Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20 záznamů.  předchozí11 - 20  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Přístup prvostupňového učitele k dítěti s narušeným vývojem řeči
TRUHLÁŘOVÁ, Eliška
Diplomová práce se zabývá problematikou narušeného vývoje řeči (dále NVŘ) u žáků na prvním stupni ZŠ z pohledu učitele. Je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část nahlíží do problematiky NVŘ na základních školách. Zabývá se terminologií a NVŘ v širším slova smyslu. Soustředí se na vývojovou dysfázii u žáků, s nimiž se prvostupňový učitel při výuce dostává do styku. Praktická část je postavena na kvalitativních analýzách polostrukturovaných rozhovorů s učiteli prvního stupně základních škol a odborníkem z SPC. Nastiňuje, jak vypadá přístup prvostupňových učitelů v praxi, jaké jsou v této oblasti reálné možnosti. Na svém konci praktická část vypovídá, zda se pedagogická realita shoduje nebo rozchází s odbornými doporučeními a jak tedy ideálně přistupovat k dítěti s NVŘ na prvním stupni ZŠ.
Rodičovství v kontextu vývojové dysfázie - zkušenosti a prožívání rodičů v souvislosti s obtížemi dítěte
HABRDOVÁ, Kateřina
Disertační práce se zabývá psychosociálními vlivy vývojové dysfázie na život rodičů a potažmo rodiny dětí s vývojovou dysfázií, tj. na kvalitu jejich života. Teoretická část práce sestává ze šesti kapitol, ve kterých je představen současný pohled na poruchy vývoje řeči, jejich diagnostiku a terapii, podrobně je popsán systém péče o dítě s narušeným vývojem řeči (vývojovou dysfázií) v ČR a dále shrnuta problematika rodičovství v souvislosti s řečovým handicapem dítěte. Cílem empirické části bylo zmapovat zátěže, které vznikají v životě rodičů dětí s vývojovou dysfázií v důsledku obtíží dítěte, identifikovat oblasti života, ve kterých se projevují, charakterizovat efektivní poskytování podpory rodičům těchto dětí a popsat jejich důsledky na rodičovské kompetence, prožívání a zvládání. V praktické části byla využita kvalitativní metodologie. Výzkumný soubor tvořilo 25 rodičů (6 otců a 19 matek) ze 20 rodin, podmínkou zařazení do výzkumu byla odborně potvrzená vývojová dysfázie (resp. narušený vývoj řeči v předvýzkumu) alespoň u jednoho dítěte v rodině. Věk dětí se pohyboval mezi 3 a 13 lety, školní a předškolní děti byly zastoupeny přibližně rovnoměrně. S rodiči byly vedeny polostrukturované hloubkové rozhovory. Součástí výzkumu byl dotazník vlastní konstrukce charakterizující respondenta a mapující rodinné prostředí, dále někteří rodiče zpracovávali heslovitý zážitkový deník. Data získaná v rozhovorech byla s pomocí analýzy v programu atlas.ti zpracována a přetvořena do podoby zakotvené teorie. Výzkum ukázal na komplexnost zátěží vznikajících v důsledku vývojové dysfázie dítěte v životě rodiče a rodiny. Zátěž rodičů je ve většině aspektů srovnatelná se zátěží vznikající v důsledku těžších handicapů, její charakter se však dynamicky mění s věkem a vývojem stavu dítěte. V předškolním věku převažují zátěže související s řešením řečových obtíží dítěte a aspekty každodenní péče o dítě. Ve školním věku pak dominuje otázka školní úspěšnosti, socializace dítěte a rozvoje specifických poruch učení a chování. Dále výzkum ukázal na zásadní roli poskytování podpory těmto rodičům jako prevence selhávání péče o dítě s vývojovou dysfázií. Byly identifikovány 4 typy poskytování podpory podle odbornosti a osobního kontaktu poskytujícího s podporovaným. Jako intervenující proměnné se projevily odbornost a osvěta, individuální charakteristiky poskytujícího a systém, ve kterém k poskytování dochází. Jako hlavní charakteristiky poskytování efektivní podpory se ukázaly zaměření, časovost, dostupnost a komunikace. Důsledky poskytování podpory na rodičovské zvládání nasvědčují důležitosti kombinace různých typů využívané podpory a dynamiky kompetencí rodičů na jedné a poskytovatelů podpory na druhé straně. V rodičovských strategiích bylo pojmenováno 5 typů strategií podle aktivity rodiče a vlivu podpory.
