|
|
Ekotoxikologické hodnocení prostředků na bázi tenzidů.
Doležalová, Šárka ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tenzidy se staly běžnou součástí každodenního lidského života. Pro svoje vlastnosti nacházejí uplatnění jako aditivní složky pěnových hasebních prostředků, které jsou ve velkých množstvích používány pro boj s plošnými požáry. Tato práce se zabývá ekotoxikologickým hodnocením komerčně dostupných hasebních prostředků Sthamex F 15, Moussol APS F 15, Finiflam F 15, Expyrol F 15 a Pyrocool B, které jsou vyrobeny na bázi tenzidů. V rámci diplomové práce byl u vybraných prostředků posuzován ekotoxikologický účinek prostřednictvím testů ekotoxicity v akvatickém uspořádání využívajících korýšů Thamnocephalus platyurus, hrotnatek Daphnia magna, dvouděložné rostliny Lemna minor a semen hořčice bílé Sinapis alba. Prostřednictvím testů výluhů půd kontaminovaných vybranými prostředky byl posuzován vliv půdního sorpčního komplexu na ekotoxikologický účinek. Hasební prostředky byly dále posuzovány z hlediska akutní ekotoxicity pro půdní organismy ekotoxikologickými testy v kontaktním uspořádání využívajícími žížaly hnojní Eisenia fetida a semen salátu setého Lactuca sativa. Pro posouzení vlivu biodegradace za různých podmínek na ekotoxikologický účinek byly s odstupem času provedeny testy klíčivosti salátu setého L. sativa. Dle výsledků jednotlivých testů je v práci diskutována potřeba dalšího hodnocení negativního vlivu vybraných prostředků a současně potřeba zvláštní pozornosti legislativních opatření.
|
|
|
Fluorimetrické stanovení skandia
Holubová, Zuzana ; Komendová, Renata (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
V práci je podrobně studováno fluorimetrické stanovení skandia 8-Hydroxychinolin-5-sulfonovou kyselinou. Byly zhodnoceny všechny podstatné faktory na fluorescenci, např. vliv času, pH, koncentrace činidla, tlumičů, tenzidů a interference vybranými ionty na citlivost, mez detekce a přesnost stanovení při použití klasických fluorescenčních spekter i jejich první derivace. Metoda byla aplikována na stanovení skandia v reálných vodách. Nové činidlo bylo stručně porovnáno s dříve použitými činidly, morinem a lumogallionem pro stanovení skandia.
|
|
|
Příprava a charakterizace hydrogelů na bázi kationaktivního biopolymeru
Tesařová, Barbora ; Mravec, Filip (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá přípravou a charakterizací hydrogelů na bázi kationaktivního biopolymeru a anionaktivního tenzidu. Jakožto vhodný zástupce kationaktivního polymeru byl zvolen chitosan, díky jeho biokompatibilitě a biodegradabilitě, a N,N,N-trimethylchitosan, který byl v rámci závěrečné práce syntetizován z chitosanu. Výsledný produkt syntézy byl charakterizován pomocí SEC-MALS, elementární analýzy, infračervené spektroskopie a nukleární magnetické rezonance. U tohoto biopolymeru a jeho methylovaného ekvivalentu byly zkoumány jejich interakce se zástupci anionaktivních tenzidů, a to dodecylsulfátu sodného a tetradecylsulfátu sodného. Hlavní metodou této práce byla reologie, pomocí níž byly studovány připravené hydrogely chitosanu s tenzidy i připravené mikrogely N,N,N-trimethylchitosanu s tenzidy. Interakce mezi polymery a tenzidy tedy byly prokázány.
