|
|
Analýza herní interakce dítěte batolecího věku v jeselském zařízení
Petráňová, Tereza ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce Analýza herní interakce dítěte batolecího věku v jeselském zařízení je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První se zabývá charakteristikou dítěte batolecího věku. Zmíněny jsou v ní jednotlivé fáze vývoje dítěte. Druhá kapitola se věnuje herním aktivitám dítěte, třetí charakterizuje jeselskou péči v České republice i v zahraničí. Čtvrtá kapitola obsahuje shrnutí celé teoretické části. Výzkum v empirické části spočívá v analýze herní interakce dvouletých a tříletých dětí s vychovatelkou v jeselském zařízení. Sledovány byly tyto projevy dětí: vokalizace, pohledy na jiné osoby a vyjádření emocí, motorická aktivita, preference jednotlivých hraček, vzájemný fyzický kontakt mezi vychovatelkou a dítětem. Videozáznamy byly analyzovány pomocí programu V.I.P. (Video Interactive Procesor) a MS Excel. Příslušná data jsem porovnala celkově mezi jednotlivými dětmi, ale i z hlediska rozdílů mezi chlapci a děvčaty. Klíčová slova: batole, herní interakce, jeselská péče, vychovatelka v jeslích, vývoj dítěte, rodičovská péče
|
|
|
Výživa kojenců a batolat
Šimková, Kateřina ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Hrnčířová, Dana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou výživy kojenců a batolat. Tyto vývojové fáze dětství odpovídají období od narození do tří let věku a zajištění správného nastavení výživy i stravovacích návyků je zásadní, neboť může mít na jedince celoživotní vliv. Cílem praktické části této práce bylo zjistit, jak rodiče dodržují doporučení, týkající se kojení a zavádění příkrmů, jaký je reálný kalorický příjem a poměr hlavních živin ve stravě batolat a jak často a v jakém množství tyto děti konzumují sladké potraviny a nápoje. Na základě těchto informací bylo testováno, zda příjem energie, makroživin a cukrů ovlivňuje body mass index (BMI) nebo hmotnostně délkový poměr. Hodnocení probíhalo pomocí dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 22 rodičů dětí hospitalizovaných na Klinice pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Výsledky ukázaly, že většina rodičů se v délce výlučného kojení i době zavádění příkrmů řídí platnými doporučeními. Z propočtů uvedených jídelníčků vyplynulo, že téměř všechny děti v batolecím věku mají ve stravě nadbytek bílkovin a jednoduchých sacharidů. Zároveň byla zjištěna signifikantní pozitivní korelace mezi příjmem cukrů a hmotností dítěte vztažené k jeho délce či výšce. Ze zjištěných dat...
|
|
|
Potravinové alergie v kojeneckém a batolecím věku
Stárková, Klára ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; El-Lababidi, Nabil (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o potravinových alergiích v kojeneckém a batolecím věku. V teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky týkající se prevalence, která neustále narůstá, a potravinová alergie se tak stává jednou z civilizační chorob 21. století. Dále se práce věnuje základům patofyziologie, kde je vysvětlen rozdíl mezi IgE a non-IgE reakcí. Následně jsou popsány diagnostické metody, projevy a léčebné postupy. Další kapitoly jsou věnované nejčastějším potravinovým alergenům v kojeneckém a batolecím věku, prognóze, rizikovým faktorům a prevenci. Cílem práce bylo zjistit, jaké informace mají rodiče ohledně problematiky potravinových alergií, odkud informace nejčastěji čerpají a jaký je výskyt potravinových alergií u dětí. K zjištění sloužilo dotazníkové šetření, ze kterého vyplynulo, že rodiče nemají dostatečně relevantní informace o potravinových alergiích, nejlépe jsou informováni v oblasti doporučené délky výlučného kojení a vhodné doby zavádění příkrmů. Hlavním zdrojem informací je pro rodiče internet, méně pak dětský praktický lékař. Dále bylo zjištěno, že kvalita informací rodičů ve zkoumaném souboru nebyla statisticky významně ovlivněna úrovní dosaženého vzdělání ani výskytem alergií v rodině. Podíl dětí s potravinovou alergií byl ve zkoumaném vzorku poměrně vysoký. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Změny střevní flóry u batolat po aplikaci antibiotik
ŠTABERŇÁKOVÁ, Jitka
V teoretické části jsem se zabývala charakteristikou bakterií čeledi Enterobacteriaceae. Popsala jsem průběh mikrobiologického vyšetření. Dále jsem popsala charakteristiku antibiotik od mechanismu působení až po nežádoucí účinky. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak je ovlivněn střevní mikrobiom po podání antibiotiku Klacid. Ve spolupráci s dětským lékařem bylo provedeno 76 výtěrů z rekta od 38 batolat, kterým lékař indikoval antibiotikum Klacid na léčbu respiračního onemocnění. Byly provedeny dva výtěry. Jeden výtěr byl proveden před zahájením antibiotické léčby a druhý po ukončení antibiotické léčby. Oba výtěry z rekta byly poslány do laboratoře Stafila k.s. na mikrobiologické vyšetření aerobních kmenů. Vzorky jsem naočkovala, v průběhu dalších dní byly vzorky hodnoceny. Bližší určení jednotlivých bakterií bylo provedeno pomocí biochemických testů. Získala jsem výsledky, které jsem dále zpracovala. Osvojila jsem si postup mikrobiologického vyšetření na 76 vzorcích bakterií. Zjistila jsem, že v 76 % dochází k nevýznamné změně oportunních bakterií po antibiotické léčbě, v dalších 24 % došlo k ústupu patogenní flóry.
