|
|
Responsoriální žalmy Karla Skleničky
Nedbalová, Josefína ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Diplomová práce se skládá ze tří částí. První z nich popisuje historickou úlohu žalmů v bohoslužbách od doby jejich vzniku do současnosti. Osvětluje novou roli žalmů v katolické liturgii po II. vatikánském koncilu a nastiňuje, jakým způsobem se tyto liturgické změny promítaly v českém katolickém prostředí. Druhá část představuje významné české žalmové celky, které vznikly pro potřeby liturgie v reakci na závěry II. vatikánského koncilu, a jejich autory. Třetí, stěžejní, části diplomové práce, obsahuje podrobný rozbor žaltáře Karla Skleničky Responsoriální žalmy pro neděle a významné dny liturgického roku z roku 1992. Analýza harmonických a melodických postupů jednotlivých nápěvů slouží jako podklad k praktické části diplomové práce, kterou je rozšíření stávajícího Skleničkova žaltáře na všechny dny liturgického roku. Nový žaltář zachovává hudební složku zkomponovanou Karlem Skleničkou a u nově vzniklých žalmů zachovává také práci s liturgickým textem po vzoru Karla Skleničky. Nový žaltář se stejně jako žaltář z roku 1992 striktně drží liturgicky předepsaných textů pro jednotlivé liturgické příležitosti.
|
|
| |
|
|
"Hodinky církevní." České překlady z Římského breviáře 1800-1971
PAVLÍK, Jakub
Práce mapuje české překlady z Římského breviáře v období od roku 1800 do liturgické reformy Druhého vatikánského koncilu. Přináší jejich katalog, na jehož základě identifikuje a blíže popisuje nejvýznamnější textové rodiny. Ukazuje se, že většina prostudovaných překladů z breviáře vznikla pro potřeby veřejně slavených nešpor, zpívaných v národním jazyce. Z historických zkušeností s touto předkoncilní paraliturgickou formou jsou závěrem vyvozena i doporučení pro veřejné slavení liturgie hodin dnes.
|
|
| |
|
|
Česká duchovní píseň v liturgii po II. vatikánském koncilu
Maršíková Michálková, Alena ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Diplomová práce Česká duchovní píseň v liturgii po II. vatikánském koncilu se zaměřuje na repertoár zpěvů obsažených ve zpěvnících Kancionál, Mešní zpěvy, Hymny a Hymny a básnické modlitby. Zahrnuje teologická východiska písně, historii českého duchovního zpěvu, analýzu o redakčních přístupech při vytváření jednotlivých zpěvníků a analýzu písní ve vztahu k požadavkům dokumentů liturgické obnovy. Zaměřuje se především na Kancionál, na mešní píseň a na zpěv díků po přijímání. Hodnotí kompoziční přístupy textů i hudby mešních písní.
|
|
|
Liturgická hudba jako učivo na základní škole
Jelínková, Lenka ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Název práce: Liturgická hudba jako učivo na základní škole Autor: Bc. Lenka Jelínková Školitel: PhDr. Leona Saláková, Ph.D. Katedra: Katedra hudební výchovy, PedF UK v Praze Abstrakt: Diplomová práce se zabývá liturgickou hudbou vyučovanou na českých základních školách. V první části práce je vymezen pojem liturgická hudba, ten je vysvětlován v kontextu liturgie a liturgických útvarů. V další části práce je zpracováno dotazníkové šetření mezi učiteli hudební výchovy z České republiky, na to navazuje analýza současných učebnic hudební výchovy. Dotazník i analýza se týkají vyučování liturgické hudby. Práce je zakončena vlastním návrhem výuky liturgické hudby s tématem pašijí. Hlavním cílem páce je zmapovat přístup k liturgické hudbě v učebnicích a ve výuce a poskytnout možná východiska pro práci s liturgickou hudbou v hodinách hudební výchovy. Klíčová slova: liturgie, liturgická hudba, učebnice hudební výchovy, liturgická hudba ve škole, duchovní hudba ve škole
|
|
| |
|
|
Jiří Pilát a jeho hudební odkaz v Poříčí nad Sázavou a okolí
Herdová, Klára ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Resumé Diplomová práce představuje osobnost Jiřího Piláta (4. 4. 1921 - 7. 6. 2007), rodáka z Posázaví, který se celý život amatérsky zabýval hudbou, zejména liturgickou. K jejímu provádění si vlastní činností, zejména vyhledáváním a opisováním notového materiálu, vytvořil bohatý archiv. Jejím hlavním cílem je ukázat jeho život a dílo jak s ohledem k jeho celoživotnímu hudebnímu zaměření a lokálnímu působení, tak možného vlivu v širším kulturním povědomí. Práce je složena z pěti hlavních kapitol, které jsou zaměřeny na život Jiřího Piláta, jeho pozůstalost, působení sboru a orchestru v Poříčí nad Sázavou, snahy o znovuobjevení a zviditelňování díla Jana Dismase Zelenky a hudební odkaz Jiřího Piláta. Klíčová slova: Jiří Pilát, sbormistr, dirigent, Jan Dismas Zelenka, Poříčí nad Sázavou, Louňovice pod Blaníkem, liturgická hudba
|
|
|
Spirituální pozadí Dvořákovy kantáty Stabat Mater
Řehák, Miroslav ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Mašek, Vojtěch (oponent)
Bibliografická citace Spirituální pozadí Dvořákovy kantáty Stabat Mater [rukopis]: bakalářská práce / Miroslav Řehák dipl. um.; vedoucí práce: doc. ThLic. Mgr. Karel Sládek, Th. D. -- Praha, 2015. -- s. 58. Anotace Záměrem práce je nalézt spirituální pozadí v duchovní kantátě Stabat Mater Antonína Dvořáka (1841−1904). Práce je členěna do třech hlavních oddílů: krátké shrnutí života Antonína Dvořáka před kompozicí kantáty a události, které ji předcházely; fenomén Stabat Mater a srovnání vzniku a pojetí kantáty s vybranými autory světové hudby a samotné uchopení díla Dvořákem, jeho akcenty a vyhodnotitelnost. Předmětem analýzy je propojování Dvořákova hudebního a duchovního života, volby Stabat Mater a autorovo profilování a formování v duchovním životě díky vytvořenému dílu. Rovněž hledání kritéria, kdy lze hovořit o vytvořeném hudebním díle jako o duchovním, a kdy nikoli, o nezbytnosti spojení a života s Boží osobou, Duchem, sjednocováním s ním a postupným dorůstáváním do toho, co umělec ve spojení s Duchem vytváří a co díky Duchu vydává plody v podobě duchovního díla. Klíčová slova Dvořák, Stabat Mater, Duch svatý, pneumatologie, modlitba, duchovní formace, liturgická hudba
|
|
| |
host ::
RSS.