|
|
Vliv plazmatem aktivované vody na klíčivost a kvalitu kukuřice
Kovařík, Martin ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem plazmatem aktivované vody na klíčivost kukuřice. Po kontaktu vody s plazmatem mění voda své chemické složení a získává tím nové vlastnosti, které jsou využitelné v zemědělství. Teoretická část se dělí do dvou základních částí. Na začátku první části je stručně charakterizované plazma a poté se tato část již zabývá plazmatem aktivovanou vodou (PAW), její aktivací, fyzikálními a chemickými vlastnostmi a v závěru této části i jejímu využití. Druhá část teoretické části se pak věnuje klíčivosti rostlin, vnějšími vlivy ovlivňujícími klíčivost a statistickému vyhodnocení klíčivosti. V závěru teoretické části se tato práce věnuje ekotoxicitě rostlin. Náplní experimentální části byla příprava PAW, její následná aplikace na semena kukuřice a studium jejího vlivu na klíčivost a kvalitu rostliny. PAW byla vytvořena pomocí tří různých plazmových systémů z destilované a kohoutkové vody a efekt jednotlivých PAW na semena byl porovnáván s efektem jednotlivých kontrolních vzorků. Zjištěné výsledky naznačují pozitivní vliv PAW na klíčení semen, ale konečná hypotéza by vyžadovala rozsáhlejší pokusy v různých prostředích, především v půdě.
|
|
|
Změny metabolismu rostlin v důsledku fytoremediace léčiv
Polívková, Linda ; Bělonožníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Chmelík, Josef (oponent)
V důsledku lidské činnosti stoupá rychlost a množství, s jakými do životního prostředí vstupují nejrůznější polutanty. Mezi nimi mají důležitou roli léčiva a jejich metabolity, jejichž osud v přírodě zatím není zcela prozkoumán. Fytoremediace, jako alternativní metoda k tradičně zavedeným způsobům remediace odpadních vod a půd kontaminovaných polutanty, má stále vyšší potenciál stát se důležitým a ekologicky šetrným nástrojem pro obnovu a zachování životního prostředí. V této bakalářské práci byl sledován vliv léčiv buspironu, dextromethorfanu, ibuprofenu, kombinace dextromethorfanu a ibuprofenu, paroxetinu a sulpiridu na antioxidační systém kukuřice seté (Zea mays L., DKC 3969) kultivované in vitro v hydroponii za sterilních podmínek. V rostlinách kukuřice byla stanovena aktivita a izoenzymové složení peroxidas, které patří mezi klíčové složky antioxidačního systému. Množství celkových rozpustných proteinů v rostlinách bylo vlivem zmíněných léčiv ve většině případů sníženo. Naopak specifická aktivita celkových peroxidas, askorbátperoxidasy a guajakolperoxidasy byla ve většině případů zvýšena, a to nejvíce vlivem buspironu, sulpiridu a kombinace dextromethorfanu a ibuprofenu. Vliv daných farmak se projevil i změnami počtu a aktivit jednotlivých isoforem celkových volných peroxidas a...
|
|
|
Fytoremediace léčiv
Forróvá, Barbora ; Bělonožníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Anxiolytika, sedativa, hypnotika a antidepresiva jsou v dnešní době jedny z nejčastěji předepisovaných léčiv. S jejich zvyšující se spotřebou roste riziko jejich průniku do povrchových vod a půd, kde se poté mohou akumulovat a ovlivňovat klíčové biologické procesy probíhající v buňkách živočichů nebo kontaminovat potravní řetězce. S tímto souvisí potřeba hledání způsobů zajišťující odstranění těchto látek z kontaminovaných míst. Pro dekontaminaci existuje široké spektrum metod, ovšem ne všechny jsou finančně přístupné a dostatečně šetrné k životnímu prostředí. Fytoremediace patří mezi ekologicky a ekonomicky šetrné způsoby odstraňování farmak a dalších xenobiotik z životního prostředí. V této práci byl sledován vliv léčiv diazepamu, rohypnolu a trazodonu na antioxidační systém rostlin kukuřice (Zea mays, L., kultivar DKC 3969), pěstovaných za sterilních podmínek hydroponicky in vitro. Dopady těchto léčiv na rostliny byly sledovány prostřednictvím aktivity důležitých antioxidačních enzymů, peroxidas a glutathion-S-transferasy, dále pomocí neenzymových ukazatelů na antioxidační kapacitu a obsahu látek ukazující na oxidativní stres, malondialdehyd a H2O2. V kořenech všech skupin rostlin kultivovaných in vitro s léčivem v médiu byl pozorován významný nárůst obsahu fenolických látek. Listy i kořeny...
