|
|
Odklon v trestním řízení
Vlček, Vratislav ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá institutem odklonu v českém trestním právu procesním. Úvod práce je věnován pojmu odklonu obecně, vymezení odklonu v českém trestním právu procesním, a také zvláštnostem dokazování v rámci odklonu. Dále práce rozebírá jednotlivé formy odklonu v českém trestním právu procesním. Zvláštní kapitola se zabývá aplikací jednotlivých forem odklonu v řízení ve věcech mladistvých. Každý z institutů odklonu je posuzován rovněž z hlediska jeho souladu s relevantními mezinárodně právními dokumenty. Opomenuta nezůstává ani četnost a zastoupení jednotlivých forem odklonu v návaznosti na statistické údaje a posuzována je rovněž vhodnost a správnost aplikace odklonu v praxi. V závěru práce jsou v rámci úvah de lege ferenda uvedeny náměty k účelnějšímu využití možností poskytovaných odklony.
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Nacházel, Vojtěch ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou podmíněného zastavení trestního stíhání. Podstata tohoto institutu spočívá v dočasném zastavení trestního stíhání s tím, že pokud vyhoví obviněný stanoveným podmínkám po určitou zkušební dobu, bude jeho trestní stíhání definitivně zastaveno. Hlavním cílem práce je podrobný rozbor podmínek, jejichž naplnění trestní řád vyžaduje pro možné využití podmíněného zastavení trestního stíhání. V práci je dále podán v menším rozsahu i rozbor podmínek vyžadovaných u dalších odklonů zakotvených v právním řádu České republiky. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, z nichž třetí a čtvrtá se dále člení na podkapitoly, a závěru. V první kapitole se věnuji konceptu restorativní justice, která je ideovým základem pro odklony. Rozebrány jsou její jednotlivé hodnoty, principy a myšlenky. První kapitola obsahuje rovněž nástin programů, ve kterých se restorativní justice rozvijí. Závěr kapitoly poté zahrnuje zamyšlení nad jednotlivými programy a jejich realizací v českém právním řádu. Ve druhé kapitole je vymezen pojem odklonu a jeho účel. Co se týče samotného účelu odklonů, tak ten vidím především v zefektivnění a zrychlení trestního řízení a narovnání vztahů mezi obviněným a poškozeným. Třetí kapitola obsahuje rozbor jednotlivých odklonů upravených v českém právním řádu...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu: srovnání české a německé právní úpravy
Sakařová, Michaela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá institutem dohodovacího řízení pocházejícím z angloamerických plea bargain, který se od konce minulého století dostal do mnoha trestních procesů zemí kontinentální Evropy. Státy s kontinentálním typem právní kultury zavádí do trestního řízení dohody v různých podobách jako alternativu ke standardnímu řízení, jejímž účelem má být jeho zrychlení a zjednodušení. Jednotlivé varianty dohod se od sebe navzájem liší, ale společným prvkem je přiznání obviněného ke spáchání stíhaného skutku a skutečnost, že orgány činné v trestní řízení na oplátku obvykle učiní jisté ústupky při potrestání pachatele. Ačkoli se daný způsob řešení přetížení orgánů činných v trestním řízení může zdát pozitivním, našlo si dohodovací řízení i mnoho kritiků, a to zejména pro jejich rozpor s některými základními principy kontinentálního trestního procesu. Tato práce představuje dohodovací řízení v obecné rovině, krátce nastiňuje jeho původ a soustředí se zejména na jeho právní úpravu v České republice a Německu. Český zákonodárce zavedl dohodu o vině a trestu do trestního řízení novelou trestního řádu č. 193/2012 Sb. jako zcela nový typ odklonu, resp. zvláštního způsobu řízení, s cílem zrychlit fázi řízení před soudem. V Německu oproti tomu došlo v roce 2009 zákonem na úpravu dohod v trestním...
|
|
|
Dočasné odložení trestního stíhání
Pojezný, Marek ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Dočasné odložení trestního stíhání Abstrakt Diplomová práce pojednává o procesním institutu dočasného odložení trestního stíhání. Tento institut patří mezi jednu z výjimek ze zásady legality, o čemž se zmiňuji na začátku práce. Dále následuje výklad o historickém vývoji institutu, který je v rámci trestního práva relativně nový. Práce dále nabízí analýzu současné právní úpravy dočasného odložení trestního stíhání, které je použitelné v různých situacích, jednotlivé způsoby užití se liší co do účelu. V této kapitole navazuji rovněž výkladem o speciálním ustanovení o dočasném odložení trestního stíhání spolu s rozhodnutím o nestíhání pachatele, které s ním úzce souvisí. V souvislosti s touto právní úpravou se objevují některé problematické aspekty, které dále rozebírám se snahou nalezení možného řešení. V další části je představena skupina odklonů v trestním řízení, která je vymezena prostřednictvím základních znaků. V této kapitole dále rozděluji odklony podle jejich charakteristických rysů, přičemž jednotlivé odklony jsou stručně popsány. V praktické části je dočasné odložení trestního stíhání srovnáváno s odklony na základě dříve popsaných definičních znaků. Cílem práce je popsat a analyzovat právní úpravu dočasného odložení trestního stíhání, včetně související úpravy nestíhání podezřelého. Dalším cílem...
