|
|
Rozšíření NATO na západní Balkán a jeho strategický význam
Tesařová, Šárka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje začleňování Albánie a Chorvatska do aliančních struktur. První část popisuje politiku otevřených dveří NATO spolu s přístupovými kritérii a přijímacím procesem. Stěžejní částí je vlastní analýza, zda a jak plnily kandidátské státy stanovená přístupová kritéria opírající se o kritéria dle Studie NATO o rozšíření, přičemž pozornost je zejména soustředěna na vybrané faktory - vnitrostátní politickou situaci, veřejné mínění, výši výdajů na obranu, profesionalizaci, interoperabilitu, diplomatické vztahy a spolupráci s NATO, zapojení do misí a vztahy se sousedními státy. Dále je zkoumáno, jaké strategické zájmy mělo NATO v regionu západního Balkánu, přičemž je možné se domnívat, že NATO bylo zřejmě motivováno snahou posílit své pozice na Balkáně. Výsledkem práce je zhodnocení připravenosti jednotlivých kandidátských států, kdy ani Albánie, ani Chorvatsko stoprocentně stanovená přístupová kritéria nesplňovaly, a konečné rozhodnutí NATO bylo tedy více založeno na politickém úsudku a strategii na Balkáně.
|
|
|
Germany's European policy in the Western Balkans on the example of Croatia's accession to the EU
Radalj, Lovorka ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Diplomová práce "Německá evropská politika na západním Balkánu na příkladu vstupu Chorvatska do EU" se zabývá rolí Spolkové republiky Německa v procesu evropeizace zemí západního Balkánu. Hlavními cíli Německa byla nenásilná řešení existujících konfliktů a s tím spojené zajištění stability v tomto regionu. Další důležité cíle německé evropské politiky na západním Balkánu byly obnovení demokracie, liberální tržní ekonomiky, zákonnosti, řešení problému uprchlíků, ochrana (etnických) menšin a lidských práv i regionální kooperace. Stabilizace západního Balkánu mělo být docíleno pomocí jeho integrace do EU a NATO. Od rozpadu Jugoslávie v 90 letech 20. století se Německo v této oblasti intenzivně angažuje. V souvislosti s aktivním angažováním za krize v Kosovu posílilo svou vedoucí roli a odpovědnost v rámci EU. Politickou, ekonomickou a humanitární účastí zároveň posílilo svou pozici v oblasti západního Balkánu. Práce se zaměřuje na popis a interpretací motivů německé angažovanosti v rámci integrace západního Balkánu do EU. Cílem je interpretovat kroky Německa jako silného zastánce vstupu Chorvatska do EU. V této souvislosti je dalším cílem najít odpověď na otázku, zda německá podpora byla výjimečná nebo představovala logické pokračování německé politiky rozšíření Evropské unie.
|
|
|
Zavedení inovační výroby ochranné vložky do výrobního podniku
Kukla, Petr ; Lidmila, Zdeněk (oponent) ; Peterková, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce popisuje zavedení inovace výroby vložky chladiče páry do výrobního podniku. Vložka se vyrábí ve velikostech nominálního průměru DN 200 – DN 500. Materiálem je nízkolegovaná ocel EN 10216-2 10CrMo9-10. Pro inovaci výroby byla vybrána technologie plošného tváření rozšiřování konců trubek pohyblivým trnem. Ověření funkčnosti této technologie bylo provedeno pomocí analytických výpočtů a numerické simulace MKP. Výsledné hodnoty početních metod byly porovnány s výsledky praktického experimentu. Experiment byl proveden na 5 zkušebních vzorcích o velikosti průměru 273 mm. Zařízením byl hydraulický lis o jmenovité síle 2000 kN, opatřen snímači tlaku a polohy. Experimentálně získané hodnoty závislosti síly na dráze nástroje vykazovaly určitou podobnost s numerickou simulací MKP. Rozdíl hodnoty síly v maximální dráze nástroje byl 290 kN. Rozšířený průměr byl natvářen na hodnotu 319 mm. Tato hodnota odpovídá rozšíření o 16,5 % což je konstrukčně dostačující. Nedestruktivní zkoušky vyloučily přítomnost defektů trhliny na rozšířeném průměru. Dle nově navrženého postupu došlo k vyrobení prvního reálného dílce. V technicko – ekonomickém hodnocení byla vyčíslena značná finanční úspora v rozmezí 3,5 – 5,3 mil. Kč / rok. Návratnost nutných investic je mezi 9. – 14. vyrobeným kusem (přibližně 15 % ročního objemu výroby). Závěrem bylo zhodnoceno, že daná inovace má slibné výsledky a bude společností zavedena do výrobního procesu.
