|
|
Zpřesnění tkáňové diagnostiky v transplantačním programu
Balko, Jan ; Zámečník, Josef (vedoucí práce) ; Škarda, Jozef (oponent) ; Němejcová, Kristýna (oponent)
Zpřesnění tkáňové diagnostiky v transplantačním programu Abstrakt V této práci se zabýváme tkáňovou diagnostikou transplantovaných orgánů pocházejících od dárců i příjemců. U darovaných orgánů (graftů) jsme se zaměřili na upřesnění dosud provizorního skórovacího systému rejekčních změn v programu transplantace dělohy. Pomocí histopatologické diagnostiky, včetně imunohistochemických metod, jsme porovnali nálezy lymfocytárních infiltrátů uváděných ve zmíněném skórovacím systému s nálezy v resekátech děloh žen po hysterektomii provedené z důvodů nesouvisejících s děložním hrdlem. Cílem naší práce bylo ověřit platnost tzv. kategorie borderline změn - morfologický obraz těchto změn se však ukázal být překryvným s fyziologickým nálezem ve zdravém děložním hrdle a tudíž nevyžadujícím imunosupresivní terapii. U orgánů příjemců jsme se zaměřili na roli plicních megakaryocytů v explantátech po transplantaci plic. Cílem bylo přispět k ozřejmění patogeneze chorob vedoucích k nutnosti této transplantace. Plicní megakaryocyty jsme histopatologicky a imunohistochemicky mapovali ve vzorcích plicních explantátů příjemců s různými základními plicními chorobami a objevili jejich výrazně zvýšenou účast u vaskulárních plicních lézí. U idiopatické plicní hypertenze by tento nález mohl pomoci vysvětlit dosud kryptogenní cévní...
|
|
|
Myší modely lidských lymfomů pro experimentální imunoterapeutické postupy
Jakša, Radek ; Klener, Pavel (vedoucí práce) ; Škarda, Jozef (oponent) ; Kalinová, Markéta (oponent)
Nehodgkinské lymfomy (NHL) představují nejčastější hematologická onemocnění. Od pacientů odvozené zvířecí modely (patient-derived xenografts, PDX) jsou široce využívány v rámci translačního výzkumu včetně preklinického in vivo testování experimentálních léčebných postupů. Zatímco bylo opakovaně prokázáno, že si PDX modely zachovávají většinu somatických mutací jako primární lymfomy, ze kterých byly odvozeny, složení nádorového mikroprostředí (tumor microenvironment, TME) dosud nebylo obsáhle studováno. Odvodili jsme 15 PDX modelů od pacientů s různými typy nehodgkinských lymfomů a provedli jsme jejich zevrubnou genetickou a imunohistochemickou analýzu v přímém srovnání s primárními lymfomovými buňkami, ze kterých byly PDX modely odvozeny. Jednoznačně jsme prokázali, že většina PDX modelů sdílí klíčové genetické mutace (tzv. driver mutace) s primárními lymfomovými buňkami. Z genetického hlediska tudíž PDX modely představují relevnatní nástroj pro studium biologie lymfomů. Imunohistochemická analýza vybraných znaků prokázala mírné odchylky v imunofenotypu lymfomových buněk ve srovnání s primárními lymfomovými buňkami, ze kterých byly PDX modely odvozeny. Imunohistochemická analýza zaměřená na nádorové mikroprostředí prokázala absenci nenádorových komponent běžně nacházených v lymfomem infiltrované...
|
|
|
Morfologická, imunohistochemická a molekulární analýza leiomyocelulárních nádorů ženského pohlavního systému
Gregová, Mária ; Dundr, Pavel (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Škarda, Jozef (oponent)
Úvod Leiomyom s bizarními jádry (LBN) a celulární leiomyom (CL) patří mezi vzácné varianty hladkosvalových nádorů dělohy. V diagnostické praxi může u LBN dojít k záměně s leiomyosarkomem (LMS) a u CL hlavně s low grade endometriálním stromálním sarkomem (LG ESS). Při stanovení diagnózy je nutné pečlivé zhodnocení morfologických znaků, v některých hraničních případech nám může pomoct imunohistochemické a molekulární vyšetření. Literární data týkající se molekulárně genetických alterací vyskytujících se u LBN a CL jsou limitovaná, ukazuje se však, že část těchto nádorů sdílí některé aberace s klasickými leiomyomy (UL) a LMS. Cíle Cílem práce je prohloubení znalostí o hladkosvalových nádorech dělohy, zejména LBN a CL, jejich komplexní morfologické, imunohistochemické (IHC) a molekulární zhodnocení. Cíle zahrnují: 1) podpoření hypotézy benigního chování LBN, 2) morfologickou analýzu LBN, 3) bližší ozřejmění tumorigeneze LBN se zaměřením na gen FH, 4) ozřejmění tumorigeneze CL, 5) využití IHC protilátky FH jako screeningové metody k identifikací mutací genu FH, 6) využití morfologického zhodnocení a výsledků IHC vyšetření k usnadnění diferenciálně diagnostické rozvahy mezi benigními a maligními hladkosvalovými nádory, a dále mezi nádory jiné histogeneze, 7) IHC analýzu prognosticko-prediktivních...
