|
|
Vnímání komercionalizace organizací občanské společnosti perspektivou vedoucích pracovníků v oblasti péče o seniory v ČR
Čechurová, Helena ; Šťovíčková Jantulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu komercionalizace organizací občanské společnosti (OOS). Konkrétně se zaměřuje na oblast institucionálních podmínek, které vedou OOS ke komercionalizaci, a rovněž tak oblast vztahů mezi OOS a komerčním sektorem v kontextu komercionalizace. Cílem diplomové práce je porozumět perspektivě vedoucích pracovníků zastupující organizace působící v oblasti poskytující péči seniorům v ČR se zaměřením na zmíněné institucionální podmínky a vztahy. Výsledky realizovaného výzkumu získané prostřednictvím narativních a polostrukturovaných rozhovorů se 7 vybranými vedoucími pracovníky v oblasti péče o seniory v ČR ukazují, že aktéři institucionální podmínky vnímají jako neférové a nesmyslné; nejednotné a zastaralé. Zkoumání vztahové roviny mezi OOS a komerčním sektorem přineslo vytvoření typologie vztahů vyskytující se v komercionalizovaných OOS. Jakožto pilíře pro vytvoření vztahů mezi OOS a komerčním sektorem byly identifikované 3 základy postavené na potřebě, reputaci a krizi. Každý ze základů v sobě ukrývá jednotlivé povahy vztahů objevující se v komercionalizovaných OOS reflektované vedoucími pracovníky OOS. Klíčová slova: komercionalizace, hybridizace, organizace občanské společnosti, občanský sektor, sektorová specifika, mezisektorové vztahy, organizační teorie, organizační...
|
|
|
Evoluční mechanismy středoevropských zástupců rodu Dactylorhiza
Bílá, Klára ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Figura, Tomáš (oponent)
Rod Dactylorhiza (prstnatec), který zahrnuje zelené terestrické orchideje, patří mezi taxonomicky nejkomplikovanější skupiny evropské flóry. Základní druhy mezi sebou často hybridizují a existuje celá řada obtížně identifikovatelných kříženců a hybridogenních linií. Zásadními rodičovskými druhy většiny hybridů a hybridogenních taxonů jsou D. incarnata, D. maculata a D. fuchsii, které současně reprezentují odvozenější linie rodu. Sesterským rodem prstnatců je rod Gymnadenia, který sdílí s prstnatci některé společné znaky. Dactylorhiza viridis, dříve řazená do rodu Coeloglossum, představuje první oddělující se druh. Centrum diverzity se pravděpodobně nachází ve Středomoří, odkud se prstnatce po skončení doby ledové rozšířily zpět do střední Evropy. Hlavním evolučním mechanismem je polyploidizace, která spolu s hybridizací vede ke vzniku alopolyploidních linií. Unikátní znak orchidejí (včetně rodu Dactylorhiza) představuje částečná endoreduplikace, při níž dochází k somatické endopolyploidizaci pouze určité části genomu. Pro mikroevoluci prstnatců má také značný význam způsob opylování. Šálivé květy rodu Dactylorhiza opylují hlavně nezkušení čmeláci, ale lze se u nich setkat také s opylováním brouky nebo mravenci. V posledních dekádách jsou zástupci tohoto rodu ohroženi zejména úbytkem lokalit. Avšak dosud...
|
|
|
Evolutionary role of triploids in diploid-tetraploid populations of Arabidopsis arenosa and Cardamine amara
Voltrová, Alena ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Tato práce se zabývá evolučním potenciálem interploidního toku genů zprostředkovaného triploidními jedinci dvou smíšeně ploidních druhů, Arabidopsis arenosa a Cardamine amara, oba z čeledi Brassicaceae. V přírodních sekundárních kontaktních zónách tvořených diploidními a autotetraploidními cytotypy se triploidní jedinci obou druhů vyskytují vzácně, jsou zastoupeni pouze 0,2 % a 2,5 % jedinců v A. arenosa a C. amara. Přesto jejich role v toku genů mezi rodičovskými diploidně-tetraploidními populacemi zůstává nejasná, ačkoli genetická data potvrdila významné stopy interploidní introgrese. Křížením experimentů obou druhů triploidů s jejich rodičovskými ploidiemi jsem zjišťovala potenciál triploidů jako mediátorů toku genů. Konkrétně plodnost triploidů a jejich schopnost zpětného křížení se svými diploidními a tetraploidními rodiči. Úspěšná křížení zahrnující triploidy jako matky i otce prokázaly schopnost triploidů tvořit životaschopné samčí a samičí gamety. Významná část semen vyprodukovaných z těchto křížení byla schopna vyklíčit a přežít. Potomstvo bylo z velké části aneuploidní, ale byly pozorovány obě základní rodičovské ploidie, což ukazuje způsob, jakým se mohou triploidní jedinci zpětně křížit k diploidním a tetraploidním ploidiím. U C. amara terénní sběry semen z přirozených smíšených...
