|
|
Charakter odtoku v polárních oblastech a analýza odtoku dvou vybraných povodí na ostrově Jamese Rosse, Antarktický poloostrov
Vacková, Kateřina ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Nedělčev, Ondřej (oponent)
Odtok v polárních oblastech je výrazně ovlivněn zvyšující se teplotou vzduchu, protože oproti ostatním oblastem světa zaznamenáváme v polárních oblastech největší nárůst teploty vzduchu. Zvyšující se teploty vzduchu ovlivňují permafrost, sněhovou pokrývku a ledovce, což jsou hlavní složky, které tvoří odtok v oblastech s vysokými zeměpisnými šířkami. Zároveň díky oteplování dochází k přeměně srážek z tuhých (sněhových) na kapalné (dešťové) a mění se jejich roční úhrn a prostorové rozložení. Při zmenšení rozsahu sněhové pokrývky a ledu je zásadně ovlivněna energetická bilance zemského povrchu, protože se sníží albedo, což zapříčiní další oteplení zemského povrchu. Z tohoto důvodu vedou změny v rozsahu sněhové pokrývky a ledu k zásadní pozitivní zpětné vazbě v klimatickém cyklu. V této studii byla analyzována meteorologická a hydrologická data naměřená na ostrově Jamese Rosse z období polárního léta roku 2018. Měření meteorologických dat probíhalo v osmi automatických meteorologických stanicích, měření hydrologických dat se provádělo u sedmi povodí. V této práci byla však analýza zaměřená na dvě vybraná povodí, a to na částečně zaledněné povodí Triangular a na povodí Bohemian, které je bez vlivu ledovce. Pomocí korelačních a regresních analýz byl analyzován vliv jednotlivých meteorologických prvků na...
|
|
|
Vliv intercepce lesního porostu na akumulaci sněhu ve vybraných horských lokalitách v ČR
Nedělčev, Ondřej ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Falátková, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem intercepce na akumulaci sněhu. První část práce obsahuje rešerši dostupné české a zahraniční literatury o intercepci tuhých srážek vegetací. V druhé části práce je analyzován vliv druhu lesa na sněhovou pokrývku. V práci jsou porovnány vodní hodnoty z různě hustých lesních porostů a z porostu napadeného kůrovcem s vodní hodnotou z přilehlých volných ploch. V lesním porostu se v akumulačním období hromadí o 28 % sněhu méně než na volné ploše. Poměr vodní hodnoty sněhu v lese a na volné ploše se v průběhu akumulačního období výrazně nemění. Vztah mezi hustotou vegetačního krytu a vodní hodnotou byl vyjádřen pomocí lineární regrese. Výsledky regrese ukazují, že se stoupající hustotou vegetace se snižuje vodní hodnota sněhu.
|
|
|
Sněhové sucho a jeho význam pro odtok v kontextu změn klimatických a sněhových charakteristik
Hlavatý, Vojtěch ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Nedělčev, Ondřej (oponent)
Sněhové sucho, definované jako nedostatečná akumulace sněhu, je jedním z následků zvyšující se teploty vzduchu a má značný dopad na tvorbu odtoku a zajištění vodních zásob v teplé části roku. Pozornost mu ale byla věnována hlavně v Severní Americe. Proto si tato práce dala za cíl zhodnotit dosavadní stav výzkumu na toto téma a analyzovat data ze stanice Churáňov na Šumavě. Pomocí lineární regrese a Mann-Kendallova testu byly popsány dlouhodobé trendy klimatických a sněhových charakteristik v rámci hydrologických roků 1966-2017 a korelačními koeficienty byly zkoumány vztahy mezi nimi. Následně byly různými přístupy klasifikovány případy sněhového sucha. Dle výsledků byl hlavní příčinou meziročních změn v zásobách sněhu na Šumavě růst průměrné teploty vzduchu v chladné sezóně, způsobující úbytek sněhových srážek a tím snížení maximální vodní hodnoty sněhu, které může být zesíleno úbytkem srážek v chladné sezóně. To naznačila i četnost výskytu odlišných typů sněhového sucha, zejména přibývání teplých sněhově chudých sezón, což vzhledem k předpovídaným změnám klimatu vyzdvihlo důležitost tohoto fenoménu. Klíčová slova: sněhové sucho, vodní hodnota sněhu, odtok ze sněhu, změna klimatu
|
|
|
Dlouhodobé změny výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu na vybraných horských stanicích v Česku
Kožíšek, Matěj ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Nedělčev, Ondřej (oponent)
Dlouhodobé změny výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu na vybraných horských stanicích v Česku Bakalářská práce se zabývá tématikou dlouhodobého vývoje sněhové pokrývky v okrajových pohořích České republiky. Úvodní část je rešerší zahraniční a české odborné literatury zabývající se změnami parametrů sněhové pokrývky v závislosti na změně klimatu a také důsledky těchto změn na různé složky přírody. Druhá část práce vychází z analýzy klimatických dat ze stanic nacházejících se v okrajových pohořích České republiky v období hydrologických roků 1980-2014. Mezi pohoří zahrnutá do tohoto výzkumu patří Šumava (Churáňov, Lenora a Husinec), Jizerské hory (Bedřichov a Desná), Krkonoše (Harrachov), Orlické hory (Deštné a Rokytnice v O. h.) a Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora). Pro hodnocení trendů je použit statistický Mann-Kendall test. Změny sněhové pokrývky mají významný dopad na fungování mnoha krajinných procesů i na život obyvatelstva z hlediska budoucí dostupnosti vody a rekreace.
