|
|
Možnosti primární prevence kolorektálního karcinomu z hlediska výživy
Stárková, Klára ; Holcátová, Ivana (vedoucí práce) ; Kudlová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje možnostem primární prevence kolorektálního karcinomu z hlediska výživy. I když incidence a mortalita na kolorektální karcinom v posledních letech v ČR klesá, stále je to jedno z nejčastějších rakovinných onemocnění. Jedná se o nádorové onemocnění, jehož vznik lze až z 50 % ovlivnit zdravým životním stylem. Teoretická část se věnuje nejnovějším poznatkům v oblasti ovlivnitelných faktorů, přestože některé ještě nejsou dostatečně prozkoumány. Za prokázané karcinogeny jsou označeny uzeniny, častá úprava stravy grilováním, smažením, uzením nebo pečením (obzvlášť červeného masa a uzenin), nadváha a obezita, pravidelná konzumace alkoholu a kouření. Naopak za protektivní faktory je považován dostatečný příjem vlákniny, dostatek fyzické aktivity a pravděpodobně dostatečná konzumace ryb, mléka a mléčných výrobků, ovoce a zeleniny. V praktické části byly zkoumány dvě skupiny - lidé ve věku 18-50 let a pacienti s diagnostikovaným kolorektálním karcinomem. Obě skupiny byly tázány na stravovací návyky, faktory životního stylu a na informovanost ohledně možností primární prevence kolorektálního karcinomu. Předpokladem bylo, že se lidé ve věku 18-50 let stravují méně rizikově a jsou lépe informováni než pacienti s diagnostikovaným kolorektálním karcinomem. Dále bylo předpokládáno, že...
|
|
|
Potravinové alergie v kojeneckém a batolecím věku
Stárková, Klára ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; El-Lababidi, Nabil (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o potravinových alergiích v kojeneckém a batolecím věku. V teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky týkající se prevalence, která neustále narůstá, a potravinová alergie se tak stává jednou z civilizační chorob 21. století. Dále se práce věnuje základům patofyziologie, kde je vysvětlen rozdíl mezi IgE a non-IgE reakcí. Následně jsou popsány diagnostické metody, projevy a léčebné postupy. Další kapitoly jsou věnované nejčastějším potravinovým alergenům v kojeneckém a batolecím věku, prognóze, rizikovým faktorům a prevenci. Cílem práce bylo zjistit, jaké informace mají rodiče ohledně problematiky potravinových alergií, odkud informace nejčastěji čerpají a jaký je výskyt potravinových alergií u dětí. K zjištění sloužilo dotazníkové šetření, ze kterého vyplynulo, že rodiče nemají dostatečně relevantní informace o potravinových alergiích, nejlépe jsou informováni v oblasti doporučené délky výlučného kojení a vhodné doby zavádění příkrmů. Hlavním zdrojem informací je pro rodiče internet, méně pak dětský praktický lékař. Dále bylo zjištěno, že kvalita informací rodičů ve zkoumaném souboru nebyla statisticky významně ovlivněna úrovní dosaženého vzdělání ani výskytem alergií v rodině. Podíl dětí s potravinovou alergií byl ve zkoumaném vzorku poměrně vysoký. Klíčová...
|
host ::
RSS.