|
|
|
Evoluce rodu Malus se zvláštním přihlédnutím k ochraně starých odrůd jabloní
Polcar, Václav ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Lenka (oponent)
Následující práce se zabývá rodem Malus z hlediska významné diverzity, kterou tento rod představuje. Jsou zde shrnuty základní poznatky o taxonomické pozici a světových vývojových centrech rodu. V části práce byly též pojednány reprodukční mechanismy podílející se zde na vzniku diverzity. Speciální důraz je pak kladen na druh Malus domestica, jeho vývoj a hybridní původ. V tomto kontextu jsou představeny staré odrůdy jabloní, jejich význam a pomologicky významné oblasti Česka. Nedílnou součástí této práce je též část věnující se ochraně starých odrůd, jejím limitům i možnostem. Ochrana starých odrůd je zde též kladena do souvislosti s ochranou extenzivního sadu jako významného agroekosystému. Z dostupných dat je závěrem porovnán podíl pěstovaných lokálních odrůd v rámci Česka.
|
|
|
Hybridizace jako zdroj ohrožení Urtica kioviensis
Pekařová, Michaela ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Štěpánek, Jan (oponent)
Hybridizace může mít na původní taxony negativní vliv, který představuje riziko pro biodiverzitu rostlin. Urtica kioviensis (kopřiva lužní, 2x) je vzácný druh kopřivy, který roste ve smíšených populacích společně s dvěma cytotypy (2x a 4x) blízce příbuzného taxonu Urtica dioica (kopřiva dvoudomá). V minulosti již byla popsána přítomnost hybridů. Hybridizace byla studována na lokalitách v Česku (PR Plačkův les a říčka Šatava, NPR Ranšpurk), na Slovensku (PR Jurský Šúr) a v Maďarsku (Kóny, Fehér-tó). Tyto taxony a jejich hybridi byli studováni pomocí průtokové cytometrie a morfometrické analýzy. Obě metody přinesly důkazy o probíhající hybridizaci. Spojitý "pattern" na diploidní úrovni naznačuje homoploidní hybridizaci a následnou introgresi postihující zejména U. kioviensis. Možnost zpětného křížení na diploidní úrovni potvrdila i analýzy fertility, resp. barvitelnosti, pylu. Byli detekováni i triploidní jedinci, kteří vykazují drobné rozdíly v relativních velikostech genomů a různá postavení vůči rodičovským taxonům v morfometrických analýzách. Na základě těchto výsledků není možné spolehlivě určit jejich původ. K heteroploidní hybridizaci pravděpodobně dochází, ale její přítomnost nelze jednoznačně potvrdit či vyloučit. Hybridi jsou běžní ve smíšených populacích U. kioviensis a představují riziko...
