|
| |
|
|
The Concepts of the American Dream in Francis Scott Fitzgerald's The Great Gatsby and Norman Mailer's An American Dream
Kříž, Jonáš ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Práce nabízí srovnávací analýzu pojetí amerického snu ve dvou zásadních dílech americké literatury ve Velkém Gatsbym Francise Scotta Fitzgeralda a v Americkém snu od Normana Mailera. Teoretická část práce se zaměřuje na definici amerického snu v jeho obecném smyslu a sleduje vývoj tohoto fenoménu během historie Spojených států amerických. Jejím cílem je odhalit souvislost amerického snu s americkým národním povědomím v pro něj typických rysech jako je soběstačnost, individualismus a svoboda. Analytická část se zabývá izolováním jednotlivých literárních prvků obou románů, které mohou být nějakým způsobem vztahovány k tématice amerického snu. Analýza románů Velký Gatsby a Americký sen zahrnuje ústřední postavy obou děl, stejně tak jako jejich dramatické prvky za účelem prokázání klíčového významu problematiky amerického snu v jejich příběhu. Na závěr práce předkládá názor, že ačkoliv Mailer a Fitzgerald zpracovávají dané téma rozdílně, obě díla zpodobňují porážku individuální podoby amerického snu v souboji s kolektivní povahou americké společnosti 20. století bránící snahám jednotlivce o seberealizaci. Klíčová slova: Norman Mailer, Americký sen, Francis Scott Fitzgerald, Velký Gatsby, americký sen
|
|
| |
|
|
Benjamin Franklin and Jay Gatsby: A Comparison of American Literary Self-Made Men
Korejtková, Adéla ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na Benjamina Franklina jako na postavu v jeho Autobiografii, a Jaye Gatsbyho, protagonistu Fitzgeraldova románu Velký Gatsby, které spojuje nejen to, že se vypracovali vlastní silou. Za prvé jsou oba vnímáni jako symbolické figury americké kultury podávající svědectví o své době, o své zemi a o jejím hlavním mýtu - Americkém snu. Za druhé je spojuje samotný Fitzgerald, jehož hrdina vytváří tabulku denních činností a předsevzetí, která má jasnou předlohu ve Franklinově rozvrhu a seznamu třinácti ctností, ve kterých se chtěl zdokonalit. Hlavním cílem práce je srovnat tyto literární postavy a ukázat, že Franklinův pohled na mravnost, individualitu, společenský vzestup či náboženství může dodat interpretaci Gatsbyho a jeho snu novou dimenzi. Ve druhé kapitole jsou oba texty analyzovány z hlediska autorova záměru, stylu, tematické struktury a významu pro Ameriku. Dále tato část obsahuje srovnání Franklinovy didaktické prezentace vlastního života s pohledem vypravěče Nicka Carrawaye na Gatsbyho. Z tohoto rozboru vyplývá, že Gatsby není jen jednoduchým kontrastem k Franklinovi, ale že je sám o sobě velmi rozporuplnou postavou. Zatímco Franklin vytváří svou osobnost jako světskou obdobu Božího řádu, Gatsbyho osobnost se rozpadá do bezpočtu rolí, což dokládá moderní fragmentaci...
|
|
|
Sam Shepard: Pohřbené dítě
Filinger, Marek ; Josek, Jiří (vedoucí práce) ; Russell, Robert Alexander (oponent)
Tato práce si klade otázku, jak umožnit čtenářům či divákům lépe porozumět Shepardovým hrám a jak jim pomoci nahlédnout, byť i jen částečně, do jeho mysli. Kdo by však očekával přímočaré definice či jednoznačné závěry, ten odejde s nepořízenou. Sam Shepard dramatik, herec, režisér, scénárista, básník, hudebník a v neposlední řadě kovboj a novodobý šaman představuje velice tvrdý oříšek. Pokud bychom pochopili i jen toto málo, může nám to bohatě stačit, nerozhodneme-li se však jeho hry překládat či inscenovat. A právě pro tyto případy zde čtenáře seznamuji s nejdůležitějšími rysy Samuela Sheparda Rogerse III. Mým cílem je ukázat tři zásadní vlivy, které nejvýraznější měrou přispěly k formování Shepardovy poetiky. V úvodu se společně s mladým Samem vydáme na cestu na Východ vstříc světlým zítřkům v ulicích New Yorku. Patnáct let poté opět vyrazíme stejným směrem, tentokráte již v doprovodu nebývale úspěšné hry, která se ze San Franciska přestěhuje až do New Yorku, kde jako první hra z Off-Off-Broadway scény získá Pulitzerovu cenu. Bohužel toto zázračné dítě dlouho nepřežije. Seznámili jsme se totiž s Pohřbeným dítětem. Po dalších dvaceti letech se Shepard rozhodne text přepracovat a bude tvrdit, že "je to nyní lepší hra". To je začátek naší analýzy. Podíváme se na nové úpravy a zhodnotíme i první český...
