|
|
Vývoj savčích společenstev během klimatických změn v kvartéru
Havlová, Tereza ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Nývltová Fišáková, Miriam (oponent)
Během kvartéru docházelo k cyklickému střídání teplých a chladných období - interglaciálů a glaciálů. Za posledních 2,5 milionu let proběhlo osmnáct až dvacet těchto cyklů. Tyto klimatické změny ovlivňované mimo jiné také Milankovičovými cykly působily na výšku mořské hladiny, rozlohu zalednění nebo rozložení vegetačních pásem. Všechny tyto faktory ovlivňovaly společenstva savců, jejich rozšíření, migrace a také vymírání některých skupin. Během glaciálů se zvětšovala plocha kontinentálních i horských ledovců a zároveň docházelo k poklesu hladiny oceánu. To během těchto chladných období umožnilo mnohým druhům savců průnik na nová území díky vzniku pevninských mostů. Proto mohli savci z jindy izolovaných oblastí vzájemně ovlivňovat. Během teplých intergalciálů naopak docházelo k ústupu ledovců a v důsledku zvýšení hladiny oceánu k přerušení migračních cest přes pevninské mosty. Mnohé, převážně ostrovní, populace tak byly izolovány a často se vyvinuly v nové endemické druhy. Klíčová slova: glaciál, interglaciál, klimatické změny, rozšíření, migrace, vymírání
|
|
|
Dlouhodobé změny zimních a jarních průtoků v horských povodích Česka
Klinkovská, Simona ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Vlach, Vojtěch (oponent)
Klimatické změny odehrávající se na Zemi ovlivňují většinu přírodních procesů. Nedílnou součástí toho jsou i sněhové zásoby, které se v posledních desetiletích v mnoha horských regionech snižují. Mimo zvyšující se teploty vzduchu, dochází i ke změnám skupenství srážek, množství sněhu a ke změnám doby trvání sněhové pokrývky. Pro toky v horských povodích, která jsou ovlivňována přítomností sněhové pokrývky je načasování odtoku z tajícího sněhu zásadní. Vlivem teplotních změn dochází k dřívějšímu odtoku a zvýšení evapotranspirace. Tato práce popisuje souhrn současných poznatků týkajících se změn sněhové pokrývky a odtoku z horských povodí. Dále pomocí metody Mann-Kendallova trend testu hledá přítomné trendy odtoků v zimních a jarních měsících 50letého období (1965-2014) ve 14 horských povodích Česka, které dále kvantifikuje pomocí Senovy směrnice přímky. Ve všech povodích je z dat patrný dřívější odtok 50 % z celkového ročního odtoku. Zvýšené odtoky zimních měsíců se týkají výhradně krkonošských povodí. Výrazně negativním trendem je postižen měsíc květen, ve kterém odtoky klesají skrz téměř všechna povodí. V beskydských povodích nebyly detekovány téměř žádné trendy. Klíčová slova: sníh, odtok ze sněhu, trendy, klimatické změny
|
|
|
Dlouhodobé změny výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu na vybraných horských stanicích v Česku
Kožíšek, Matěj ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Nedělčev, Ondřej (oponent)
Dlouhodobé změny výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu na vybraných horských stanicích v Česku Bakalářská práce se zabývá tématikou dlouhodobého vývoje sněhové pokrývky v okrajových pohořích České republiky. Úvodní část je rešerší zahraniční a české odborné literatury zabývající se změnami parametrů sněhové pokrývky v závislosti na změně klimatu a také důsledky těchto změn na různé složky přírody. Druhá část práce vychází z analýzy klimatických dat ze stanic nacházejících se v okrajových pohořích České republiky v období hydrologických roků 1980-2014. Mezi pohoří zahrnutá do tohoto výzkumu patří Šumava (Churáňov, Lenora a Husinec), Jizerské hory (Bedřichov a Desná), Krkonoše (Harrachov), Orlické hory (Deštné a Rokytnice v O. h.) a Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora). Pro hodnocení trendů je použit statistický Mann-Kendall test. Změny sněhové pokrývky mají významný dopad na fungování mnoha krajinných procesů i na život obyvatelstva z hlediska budoucí dostupnosti vody a rekreace.
