|
|
Population Genetics of Parasites and Their Arthropod Hosts
Bezányiová, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Členovci (Arthropoda) jsou momentálně největším živočišným kmenem. Vzhledem k tomu, že paraziti nejspíše představují většinu druhů na Zemi, není těžké si představit, že na členovcích parazituje ohromné množství organismů. Paraziti členovců jsou však studováni nepoměrně méně v porovnání s parazity obratlovců, a to navzdory jejich množství, diverzitě, důležitosti a potenciálnímu využití. Paraziti totiž mohou, mimo jiné, sloužit jako dodatečný zdroj informací o biologii hostitele a o událostech, které v minulosti postihly populace hostitele. Genetická struktura populace parazitů a dalších symbiontů může odrážet tyto události a vlastnosti hostitele, a to díky úzkému soužití symbionta s hostitelem. Ačkoliv jsou paraziti ekologickou skupinou zahrnující řadu různých taxonů, je možné v jejich životních strategiích pozorovat konvergentně vzniklé vzorce. Modely popisující kostrukturování genetické struktury populací parazita a hostitele tedy vycházejí z několika málo proměnných jako je hostitelská specificita, komplexita životního cyklu parazita nebo dispersní schopnost hostitele či parazita. Někdy může parazit poskytnout detailnější obraz populační genetiky hostitele než hostitel sám. Takový parazit může sloužit jako zdroj informací pro plánování ochrany hostitele i parazita, jak se již stalo u některých obratlovců....
|
|
|
Porovnání variant genetického programování v úloze symbolické regrese
Doležal, Petr ; Hurta, Martin (oponent) ; Drahošová, Michaela (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá porovnáváním různých variant genetického programování v úloze symbolické regrese. Na zadaných úlohách zkoumá rychlost konvergence a kvalitu nalezeného řešení. Klade si za cíl porovnat kartézské genetické programování, stromové genetické programování a jejich modifikace pomocí koevoluce. Byla použita vlastní implementace (bez využití knihoven), kde jednotlivé varianty spolu sdílí převážnou část kódu. Součástí práce je i ověření použitelnosti implementovaných přístupů při analýze reálných dat. Na základě experimentů bylo zjištěno, že všechny zkoumané přístupy jsou použitelné pro provádění symbolické regrese. Nejlepších výsledků ve zkoumaných oblastech (rychlost konvergence, kvalita nalezeného řešení) dosahovalo kartézské genetické programování s koevolucí.
|
|
|
Coevolution of AI and level generation for Super Mario game
Flimmel, Július ; Černý, Vojtěch (vedoucí práce) ; Pilát, Martin (oponent)
Procedurální generování se nyní používá v mnoha hrách ke tvorbě široké škály obsahu. K jeho hodnocení se často používají hráči ovládaní umělou inteligencí. Procedurálně generovaný obsah lze také použít při učení hráčů ovládaných umělou inteligencí. V obou těchto oborech se používají evoluční algoritmy, ale zřídka společně. V této práci používáme koevoluci hráčů ovládaných umělou inteligencí a generátorů levelů pro plošinovou hru Super Mario. Výhodou koevoluce je to, že hráči ovládaní umělou inteligencí jsou hodnoceni přizpůsobenými generátory levelů, a naopak, generátory levelů jsou hodnoceni přizpůsobenými hráči. Tento přístup má dva výsledky. Prvním z nich je vytvoření posloupnosti generátorů levelů, z nichž každý generuje levely postupně vyšší obtížnosti. Levely gen- erované pomocí sekvence těchto generátorů také odrážejí křivku učení hráče. Tímto je možné za běhu použít generátor odpovídající schopnostem lidského hráče. Druhým výsledkem je hráč ovládaný umělou inteligencí, který se učil postupně obtížnější levely. Toto postupné učení může mít lepší výsledek než standardní postup a zároveň není potřeba předvytvořit trénovací množinu dat.
|
|
|
Fobie ze zvířat: strach nebo "disgust"?