|
|
|
Analýza systémů pěstování kukuřice v zemědělských podnicích a návrhy na zlepšení
ŠIMKOVÁ, Libuše
Kukuřice patří v současnosti mezi nejdůležitější krmné plodiny. Pokud ji chceme efektivně pěstovat, měli bychom věnovat dostatek času výběru vhodného pozemku, osiva a datumu výsevu. Při volbě datumu výsevu hraje důležitou roli dosažení tep-loty 8 °C v hloubce setí. Kukuřici vyséváme do hloubky 3-4 cm a můžeme ji vysé-vat do klasických řádků (75 cm), úzkořádku (35 cm) nebo do dvouřádku. Kukuřice je plodina s pomalým počátečním růstem, proto je důležité věnovat pozornost me-chanické nebo chemické likvidaci plevelů. Při sklizni kukuřice na siláž můžeme sklízet celou rostlinu, nebo můžeme požít techniku dělené sklizně CCM a LKS. Byly hodnoceny hybridy WELAS, PERSEUS a AKANTO. WELAS je dvojliniový (Sc), raný hybrid (FAO 240) a PERSEUS je tříliniový (Tc), raný hybrid (FAO 250). Hybrid PERSEUS dokázal na hodnocených pozemcích poskytnout vyšší výnos než WELAS. Nejvyšší vliv na výnos měl použitý hybrid, agrotechnika a dostatek půdní vláhy.
|
|
|
Vliv sklízecích ústrojí na parametry sklízecí mlátičky
Zemek, Martin
Diplomová práce podává přehled o dnešních typech sklízecích ústrojí, o jejich konstrukci a možnostech jejich použití. Dále jsou stručně popsány konstrukce tangenciálních, axiálních a hybridních sklízecích mlátiček. Diplomová práce také pojednává o kukuřici a o organizaci setí porostu kukuřice. V praktické části diplomové práce bylo provedeno měření výkonnosti, spotřeby paliva a především ztrát zrna na sklízecím ústrojí určeném pro sklizeň kukuřice seté do jednořádků, a to při sklizni kukuřice seté do jednořádků a do dvojřádků, a následně bylo provedeno vzájemné porovnání.
|
|
| |
|
|
Uplatnění fosforu a draslíku na výnos a kvalitu kukuřice seté
Maňásek, Josef
Kukuřice patří v celosvětovém měřítku mezi nejvýznamnější plodiny, přičemž je využívána jak k výživě lidí, tak i k výživě hospodářských zvířat a v neposlední řadě pak i k průmyslovému zpracování. Z obilovin patří kukuřice s rýží a pšenicí mezi tři nejdůležitější plodiny na světě (tab. 1). FAOSTAT (2012) uvádí, že pšenice se ve světě pěstovala v roce 2010 na ploše 217,2 mil. ha s celkovou produkcí 653,7 mil. tun, což znamená, že průměrný výnos je na úrovni 3,01 t.ha-1. Rýže se v roce 2010 celosvětově pěstovala na ploše 159,4 mil. ha s produkcí 696,3 mil. tun a průměrným výnosem 4,37 t.ha-1. Kukuřice na zrno se pěstovala celosvětově na ploše 161,8 mil. ha a celosvětová produkce zrna byla na úrovni 840,3 mil. tun, což znamená, že průměrný celosvětový výnos byl 5,19 t.ha-1. Nejvýznamnější plochy kukuřice na zrno jsou v USA a v Číně. Z evropských států se nejvíce pěstuje kukuřice na Ukrajině, v Rumunsku a ve Francii. Nejvyšší produkce zrna kukuřice je dosahováno v USA a v Číně. Z Evropských států je nejvyšší produkce dosahováno ve Francii, Ukrajině a Rumunsku. Deset světově nejvýznamnějších pěstitelů kukuřice na zrno pěstuje kukuřici na více jak 67 % celosvětové plochy a jejich produkce dosahuje až 79 % z celosvětové produkce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.