|
|
|
Member State's positions towards Western Balkans Enlargement
Války, Oliver ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
V této diplomové práci se zabýváme postojem členských států Evropské Unie vůči rozšíření Evropské Unie o státy Západního Balkánu. Zkoumáme, co formuje jejich pozice, jaký vliv má čistý příjem z evropského rozpočtu, čisti plátci jsou méně pravděpodobně podpůrci dalšího rozšířeni Unie. Mira migrace a pocit, že migrace je znepokojující záležitost pro Evropskou unii, nemají žádný relevantní vliv na popularitu rozšířeni. Nenašli jsme žádnou relevantní korelaci mezi pocitem Evropského občanství a podporou členství krajin Balkánu v Unii. Můžeme ale vidět, že nové členské státy (státy co do EU vstoupili v roce 2004 a později) jsou většími podporovateli rozšiřování než staré členské státy. Vybrali jsme čtyři případy pro případové studie. Případová studie Francie ozřejmuje vliv francouzského prezidenta Macrona na proces rozšiřování a následnou reformu tohoto procesu. V případě Německa je pozice politických elit silná podpora dalšího rozšiřování, i když veřejnost není tak entusiastická a má prostřednictvím silného parlamentu značný vliv na tohle rozhodnutí, protože Bundestag musí schválit jakékoliv nové přístupové rozhovory. V případě Řecka můžeme sledovat, jak bylo Řecko schopné využít svoji pozici uvnitř EU a ovlivnit tak svůj spor o oficiální název s Makedonii. V poslední případové studii zkoumáme, jak...
|
|
|
Návrh výroby ochranné vložky do chladiče páry
Kukla, Petr ; Lidmila, Zdeněk (oponent) ; Peterková, Eva (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem inovace výroby vložky do chladiče páry. Součást bude vyrobena z nízkolegované oceli EN 10216-2 10CrMo9-10. Předložená práce obsahuje přehled možných způsobů výroby, kde jako nejvhodnější byla vybrána technologie rozšiřování konců trubek nepohyblivým trnem. Provedením tahové zkoušky byly získány požadované parametry materiálu. Funkčnost vybrané technologie byla ověřena analytickými výpočty a simulací MKP. Dle stanovené tvářecí sily (810 kN) byl pro výrobu zvolen elektro-hydraulický lis OMCN 164 o jmenovité síle 1000 kN, který je pro výrobu dané součásti plně dostačující. Riziko vzniku defektů během tvářecího procesu bylo výpočty a simulací vyloučeno. V technicko – ekonomickém hodnocení byla vyhodnocena značná finanční úspora přesahující 53 %. Závěrem bylo zhodnoceno, že tato optimalizace výroby je technicky přijatelná.
|
|
|
Rozšíření NATO na západní Balkán a jeho strategický význam
Tesařová, Šárka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje začleňování Albánie a Chorvatska do aliančních struktur. První část popisuje politiku otevřených dveří NATO spolu s přístupovými kritérii a přijímacím procesem. Stěžejní částí je vlastní analýza, zda a jak plnily kandidátské státy stanovená přístupová kritéria opírající se o kritéria dle Studie NATO o rozšíření, přičemž pozornost je zejména soustředěna na vybrané faktory - vnitrostátní politickou situaci, veřejné mínění, výši výdajů na obranu, profesionalizaci, interoperabilitu, diplomatické vztahy a spolupráci s NATO, zapojení do misí a vztahy se sousedními státy. Dále je zkoumáno, jaké strategické zájmy mělo NATO v regionu západního Balkánu, přičemž je možné se domnívat, že NATO bylo zřejmě motivováno snahou posílit své pozice na Balkáně. Výsledkem práce je zhodnocení připravenosti jednotlivých kandidátských států, kdy ani Albánie, ani Chorvatsko stoprocentně stanovená přístupová kritéria nesplňovaly, a konečné rozhodnutí NATO bylo tedy více založeno na politickém úsudku a strategii na Balkáně.