Peléšková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Fobie ze zvířat jsou jednou z nejčastějších specifických fobií u lidí. Tradičně se předpokládalo, že se v nich uplatňují především dvě emoce - strach a úzkost, poslední dobou se však objevují práce, které diskutují o úloze emoce zvané "disgust" (znechucení, odpor). Fobie i zapojené emoce jsou klasifikovány především z hlediska psychologie a psychiatrie. Jejich projevy se rozlišují převážně na úrovni fyziologické a jsou zkoumány moderními medicínskými metodami (např. funkční zobrazovací metody). Spouštěcími stimuly jsou v případě arachnofobie, ofidiofobie apod. konkrétní zvířata, pavouci či hadi. Znechucení obecně však vyvolává širší skupina spouštěčů. Vznik těchto fenoménů je pak vysvětlován z pohledu evoluční biologie a předpokládá biologicky významné selekční tlaky a společnou koevoluci. Cílem práce je shrnutí dosavadních poznatků, ověření postulovaných evolučně psychologických hypotéz o podílu znechucení na vzniku fobií ze zvířat a zhodnocení biologické relevantnosti strachu ze zvířecích stimulů.
|
|
|
Fylogeneze vybraných druhových skupin rodu Torymus (Hymenoptera: Torymidae)
Křížková, Barbora ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Chalcidky (Chalcidoidea) jsou nadčeledí v rámci blanokřídlého parazitického hmyzu, která cizopasí na jiných členovcích. Tato práce se zabývá fylogenezí vybraných druhových skupin rodu Torymus Dalman, 1820 z čeledi krásenek (Chalcidoidea: Torymidae), který napadá hlavně larvy hálkotvorných bejlomorek a žlabatek. Pomocí genů 28SD2 rDNA, COI a CytB byly zkonstruovány fylogenetické stromy, které posloužily k diskutování dříve ustanoveného třídění rodu a k vyvození nových poznatků o jeho koevoluci s hostiteli. Druhové skupiny, které byly navrhované jako morfologicko-ekologické členění rodu, nebyly v mnoha případech potvrzeny. Morfologické znaky se zdají být v některých případech konvergentní a nejsou apomorfní pro některé zjištěné monofyletické skupiny druhů. Naopak ekologii a přirozený habitat druhů lze považovat za sdílené charakteristiky jednotlivých skupin. Bylo zjištěno, že recentní nejčastější hostitelé druhů rodu Torymus nemusí být jeho původními hostiteli. Došlo pravděpodobně k adaptivní radiaci druhů v rámci několika biotopů. Tato radiace mohla proběhnout díky přeskoku na hálkotvorné bejlomorky a žlabatky. Klíčová slova: Chalcidoidea, Torymus, fylogeneze, parasitoid, hostitelská specifita, koevoluce
|
|
|
Preference hlavních skupin opylovačů k funkčním vlastnostem květů
Malá, Karolína ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí preferencí hlavní funkčních skupin opylovačů vůči květním vlastnostem rostlin. Díky koevoluci a vzájemně vyvíjeným selekčním tlakům, se tyto dvě formy života na sebe začaly adaptovat a vytvářet znaky, na kterých je závislá budoucnost jejich života. Rostlina se snaží své opylovače zaujmout a zajistit tak svému druhu efektivní přenos pylu, respektive rozmnožení. K tomu, aby motivovala k návštěvě svých květů, slouží atraktanty. Pomocí těchto atraktantů poskytují opylovačům buď přímou odměnu (potrava, úkryt, plodiště), nebo odměnu v podobě smyslových vjemů (barva, vůně, morfologie). V poslední době se ukazuje, že největší vliv na výběr opylovače má barva květu, morfologie a typ potravinové odměny, kterou květ nabízí. Na základě preferencí vůči atraktantům můžeme uspořádat několik funkčních skupin, jejichž zástupci mají stejné nebo podobné volby. Klíčová slova Opylovací syndromy, opylovač, selekční tlaky, znaky rostlin, koevoluce, preference, věrnost, dvoukřídlí, blanokřídlí, motýli, brouci, ptáci, barva, morfologie, odměny
|
|
|
Fylogeneze vybraných druhových skupin rodu Torymus (Hymenoptera: Torymidae)
Křížková, Barbora
Chalcidky (Chalcidoidea) jsou nadčeledí v rámci blanokřídlého parazitického hmyzu, která cizopasí na jiných členovcích. Tato práce se zabývá fylogenezí vybraných druhových skupin rodu Torymus Dalman, 1820 z čeledi krásenek (Chalcidoidea: Torymidae), který napadá hlavně larvy hálkotvorných bejlomorek a žlabatek. Pomocí genů 28SD2 rDNA, COI a CytB byly zkonstruovány fylogenetické stromy, které posloužily k diskutování dříve ustanoveného třídění rodu a k vyvození nových poznatků o jeho koevoluci s hostiteli. Druhové skupiny, které byly navrhované jako morfologicko-ekologické členění rodu, nebyly v mnoha případech potvrzeny. Morfologické znaky se zdají být v některých případech konvergentní a nejsou apomorfní pro některé zjištěné monofyletické skupiny druhů. Naopak ekologii a přirozený habitat druhů lze považovat za sdílené charakteristiky jednotlivých skupin. Bylo zjištěno, že recentní nejčastější hostitelé druhů rodu Torymus nemusí být jeho původními hostiteli. Došlo pravděpodobně k adaptivní radiaci druhů v rámci několika biotopů. Tato radiace mohla proběhnout díky přeskoku na hálkotvorné bejlomorky a žlabatky. Klíčová slova: Chalcidoidea, Torymus, fylogeneze, parasitoid, hostitelská specifita, koevoluce
