|
|
Bojová cesta Bohumila Snížka. Z Protektorátu a zpět do ČSR (5. květen 1941 - 20. květen 1945)
HOLENKA, Zdeněk
Ve své diplomové práci se věnuji osobě a životu Bohumila Snížka, člověka, který se jako jeden z mnoha československých občanů nesmířil s okupací Československa vojsky nacistického Německa. Bohumil Snížek se rozhodl aktivně podílet na obnovení své vlasti, ale okolnosti ho donutily podniknout dlouhou cestu přes celou Evropu s cílem ve Velké Británii. Po dramatickém pobytu ve Švýcarsku u Dr. Kopeckého a věznění ve španělském koncentračním táboře Miranda de Ebro se přes Gibraltar po roce a půl skutečně dostal až na místo určení. Zde vstoupil do nově se rodícího československého zahraničního vojska. Sloužil u československé brigády, která se prakticky od svého založení připravovala na boj s nepřítelem, ale nebylo jí umožněno významnější měrou zasáhnout do boje za osvobození Evropy. Bohumil Snížek byl do Evropy převelen s Československou samostatnou obrněnou brigádou teprve koncem září 1944, kdy došlo k obléhání francouzského přístavu Dunkerque, který však českoslovenští vojáci považovali za bojiště druhé třídy. Největším vojenským úspěchem jednotky v boji se tak stal útok z 28. října 1944, naplánovaný k výročí založení ČSR. Bitvy se zúčastnil i poručík Bohumil Snížek, který byl za svou osobní statečnost oceněn Československým válečným křížem. Až do konce války se sice už Čechoslováci nijak významněji neprojevili, ale to je netrápilo tak, jako bezmocnost, s níž museli v květnu 1945 přihlížet dění v Praze. Spolu s ostatními přijel Bohumil Snížek do osvobozeného Československa v polovině května 1945. Jeho poválečný osud byl podobný jako většiny "Zápaďáků"; snad jen odchod z armády v roce 1947 do západního pohraničí ho uchránil od větších postihů. Režim ho odsoudil "jen" k upadnutí do zapomnění. Bohumil Snížek zemřel v Aši roku 1959 na následky zranění u Dunkerque.
|
|
| |
|
|
Obchodní vztahy EU-Švýcarsko
Beránková, Kateřina ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Zamykalová, Miroslava (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit vzájemné obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací a posoudit jaké důsledky mělo švýcarské odmítnutí stát se členem Evropské unie a později také Evropského hospodářského prostoru. Práce se rovněž zabývý hospodářskými vztahy Švýcarska s Českou republikou.
|
|
|
Porovnání přístupů k imigrační politice vybraných evropských zemí
Šubířová, Radka ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit přístupy k imigrační politice ve třech vybraných evropských zemích (konkrétně ve Velké Británii, Švýcarsku a České republice) a zároveň se pokusit predikovat budoucí vývoj této problematiky. První část této práce je věnována historii imigrace do Evropy, druhá část se zabývá teoretickými modely imigračních a integračních politik a třetí část mapuje již konkrétně situaci ve výše zmíněných zemích.
|
|
|
Postavení Švýcarska vůči Evropské unii
Kubíčková, Dagmar ; Částek, Michal (vedoucí práce)
Úkolem této bakalářské práce je popsat vývoj bilaterálních vztahů mezi Švýcarskem a Evropské unie od poválečného období až do současnosti. Práce se zároveň zabývá postavením Švýcarska vůči Evropskému hospodářskému prostoru a Evropskému sdružení volného obchodu. Jádrem vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií jsou bilaterální dohody - všechny důležité jsou v práci popsány. Dalším cílem je analýza procesních náležitostí bilaterálních smluv. Na konci jsou nastíněny možné budoucí perspektivy vývoje bilaterálních vztahů a shrnuty výhody i nevýhody potenciálního členství Švýcarska v Evropské unii.
|
|
|
Norsko a Švýcarsko: postavení v rámci integračních procesů v Evropě
Němcová, Adriana ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
Práce se zabývá postavením Norska a Švýcarska v rámci integračních procesů v Evropě. Jsou uvedeny důvody, proč se tak bohaté a vyspělé země doposud nestaly členy Evropské unie. Dále je zmíněno ESVO (Evropské sdružení volného obchodu), mezivládní organizace, která v současné době spojuje Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko. Je také popsán vztah Norska a Švýcarska s EU. Co se týče Norska, tak je to zejména Dohoda o Evropském hospodářském prostoru, která mu upravuje vztahy s EU. V případě Švýcarska se jedná především o Bilaterální dohody I a II. Společné pro obě země je členství v Schengenu.