|
|
|
Interakce v systému ionogenní tenzid/neionogenní tenzid/polyelektrolyt
Pihíková, Dominika ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byly zkoumány interakce v systému ionogenní tenzid/neionogenní tenzid/polyelektrolyt. Pomocí fluorescenční spektroskopie byla stanovena hodnota CMC kationaktivního didecyldimethylamonium chloridu (DDAC) ve třech různých prostředích s použitím fluorescenčních sond (pyren, perylen, nilská červeň). Dále byla stanovena hodnota CMC neionogenního oktylphenol ethoxylátu (Triton X-100) pomocí pyrenu a perylenu jako fluorescenčních sond. Bylo zkoumáno agregační chování neionogenního a ionogenního tenzidu s přídavkem polyelektrolytu poly(4-styrensulfonátu) sodného (PSS) a nativního hyaluronanu ve vodném prostředí s použitím pyrenu jako fluorescenční sondy. Pomocí zhášení fluorescence bylo stanoveno agregační číslo v systému ionogenní/neionogenní tenzid. Jako zhášeč byl použit cetylpyridium chlorid (CPC) a jako zhášená molekula pyren. Bylo zjištěno, že v systému ionogenní tenzid/neionogenní tenzid/polyelektrolyt docházelo k interakcím, což dokazuje i dvojzlomová sigmoidní křivka Boltzmannova typu. Přídavek nízkomolekulárního i vysokomolekulárního hyaluronanu nemělo na hodnotu CMC v systému ionogenní/neionogenní tenzid významný vliv.
|
|
|
Pokročilá mikroskopie ve výzkumu koloidních systémů
Valovič, Stela ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca je zameraná na dvojfarebnú fluorescenčnú kros-korelačnú spektroskopiu. Ako vhodná kombinácia sond pre túto metódu bola navrhnutá kombinácia perylen + nílska červeň, perylen + DiD a DiO + DiD. Na overenie funkčnosti FCCS boli použité tetraspecky. Samotné meranie bolo prevedené v micelárnych roztokoch tenzidov, ktoré sa však ukázali ako nevhodné pre túto metódu. Následne boli pomocou tejto metódy merané lipozomy, ktoré mali v dvojvrstve fosfolipidov zabudované fluorescenčné sondy DiO a DiD. V lipozomoch bola uspečne namerana kros-korelácia.
|
|
|
Studium vztahu mezi podmínkami testu FNCT (Full Notched Creep) a rychlostí šíření trhliny SCG (Slow Crack Growth) pro hodnocení odolnosti HDPE vůči růstu trhlin
Porubský, Tomáš ; Sadílek, Jiří (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Teoretická časť predstavuje súhrn materiálových a testovacích parametrov ovplyvňujúcich priebeh SCG a následne aj dĺžku trvania FNCT testu. Experimentálna časť sa zameriava na modifikáciu podmienok FNCT testu s cieľom maximálneho zníženia času do lomu skúšaného materiálu. Pre vybrané 4 druhy tenzidov: Arkopal N110, Dodecylbenzénsulfonát sodný (NaDBS), Disponil LDBS55 a Simulsol SL8 boli uskutočnené FNCT testy. Najvýraznejší urýchľovací účinok bol pozorovaný u NaDBS, ktorý spôsobil viac než 2-násobnú redukciu času do lomu oproti referenčnému Arkopalu N110, pri rovnakej koncentrácii 11 % a podmienkach testu FNCT: 50 °C, 9,0 MPa. Urýchľovací účinok NaDBS bol porovnaný pre 2 polyethylénové materiály: Liten VB85 a VL 20N. Pri podmienkach testu 80 °C a 4 MPa bolo 5% roztokom NaDBS spôsobené takmer 12,5-násobné urýchlenie oproti konvenčnému 2% Arkopalu N110 pre VL 20N a skoro 8,5-násobné pre VB 85. Bola objavená závislosť medzi schopnosťou tenzidu zmáčať študovaný materiál a FNCT časom do lomu.