|
|
|
Coevolution of AI and level generation for Super Mario game
Flimmel, Július ; Černý, Vojtěch (vedoucí práce) ; Pilát, Martin (oponent)
Procedurální generování se nyní používá v mnoha hrách ke tvorbě široké škály obsahu. K jeho hodnocení se často používají hráči ovládaní umělou inteligencí. Procedurálně generovaný obsah lze také použít při učení hráčů ovládaných umělou inteligencí. V obou těchto oborech se používají evoluční algoritmy, ale zřídka společně. V této práci používáme koevoluci hráčů ovládaných umělou inteligencí a generátorů levelů pro plošinovou hru Super Mario. Výhodou koevoluce je to, že hráči ovládaní umělou inteligencí jsou hodnoceni přizpůsobenými generátory levelů, a naopak, generátory levelů jsou hodnoceni přizpůsobenými hráči. Tento přístup má dva výsledky. Prvním z nich je vytvoření posloupnosti generátorů levelů, z nichž každý generuje levely postupně vyšší obtížnosti. Levely gen- erované pomocí sekvence těchto generátorů také odrážejí křivku učení hráče. Tímto je možné za běhu použít generátor odpovídající schopnostem lidského hráče. Druhým výsledkem je hráč ovládaný umělou inteligencí, který se učil postupně obtížnější levely. Toto postupné učení může mít lepší výsledek než standardní postup a zároveň není potřeba předvytvořit trénovací množinu dat.
|
|
|
Host specificity, genetic variability and genealogy in populations of model parasite species
MARTINŮ, Jana
Parasites represent one of the most common ecological strategies and host-parasite coevolution belongs among the major processes governing evolution of biodiversity on the global scale. Genetic structure and diversity of populations of parasites and their hosts, and their genetic connectivity are the key elements in long-term population survival and evolution. Host switches often disturb the parallel evolution of interacting taxa, even in highly host-specific parasites. Evaluation of importance of the degree of intimacy between parasites and hosts is not a trivial task, because evolutionary patterns observed today were formed by an interplay of many (sometimes previously unforeseen) historical and ecological factors. To reveal the mechanisms of coevolution between parasites and their hosts, inter- and intra-specific genealogical structures in three model systems were analyzed: namely, the sucking lice Polyplax serrata and Apodemus hosts, chewing lice of the genus Menacanthus and endoparasitic coccidean genus Eimeria from Apodemus mice.
|
|
|
Koevoluce tropických ptačích ektoparazitů
Gajdošová, Magdalena ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Vazby parazitických druhů na druhy hostitelské vznikají dvěma způsoby: kospeciací hostitelským přeskokem. K výzkumu těchto událostí a ekologických faktorů, které jejich frekvenci mohou ovlivňovat, jsou tradičně využívány jako modelová skupina všenky. Doposud byly provedeny desítky analýz zkoumajících kospeciace a hostitelské přeskoky srovnáváním fylogenezí všenek a hostitelů, téměř výhradně se však zaměřovaly na parazity mírného pásma. Tropické prostředí, které je ekologicky velmi unikátní, by parazitických asociací. Tato práce proto doplňuje poznatky o kospeciacích tropech analýzou proběhlé koevoluce mezi dvěma rody všenek a pralesa v Kamerunu. Ukazuje, že všenky v tropech kospeciují poměrně vzácně. Na základě předpokladu, že hostitelské přeskoky, které jsou v tropech zřejmě častější než kospeciace, neprobíhají zcela náhodně, ale preferenčně na hostitele, kteří disponují určitými vlastnostmi, dále e analyzuje, zda příbuznost všenek souvisí s určitými vzájemnými podobnostmi jejich hostitelů. Nebyl nalezen vliv morfologie ani prostorového rozšíření hostitelů, nicméně příbuznost všenek silně souvisí s příbuzností hostitelů a tento jev je výrazně patrný obzvláště v některých
|
host ::
RSS.