|
|
Úloha huminových látek ve zmírňování negativních dopadů působení solí na rostliny ječmene jarního
Jarošová, Markéta
Salinita vyvolaná různými sodnými solemi (NaCl a Na2SO4) indukovala změnu růstových parametrů lišících se v závislosti na použitém kultivaru a pH aplikovaného solného roztoku. Nejvyšší citlivost k zasolení vykázal kultivar Radegast, u kterého došlo k redukci růstu listové i kořenové části rostlin, snížení obsahu vody v pletivech, nadměrné akumulaci sodíku v listech a radikálnímu formování ROS v kořenových špičkách. Následný experiment s použitím různých druhů huminových kyselin (HA) odhalil, že technická HA (6,0 mg. l-1) na rozdíl od Lignohumátu Max stimuluje růst rostlin exponovaných NaCl a současně účinně omezuje hromadění sodíku v jejich pletivech. HA aplikovaná do kultivačního roztoku indukovala zvýšení obsahu některých metabolitů (kyseliny syringové a kyseliny mléčné v listech, kyseliny chinové a jablečné v kořenech, v listech dále i kyseliny askorbové, redukované formy glutathionu, fytochelatinu 2 a volných aminokyselin). Nicméně NaCl vyvolal pokles obsahu většiny volných aminokyselin (s výjimkou prolinu a histidinu), fenolových kyselin a antioxidantů v listech. Oproti tomu v kořenech byl pozorován nárůst obsahu kyseliny mléčné a chinové. Salinita značně indukovala vznik oxidačního stresu, což je evidentní ze zvýšené aktivity antioxidačníchenzymů (APX, CAT, GR a SOD). HA byla schopna vzniklý NaCl-indukovaný oxidační stres účinně omezovat, což je patrné z fluorescenční mikroskopie. Současně byla HA u kultivaru Radegast schopna snižovat nadměrnou akumulaci sodíku vyvolanou NaCl.
|
|
|
Regulace otvírání a zavírání průduchů ve vztahu k osmotickému stresu
Hofírková, Miroslava ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Průduchy jsou struktury vyskytující se v epidermis vyšších rostlin, kterými primárně regulují příjem CO2 a transpiraci. Během osmotického stresu průduchy hrají významnou roli v ochraně rostliny proti nadměrným ztrátám vody. Tato práce je literární rešerší shrnující regulaci průduchových pohybů během osmotického stresu. Hlavní část práce se věnuje uzavření průduchů pomocí kyseliny abscisové (ABA) během nedostatku vody pro rostlinu. V jednotlivých kapitolách je rozebrána ABA syntéza, transport a účinky na průduchy. Na základě publikovaných dat je podrobně popsána časná signální dráha ABA a regulace funkce iontových kanálů. Druhá část bakalářská práce se zaměřuje na sekundární posly, které produkuje ABA a jejich působení na regulaci průduchových pohybů. Zvláštní pozornost je věnována peroxidu vodíku a oxidu dusnatému a tomu, jak přispívají k uzavření průduchů. Poslední část se věnuje pasivnímu (hydraulickému) uzavření průduchů. Klíčová slova : rostliny, průduchy, osmotický stres, ABA, průduchové pohyby
|
|
|
Kutikula, její tvorba a význam v rezistenci rostlin k abiotickému stresu
Litkeiová, Veronika ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Rostliny jsou denně vystavovány stresu, ať už se jedná o ten biotický, či abiotický. Oba typy stresu můžeme dále rozdělit do několika podskupin. Tato práce je zaměřena na rostlinnou kutikulu, její tvorbu a funkci ve vztahu k rezistenci k abiotickému stresu, mezi jehož hlavní faktory patří sucho a teplo, ultrafialové záření, nadměrné zasolení a zaplavení, či působení ozonu a těžkých kovů na rostlinu. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny na složení, biosyntézu a změny ve stavbě kutikuly zapříčiněné působením uvedených typů stresorů. Významná část práce je věnována kutinu a kutikulárním voskům, které hrají podstatnou roli v ochraně rostliny a jejichž struktura je ovlivňována abiotickým stresem. Nejsou opomenuty ani fytohormony, především kyselina abscisová, která zde má též své uplatnění. V závěrečné fázi práce jsou zmíněni kutikulární mutanti v souvislosti s druhy abiotických stresů, na kterých je ukázána důležitost kutikulární vrstvy. Klíčová slova: rostliny, kutikula, osmotický stres, kyselina abscisová, kutin, vosky
|
|
|
Fyziologické aspekty odolnosti čiroku vůči abiotickým stresům
Kratochvíl, Jan ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Pěstování řady kulturních plodin je v současnosti komplikováno zhoršující se dostupností vody, a to jak výkyvy v úhrnu srážek, tak jejich nepříznivým rozložením během vegetačního období. Z tohoto pohledu patří mezi velmi nadějné plodiny budoucnosti čirok. Šíření pěstování této rostliny schopné tolerovat i značný nedostatek vody ovšem brání její vysoká citlivost k nízkým teplotám. Paradoxně je ovšem podstata nepříznivé reakce rostlin čiroku na působení tohoto stresu málo prozkoumána. Cílem diplomové práce bylo popsat reakci mladých rostlin čiroku na působení chladu, nižší dostupnosti vody a jejich kombinace a ověřit možnost otužení rostlin působením nižší stresové zátěže, a to zejména na úrovni sacharidového metabolismu. Dalšími sledovanými charakteristikami byly osmotický potenciál pletiva listu, změna obsahu prolinu a základní morfometrické charakteristiky. V části experimentů byly rostliny pěstovány v substrátu v klimatizovaných boxech, v druhé části experimentů byla zvolena kontrolovaná kultivace v podmínkách in vitro. Experimenty byly provedeny na dvou genotypech čiroku ("Ruzrok" a "01Z1800012"). Rostliny těchto genotypů se v míře odolnosti ani ve sledovaných metabolických reakcích na stres výrazně nelišily. U rostlin obou genotypů bylo zjištěno statisticky významné zvýšení obsahu rozpustných...
