrné excitaci stavu S2. V Kapitole 6 je uvedena femtosekundová spektroskopická srovnávací studie Orange a Red Carotenoid Proteins, které obsahuji různé karotenoidy.
|
|
|
Raman spectrometry of pigments of cyanobacteria, algae and lichens in the astrobiology context
Kovács, Michal ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Osterrothová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá možností identifikace biomarkerů vybraných druhů extremofilních organismů pomocí Ramanovy spektroskopie. Zaměřuje se hlavně na vybrané sinice, řasy a lišejníky s důrazem na možnost detekce karotenoidů. Tento pigment se v Ramanovských spektrech projevuje třemi charakteristickými pásy, které reprezentují valenční vibrace C=C a C-C a deformační vibrace C-CH3 v molekulách karotenoidů. Ramanova spektra byla měřena nejen pomocí laboratorních mikrospektrometrů (λ - 514 nm a 532 nm) ale též přenosnými a příručními spektrometry (λ - 532 nm, 785 nm a 700 - 1100 nm). V případě sinic byly spektroskopické analýzy doplněny analýzami frakcí získaných pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie (HPLC). Tato práce kriticky hodnotí možnosti Ramanovy spektrometrie pro identifikaci karotenoidů sinic, řas a lišejníků. Vedle signálů karotenoidů je v několika případech uvedena interpretace dalších Ramanovských pásů získaných spekter, které odpovídají přítomnosti dalších biomarkerů. Získaná Ramanova spektra karotenoidů je nutno interpretovat s velkou obezřetností s ohledem na vliv několika faktorů, potenciálně způsobujících nesystematické posuny poloh Ramanových pásů (vazba karotenoidů v biologické tkáni, interakce s makromolekulami i experimentální faktory včetně spektrálního rozlišení použitých...
|
|
|
Samoorganizace a optické vlastnosti malých molekulárních agregátů
Sláma, Vladislav ; Mančal, Tomáš (vedoucí práce) ; Chvosta, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá popisem agregace karotenoidů ve vodných roztocích. Jsou zde analyzovány hlavní interakce podílející se na agregaci a na základě tohoto je představen efektivní způsob popisu agregace karotenoidů, který vede ke značnému urychlení výpočtů. Dále jsou zde vypracovány dvě metody výpočtu pravděpodobnostní distribuce konfigurací karotenoidů v roztocích, s různými koncentracemi vody, a diskutovány jejich přednosti a nedostatky. Z těchto distribucí byly vypočteny absorpční spektra a porovnány s experimentálně naměřenými. Je také diskutován vliv vody na formování různých druhů agregátu a její vliv na tvar absorpčních spekter. Výsledky práce budou sloužit jako základ pro další přesnější metody popisu agregace, které budou zahrnovat i efekty slabších interakcí mezi karotenoidy.
|
|
|
Stanovení obsahu ligninu v jehlicích smrku ztepilého (Picea abies L. Karst.) pomocí laboratorní a obrazové spektroskopie
Suchá, Renáta ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu biochemických látek (lignin, karotenoidy a voda) v jehlicích smrku ztepilého s využitím laboratorní a obrazové spektroskopie. V první části práce je zpracován přehled prací zabývajících se metodami odhadu obsahu ligninu a dalších biochemických látek. V práci jsou využity tři typy dat: 1. spektra pořízená kontaktní sondou se spektroradiometrem ASD FielSpec 4 Wide Res, 2. spektra pořízená integrační sférou se stejným spektroradiometrem a 3. hyperspektrální obrazová data pořízená senzorem APEX. Na spektra jsou aplikovány nejpoužívanější transformace, a to první derivace spektra a odstranění kontinua. Dále je zjišťován lineární vztah mezi naměřenými spektry a obsahem biochemických látek. Vícenásobná kroková lineární regrese je použita pro výběr vlnových délek sloužících k vytvoření vhodného modelu pro výpočet obsahu biochemických látek v jehlicích. Model je následně vypočítán a aplikován na úrovni obrazových hyperspektrálních dat. Výstupem této části práce jsou ligninové mapy. Dále jsou v práci porovnána spektra pořízená kontaktní sondou a integrační sférou. Zjišťován je i rozdíl mezi jednotlivými výzkumnými plochami na základě obsahu biochemických látek v jehlicích a vybraných prvků obsažených v půdě a na základě naměřených spekter. Analyzován je také vliv...