Dítě s vývojovou dysfázií v inkluzivní škole
Horynová, Jana ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Tématem této bakalářské práce je inkluzivní vzdělávání dítěte s vývojovou dysfázií. Práce je členěna na čtyři kapitoly, z nichž první tři jsou teoretické, čtvrtá kapitola praktická. První kapitola pojednává o vývoji intaktního dítěte předškolního a mladšího školního věku, s akcentem na vývoj řeči dítěte. Druhá kapitola je věnována problematice vývojové dysfázie, její etiologii, symptomatologii, diagnostice a terapii. Třetí kapitola vymezuje pojem inkluze a uvádí základní faktory a podmínky úspěšného inkluzivního vzdělávání v České republice, včetně jeho legislativního zabezpečení. Čtvrtá, výzkumná část, je zpracována jako kazuistika dítěte s vývojovou dysfázií. Popisuje proces vzdělávání dítěte v inkluzivní škole, upozorňuje na obtíže, které vývojová dysfázie způsobuje v jednotlivých vzdělávacích oblastech. Dále se práce zaměřuje na identifikaci výhod a nevýhod inkluzivního vzdělávání pro jednotlivé aktéry vzdělávacího procesu. V závěru uvádí hlavní předpoklady úspěšné inkluze dítěte s vývojovou dysfázií. Realizovaný výzkum je kvalitativní. KLÍČOVÁ SLOVA: Vývojová dysfázie, specificky narušený vývoj řeči, inkluze, inkluzivní vzdělávání
Klinický obraz vývojové dysfázie v konceptu neurovývojových poruch
Pospíšilová, Lenka ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Koutek, Jiří (oponent) ; Ošlejšková, Hana (oponent)
Úvod: Vývojová dysfázie (VD) je vývojovou poruchou jazyka, ač s vysokou prevalencí, tak s nízkým publikačním indexem a záměnami pojmů v definici (včetně české verze MKN - porucha "řeči", namísto "jazyka"). Vědecký pohled prošel vývojem od symptomu přes specifickou nozologickou jednotku až k dnešnímu názvu Developmental language disorder a zařazení mezi onemocnění nové kategorie v ICD-11 (existující v DSM-5), označené jako Neurodevelopmental disorders. Jinou poruchou s charakteristickou patologií v komunikaci je porucha autistického spektra (PAS), která je zařazena mezi onemocnění stejné kategorie jako VD. Oproti VD má vyšší publikační index, nižší prevalenci, a ještě závažnější důsledky. Shodné jsou i záměny pojmů tří rozdílných domén: "řeč", "jazyk", "komunikace", které PAS provázejí, nevyjímaje současné podtypy v ICD-11 s termínem "funkční jazyk". V České republice je studií zabývajících se pacienty s VD velmi málo, jejich profil klinického obrazu dosud nebyl zpracován. I přes nárůst českého výzkumu PAS chybí řečový, jazykový a komunikační profil těchto jedinců, který je předmětem dlouhodobé a dosud neukončené diskuse světové vědy. Cílem naší studie bylo popsat klinický obraz dětí s VD, tj. vytvořit řečový, jazykový a komunikační profil, analogicky postupovat u dětí s PAS a porovnáním profilů...
Rodiče dětí s vývojovou dysfázií z hlediska logopedické intervence
Dvořáková, Barbora ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce je z oblasti speciální pedagogiky a logopedie. Řeší problematiku rodičovství dětí s vývojovou dysfázií. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V úvodních kapitolách diplomové práce je charakterizována rodina dítěte s postižením, dále je charakterizována vývojová dysfázie, blíže její terminologie, klasifikace, etiologie, symptomatologie, diagnostika a terapie. V práci jsou také definovány možnosti logopedické intervence u dětí se speciálně narušeným vývojem řeči. Hlavním cílem diplomové práce je představit problematiku rodičů dětí s vývojovou dysfázií, tento hlavní cíl je dosažen výzkumným šetřením Tato práce může být inspirací pro logopedy a další odborníky, kteří pracují s rodinami a jejich dětmi s vývojovou dysfázií. Práce může také inspirovat studenty a další rodiče, i ty, kterým byla právě oznámena diagnóza. Diplomová práce může být východiskem pro další studie vědeckého charakteru, které se zabývají stejnou problematikou.