|
|
|
Klimatické změny ve vysoké Arktidě v průběhu holocénu
Prochová, Dominika ; Vondrák, Daniel (vedoucí práce) ; Roman, Matěj (oponent)
Klimatické změny jsou v současnosti velice často probíraným tématem ve vědecké, politické i veřejné sféře. Abychom mohli lépe porozumět jejich příčinám, průběhu, vývoji a možným dopadům, je jedním ze základních předpokladů zkoumat obdobné změny, které probíhaly v minulosti. V přírodních archivech je možné nalézt nejen záznamy o jejich parametrech, ale i o zmiňovaných dopadech - změnách ekosystémů, geomorfologických změnách zemského povrchu, či vlivu na lidskou společnost. Nejprostudovanějším obdobím geologického času je holocén. Jde o období nejmladší a žijeme v jeho třetí etapě. Díky relativně dobré znalosti jeho klimatických anomálií můžeme studovat roli klimatu velmi komplexně a zhodnotit tak i v současnosti pozorované oteplování planety, které bývá často do souvislosti s lidskou činností. Arktida je ke změnám klimatu asi nejcitlivějším místem na světě. Oteplování, které je v současnosti pozorováno v globálním měřítku, je zde znatelně vyšší - během konce 20. století zde průměrná roční teplota rostla dvakrát rychleji než na zbytku planety. Cílem této práce je formou literární rešerše popsat a zhodnotit vývoj klimatu v oblastech vysoké Arktidy, tedy na těch potenciálně nejcitlivějších lokalitách, a to od doby přibližně před 11 700 lety až do současnosti. Je zřejmé, že se podle typu využívaného...
|
|
|
Dopady změn klimatu na sněhové zásoby a odtok v jarním období v pramenné oblasti Vydry
Cuřín, Vojtěch ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Dopady změn klimatu na sněhové zásoby a odtok v jarním období v pramenné oblasti Vydry Abstrakt Vlivem nárůstu teploty vzduchu dochází ke snížení podílu pevných srážek na celkových srážkových úhrnech během roku. Tímto jsou ovlivněny ukazatele stavu sněhové pokrývky jako například délka jejího setrvání, její prostorové rozložení a množství vody v ní akumulované. Tyto změny se dále propagují lokálním odtokovým procesem a ovlivňují odtok z povodí především v zimě a na jaře. Za pomoci koncepčního srážko-odtokového modelu HBV-light byly simulovány dopady oteplení vzduchu o 1℃, 2℃ a 3℃ na zmíněné ukazatele v povodí řeky Vydry. Model byl kalibrován na základě více kritérií hodnotících kvalitu simulace průtoků a vodní hodnoty sněhu. Scénáře předpokládaných změn byly odvozeny za použití delta-change metody z referenční datové řady z let 1980-2014. Hodnocení změn ukazatelů stavu sněhové pokrývky byla zpracována pro 5 výškových zón povodí a také pro povodí jako celek, aby bylo možné sledované změny vztáhnout k modelovaným změnám v odtokovém režimu. Na základě simulací byly kvantifikovány změny v ukazatelích stavu sněhové pokrývky: pokles podílu pevných srážek, zkrácení délky období se souvislou sněhovou pokrývkou, pokles průměrných a maximálních hodnot SWE a průměrného dne dosažení maxima do dřívějšího období. V...
|
|
|
Management krajiny části povodí řeky Bečvy
Klvaňová, Markéta ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Svobodová Kaiferová, Dagmar (oponent)
Cílem práce bylo zhodnotit krajinu části povodí řeky Bečvy a zjistit potíže s odtoko-vými poměry z důvodu přetrvávajících problémů s povodněmi a obdobími sucha. Na základě získaných poznatků o krajině a působení lidské činnosti byly vytipovány nejohroženější části území, na které by se měly přednostně zaměřit revitalizační aktivity. Nástrojem pro revitalizaci krajiny jsou komplexní pozemkové úpravy (dále KoPÚ). V práci byly zjištěny nedostatky při jejich realizaci, proto byly navrženy možné změny postupů realizačního procesu KoPÚ. Navržené postupy zahrnují spolupráci s krajinnými a vodohospodářskými odborníky, kteří jsou schopni krajinné problémy vytyčit, navrhnout účinná opatření a poskytnout konzultace vedení jednotlivých obcí. Dále byly navrženy komunitně vedené procesy, jenž přispějí ke kladnému přístupu veřejnosti k revitalizaci a celkové osvětě o environmentální problematice. Navržené postupy realizace KoPÚ zahrnující i nápravu krajiny (včetně zlepšení krajinného rázu) by měly přispět ke stabilizaci vodního režimu a ke snížení negativních dopadů klimatických změn.
|
|
|
Analýza zóny recentního ústupu zalednění, Cordillera Blanca, Peru
Juřicová, Anna ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Burda, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá analýzou zóny recentního ústupu zalednění v pohoří Cordillera Blanca, Peru. Geomorfologické mapování, které bylo provedeno na základě interpretace satelitních snímků a lokálně ověřeno v terénu, umožnilo interpretovat hlavní tvary reliéfu a poté charakterizovat hlavní geomorfologické procesy. Reliéf mapovaného území je v současné době modelován hlavně glaciofluviální činností a svahovými pohyby, což dokládá množství identifikovaných geomorfologických tvarů. Množství identifikovaných tvarů naznačuje, že v zóně recentního ústupu zalednění dochází k postupné destabilizaci údolních svahů, která nakonec může vést ke vzniku různých typů přírodních katastrof. Mezi studovanými údolími byly navíc zjištěny značné rozdíly. Jedná se především o přítomnost množství typů sedimentů. Tyto rozdíly jsou hlavně mezi údolími západní a východní strany pohoří. Na západní straně bylo identifikováno množství sedimentů různé geneze, kdežto na východní straně pohoří nikoliv. Tento rozdíl je zřejmě způsoben odlišnými typy hornin a klimatickými podmínkami. Na základě informací získaných při geomorfologické analýze území byl také vytvořen obecný kvalitativní model hlavních toků sedimentů, který umožňuje náhled do prostorového rozmístění vlivů geomorfologických procesů a jejich tvarů. Při analýze...