|
|
|
Stanovení tenzidů v hasebních prostředcích
Janebová, Bibiana ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Pěnidla se dnes používají jako základní hasicí látka při požárech hořlavých kapalin (především uhlovodíků), při požárech dopravních prostředků, úniku chemických látek, ekologických nehodách a s rozvojem průmyslu jejich význam stále roste. Pěnidla mají ve výbavě všechny jednotky požární ochrany, proto je důležité, aby hasiči měli potřebné znalosti o jejich vlastnostech a užití a byli je schopni využít efektivně a bezpečně pro životní prostředí. Základní složku pěnidel tvoří povrchově aktivní látky - tenzidy. Práce analyzuje vzorky běžně používaných pěnidel pomocí metod pro analýzu pitných, povrchových a odpadních vod a stanovuje tenzidy kationové, anionové a neionogenní.
|
|
|
Studium agregačního chování huminových kyselin v prostředí cizorodých látek
Hronová, Aneta ; Smilek, Jiří (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce je studium agregačního chování huminových kyselin v prostředí cizorodých látek. Jako cizorodé látky byly zvoleny tři kationické tenzidy (CTAB, TTAB a Septonex). V experimentální části byly nejprve podrobně charakterizovány huminové kyseliny pomocí různých metod (elementární analýza, stanovení obsahu popela a titrační určení kyselosti). Dále se experimentální část bakalářské práce zaobírá strukturou vzniklých systémů HK-tenzid. Tyto systémy byly charakterizovány na základě výsledků elementární analýzy a FT-IR spektroskopie. Klíčovou oblastí experimentální části je výběr vhodných technik a určení kritické agregační koncentrace huminových kyselin v prostředí tenzidů. Pro tyto účely byly v rámci bakalářské práce zvoleny dvě stěžejní metody – izotermická titrační kalorimetrie a dynamický rozptyl světla. První metoda je citlivá zejména na energetické změny, v případě dynamického rozptylu světla jsme schopni dobře detekovat změny ve velikosti částic způsobené vzájemnou interakcí látek v systému.
|
|
|
Kationaktivní fluorescenční sondy v systému polyanion-tenzid
Mondek, Jakub ; Šmejkalová, Daniela (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byly studovány vlastnosti vodných roztoků hyaluronanu a cetyltrimethylamonium bromidu pomocí fluorescenční sondy akridinové oranže. Nejprve byla zkoumána interakce akridinové oranže a hyaluronanu. Bylo sledováno emisní a absorpční spektrum akridinové oranže. Bylo zjištěno, že na karboxylových skupinách hyaluronanu docházelo k tvorbě dimerů akridinové oranže. Dále byla studována interakce cetyltrimethyl amonium bromidu se systémem akridinová oranž – hyaluronan. Bylo zjištěno, že kationaktivní tenzid vytlačoval dimery akridinové oranže a sám se vázal na karboxylové skupiny hyaluronanu. Tím došlo k rozpadu dimeru akridinové oranže na monomery. Důvodem, proč byla tato práce zaměřena na studování vlastností vodných roztoků hyaluronanu s kationaktivním tenzidem je ten, že systém hyaluronan – tenzid by mohl být přínosem pro výzkum nosičových systémů pro cílenou distribuci léčiv.
|
|
|
Využití pokročilých reologických metod ke studiu biologických systémů
Krňávková, Šárka ; Kráčalík, Milan (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Byla zavedena a prověřena nová metoda pro měření viskoelastických vlastností na mezifázovém rozhraní zvaná mezifázová reologie. Naměřená data byla porovnána s daty naměřenými pomocí tenziometru pro modelové systémy tenzidů. Byly proměřeny tři koncentrační řady různých typů tenzidů a to konkrétně SDS (aniontový), TTAB (kationtový) a Tween (neionogenní). Z naměřených dat byl posouzen vliv struktury, kritické micelární koncentrace a náboje na viskoelastické vlastnosti mezifázového rozhraní. Dále byla tato metoda optimalizována a použita na biologické systémy a to konkrétně na biofilmy dvou bakteriálních kmenů. Nejdříve byly zjišťovány viskoelastické vlastnosti biofilmů na agaru a dále byla studována závislost viskoelastických vlastností na teplotě.
|
host ::
RSS.