|
|
|
Změny střevní mikroflóry po podání antibiotik u batolat v souvislosti s výživou
MRLÍKOVÁ, Tereza
Práce se zaměřuje na změny střevní mikroflóry po podání antibiotik u batolat v souvislosti s výživou. Prvním cílem je informovat širokou veřejnost o důležitosti zdravé střevní mikroflóry. Druhým cílem je zjistit, do jaké míry ovlivňují antibiotika střevní mikroflóru. Třetím cílem je zhodnotit jídelníček vybraných batolat, kterým byla podána antibiotika a vypracovat doporučení týkající se změn v jídelníčku pro podporu růstu střevních bakterií. V teoretické části bakalářské práce se zabývám hlavními poznatky o střevní mikrobiotě, zdůrazňuji její vlastnosti, funkce a přínosy pro lidský organismus. Dále také informuji o vlivech prostředí na střevní bakterie, o důležitosti vlákniny jakožto významném zdroji energie pro bakterie a o současném trendu časté indikace antibiotik a jejím dopadu. Dle stanovených cílů v praktické části hodnotím vzorky odebrané ze stolice batolat a porovnávám, do jaké míry se liší jednotlivé nálezy před indikací terapie antibiotiky a během ní. Zároveň jsem od matek batolat získala jídelníčky, které hodnotím jednak z hlediska stravy vhodné pro batolecí věk, jednak z hlediska změn, které by se měly v jídelníčku během léčby antibiotik objevit. Zaměřuji se také na to, jestli byla do stravy batolete zařazena alespoň nějaká probiotická potravina.Bakalářská práce může sloužit široké veřejnosti jako informační podklad ohledně léčby antibiotiky. Z laboratorních vyšetření je možné vyčíst, že podíl aerobních bakterií ve střevní mikroflóře se změnil u 15 batolat. Probiotické potraviny byly alespoň 1x za den zařazovány pouze u 10 batolat. Dostatečné množství vlákniny dle mého odhadu splňovalo 13 jídelníčků. Celkem se výzkumu zúčastnilo 20 batolat.
|
|
|
Problém zařazování batolat do zařízení denní péče v ČR
NEUHÖFEROVÁ, Lenka
Práce se zabývá otázkou zařazování batolat do zařízení denní péče. Zohledňuje tři hlavní okruhy. Hledisko psychické potřeby dětí, hledisko zařazování batolat do zařízení denní péče z pohledu samotných zařízení a hledisko postavení rodin v České republice a ekonomických potřeb státu. Cílem práce je diferencovaně popsat z teoretického úhlu pohledu vhodnost zařazování batolat do zařízení denní péče a usoudit na vhodnost či nevhodnost zařazování batolat do zařízení denní péče v České republice.
|
|
|
Výživa kojenců a batolat
Losertová, Milena
Dodržování zásad racionální výživy zajišťuje příjem kvalitních živin, nezbytných pro správné fungování lidského organismu. Je tedy žádoucí, aby se matka těmito zásadami řídila při sestavování jídelníčku pro sebe, své dítě a ideálně pro celou rodinu, neboť dítě v batolecím období začíná přijímat stravovací návyky ostatních členů rodiny a přijímá je za své. Správným způsobem stravování lze předcházet potravinovým alergiím a civilizačním chorobám. Pro snížení vzniku těchto rizik je žádoucí, aby byly potraviny do dětského jídelníčku zařazovány od 6. měsíce ve správném pořadí.Zásady pro správné řazení nových potravin do dětského jídelníčku by měly být dodržovány i v batolecím období.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.