|
|
Imunohistochemická analýza exprese vybraných signálních molekul v mozku potkana: vliv morfinové abstinence
Přítulová, Eliška ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Morfin je jedním z nejčastěji užívaných analgetik pro tišení bolesti, ale jeho klinické užívání může být doprovázené vznikem tolerance a závislosti na morfinu. Vysazení morfinu pak může vést k rozvoji abstinenčního syndromu a závažným abstinenčních příznaků. Vzhledem k doposud nashromážděným poznatkům se ve výzkumu morfinové závislosti často zkoumá vliv na oblasti mozku zapojených do systému odměny. Hlavním cílem této práce bylo prozkoumat vliv dlouhodobého podávání morfinu a morfinové abstinence na určité signální molekuly, které souvisí s molekulárním působením opioidů ve vybraných oblastech mozku potkana. Zaměřili jsme se na vazebný protein pro cAMP responzivní element (CREB) a jeho aktivní fosforylovanou formu (pCREB), a také na regulátor G-proteinové signalizace RGS4. Naše výsledky ukázaly, že podávání morfinu může způsobovat snížení exprese CREB v bazolaterální amygdale u potkanů ovlivněných podáváním morfinu. Dále jsme zjistili snížení fosforylace CREB v CA1 oblasti hipokampu možným vlivem morfinové abstinence po dobu tří měsíců. V této práci jsme nepozorovali vlivem podávání morfinu a následné morfinové abstinence žádné statisticky významné změny v expresi RGS4 v prefrontálním kortexu a hipokampu. Klíčová slova: morfin, závislost, abstinence, potkaní mozek, imunohistochemie
|
|
|
Vliv bilirubinu na progresi nespecifických střevních zánětů.
Patková, Anna ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Hronek, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Vliv bilirubinu na progresi nespecifických střevních zánětů Diplomová práce Anna Patková Vedoucí práce: doc. PharmDr. Petr Nachtigal, Ph.D. Cíl práce: Nespecifické střevní záněty, mezi které řadíme především Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu, jsou chronické záněty střev, na jejichž patogenezi se pravděpodobně podílí genetická predispozice a faktory vnějšího prostředí. Předpokládá se, že tkáňové poškození je do jisté míry způsobeno také oxidačním stresem. Jak hemoxygenáza-I, tak bilirubin jsou silnými antioxidanty a poskytují protizánětlivý účinek. Cílem této diplomové práce bylo popsat změny exprese HO-I v tlustém střevě normobilirubinemických a hyperbilirubinemických potkanů po indukci akutní či chronické experimentální kolitidy. Metody: Pro tuto práci byli použiti potkani kmene Gunn s vrozeným defektem UDP- glukuronyltransferázy, který je příčinou vzniku hyperbilirubinemie. Kontrolní skupinu tvořili heterozygotní sourozenci těchto potkanů, u nichž jsou hladiny sérového bilirubinu v normě. Všem zvířatům byl podáván dextran sulfát sodný za účelem vyvolání experimentální kolitidy. Potkani byli rozděleni do dvou skupin, z nichž každá obsahovala hyperbilirubinemické i normobilirubinemické jedince....
|
|
|
Rozbor embryotoxického účinku hydrokortizonu metodou CHEST.
Janíková, Michaela ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Rozštěp rtu je jednou z nejčastějších vrozených vad u lidí. Jeho etiopatogeneze je multifaktoriální a mnoho aspektů jeho vzniku je jak na poli genetiky tak teratologie stále neznámých. Jedním z negativních zevních faktorů, který je s jeho vznikem spojen, je hydrokortizon. Působení hydrokortizonu na buněčnou proliferaci je velice různorodé v závislosti na vlastnostech konkrétní buněčné populace. V této práci byl na základě metody CHEST studován vznik rozštěpu zobáku u kuřete po aplikaci hydrokortizonu. Cílem práce bylo odhalit změny v cyklu buněk frontonasálního výběžku pomocí průtokové cytometrie. Hydrokortizon způsoboval zbrždění buněčného cyklu v S fázi, avšak pouze u menšinové subpopulace vysoce granulárních buněk se specifickým buněčným cyklem. Tato senzitivní subpopulace byla lokalizována v oblastech výskytu již dříve určených proliferačních center frontonasálního výběžku na podkladě imunohistochemie na řezech zamražené tkáně. Kvantitativní analýza buněk těchto oblastí odhalila signifikantní pokles podílu buněk v M fázi u hydrokortizonovaných vzorků oproti kontrole. Pro určení míry apoptózy v oblasti frontonasálního výběžku bylo použito barvení metodou TUNEL na histologických řezech. Porovnání hydrokortizonovaných a kontrolních vzorků neodhalilo v množství apoptózy žádné rozdíly. V této práci...