|
|
|
ESVO v kontextu mezinárodních změn se zaměřením na vývoj vztahů s EU
Růžičková, Lucie ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Bakalářská práce analyzuje historický vývoj vztahů ESVO a EU, popisuje a hodnotí současnou situaci a nastiňuje možný budoucí vývoj těchto vztahů. Text je rozdělen do tří částí. První kapitola představuje ESVO jako integrační uskupení, krátce charakterizuje jeho členskou základnu a popisuje jeho vztahy s třetími zeměmi. Dále se blíže zaměřuje na historický vývoj vztahů ESVO s EU a definuje smlouvy, na kterých je spolupráce zaměřena. Druhá a třetí kapitola je pak věnována pohledu jednotlivých států na integraci do EU, analyzuje problémy vzájemných vztahů a zamýšlí se nad možným budoucím vývojem. Nejprve je na problematiku nahlíženo z pohledu skandinávských států (Norsko a Island), a poté z pohledu alpských států (Švýcarsko a Lichtenštejnsko). Práce reflektuje aktuální mezinárodní dění, kdy se v kontextu současné globální finanční krize, která zasáhla již i evropský kontinent, pomalu mění pohled některých zemí na evropskou integraci ve prospěch EU, stejně jako se zdůrazňují i výhody společné evropské měny.
|
|
|
Bezpečnostní politika Švédska a Švýcarska a rozvojová politika jako její nástroj
Zakopalová, Dagmar ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Švédsko a Švýcarsko jsou země nejdéle praktikující politiku neutrality. V důsledku změn mezinárodního prostředí však tyto státy upravují svou bezpečnostní politiku tak, aby odpovídala současné mezinárodní situaci. Tato práce má porovnat aktuální trendy bezpečnostní politiky a politiky neutrality zkoumaných zemí a nastínit možné perspektivy dalšího vývoje v této oblasti. Mezi stále používanější metody k zajištění široké bezpečnosti státu patří rozvojová politika, a proto je druhá část práce věnována vysvětlení a komparaci bezpečnostních aspektů rozvojové činnosti Švédska a Švýcarska.
|
|
|
Švýcarsko a jeho postoj k evropské integraci
Šrámková, Eva ; Steinmetzová, Dana (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat a objektivně zhodnotit důvody a příčiny postoje Švýcarska k evropské integraci a nastínit budoucí vývoj tohoto postoje s přihlédnutím k vývoji budoucích vztahů EU a Švýcarska na pozadí současné hospodářské krize. Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola charakterizuje Švýcarsko z hlediska politického a ekonomického. Zdůrazňuje vliv přímé demokracie a politických stran na vládních rozhodnutích. Švýcarskou ekonomiku posuzuje z hlediska stavových a tokových ukazatelů, popisuje sektory ekonomiky, platební bilanci a především zahraniční obchod Švýcarska se zaměřením na obchodní vztahy s EU včetně komoditní struktury obchodu. Druhá kapitola se zabývá hlavními důvody negativního postoje Švýcarska k regionálním integracím, charakterizuje Švýcarsko jako člena ESVO a zaměřuje se na dosavadní vývoj bilaterálních vztahů s EU. Třetí kapitola popisuje dopady finanční krize na švýcarskou ekonomiku a její vliv na vývoj budoucích vztahů s EU.
|
|
|
Konkurenceschopnost Švýcarska v globální ekonomice se zaměřením na finanční sektor
Sládek, Ondřej ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Krč, Jakub (oponent)
Práce hodnotí aktuální konkurenceschopnost švýcarské ekonomiky. Definuje zdroje švýcarské konkurenceschopnosti a její brzdy. Velký prostor je věnován postavení švýcarského finančního systému ve světě. Předně je hodnocena jeho kvalita a stabilita, ve velké míře demonstrovaná na aktuálním ekonomickém vývoji. Ve své hlavní části práce popisuje konkurenční postavení Švýcarska v jednotlivých oblastech konkurenceschopnosti v multikriteriálním pojetí. Větší pozornost je soustředěna na inovační výkonnost, jako pravděpodobný hlavní zdroj konkurenceschopnosti Švýcarska v budoucnosti. V práci je využito srovnání se zeměmi na stejné úrovni ekonomické rozvinutosti.
|
host ::
RSS.