|
|
|
Proces rozšiřování ve vztazích Ruské federace a Organizace Severoatlantické smlouvy
Laru, Dmitry ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá rozšiřovacím procesem Severoatlantické aliance ve vztahu Ruska a NATO z perspektivy teorie rovnováhy moci. Autor vychází z předpokladu, že rozšiřovací proces po konci studené války způsobuje posílení NATO, na což Rusko musí reagovat vyvažováním vůči rostoucí moci potenciálního nepřítele. Práce je rozdělena na dvě hlavní tematické části. V té první jsou analyzovány tři rozšiřovací vlny po rozpadu Sovětského svazu (1999, 2004, 2009), přičemž autor analyzuje posílení NATO na vojenské, politické a geopolitické úrovni. Druhá část práce je věnována odhalování potenciálních vyvažovacích kroků Ruska, přičemž ruské vyvažování je taktéž analyzováno v rámci tří dimenzí - vojenské, politické a geopolitické. Analýza vyvažování, stejně tak jako posílení NATO je prováděná v rámci vymezených pětiletých časových úseků. Z teoretického hlediska je vyvažování rozděleno na tzv. "tvrdé vyvažování" a "jemné vyvažování". Konec bipolárního konfliktu totiž přispěl k podstatným změnám mezinárodně-politického prostředí, přičemž klasický koncept tvrdého vyvažování, který objasňuje chování aktérů v průběhu studené války či v období 18. a 19. století, může být nedostatečný pro pochopení současných procesů mezinárodních vztahů. Autor dochází k závěru, že je možné pozorovat existenci kauzálního vztahu mezi...
|
|
|
Politika rozšiřování Evropské unie: Černá Hora, Makedonie, Srbsko
Hach, Tomáš ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tomáš Hach - Politika rozšiřování Evropské unie: Černá Hora, Makedoni, Srbsko Abstrakt Předložená diplomová práce zpracovává téma politiky rozšiřování EU a perspektivy dalšího vývoje v této oblasti. Jejím hlavním cílem je tuto politiku teoreticky vymezit, představit tuto politiku v kontextu zemí západního Balkánu a dále ji aplikovat na tři vybrané případy - Černá Hora, Makedonie a Srbsko. Práce obecně považuje historický vývoj těchto států od 90. let jako důležitý faktor ovlivňující současný proces vyjednávání, a proto mu věnuje v rámci jednotlivých případů vysokou pozornost. Představen je též současný vnitropolitický vývoj, současné postavení států v rámci vyjednávání a též vztah států s Evropskou unií od navázání prvního oficiálního kontaktu. Formou komparativní případové studie dále práce upozorňuje na společné problémy jednotlivých států, které i přes rozdílné postavení jednotlivých případů v rámci negociací jsou pro většinu států regionu společné. Metodou shody a neshody jsou vygenerovány společné problémy a vyzdvihnuta určitá specifika. Důležitým příspěvkem je též porovnání jednotlivých států na základě plnění kodaňských kritérií v kontextu současného dění.
|
|
|
Germany's European policy in the Western Balkans on the example of Croatia's accession to the EU
Radalj, Lovorka ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Diplomová práce "Německá evropská politika na západním Balkánu na příkladu vstupu Chorvatska do EU" se zabývá rolí Spolkové republiky Německa v procesu evropeizace zemí západního Balkánu. Hlavními cíli Německa byla nenásilná řešení existujících konfliktů a s tím spojené zajištění stability v tomto regionu. Další důležité cíle německé evropské politiky na západním Balkánu byly obnovení demokracie, liberální tržní ekonomiky, zákonnosti, řešení problému uprchlíků, ochrana (etnických) menšin a lidských práv i regionální kooperace. Stabilizace západního Balkánu mělo být docíleno pomocí jeho integrace do EU a NATO. Od rozpadu Jugoslávie v 90 letech 20. století se Německo v této oblasti intenzivně angažuje. V souvislosti s aktivním angažováním za krize v Kosovu posílilo svou vedoucí roli a odpovědnost v rámci EU. Politickou, ekonomickou a humanitární účastí zároveň posílilo svou pozici v oblasti západního Balkánu. Práce se zaměřuje na popis a interpretací motivů německé angažovanosti v rámci integrace západního Balkánu do EU. Cílem je interpretovat kroky Německa jako silného zastánce vstupu Chorvatska do EU. V této souvislosti je dalším cílem najít odpověď na otázku, zda německá podpora byla výjimečná nebo představovala logické pokračování německé politiky rozšíření Evropské unie.
|
|
|
Rozšiřování EU v kontextu finanční a ekonomické krize
Nguyen, Gary ; Malý, Martin (oponent) ; Ptáček, Roman (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na rozšiřování EU v kontextu dopadů finanční a následné ekonomické krize. Celá práce je rozdělena na jednotlivé kapitoly. První kapitola představuje příčiny vzniku a dopadů uvedených krizí. Následná kapitola se zaměřuje na představení historie vzniku EU a důvody jejího rozšiřování. Třetí kapitola práce představuje aktuální kandidátské a potenciální kandidátské země z hlediska jejich produktivity a vývoje vztahů s EU. Poslední kapitola pak identifikuje možná navrhovaná řešení a postoje vůči rozšiřování této jednoty. Dále je analyzován hlavní cíl práce. Závěr práce shrnuje poznatky celé práce.
|
host ::
RSS.