|
|
|
Morfologická a imunohistochemická analýza melanocytárních lézí
Důra, Miroslav ; Dundr, Pavel (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Tématem této disertační práce je morfologická a imunohistochemická analýza melanocytárních lézí. Melanom je nejnebezpečnějším maligním kožním nádorem s možným výskytem i mimo kůži. Jeho včasná diagnostika je zásadním aspektem dobré prognózy onemocnění. Melanom je typický zakládáním vzdálených metastáz v horizontu mnoha let po iniciální diagnóze. Rozmanitost melanocytárních lézí činí jejich histopatologickou diferenciální diagnostiku extrémně složitou. Úsilím současného výzkumu je identifikace surogátních imunohisto- chemických či molekulárně-genetických markerů, které by byly schopny odhalit biologickou povahu dané léze a tím vnést světlo do šedé zóny melanocytárních lézí nejisté biologické povahy. Tato disertační práce se zabývá imunohistochemickou analýzou exprese proteinu GLUT-1 u 400 případů benigních a maligních melanocytárních lézí. Bylo zjištěno, že tento marker byl exprimován u signifikantní skupiny melanomů, avšak prakticky v žádném případu melanocytárního névu. Exprese GLUT-1 byla též spojena s horší prognózou onemocnění. Disertační práce se dále zabývá problematikou TIL u melanomu. Analýza TIL (tumor infiltrujících lymfocytů) na 213 melanomech srovnávala prognostický význam 5 různých skórovacích systémů. V základním barvení HE hodnotila rozložení a denzitu zánětlivé celulizace. Pouze u...
|
|
|
Calcium signaling of oligodendroglial lineage cells in the animal model of schizophrenia
Kročianová, Daniela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Schizofrenie je neurologická porucha s komplexní psychopatologií, která ještě není plně objasněna. U pacientů s touto poruchou byly popsány změny na úrovni anatomické, buněčné, i na úrovni neuropřenašečů. Cílem této práce je objasnit funkci specifických ionotropních glutamátových receptorů v NG2 gliích v hipokampu u myšího modelu schizofrenie. K tomuto účelu byl vygenerován myší model schizofrenie, který byl validován pomocí imunohistochemie a behaviorálního testování. Ke zkoumání aktivity glutamátových kanálů a vlastností extracelulárního prostoru u těchto myší byly použity myši s NG2 gliemi značenými fluorescenčním proteinem a s vápníkovou sondou také v NG2 gliích. Byly nalezeny změny mezi schizofrenními a kontrolními zvířaty v počtu hipokampálních buněk oligodendrogliální linie, v prepulzní inhibici, a také v objemové frakci a tortuozitě extracelulárního prostoru v hipokampu. Dále byl nalezen signifikantní rozdíl v procentu buněk odpovídajících na agonisty glutamátových receptorů. Závěrem může být řečeno, že jsme byli schopni pozorovat signifikantní změny mezi myším modelem schizofrenie, který jsme vygenerovali, a kontrolními zvířaty. Tyto změny jsou v souladu s dosavadními poznatky o této nemoci. Klíčová slova: schizofrenie, NG2 glie, glutamátové receptory, vápníkové zobrazování, imunohistochemie
|
|
|
Correlation of Immunohistochemistry and Molecular Biologic Methods in The Diagnosis of Tumors
Michal, Michael ; Skálová, Alena (vedoucí práce) ; Rychlý, Boris (oponent) ; Zambo, Iva (oponent)
Předkládaná dizertační práce je kolekcí komentářů k celkem 13 prvoautorským a 20 spoluautorským pracím, ve kterých bylo použito metod histomorfologického hodnocení, imunohistochemie (IHC) a molekulární genetiky. Tyto metody byly použity za účelem nalezení nových znaků, které by umožnily zpřesnění diagnostiky a také zdokonalily současnou klasifikaci nádorů. Prezentovaná práce je výsledkem postgraduálního studia MUDr. Michaela Michala, které proběhlo na Karlově Univerzitě, konkrétně pak na Lékařské fakultě v Plzni v období mezi roky 2015-2018. Autor se během svého výzkumu, zvláště pak ve svých prvoautorských pracích, zaměřil především na problematiku nádorů měkkých tkání, rovněž se však podílel na výzkumných činnostech zaměřujících se na jiné orgánové systémy. V průběhu studia pak v rámci široké kapitoly nádorů měkkých tkání vykrystalizovala čtyři hlavní témata zájmu. První téma je tvořeno měkkotkáňovými nádory s (předpokládanou) fibroblastickou diferenciací. Úvodní 2 publikace se týkaly 2 vzájemně příbuzných low-grade sarkomů nazývaných Myxoinflammatorní fibroblastikcý sarkom (MIFS) a Pleomorfní hyalinizující angiektatický tumor (PHAT). V první práci byla poprvé publikována high-grade varianta MIFS. Druhá práce se zaměřovala na morfologické a IHC porovnání obou nádorů. Nedávno vypracovaná třetí...
