|
|
Beze stopy
Pfann, Martin ; Babáková, Bernardeta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Beze stopy prozkoumává možnosti práce s tzv. pamětí krajiny, kterou chápu jako určitou otevřenou, probíhající a měnící se kompozici narativů, motivů, lidí i předmětů různého původu a různé povahy. Tyto komponenty a zároveň zdroje paměti se všechny vztahují k období 2. světové války a zejména k tématu antifašistického partyzánského odboje. Výslednému intermediálnímu dílu předcházel terénní výzkum, během kterého jsem shromáždil bohatý materiál k tématu, jenž mě dovedl k tvorbě svého druhu alternativní kartografie. Mapa a vzdělávací stezka krajinou Vysočiny podpořená textem ve formě audioguide, jsou formáty výsledného díla a pokusem o jisté vybočení z velkých zjednodušených vyprávění o válce, partyzánech a odboji. Soustředí se na malé příběhy aktérů odboje, nejen českých a sovětských partyzánů a uprchlíků, ale i místních obyvatel. Výsledný formát provází uživatele průvodce fyzickou krajinou a propojuje ji s různými interpretacemi její historie. Moje autorská verze paměti krajiny je přiznaně ovlivněna také mými osobními prožitky z dětství na Vysočině.
|
|
| |
|
|
Vliv a působení Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky v České republice
STREICHSBIEROVÁ, Jana
V úvodu autorka vysvětlí okolnosti vzniku UNHCR, jako nástroje pomoci uprchlíkům po druhé světové válce. Diplomantka poukáže na místo UNHCR v systému organizací OSN. Diplomantka se též pokusí vymezit roli UNHCR z pohledu mezinárodního práva.\\ Těžiště práce bude spočívat v analýze působení UNHCR v České republice po přechodu Československa k demokracii. Popsána bude i situace v oblasti konstituování instituce azylu v českém institucionálním a právním rámci. Zohledněn bude i vývoj problematiky migrace na území ČR v rámci procesu integrace ČR do nadstátních struktur v Evropě a význam této integrace pro oblast uprchlictví.
|
|
|
Poválečné vysídlení Němců z Liberce 1945-1947
Záveský, Michal ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Tato práce zpracovává problematiku poválečného vysídlení Němců z Liberce a jeho okolí. V úvodu práce představuje německou historii města. Zaměřuje se hlavně na období Mnichovské dohody a s tím spjaté začlenění města do Německé říše. Dále práce zkoumá události konce druhé světové války a osvobození Liberce Rudou armádou. V další části je popsán vývoj a změna postoje ohledně otázky vysídlení Němců z Československa. Poté se práce zabývá již samotným průběhem a organizací transferu Němců z Liberecka. Nejprve je zkoumáno neorganizované vysídlení, které v Liberci započalo ihned po konci války. Tato fáze byla často provázena násilnými incidenty a organizačními potížemi. Poté je zmíněna Postupimská konference, která byla vnímána jako mezičlánek k přípravě organizovaných transferů. Tyto transfery započaly v lednu roku 1946 a práce zkoumá hlavně jejich organizaci a průběh, která nebyla vždy bez problému. Tato část vysídlení byla oficiálně ukončena v listopadu 1946, ale transporty pokračovaly dodatečnou fází, která skončila až v roce 1951. V závěru práce rozebírá okamžité následky vysídlení, které společně s procesem osidlováním způsobilo v Liberci chaos. Ve městě chyběly pracovní síly a kvalifikovaní odborníci, kteří by pomohli s rychlejší obnovou hospodářství. Z Liberce bylo během let 1945-1947 vysídleno...