|
|
|
Úloha PARs a dalších biomarkerů v diagnostice plicních a neurodegenerativních onemocnění
Brůžová, Magdalena ; Matěj, Radoslav (vedoucí práce) ; Němejcová, Kristýna (oponent) ; Škarda, Jozef (oponent)
1 SOUHRN Výzkum biomarkerů je v posledních letech předmětem mnoha studií, které se zabývají etiopatogenetickými procesy různorodých onemocnění. Nalezení takového biomarkeru, který by odrážel patologické procesy daného onemocnění s vysokou senzitivitou i specificitou a byl jednoduše dostupný a stabilní, by velmi usnadnilo diagnostiku těch onemocnění, která není snadné běžnými vyšetřovacími způsoby rozlišit. Intersticiální plicní procesy (IPP) zahrnují heterogenní skupinu poruch většinou zánětlivé povahy. Výsledné poškození plicního parenchymu může vést k jeho remodelaci a fibrotizaci. Fibroproliferativní proces může u různých typů IPP vyústit v podobné klinické projevy a nálezy na radiologických snímcích a v bioptických vzorcích, což ztěžuje diferenciální diagnostiku. Výzkumy se proto v této problematice orientují na přítomnost biomarkerů v tekutině získané bronchoalveolární laváží (BALT) za účelem určit hladiny biomarkerů specifické pro jednotlivé IPP. Analýza BALT je používána pro diferenciální diagnostiku pacientů s IPP, může však být také využita pro monitorování průběhu nemoci, příp. odpovídavosti na léčbu. V naší první studii jsme porovnávali hladiny biomarkerů v BALT u pacientů se sarkoidózou a hypersenzitivní pneumonií (HP). Z výsledků studie lze usuzovat, že by proteinázou aktivovaný receptor...
|
|
|
Srovnání morfologie, exprese, epigenetických změn a mutací HNF1B v solidních nádorech a nenádorových lézích.
Bártů, Michaela ; Dundr, Pavel (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Škarda, Jozef (oponent)
Úvod HNF1B je tkáňově specifický transkripční faktor, který hraje zásadní roli v embryonálním vývoji celé řady orgánů, zejména ledvin, gastrointestinálního systému, pankreatu a žlučových cest. Zatímco význam HNF1B pro vznik vývojových malformací ledvin a dalších orgánů již byl poměrně dobře popsán, jeho uplatnění v patogenezi solidních nádorů dosud nebylo objasněno. Dle dostupných dat se ukazuje, že HNF1B se v závislosti na různých typech nádorů pravděpodobně může na procesu karcinogeneze podílet buď jako onkogen, nebo jako tumorsupresor. Přesný mechanismus, jakým tuto svoji roli uplatňuje, ovšem není jasný. Cíle: Práce je zaměřená na prohloubení znalostí o významu změn HNF1B u vybraných solidních nádorů i nenádorových lézí. Jednotlivé cíle zahrnují: 1) objasnění role, kterou HNF1B hraje v patogenezi těchto lézí, 2) zhodnocení možného významu HNF1B pro diferenciální diagnostiku jednotlivých lézí, 3) analýzu možného prognostického a prediktivního významu HNF1B, 4) mutační analýzu genu HNF1B u všech nádorových i nenádorových tkání s cílem identifikovat dosud nepopsané somatické patogenní mutace, 5) metylační analýzu promotoru genu HNF1B. Materiál a metody: Imunohistochemické vyšetření s protilátkou proti HNF1B bylo provedeno u celkem 516 vzorků nádorové a nenádorové tkáně. Mutační analýzy zahrnovaly...
|
|
|
Kolorektální karcinom - od patogeneze ke screeningu. Kolorektální karcinogeneze u ulcerózní kolitidy s primární sklerózující cholangitidou a problematika screeningu kolorektálního karcinomu.
Wohl, Pavel ; Špičák, Julius (vedoucí práce) ; Škarda, Jozef (oponent) ; Gregor, Martin (oponent)
SOUHRN Kolorektální karcinom (KRCA) je ve většině civilizovaných zemí na předním místě mortality a morbidity. Disertační práce je zaměřena na vybrané aspekty patogeneze kolorektálního karcinomu a problematiku jeho screeningu. Cílem první studie bylo zhodnocení exprese slizničních markerů kolorektální karcinogeneze u ulcerózní kolitidy (p53, COX-2, bcl-2). Do studie byli zařazeni nemocní s aktivní ulcerózní kolitidou (UCA), ulcerózní kolitidou v remisi (UCR), primární sklerózující cholangitidou se současnou přítomností UC (PSC-UC), nemocní po transplantaci jater pro PSC (OLT) a kontrolní soubor (N). Zjistili jsme významně zvýšenou expresi p53 v nedysplastické sliznici u PSC- UC ve srovnání s UCA, OLT, UCR a N, což může být známkou vyššího neoplastického potenciálu PSC. Statisticky významná korelace byla zjištěna mezi přítomností PSC a expresí p53. Skupina OLT na rozdíl od PSC-UC překvapivě nevykazovala žádnou expresi p53 v nedysplastické sliznici. Patogeneticky se PSC může podílet na zvýšené expresi p53. Zmíněný nález by mohl podporovat hypotézu založenou na možném patofyziologickém vlivu jater/PSC na p53-indukované kolorektální karcinogenezi. Dále konstatujeme, že námi nalezená korelace exprese COX-2 a p53, stejně jako zvýšená exprese bcl-2 u UCA proti N mohou podporovat vliv zánětu v procesu kolorektální...
|
|
| |
host ::
RSS.