Dítě s vývojovou dysfázií integrované v běžné základní škole
Šklubalová, Andrea ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Diplomová práce pojednává o dětech s vývojovou dysfázií, které jsou zařazeny do běžného typu školy a analýze výhod a nevýhod plynoucích z této integrace. Práce obsahuje stručný popis vývoje dítěte mladšího školního věku, možnosti vzdělávání v České republice a kompletní terminologické vymezení vývojové dysfázie od etiologie, diagnostiky až po možnosti terapie. Hlavním cílem práce je analýza procesu integrace žáků s vývojovou dysfázií na prvním stupni běžné základní školy a zjištění možností jejich inkluzivního vzdělávání. Tato práce může být inspirací pro pedagogy, logopedy, rodiče a osoby pečující o děti s vývojovou dysfázií. Diplomová práce může být východiskem pro další studie vědeckého charakteru, které se zabývají stejnou problematikou.
Grafomotorika a kresba dětí předškolního věku se specificky narušeným vývojem řeči
ZÁBRANSKÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá oblastí grafomotoriky a kresby dětí předškolního věku s diagnózou vývojové dysfázie. Práce se zaměřuje na úroveň těchto oblastí u několika dětí s touto diagnózou. Autorkou je zjišťováno, zda je kresba a grafomotorika u výzkumného vzorku ovlivněna vývojovou dysfázií. Dále pak zda se úroveň kresby a grafomotoriky u těchto dětí v průběhu výzkumného šetření měnila.
Problematika dětí s vývojovou dysfázií ve školním prostředí
Sobíšková, Veronika ; Švandová, Martina (vedoucí práce) ; Pálenská, Jana (oponent)
NÁZEV PRÁCE Problematika dětí s vývojovou dysfázií ve školním prostředí ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá problematikou dětí s vývojovou dysfázií ve školním prostředí a je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se věnuje vývojové dysfázii, terminologii s ní spojenou, charakterizuje dítě mladšího školního věku, příčiny, diagnostiku a terapii vývojové dysfázie. Kapitola druhá pojednává o sociálních a komunikačních dovednostech dítěte a vlivu vývojové dysfázie na tuto oblast. Třetí kapitola charakterizuje oblast čtení, psaní a specifika vlivu vývojové dysfázie, která jsou spojena s rozvojem dalších poruch a obtíží. Čtvrtá kapitola popisuje adaptaci na školní prostředí a zohledňuje přítomnost vývojové dysfázie u dítěte. Empirická část obsahuje kvalitativní výzkum, pro který byl zvolen design více případové studie a byl realizován u pěti respondentů v mladším školním věku. V této části jsou obsaženy i výsledky výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, jak ovlivní vývojová dysfázie dítě ve školním prostředí. Kromě analýzy a interpretace dat je součástí empirické části i autorská brožura "Doporučení pro rodiče", jež byla vytvořena na základě výzkumných dat a vlastního pozorování. KLÍČOVÁ SLOVA vývojová dysfázie, specifická vývojová porucha řeči a jazyka,...
Dítě s vývojovou dysfázií v inkluzivní škole
Horynová, Jana ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Tématem této bakalářské práce je inkluzivní vzdělávání dítěte s vývojovou dysfázií. Práce je členěna na čtyři kapitoly, z nichž první tři jsou teoretické, čtvrtá kapitola praktická. První kapitola pojednává o vývoji intaktního dítěte předškolního a mladšího školního věku, s akcentem na vývoj řeči dítěte. Druhá kapitola je věnována problematice vývojové dysfázie, její etiologii, symptomatologii, diagnostice a terapii. Třetí kapitola vymezuje pojem inkluze a uvádí základní faktory a podmínky úspěšného inkluzivního vzdělávání v České republice, včetně jeho legislativního zabezpečení. Čtvrtá, výzkumná část, je zpracována jako kazuistika dítěte s vývojovou dysfázií. Popisuje proces vzdělávání dítěte v inkluzivní škole, upozorňuje na obtíže, které vývojová dysfázie způsobuje v jednotlivých vzdělávacích oblastech. Dále se práce zaměřuje na identifikaci výhod a nevýhod inkluzivního vzdělávání pro jednotlivé aktéry vzdělávacího procesu. V závěru uvádí hlavní předpoklady úspěšné inkluze dítěte s vývojovou dysfázií. Realizovaný výzkum je kvalitativní. KLÍČOVÁ SLOVA: Vývojová dysfázie, specificky narušený vývoj řeči, inkluze, inkluzivní vzdělávání

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 20 záznamů.   předchozí11 - 20  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.