|
|
|
The Serbian Orthodox Church's Engagement in Memory Politics of Post-2000 Serbia: Memory of Suffering and Resistance
Hofmeisterová, Karin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Aleksov, Bojan (oponent) ; Pavlaković, Vjeran (oponent)
Čím více jsou pozdně moderní společnosti roztříštěné, tím větší mají potřebu ukotvení v přítomnosti skrze minulost. Hledání kolektivní paměti jako předpokladu kolektivní sounáležitosti je obzvláště naléhavé ve světle společenské nejistoty, která rozkládá známé významové systémy. Církve, definované imperativem kontinuity, představují rezervoár paměti a poskytují velmi účinnou odpověď na takovou nejistotu. Náboženské instituce proto často využívají svůj paměťový potenciál k neustálému potvrzování svého veřejného významu v podmínkách pozdní modernity. Ve své disertační práci se věnuji motivacím, formám, strategiím a výsledkům působení Srbské pravoslavné církve (SPC) na poli politiky paměti po roce 2000. Skrze analýzu pramenů shromážděných pomocí metod multi-lokální etnografie (multi-sited ethnography) zkoumám aktivity SPC týkající se připomínání srbských hrdinných obětí druhé světové války. Tyto aktivity zasazuji do širšího procesu utváření paměti, který je rámován současnými možnostmi společensky přijatelného a zároveň ovlivňován dominantními rysy interakce mezi jednotlivými paměťovými aktéry. Druhá světová válka jakožto zlomová historická událost je předmětem interakce, jíž se účastní aktéři na různých úrovních produkce paměti, od lokální po nadnárodní a od vernakulární po oficiální, a odhaluje tak...
|
|
|
Ženy ve francouzském odboji za druhé světové války a jejich zobrazení ve francouzské kinematografii
Kopřivová, Daniela ; Šindelář, Jakub (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zobrazením žen ve francouzském odboji za druhé světové války ve francouzské kinematografii, konkrétně ve filmech Blanche et Marie (1985), Lucie Aubrac (1997) a Les femmes de l'ombre (2008). Každý ze snímků vyobrazuje jiné aktivity, kterým se ženy mohly během odboje věnovat. Práce se věnuje především tomu, jakým způsobem jsou ženy ve filmech vyobrazeny, zda se to shoduje s dochovanými příběhy odbojářek a na základě toho posuzuje, jaký mají filmy význam v paměti ženského odboje za druhé světové války. Práce prvně představuje základní informace o francouzském odboji, jeho vzniku a to, jak se zapojovaly ženy. Práce se dále věnuje už konkrétně ženám a představí příběhy některých odbojářek, na jejichž příkladě jde ukázat různorodost žen, které se do odboje zapojovaly. Jednotlivé filmové snímky poté práce stručně představuje a analyzuje, jak jsou ženy zobrazeny, zda je jejich zobrazení dostatečné na základě dochovaných příběhů a následně práce popisuje specifika aktivit žen z jednotlivých filmů. V závěru práce jednotlivé snímky porovnává za cílem odpovědi na to, jaký přínos pro paměť odboje jednotlivé snímky mají a zda je zobrazení žen ve filmech v souladu s dochovanými příběhy francouzských odbojářek. Klíčová slova Kinematografie, druhá světová válka, francouzský odboj, ženy,...
|
|
|
Václav Wagner - významná osobnost české památkové péče 20. století
Salavová, Mirka ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Václav Wagner - významná osobnost české památkové péče 20. století" popisuje život památkáře a pedagoga Václava Wagnera, který se narodil 7. listopadu 1893 a zemřel 21. března 1962 po letech věznění. Pojednává nejenom o jeho životě jako komplexu, ale věnuje se i jeho působení ve Státním památkovém úřadu, nastiňuje a interpretuje Wagnerovu tzv. syntetickou metodu ochrany památek a rozebírá odborné i osobní spory se Zdeňkem Wirthem a Cyrilem Merhoutem. Veškeré uvedené poznatky vychází ze studia archivních pramenů a literatury. KLÍČOVÁ SLOVA Václav Wagner, památková péče, okupace, druhá světová válka, politická perzekuce, věznění, Zdeněk Wirth, Cyril Merhout, syntetická metoda, analytická metoda
|
|
| |
|
|
Solomonovy dcery
Brůčková, Kamila ; Prokůpek, Tomáš (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Komiks Solomonovy dcery přináší nové pojetí tématu honu na čarodějnice zasazením do období před a během druhé světové války, přičemž vědomě pracuje s asociacemi na dobu, která už je dnes většině lidem pouze zprostředkovaná literaturou a filmem, a i když se některá témata týkající se lidskosti a krutosti stále vynořují, vnímáme toto období s jistým odstupem a komplexním zhodnocením. A právě díky tomu, jak jednoznačná a všem známá jsou fakta, si nyní můžeme dovolit pracovat s prostředím a dobou převážně jako s kulisou, která nám nabízí určité možnosti pro rozvíjení příběhu a estetickou ucelenost.
|
|
| |
host ::
RSS.