|
|
|
Vztah nádorového genotypu a fenotypu k diagnostice, prognóze a predikci kolorektálního karcinomu
Pitule, Pavel ; Králíčková, Milena (vedoucí práce) ; Vožeh, František (oponent) ; Slabý, Ondřej (oponent)
Kolorektální karcinom je jedním z nejvíce rozšířených typů maligních onemocnění. V jeho biologii a léčbě je stále velké množství otazníků a v této práci jsme se pokusili identifikovat nové prognostické znaky, které by mohly podat nové informace o vývoji tohoto nádoru a pomoci rozpoznat pacienty s těžším průběhem nemoci. V první části práce jsme se zaměřili na imunohistochemické značení dvou proteinů spojovaných s nádorovými kmenovými buňkami na vzorcích nádoru tlustého střeva a jeho jaterních metastáz. Cílem bylo vyhodnotit vztah mezi hladinou sledovaných proteinů CD44 a CD133 a celkovým a bezpříznakovým přežitím u studovaného souboru pacientů. Pozorovali jsme korelaci mezi zvýšeným množstvím CD133 pozitivních nádorových žlázek a prodloužením bezpříznakového přežití. Tento výsledek je v rozporu s obecným názorem ohledně vlivu CD133 na vývoj nádoru. Možným vysvětlením je použití vysoce specifikovaného souboru pacientů a odlišný metodický přístup, kdy jsme sledovali poměr CD133 pozitivních žlázek ke všem nádorovým žlázkám v zorném poli, nikoli absolutní intenzitu značení. Následně jsme se zaměřili na studium intenzity transkripce vybraného setu genů v zamražených vzorcích od pacientů s kolorektálním karcinomem. Hlavním cílem bylo detekovat rozdílnou hladinu odpovídajících mRNA mezi zdravou a...
|
|
|
Srovnání morfologie, exprese, epigenetických změn a mutací HNF1B v solidních nádorech a nenádorových lézích.
Bártů, Michaela ; Dundr, Pavel (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Škarda, Jozef (oponent)
Úvod HNF1B je tkáňově specifický transkripční faktor, který hraje zásadní roli v embryonálním vývoji celé řady orgánů, zejména ledvin, gastrointestinálního systému, pankreatu a žlučových cest. Zatímco význam HNF1B pro vznik vývojových malformací ledvin a dalších orgánů již byl poměrně dobře popsán, jeho uplatnění v patogenezi solidních nádorů dosud nebylo objasněno. Dle dostupných dat se ukazuje, že HNF1B se v závislosti na různých typech nádorů pravděpodobně může na procesu karcinogeneze podílet buď jako onkogen, nebo jako tumorsupresor. Přesný mechanismus, jakým tuto svoji roli uplatňuje, ovšem není jasný. Cíle: Práce je zaměřená na prohloubení znalostí o významu změn HNF1B u vybraných solidních nádorů i nenádorových lézí. Jednotlivé cíle zahrnují: 1) objasnění role, kterou HNF1B hraje v patogenezi těchto lézí, 2) zhodnocení možného významu HNF1B pro diferenciální diagnostiku jednotlivých lézí, 3) analýzu možného prognostického a prediktivního významu HNF1B, 4) mutační analýzu genu HNF1B u všech nádorových i nenádorových tkání s cílem identifikovat dosud nepopsané somatické patogenní mutace, 5) metylační analýzu promotoru genu HNF1B. Materiál a metody: Imunohistochemické vyšetření s protilátkou proti HNF1B bylo provedeno u celkem 516 vzorků nádorové a nenádorové tkáně. Mutační analýzy zahrnovaly...