|
|
|
Mechanismy speciace a role reinforcementu u savců
Horký, Jakub ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Reifová, Radka (oponent)
Speciace, tedy proces vzniku nových druhů, zahrnuje rozmanitou škálu mikroevolučních mechanismů, působících současně a vedoucích ke graduální tvorbě reprodukčních bariér mezi populacemi. Studium speciace se od svých počátků kolem poloviny devatenáctého století razantně posunulo s rozvíjejícími se analytickými metodami a novými daty získanými z nich, která umožňují pozorovat předem neviditelné patrnosti a tvorbu nových hypotéz. Tato práce se zaměřuje na představení současného chápání konceptů a mechanismů ve speciaci, od klasických počátků po moderní výzkum, se zaměřením na mechanismy nejvíce blízké savcům. Prodiskutovány jsou prostorové režimy speciace spolu s jejich moderním pojetím, dále prezygotické a postzygotické izolační mechanismy a nakonec posuny znaků přispívající ke speciaci, včetně mechanismu reprodukčního posunu znaků, jenž se nazývá reinforcement. Práce klade velký důraz na téma maladaptivní a adaptivní hybridizace a jejich úloze ve speciaci, které spolu s reinforcementem a rozvojem genomických metod tato rešerše identifikovala jako aktuální rozvíjející se pomezí studia tohoto fenoménu. Klíčová slova: reprodukčně izolační mechanismy, mikroevoluce, posun znaků, hybridizace, reinforcement, speciace
|
|
| |
|
|
triggers of asexual reproduction: on the crosslink between hybridization, asexuality, polyploidy and speciation on example of Cobitidae loaches
Marta, Anatolie ; Janko, Karel (vedoucí práce) ; Arai, Katsutoshi (oponent) ; Trachtulec, Zdeněk (oponent)
Sexuální reprodukce je u eukaryotických organismů považována za téměř univerzální způsob rozmnožování a má se za to, že jde o evolučně původní stav. Sexuální reprodukce je reprezentována meiotickým dělením, rekombinací, produkcí haploidních gamet a fertilizací. Ačkoliv jsou základní molekulární a cytologické mechanismy meiotického dělení vysoce konzervativní, mohou být narušeny mnoha způsoby, které vedou k výskytu takzvaných asexuálních linií. Původ asexuality se může u jednotlivých taxonů lišit. U obratlovců se spouštěcím mechanismem jeví mezidruhová hybridizace. Současné "klasické" teorie předpokládají, že by asexualita v dlouhodobém evolučním horizontu neměla přetrvat. I přes to jsou mnohé hybridní linie schopny překonat post-zygotické bariéry, způsobující problémy jako kompletní hybridní sterilitu, pozměněnou meiózu vedoucí k asexuálnímu rozmnožování, nebo také zvýšení ploidní úrovně. Přestože jedním z nejčastějších důsledků mezidruhového křížení je sterilita hybridů, mnohé taxony našly způsob, jak produkovat funkční klonální gamety. Znalosti přesných mechanismů formování neredukovaných gamet u asexuálních linií jsou však značně limitovány metodologickými a technologickými obtížemi. Sekavci rodu Cobitis jsou jedním z nejvhodnějších modelů ke studiu otázek týkajících se hybridizace, původu...
|
|
|
Mechanisms of reproductive isolation between two hybridizing passerine species, the common nightingale and the thrush nightingale
Poignet, Manon ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
v - ABSTRACT (in Czech) - Stěžejním krokem při vzniku nových druhů je evoluce reprodukčně izolačních mechanismů oddělujících genofondy nově vznikajících druhů. O molekulární, fyziologické a genetické podstatě reprodukční izolace víme i přes rostoucí počet studií stále málo. Na příkladu dvou přirozeně hybridizujících druhů pěvců, slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a slavíka tmavého (L. luscinia), jsme zkoumali různé mechanismy reprodukční izolace se zaměřením na postkopulační prezygotické a postzygotické izolační mechanismy. Tyto dva druhy slavíků se oddělily před ~1,8 miliony lety a v současnosti se kříží v sekundární kontaktní zóně probíhající napříč střední a východní Evropou. V rámci této dizertační práce jsme analyzovali genetické složení sekundární kontaktní zóny a ukázali, že v hybridní zóně jsou dominantní rodičovské formy, zatímco F1 hybridů (3,4 %) a časných zpětných kříženců (3,1 %) se zde vyskytuje málo a F2 hybridi úplně chybí. To naznačuje silnou, ale neúplnou reprodukční izolaci. F1 hybridní jedinci byli čtyřikrát častější z jednoho směru křížení než z druhého, což indikuje asymetrickou hybridizaci. Dále jsme ukázali velké mezidruhové rozdíly v morfologii spermií. Spermie slavíka obecného měly delší a širší střední část a bičík, zatímco spermie slavíka tmavého měly větší akrozom. Tyto...
|
|
|
Určování říčních populací lakušníku štítnatého (\kur{Ranunculus peltatus)}
DOLEJŠEK, Vojtěch
V některých jihočeských řekách byly objeveny hybridogenní populace lakušníku štítnatého (Ranunculus peltatus). Tyto populace jsou morfologicky podobné rodičovskému lakušníků štítnatému a někdy je těžké je od něj odlišit. Hybridogenní populace nejsou odlišitelné průtokovou cytometrii, odliší se sekvenováním. V této práci jsem se pokoušel zjistit, zda mohou být zmíněné hybridogenní populace jednoznačně odlišeny na základě morfologie od rodičovského druh lakušníku štítnatého.
|
host ::
RSS.