|
|
|
Efektivita využití vody (WUE), její definice a význam v odolnosti rostlin k osmotickému stresu
Jedlička, Tomáš ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Voda patří mezi hlavní limitující faktory růstu rostlin. Dostupnost vody na naší planetě se snižuje, a pokud k tomu ještě připočteme rychle rostoucí lidskou populaci, bude se tento problém dále stupňovat. Vědci z celého světa, ale především ti ze suchých oblastí dnes stojí před velkým problémem, kterým je snaha o co nejefektivnější využití vody rostlinami. Pokud chceme tento problém vyřešit, potřebujeme porozumět problematice efektivity využití vody rostlinami (z angl. water use efficiency, WUE). Tato práce se pokouší shrnout současné vědění související s problematikou WUE. Součástí práce je část zaměřená na anatomicko- fyziologické parametry regulace WUE, která se soustředí především na problematiku evapotranspirace. Další část práce má za cíl objasnit problematiku WUE na genové úrovni a s tím související biotechnologické možnosti. Na konci práce jsou zmíněny možnosti zvyšování WUE pomocí technik zavlažování.
|
|
|
Efektivita využití vody (WUE), její definice a význam v odolnosti rostlin k osmotickému stresu
Jedlička, Tomáš ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Voda patří mezi hlavní limitující faktory růstu rostlin. Dostupnost vody na naší planetě se snižuje, a pokud k tomu ještě připočteme rychle rostoucí lidskou populaci, bude se tento problém dále stupňovat. Vědci z celého světa, ale především ti ze suchých oblastí, dnes stojí před velkým problémem, kterým je snaha o co nejefektivnější využití vody rostlinami. Pokud chceme tento problém vyřešit, potřebujeme porozumět problematice efektivity využití vody rostlinami (z angl. water use efficiency, WUE). Tato práce se pokouší shrnout současné vědění související s problematikou WUE. Součástí práce je část zaměřená na anatomicko- fyziologické parametry regulace WUE, která se soustředí především na problematiku evapotranspirace. Další část práce má za cíl objasnit problematiku WUE na genové úrovni a s tím související biotechnologické možnosti. Na konci práce jsou zmíněny možnosti zvyšování WUE pomocí technik zavlažování. Klíčová slova: efektivita využití vody, evaporace, transpirace, průduch, hustota průduchů, kyselina abscisová, ERECTA
|
|
|
Úloha genu yxkO Bacillus subtilis v odpovědi na environmentální stres.
Petrovová, Miroslava ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Nešvera, Jan (oponent)
ÚLOHA GENU YXKO BACILLUS SUBTILIS V ODPOVĚDI NA ENVIRONMENTÁLNÍ STRES Abstrakt Mutace v genu yxkO, který kóduje hypotetickou ribokinázu a patří do regulonu σB obecné stresové odpovědi, vede u Bacillus subtilis ke snížené osmotoleranci za nízkých koncentrací draslíku v médiu. Biologická funkce genu yxkO zatím nebyla popsána, ale mohla by být zapojena do vysokoafinního transportního systému pro draselné ionty, který na rozdíl od Escherichia coli nebyl u Bacillus subtilis doposud objeven. Našim cílem bylo popsat další vlastnosti mutanta v genu yxkO a pokusit se navrhnout úlohu tohoto genu. Použitím integračního vektoru pMutin4 jsme připravily kmen MP2 Bacillus subtilis, který má gen yxkO inaktivovaný. Kmen MP2 vykazuje zpomalený růst v bohatém médiu a je senzitivní k tetracyklinu. Tento kmen dále není schopný vytvářet endospory a buňky jsou delší, což naznačuje poruchu tvorby příčných sept. Metodou dvourozměrné elektroforézy jsme porovnaly proteinové profily kmene MP2 a standardního kmene 1A680 po osmotickém a ethanolovém stresu. U kmene MP2 jsme pozorovaly změny v expresi některých enzymů energetického metabolismu a flagelinu. Závěr naší práce je, že yxkO je regulačním genem, jehož produkt má pleiotropní vliv na mnoho buněčných funkcí.
|
|
|
Vliv osmotického stresu na růst rostlin bramboru v in vitro podmínkách
Franek, Ondřej
Osmotický stres významně ovlivňuje produktivitu a výnos plodin. Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující aklimaci rostlin v osmotickém stresu a toleranci k osmotickému stresu, sleduje problematiku kyseliny abscisové ve vztahu k osmotickému stresu a dalších markerů, osmoprotektantů a dehydrinů. V této práci byl proveden screeningový experiment in vitro kultivace rostlin lilku bramboru (Solanum tuberosum L.) v agarem ztužených médiích obsahujících jako stresory chlorid sodný, sacharózu a polyetylenglykol v různých koncentracích. Byly sledovány růstové parametry rostlin, jako jsou obsah sušiny a délka kořenů, v důsledku dehydratace- vodního stresu. RIA metodou byl stanoven obsah kyseliny abscisové v listech rostlin.
|
|
| |
host ::
RSS.