|
|
|
The role and function of stromal enzymes in keratoconus pathogenesis
Ďuďáková, Ľubica ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Svozílková, Petra (oponent) ; Ardan, Taras (oponent)
Lubica Dudakova Doctoral Thesis ABSTRAKT Keratokonus (KC) je nezánětlivé onemocnění rohovky, při kterém se rohovka ztenčuje a vyklenuje pravděpodobně v důsledku poruch ve vazbě kolagenních vláken. Je jednou z nejčastějších indikací k transplantaci rohovky. KC je multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se podílí i genetické faktory, nicméně přesná příčina onemocnění ani její mechanismus nebyly zatím objasněny. Cílem práce bylo porovnat výskyt a aktivitu enzymů lysyl oxidáz (LOX a LOX-like enzymy), které katalyzují vznik vazeb mezi elastinovými a kolagenními vlákny v kontrolních lidských rohovkách a v explantátech získaných při transplantaci od pacientů s KC. Zaměřili jsme se i na onemocnění asociované s výskytem KC a pokusili se najít jejich společné znaky. Provedli jsme studii ověřující asociaci jednonukleotidovych záměn (SNPs) v genech pro LOX a hepatocytární růstový faktor (HGF) s výskytem KC. V našem výzkumu jsme použily metody buněčné a molekulární biologie (tkáňové kultury, imunohisto- a imunocytochemie, mikroskopie, měření aktivity enzymů pomocí fluorometrie, genotypování a přímé sekvenování) a statistickou analýzu. Prokázali jsme přítomnost celé rodiny lysyl oxidáz v kontrolní i KC rohovce, ve které jsme pozorovali pokles intenzity a nepravidelné rozmístění LOX, propeptidu LOX, LOXL2 a LOXL3....
|
|
|
HNF-1B a jeho význam u různých typů karcinomů a nenádorových lézí ženského genitálu na úrovni exprese proteinu, epigenetických a genetických změn
Němejcová, Kristýna ; Dundr, Pavel (vedoucí práce) ; Zámečník, Josef (oponent) ; Nenutil, Rudolf (oponent)
Úvod HNF-1β je transkripční faktor, který hraje klíčovou roli při ontogenezi, reguluje expresi četných genů podílejících se na modulaci buněčného cyklu a uplatňuje se v karcinogenezi některých typů nádorů. HNF-1β je kódován genem HNF-1B, jehož epigenetické změny a mutace se podílí na vzniku některých nádorů a na imunohistochemické úrovni se tyto změny mohou projevit ztrátou nebo zvýšenou expresí proteinu HNF-1ß. V ženském genitálu byl HNF- 1β považován za vysoce specifický marker světlobuněčných karcinomů ovaria i endometria, nicméně v recentních pracech byla jeho exprese nalezena i v jiných typech karcinomů. Cíle: Práce je zaměřena na analýzu HNF1B v normální tkáni, nenádorových lézích a různých typech nádorů ženského genitálu na úrovni exprese proteinu a hodnocení epigenetických a genetických změn. Cíle práce lze shrnout do následujících bodů: 1. Analýza exprese HNF-1β v karcinomech děložního hrdla. 2. Analýza exprese HNF-1β v karcinomech děložního těla a v nenádorových lézích ženského genitálu. 3. Analýza epigenetických a genetických změn genu HNF1B v endometriodních karcinomech děložního těla a světlobuněčných karcinomech ovaria. 4. Komplexní analýza atypických polypózních adenomyomů. Materiál a metody: Celkem jsme imunohistochemicky s protilátkou proti HNF-1β vyšetřili 574 vzorků: 399...
|
host ::
RSS.