|
|
Náhradní rodinná péče - vývoj v nově vymezeném pravním prostředí
Palusková, Jana ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem náhradní rodinné péče a jejím vývojem v nově vymezeném právním prostředí. Na začátku ukazuje důležitost citového přilnutí, které vychází ze základních potřeb dítěte. Je zmapován vývoj a typy přilnutí. V další části je zpracována patologie tohoto přilnutí. Jsou zde ve stručnosti vymezeny pojmy deprivace a separace. Další část ukazuje formy léčebných procesů v případech deprivace a separace. V případech deprivace je uveden léčebný proces formou adopce a dlouhodobé pěstounské péče. Zde je základní vymezení těchto jednotlivých pojmů. Jsou zde zmapované změny, které vyplývají z nových úprav právního ukotvení této problematiky. V části zabývající se léčebným procesem v případech separace je vymezena pěstounská péče na přechodnou dobu. Zde je poukázáno na problematiku citového přilnutí, jeho přerušení, případně jeho přenesení na další, nové pečovatele. Z toho vyplývá návrh výzkumu, který má být podkladem pro hlubší, následné výzkumy. Jde o porovnání problematiky a samotného procesu přilnutí v případech dlouhodobé pěstounské péče a v případech pěstounské péče na přechodnou dobu. Je zde snaha o to poukázat na složitost znovu vznikání citového přilnutí, jeho přenášení na nové pečovatele. V méně ideálním případě na problematiku opětovného přerušení tohoto přilnutí. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Problémy socializace dětí z pěstounských rodin na druhém stupni základních škol
Převorovská, Michaela ; Klusáček, Jan (vedoucí práce) ; Geissler, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem socializace dětí, které vyrůstají v pěstounských rodinách, na druhém stupni základních škol. Cílem je popsat proces socializace ve dvou významných sociálních skupinách pro tyto děti - v pěstounské rodině a ve školním kolektivu - a charakterizovat některé specifické projevy těchto dětí v procesu socializace, jejich vnímání pěstounské rodiny a školního kolektivu. Skrze kvalitativními rozhovory byl zkoumán proces socializace z pohledu pěstounů, třídních učitelů a dětí. Přičemž porovnává tři případy pěstounských rodin, subjektivním pohledem aktérů, úspěšné a neúspěšné socializace. Z výsledků výzkumu vyplývá, že se tyto děti se do nového prostředí adaptují s rozdílnou úspěšností, projevují se v kolektivu odlišně, a někdy výrazněji vybočují ze svého prostředí, což může být následkem nedostatečného zázemí a jistot z biologických rodin.
|
|
|
Příbuzenská pěstounská péče očima pěstounů
Krajtlová, Kristýna ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou příbuzenské pěstounské péče, jejími specifiky, silnými a slabými stránkami. Zkoumá pohled prarodičů, tet, strýců a jiných příbuzných na jejich roli v pěstounské péči a životě svěřeného dítěte. V teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy týkající se náhradní rodinné výchovy, pěstounské péče, pohledy na příbuzenskou pěstounskou péči a vývoj dětí v ní žijících. Praktická část je věnována polo-strukturovaným rozhovorům s pěstouny, které mají za cíl zjistit, jaký je jejich pohled na pěstounskou péči, jaké okolnosti předcházely umístění dítěte, jejich praktické problémy či pomoc, kterou potřebují. Následují kazuistiky vybraných pěstounských rodin.
|
|
|
Porovnání institutů náhradní rodinné péče z hlediska potřeb dítěte a pečujících osob
Růžičková, Miroslava ; Křížová, Eva (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Diplomová práce s názvem: "Porovnání institutů náhradní rodinné péče z hlediska potřeb dítěte i pečujících osob" se zaměřuje především na problematiku pěstounské péče a péče jiné fyzické osoby než rodiče z pohledu potřeb dětí i pečujících osob. V praxi se jedná o dva nápadně podobné instituty, které mají má specifika. Cílem mé diplomové práce je popsat, vysvětlit a konkretizovat rozdílnosti těchto institutů a přiblížit, jak je nahlížejí pečující osoby. Za specifika dlouhodobé pěstounské péče a péče jiné fyzické osoby je v diplomové práci považován zejména způsob hmotného zabezpečení státu, způsob spolupráce s neziskovým sektorem, právní úprava institutů, zkušenosti pečující osoby a problematika spolupráce s původní rodinou. V empirické části byl proveden kvantitativní výzkum prostřednictvím dotazníkového šetření, který se zaměřil na zkušenosti a znalosti pečujících osob. Práce se rovněž zabývá kvantitativním výzkumem, kdy pečující osoby sdělují své názory a zkušenosti. Hlavním zjištěním je, že osoby, pečující v institutu pěstounské péče, mají větší znalosti o nových právech a povinnostech vyplývajících z novely Zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Zároveň pečující osoby z institutu pěstounské péče nejsou seznámeny s rozdíly institutů náhradní rodinné péče častěji, než v institutu jiné fyzické osoby než...