|
|
|
Analýza parametrů, u nichž se předpokládá souvislost se suchovzdorností, u různých genotypů čiroku
Panchártek, Daniel ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Cílem práce bylo 1) zjistit možnosti pěstování a hodnocení genotypů čiroku dvoubarevného (Sorghum bicolor (L.) Moench) pocházejících z Indie v klimatu střední Evropy a 2) zhodnotit možnosti využití vybraných nedestruktivních a destruktivních metod založených především na měření fluorescence chlorofylu a a stanovení obsahu fotosyntetických pigmentů pro rozlišení genotypů čiroku na základě jejich předpokládané suchovzdornosti. Ve dvouletých polních pokusech bylo analyzováno patnáct genotypů tohoto rostlinného druhu (dvě stay-green rodičovské linie, dvě senescentní rodičovské linie a jedenáct introgresních linií s vnesenými stay-green lokusy), dva genotypy byly dále analyzovány ve skleníkových podmínkách, kde byl stres suchem navozen dvanáctidenním vysazením zálivky. U rostlin pěstovaných v polních podmínkách byly sice pozorovány rozdíly mezi některými genotypy ve všech měřených parametrech, ale pro většinu genotypů tyto rozdíly nebyly statisticky průkazné. Významně se v některých parametrech v obou pokusných sériích lišil pouze rodičovský stay-green genotyp B35, avšak mezi senescentními genotypy a ostatními stay-green genotypy rozdíly většinou nebyly. V podmínkách skleníku průkazné rozdíly mezi oběma genotypy, které se měly lišit svou suchovzdorností, také nebyly nalezeny v žádném z měřených...
|
|
|
Vliv kyslíku na dobu života tripletních stavů karotenoidů ve fotosyntetických komplexech
Vahalová, Petra ; Pšenčík, Jakub (vedoucí práce) ; Bína, David (oponent)
Cílem této práce bylo nalézt vhodnou metodu k přípravě anaerobních podmínek za účelem studia vlastních dob života tripletních stavů karotenoidů ve fotosyntetických světlosběrných kom- plexech. Porovnávali jsme tři metody: (1) foukání inertního plynu (dusíku) nad hladinu vzorku, (2) odstranění kyslíku pomocí chemických reakcí katalyzovaných glukózoxidázou a katalázou a (3) pomocí dithioničitanu sodného. Jednotlivé metody jsme nejprve otestovali na snadno dostupném vzorku meso-tetra(4-sulfofenyl)porfyrinu a následně aplikovali na hlavní světlosběrnou anténu obr- něnky Amphidinium carterae. Doby života tripletních stavů karotenoidů ve světlosběrné anténě byly určovány bud' z přímo měřených kinetik pomocí fotonásobiče, nebo z transientních ab- sorpčních spekter naměřených v různých zpožděních od excitačního pulsu získaných pomocí ze- silované CCD kamery. Vliv použitých látek na stabilitu vzorku jsme vyhodnocovali na základě měření stacionárních absorpčních spekter a měření pH indikátorovými papírky. Vyfoukávání vzorku dusíkem bylo časově náročné a méně účinné v dosažení anaerobních podmínek než zbylé dvě me- tody. Při aplikaci dithioničitanu sodného se nám podařilo poměrně efektivně...
|
|
|
Fyziologické a hormonální mechanizmy ovlivňující kvalitu ejakulátu u ptáků
Mojžišová, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Pohlavní výběr je důležitým mechanismem evolučního vývoje. Kromě předkopulačního výběru, kdy většinou samci soupeří o partnerky, existuje ještě pokopulační výběr mezi spermiemi (tzv. kompetice spermií) v případě, že samice kopulují s více samci. I když je většina druhů ptáků sociálně monogamních, značná část z nich je také částečně promiskuitní. U těchto druhů je pokopulační výběr důležitým mechanismem zvyšujícím variabilitu v reprodukční úspěšnosti mezi samci. Kvalita ejakulátu, rozhodující o úspěšnosti samce v kompetici spermií, je určena především koncentrací a celkovým počtem spermií, jejich morfologií a pohyblivostí. Moje bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o hormonálních a fyziologických mechanismech, které mohou ovlivnit kvalitu ejakulátu. Jedná se především o vliv pohlavních a jiných hormonů, fyziologického a oxidativního stresu, vnějších podmínek, antioxidačních mechanismů a složení buněčných membrán spermií. Kromě jejich vlivu na kvalitu ejakulátu na vnitrodruhové úrovni jsou v práci hodnoceny také jejich odlišnosti mezi ptačími druhy, především ve vztahu k různé intenzitě pokopulačního pohlavního výběru.
|
host ::
RSS.