|
|
|
Vliv vulkanické činnosti na životní prostředí a klimatické podmínky v geologické historii Českého středohoří
Zajícová, Jana ; Kvaček, Zlatko (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Vliv vulkanismu na klima je velmi často diskutován, a to nejen ve vědecké komunitě. Zůstává však otázka, v jaké míře se vulkanická činnost může podílet na výrazných změnách, které by mohly vyvolat odpověď prostředí, nacházejícího se v její blízkosti. Jelikož by taková změna nastala v důsledku dlouhodobějšího působení negativního vlivu, necháme stranoudnešní analogie, které jsou relativně krátkodobé, a jejichž průběh je předmětem studií recentní vulkanologie. Otázka řešená v této práci je, jaké změny dokáže způsobit sopečná činnost, trvající po dobu několika milionů let. Pro zodpovězení této otázky byla studována neovulkanická činnost v průběhu paleogénu, při které se formovalo České středohoří. Právě toto území je bohaté na naleziště tzv. vulkanické flóry, která doprovází sopečnou činnost. Stáří jednotlivých lokalit se pohybuje od svrchního eocénu, po svrchní oligocén. Předpokládá se, že změny ve floristickém složení by mohly vykazovat jistý trend k osvětlení řešené problematiky.
|
|
|
Vliv teploty na růst rostlin: výukové protokoly modelových pokusů
Máhrlová, Zuzana ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na tvorbu modelových úloh (formou experimentu) pro studium biologie na středních školách s tématem vlivu teploty na růst rostlin. Vybrané úlohy využívají nový didaktický přístup prostřednictvím tzv. badatelsky orientovaného vyučování. Tato výuková metoda přispívá k rozvíjení samostatného odvozování a nutí žáky přemýšlet aktivně o vyučované tématice. Práce poskytuje nezbytné teoretické zázemí k problematice, popis metod a materiálu nutného k realizaci pokusu. Práce dále popisuje postupy pro tvorbu pokusu a jeho užití v praxi středních škol a poskytuje k nim potřebné metodické pokyny a pracovní listy. Zároveň byla orientačně ověřena didaktická použitelnost experimentu i vypracovaných materiálů prostřednictvím dotazníkového šetření a kontrolního provedení modelových úloh na středních školách. Hlavním výsledkem této diplomové práce je pak moderní, kvalitní ověřená metoda výuky na středních školách o vlivu teploty na růst rostlin v souladu s moderními přístupy ke vzdělávání, které zahrnují vlastní pokusy, jejich vedení zpracování a vyvození závěrů. Vypracované didaktické materiály tak mohou sloužit pro přípravu kvalitních, badatelsky orientovaných uchazečů o studium na vysokých školách.
|
|
|
Vývoj savčích společenstev během klimatických změn v kvartéru
Havlová, Tereza ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Nývltová Fišáková, Miriam (oponent)
Během kvartéru docházelo k cyklickému střídání teplých a chladných období - interglaciálů a glaciálů. Za posledních 2,5 milionu let proběhlo osmnáct až dvacet těchto cyklů. Tyto klimatické změny ovlivňované mimo jiné také Milankovičovými cykly působily na výšku mořské hladiny, rozlohu zalednění nebo rozložení vegetačních pásem. Všechny tyto faktory ovlivňovaly společenstva savců, jejich rozšíření, migrace a také vymírání některých skupin. Během glaciálů se zvětšovala plocha kontinentálních i horských ledovců a zároveň docházelo k poklesu hladiny oceánu. To během těchto chladných období umožnilo mnohým druhům savců průnik na nová území díky vzniku pevninských mostů. Proto mohli savci z jindy izolovaných oblastí vzájemně ovlivňovat. Během teplých intergalciálů naopak docházelo k ústupu ledovců a v důsledku zvýšení hladiny oceánu k přerušení migračních cest přes pevninské mosty. Mnohé, převážně ostrovní, populace tak byly izolovány a často se vyvinuly v nové endemické druhy. Klíčová slova: glaciál, interglaciál, klimatické změny, rozšíření, migrace, vymírání
|
host ::
RSS.