|
|
Konverze uvolněných historických objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Gorejová, Andrea ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál byl od svého založení stěžejním bodem nejen blízkého okolí, ale celého kraje. Zakládající řád cisterciáckých mnichů jej založil v polovině 13. století uprostřed divokých žďárských vrchů. Klášter se významně zasadil o rozvoj zemědělství, vzdělanosti a také přinášel nové technologie. Největšímu rozkvětu se areál těšil pod vedením osvíceného opata Václava Vejmluvy, který se zasadil za architektonický unikát. Pozval architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela k navržení přestavby komplexu a navržení poutního kostela Sv.Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Právě tento unikát je dnes zapsán na seznam UNESCO pro svůj jedinečný styl barokní gotiky. Klášter byl zrušen dekretem císaře Josefa II. v roce 1784. Nedlouho po tom byl odkoupen šlechtou. Přes tyto události si komplex uchovával svou pozici kulturně vzdělávacího centra a nadále sloužil lidem.1930 zámek získává do vlastnictví rodina Kinských, avšak 1948 dochází ke znárodňování majetku, který přešel pod správu a vlastnictví státu. Toto období přineslo velký úpadek celého areálu, který po staletích o své výjimečné postavení přišel. Dnešní snaha o nápravu těchto chyb se započala po návratu majetku původním majitelům, rodině Kinských. Současný majitel Konstantin Kinský se snaží o navázání na tradici a osvětu. Velmi výhodná pozice, na spojnici velkých měst Prahy a Brna, architektonické a historické kvality ve spojení s krásou a rozmanitostí okolní přírody napomáhá zámku se stát významným turistickým centrem. Cílem je podtrhnout tuto pozici lukrativním zázemím a nabídkou vlastního zámku, avšak při zachování genia loci místa a podtržení jeho významu. Vzhledem k vytyčenému cíli a architektuře areálu jsem komplex rozčlenila do tří zón, které jsou proměnlivé čím hlouběji do areálu zacházíme. První zóna je veřejná, tvoří ji muzea, galerie a společenské prostory, je nejhlučnější a přístupná jako první. Slouží jak běžným návštěvníkům tak turistům, kteří jsou v areálu ubytovaní. Tato zóna je jakýmsi nárazníkem, chránícím postupné zklidňování. Druhá zóna je poloveřejná, slouží již žákům zdejší školy a návštěvníkům wellness a hostům hotelu. Tato zóna slouží také jako přístup a zklidňující filtr. Poslední zóna je polo-soukromá. Téměř v celém rozsahu ji zabírá park hotelu, který sahá ke břehu rybníku a sousedí se soukromými zahradami kněžny Tamary Kinské. Toto prostředí je oproštěno od veškerého hluku a nežádoucích elementů spojených s rušným provozem silnice a funkcích spojených s prvními zónami. Slouží jako útočiště. Všechny zóny jsou propojeny bezbariérovou krytou lávkou, která začíná v hotelu a končí až na samém kraji komplexu, muzeu ekologie. Tato lávka sloučí jako jakýsi prostředník a propojení mezi funkcemi a navyšuje nabízený komfort. Lávka je plně krytá a poskytuje tak bezpečnou cestu a útočiště před mnohdy syrovým místním počasím. Celý areál je koncipován jako všestranně objímající prostor. Areál slouží především pro potěchu mysli a duše a nechá do sebe prostupovat divokost a rozmanitost žďárské přírody. Měřítko zůstává velmi lidské a zabraňuje tak zahlcení návštěvníka. Slouží jako útočiště v divokosti krajiny a prostředí, jako místo vzdělanosti, kultury a historie.
|
|
|
ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM - PŘESTAVBA AREÁLU HRADIŠTĚ SV.HYPPOLITA VE ZNOJMĚ
Scholz, Lukáš ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
KONCEPT NÁVRHU - Navrhované území se nachází v samotném středu znojemské části Hradiště, obklopené z jižní a západní strany obytnou zástavbou rodinných domů, ze severní části lesem a na východní straně se nachází klášter tvořící dominantu celého Hradiště. Dominantním krajinným útvarem je hluboké údolí řeky Dyje, do něhož od severozápadu ústí hluboká rokle Gránického potoka. Do nově vzniklého prostoru byla vložena zástavba, která nijak nebrání průhledu a průchodu územím. Celá nově vzniklá část Hradiště slouží k užívání všech obyvatel jako veřejné prostranství.
|
|
| |
|
|
The revitalization of the Red Monastery and monastery museum
Kvitkovský, Martin ; Rosa, Martin (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Architectural solution takes into account the existing shape of objects and functional use of objects. Largely focuses on the completion of the museum interior and obovenie jestvujúcih exposure. Using architectural elements to be linked to the existing condition of the building and its character as national cultural monument and therefore were significantly architectural elements used in a limited range. The main focus was on functional objects and art commissioning. Existing facilities have been made-the insertion of separate objects, more or less dependent on the original space.
|
|
|
Využití kulturních památek v rozvoji měst
Uhlířová, Jana ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vochozková, Jacqueline (oponent)
Diplomová práce zkoumá úlohu a zapojení kulturních objektů do dnešního světa. Jejím cílem je zhodnotit možnosti řešení obnovy a využití nemovitých památek se zaměřením na kulturní památky regionálního významu. V práci je vymezena obecná definice kulturní památky, její legislativní a institucionální rámec, možnosti využití a zdroje financování. Navazující praktická část se již danými tématy zabývá v kontextu s konkrétní nemovitou památkou, klášterem sv. Františka z Assisi ve Voticích. Jedná se o sakrální památku regionálního významu. Výstupem případové studie je stanovení optimálního řešení využití dané památky s důrazem na zachování její hodnoty. Největší přínos pro dané město bude využití kulturní památky v oblasti cestovního ruchu.
|
|
|
Přínos kláštera v Želivě pro cestovní ruch regionu
Pojezdný, Václav ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Svoboda, Milan (oponent)
Diplomová práce mimo jiné zkoumá, jaké postavení zaujímá želivský klášter mezi ostatními památkami a atraktivitami ve vymezeném regionu kraje Vysočina a jak se podílí na cestovním ruchu regionu. Dále analyzuje současné využití kláštera pro komerční a duchovní účely a navrhuje nové možnosti, jak klášter ještě více otevřít veřejnosti. Všechny tyto nové návrhy přitom respektují genia loci daného místa.
|
|
|
Benediktinský klášter v Třebíči
MACOSZKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce pojednává o historii benediktinského kláštera v Třebíči z hlediska dostupné literatury. Zabývá se rámcovým naznačením významu benediktinského řádu pro naše země v 1. polovině 13. století. Třebíčský areál je v práci zmapován z hlediska jeho proměn, až po současný stav, který doplňuje obrazová dokumentace.
|
|
| |
|
| |
|
|
Život ve středověkém klášteře
Život klášterních komunit lze tématizovat řadou hledisek, podle nichž jej lze studovat jako součást duchovní, ale i praktické kultury středověku.
|
host ::
RSS.