|
|
|
Family in modern American drama
Hovorka, Jan ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce analyzuje americkou rodinu v kontextu společnosti a jejich požadavků. Předmětem analýzy jsou stěžejní kanonické hry moderního poválečného amerického dramatu. Řadí se mezi ně tito autoři: Tennessee Williams, Arthur Miller, Edward Albee, Sam Shepard a David Mamet. Dramatiky lze rozdělit do dvou výrazných skupin, které jsou si tematicky velmi blízké. V první skupině je Tennessee Williams a Arthur Miller, kteří poukazují na rodinu pod rostoucím tlakem jak zevnitř tak zvenku. Rodina se rozpadá, členové rodiny se snaží uniknout dusivé atmosféře domova a tím rodina ztrácí svou důležitou funkci. Tlak je výslednicí působení několika sil, hlaví z nich je hluboce zakořeněná americké mytologie, která je nedílnou součástí společnosti a která silně ovlivňuje i rodinu. Společným tématem první skupiny je pocit ztráty. Tento má dvě dimenze - prostorovou a temporální. Druhá skupina dramatiků popisuje stejné téma ztráty a jeho prostorové a časové dopady. Tyto dramatiky spojuje charakteristický styl a účel používání jazyka, který zachycuje převládající pocit zkázy, apokalypsy, marnosti a pustoty. Hledání vlastní identity je je v hrách naznačeno stejně jako neblahý účinek drsného kapitalistického prostředí působící na rodinu. Hry popisují svazky v kontextu poválečných padesátých let, kdy rodina byla považována a...
|
|
|
Three critical voices of post-war American literature
Malá, Kateřina ; Hanuš, Jiří (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá třemi literárními díly, které poskytují kritický pohled na poválečnou americkou společnost: Arthur Miller, Smrt obchodního cestujícího, J.D. Salinger, Kdo chytá v žitě a Jack Kerouac, Na cestě. Cílem diplomové práce je stručně představit povalečnou společnost a poté, na základě textové analýzy, prezentovat kritiku, obsaženou ve výše zmíněných knihách. Práce je rozdělena do čtyř částí a popisuje poválečnou situaci ve Spojených státech (politickou, sociální a kulturní) a poté se zaměřuje na knihy samotné. Po stručném shrnutí autorova života, následuje hlavní část týkající se knihy a kritiky, kterou obsahuje. Poválečné období bylo významné, díky změnám, které přineslo. Společnost 50. let byla charakterizována mnoha "boomy", které přispěly k jejímu rozvoji. Jejími hlavními rysy se staly konzumerismus a materialismus, které také byly hlavním předmětem kritiky. Hlavní otázkou, kterou chce tato diplomová práce zodpovědět je, zdali byla tato kritika oprávněná či nikoli. Tento cíl je realizován v samotném závěru práce a založen na faktech, poskytnutých během psaní vlastní práce, odpověď je, že tato kritika oprávněná byla. Nicméně, tento závěr není jednoduchý a je třeba přečíst práci celou k pochopení všech důvodů, které vedly k tomuto závěru a přemýšlet o poskytnutých vývodech.
|
|
|
The Paradoxical World of The Great Gatsby by F. Scott Fitzgerald
ŠANDEROVÁ, Milada
F. Scott Fitzgerald ve svém románu Velký Gatsby vytvořil svět zásadních rozporů. A to ať se jedná o fungování společnosti jako celku, propastné rozdíly mezi jednotlivými společenskými vrstvami, postavami, nebo napětí mezi vlastnostmi v rámci postavy jedné. Cílem této bakalářské práce je tudíž analyzovat svět tohoto románu jako svět vystavěného na paradoxech.
|
host ::
RSS.