|
|
|
Identita adolescentů v pěstounské péči
Rubešová, Kateřina ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Myšková, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá specifiky identity adolescentů (18 - 19 let) vyrůstajících v dlouhodobé pěstounské péči v České republice. Cílem předkládané práce je zmapovat, jak se adolescenti v pěstounské péči sebeprožívají a sebehodnotí. Teoretická část je v úvodu zaměřena na vývojové období adolescence s jejími význačnými specifiky. Dále se věnuje odbornému vymezení identity a oblasti pěstounské péče v České republice. V rámci teoretické části jsou taktéž prezentovány s tématem související významné studie. Praktická část si klade za cíl popsat podoby identity a její významné komponenty. Hlavními metodami jsou polostrukturovaný rozhovor a dotazník v rámci kvalitativního paradigmatu. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že na identitu adolescentů v pěstounské péči nejvíce působí vazba na sociální okolí (zejména na osobu pěstouna, ale i na další referenční sociální skupiny), skrze které na sebe zmínění jedinci nahlížejí. Pěstounská rodina hraje tedy v životě dospívajícího významnou roli, adolescenti projevují vděk vůči svým pečovatelům. V práci se taktéž objevily významné genderové rozdíly v rozlišných oblastech, například ve způsobu vazby, členství v subkultuře mládeže, pohledu na kamarádství apod. Tyto a další závěry výzkumu jsou v práci podrobeny důkladné komparaci s teoretickými východisky, což...
|
|
|
Otázky rodičovství homosexuálů
Šádková, Kateřina ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na možnosti adopce pro homosexuální páry. Cílem práce je zjistit, jaký názor na rodičovství homosexuálních párů zaujímá většinová společnost. V teoretických kapitolách jsou definovány jednotlivé pojmy, které se k homosexualitě vážou. Poté následuje kapitola o homosexualitě a rodině. V empirické části jsou analyzována a interpretována data, která budou sesbírána dle kvantitativního šetření. Šetření proběhne formou dotazníků pro většinovou veřejnost a také pro homosexuály.
|
|
|
Mezigenerační problémy v příbuzenské pěstounské péči
Lipenská, Ilona ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice příbuzenské pěstounské péče. Příbuzenská pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, kdy dítě vychovává někdo z příbuzných. Tato forma má bezesporu mnoho výhod, ale také s sebou přináší mnohá úskalí. Má práce se zaměřuje na potencionální problémy v příbuzenské pěstounské péči. Pojednává o mezigeneračních problémech v příbuzenské pěstounské péči, kdy dítě vychovávají jeho prarodiče. Cílem této práce bylo zjistit, jaké jsou mezigenerační problémy a zdůraznit rozdíly mezi pěstounskou péčí a příbuzenskou pěstounskou péčí. Klíčová slova rodina, náhradní rodinná péče, pěstounská péče, dávky pěstounské péče, příbuzenská pěstounská péče, děti ve výchově prarodičů, mezigenerační problémy
|
|
|
Pěstounská péče
Kašpárková, Zuzana ; Mašát, Vladimír (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce s názvem Pěstounská péče je věnována pěstounské péči v České republice. Jejím hlavním cílem je zmapování přínosů legislativních změn pro fungování pěstounské péče. Práce dále zprostředkovává pohled na formy náhradní rodinné výchovy a typy náhradní rodinné péče. V teoretické části se práce zaměřuje na historii pěstounské péče, její formy, způsoby zprostředkování, a to jak u žadatelů, tak i u dětí. Dále pak se věnuje financování pěstounské péče a právy a povinnostmi pěstounů, které jsou nově obsažené v rámci dohod o výkonu pěstounské péče. V neposlední řadě se práce zabývá také úskalími, která pěstounská péče obnáší, a se kterými by měl být pěstoun ztotožněn již v době před přijetím dítěte do pěstounské péče. V praktické části práce je proveden výzkum mezi pěstounskými rodinami zaměřený mimo jiné také na hodnocení změn v pěstounské péči z jejich pohledu.
|
|
|
Pěstounská péče na dobu přechodnou v České republice a její situace v důsledku legislativních změn
Hadrbolcová, Žaneta ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Pěstounská péče na dobu přechodnou v České republice a její situace v důsledku legislativních změn" se zabývá současnou situací na poli pěstounské péče po zavedení novely Zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která vešla v platnost počátkem roku 2013. V první části jsou vymezeny pojmy, které jsou zásadní pro další části práce. V deskriptivní části se zabývá charakteristikou pěstounské péče dlouhodobé, protože pěstounská péče na dobu přechodnou z tohoto typu péče vychází. Dále se tedy věnuje deskripci pěstounské péče na dobu přechodnou. Vysvětluje, co tento typ péče znamená, co obnáší a pro koho je určen. Vymezuje, jaké podmínky musí zájemce o pěstounskou péči na dobu přechodnou splnit a jak se vlastně takovým pěstounem stane. Nezanedbatelnou částí jsou také podmínky financování obou typů pěstounské péče. Analytická část práce je zaměřena na názory pěstounů i odborníků. Zásadní je zde názor na novelu, zda se situace po jejím zavedení skutečně změnila, a to jakým způsobem se zlepšily či zhoršily podmínky. Dalším okruhem jsou pak názory na pěstounskou péči na dobu přechodnou, zda je její zavedení dobře provedené, zda jsou nějaká místa, která by se dala vylepšit a konečně, jaký je vlastně o tento druh péče zájem.
|
host ::
RSS.