|
|
|
Silné sněžení v Česku a hodnocení jeho extremity
Kolář, Šimon ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Nedělčev, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vybranými událostmi silného sněžení a hodnocením jejich extremity na území Česka v období 2009-2013. Na základě rešerše literatury jsou popsány čtyři způsoby, jak hodnotit extremitu událostí silného sněžení. V Česku dosud jediným používaným nástrojem je nejvyšší zaznamenaná výška nového sněhu, která představuje údaj o bodové extremitě. Další možností je hodnocení velikosti území s výškou nového sněhu podle kritérií Systému integrované výstražné služby. Třetím způsobem je regionální index sněžení RSI, uvažující kromě velikosti zasažené plochy i počet v ní žijících obyvatel. Hodnotit události silného sněžení by bylo možné i pomoci indexu extremity počasí WEI, který by kvantifikoval plošné rozdělení dob opakování výšky nového sněhu na meteorologických stanicích. V praktické části je pomocí prvních tří kritérií vyhodnocena extremita čtyř vybraných událostí a je poukázáno na odlišnosti vyplývající z použitých nástrojů. Z výsledků hodnocení extremity jednotlivých událostí silného sněžení podle různých indexů vyplývá rozdílnost výsledků v hodnocení extremity u stejné události v závislosti na použitém hodnotícím indexu. Největší rozdílnost ve výsledcích zaznamenáváme při porovnání extremity mezi nejvyšší denní výškou nového sněhu a extremitou podle upraveného regionálního indexu sněžení....
|
|
|
Modelování vlivu sněhových zásob na letní minimální průtoky v horských povodích
Nedělčev, Ondřej ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
V této práci je zkoumán vliv sněhové pokrývky a následujících jarních a letních kapalných srážek na nízké průtoky v letním půlroce. Roztání sněhové pokrývky představuje výrazné jednorázové doplnění zásob podzemní vody, ze kterých vodní toky čerpají vodu během léta. Vlivem změn klimatu dochází ke snižování množství akumulovaného sněhu během chladného půlroku a k dřívějšímu tání sněhové pokrývky, následkem čehož je též doplnění zásob podzemní vody nižší. Tímto způsobem změna dynamiky sněhové pokrývky ovlivňuje průtoky v letním půlroce. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv na nízké průtoky v letním půlroce má sněhová pokrývka, a porovnat jej s vlivem jarních a letních srážek. Pomocí koncepčního srážko-odtokového modelu byly simulovány vodní hodnoty sněhu (SWE) a průtoky pro tři horská povodí. Kalibrace modelu proběhla s využitím multikriteriálního přístupu, který kombinuje několik objektivních funkcí. Modelovány byly SWE a průtoky pro období 1981 2014. Simulovány byly též dva hypotetické scénáře, ve kterých byly sníženy jarní a letní srážky. V prvním scénáři byly srážky po výskytu maximální SWE sníženy na 75 % z naměřených srážkových úhrnů. Ve druhém scénáři byly srážky sníženy na 50 %. Díky tomuto postupu byl snížen vliv jarních a letních srážek a bylo tak možné lépe oddělit vliv sněhu na letní...
|
|
|
Vliv intercepce lesního porostu na akumulaci sněhu ve vybraných horských lokalitách v ČR
Nedělčev, Ondřej ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Falátková, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem intercepce na akumulaci sněhu. První část práce obsahuje rešerši dostupné české a zahraniční literatury o intercepci tuhých srážek vegetací. V druhé části práce je analyzován vliv druhu lesa na sněhovou pokrývku. V práci jsou porovnány vodní hodnoty z různě hustých lesních porostů a z porostu napadeného kůrovcem s vodní hodnotou z přilehlých volných ploch. V lesním porostu se v akumulačním období hromadí o 28 % sněhu méně než na volné ploše. Poměr vodní hodnoty sněhu v lese a na volné ploše se v průběhu akumulačního období výrazně nemění. Vztah mezi hustotou vegetačního krytu a vodní hodnotou byl vyjádřen pomocí lineární regrese. Výsledky regrese ukazují, že se stoupající hustotou vegetace se snižuje vodní hodnota sněhu.
|
host ::
RSS.