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Žďánský, Michal ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Podmíněné zastavení trestního stíhání se řadí do alternativních způsobů vyřízení trestních věcí, které se odbornou veřejností nazývají "odklony". Je to trestněprávní procesní prostředek, kterým může soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout pouze za zákonem stanovených podmínek. Pokud obviněný spáchal přečin, ke kterému se doznal, nahradil škodu, vydal bezdůvodné obohacení, nebo uzavřel s poškozeným dohodu o její náhradě, resp. o jeho vydání, anebo učinil jiná opatření k této reparaci, rozhodující orgán může poté, vzhledem k osobě obviněného, trestní stíhání podmíněně zastavit. Spáchal-li obviněný závažnější přečin, státní zástupce či soud takto může rozhodnout za předpokladu, jestliže obviněný splní ještě další zpřísňující podmínku. V usnesení je pak stanovena zkušební doba, po kterou je obviněný povinen vést řádný život a vyhoví-li této podmínce, příslušný orgán rozhodne o tom, že se obviněný osvědčil a trestní stíhání zastaví definitivně. V opačném případě dojde k pokračování trestního stíhání, po kterém může být podána obžaloba a následně vydán i odsuzující rozsudek, k čemuž však v praxi dochází v malém počtu případů. Podmíněné zastavení trestního stíhání je institutem naplňujícím znaky restorativní justice, která má za cíl pachatele především napravovat, nikoliv trestat, a která ve...
|
|
| |
|
|
Víceprvková zavěšení vozidel BMW
Zicha, Tomáš ; Hejtmánek, Petr (oponent) ; Blaťák, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá rešerší moderních typů zavěšení u osobních automobilů s důrazem na víceprvková zavěšení a konstrukčním návrhem spodního ramene zadní nápravy vozu BMW 3series generace E46 umožňujícího změnu odklonu nad rámec možností sériového ramene.
|
|
|
Trestní řízení ve věcech mládeže
Sakařová, Michaela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá soudnictvím ve věcech mládeže a zaměřuje se zejména na procesní otázky postihu kriminality mládeže, který se značně liší od postihu trestné činnosti dospělých pachatelů. Potřeba specifického zacházení s mládeží vychází ze zkušenosti, že duševní vývoj dospívajících jedinců dosud není ukončen, a proto je nezbytné k nim přistupovat s vědomím, že vyžadují větší péči a ochranu. K obezřetnějšímu, přístupu k nedospělým pachatelům z řad mládeže vyzývá i množství mezinárodních dokumentů. Trestní právo mládeže tak představuje souhrn odchylek od obecné úpravy, které se uplatní pouze ve vztahu k mladistvým delikventům a jejichž cílem je ochránit je před kriminální budoucností a přivést je k nalezení vhodného společenského uplatnění. V České republice trestní odpovědnost mládeže, její sankcionování a postupy řešení její trestné činnosti upravuje komplexně zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Tento zákon dělí mládež na trestně neodpovědné děti mladší 15 let a trestně odpovědné mladistvé ve věku od 15 do 18 let. Trestní řízení proti mladistvým a řízení o činech jinak trestných spáchaných dětmi mladšími 15 let se liší jak od standardního trestního řízení, tak od sebe navzájem. Úvodní část práce je věnována obecným otázkám trestního práva mládeže a představení mezinárodních...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Šimek, Jaromír ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na institut dohody o vině a trestu, který byl do českého právního řádu přijat v rámci zákona č. 193/2012 Sb., jenž novelizoval trestní řád. Inspirací byl koncept plea bargaining, široce rozšířený v zemích s právním systémem common law. Dohoda o vině a trestu měla především za účel zrychlit a zefektivnit trestní řízení. Jedná se o formu odklonu, která spočívá v dohodě mezi státním zástupcem a obviněným. Obviněný se přizná ke spáchání trestného činu a na oplátku si může vyjednat mírnější trest, než jaký by mu byl uložen v rámci standardního trestního řízení. Uzavřenou dohodu o vině a trestu následně ještě musí schválit soud odsuzujícím rozsudkem. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá ostatními alternativními způsoby vyřízení trestních věcí a narušením základních zásad trestního řízení, které bylo v důsledku přijetí dohody o vině a trestu způsobeno. Krátká část je věnována předchozím snahám zákonodárce o začlenění dohody o vině a trestu do českého právního řádu. Druhá kapitola zkoumá stávající právní úpravu s kritickým hodnocením sporných otázek a výkladem nejasností. Důraz je kladen na postavení jednotlivých procesních subjektů s uvedením jejich práv a povinností. Ve třetí kapitole je komplexně popsána právní úprava institutu plea bargaining v...
|
|
|
Narovnání v trestním řízení
Marcinik, Adam ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Narovnání v trestním řízení - Abstrakt Tato práce se zabývá institutem narovnání v trestním řízení, a v rámci tohoto tématu se podrobněji věnuje i systému alternativních opatření a odklonů v trestním řízení obecně. Výchozí myšlenkou, která vedla autora k volbě tématu této práce, bylo zjištění, že odklon ve formě narovnání je v trestním řízení využíván pouze velmi omezeně (např. ve srovnání s variantou podmíněného zastavení trestního stíhání). Jedním z dílčích cílů této práce tak je i identifikace důvodů tohoto faktického stavu a mimo jiné i zamyšlení nad možnostmi právní úpravy, které by do budoucna mohly frekvenci využívání narovnání v trestním řízení zvýšit. Dalším cílem této práce je snaha o zařazení institutu narovnání do systému trestního práva, o pojmenování jeho role v tomto systému a zároveň i zmapování vývoje, který vedl k tomuto současnému charakteru a současné pozici narovnání v trestním řízení, a na něj navazujícím cílem je analýza přínosu institutu narovnání, jeho využívání v praxi, a zároveň identifikace možných nedostatků právní úpravy. Práce je postupně rozdělena na pět kapitol. Úvodní z nich je věnována skupině alternativních opatření a obecnějším tématům (principy restorativní justice, historický vývoj). Druhá kapitola je věnována odklonům v trestním řízení a jsou zde řešeny konkrétní...
|
host ::
RSS.