|
| |
|
|
Srovnání práce fotografky Nan Goldin a dnešního uživatele Instagramu
Valentová, Marie ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Současná rozšířená tvorba na sociálních sítích jako Instagram přivádí médium fotografie do nových kontextů. Fotografie se stává prostředkem okamžité komunikace a mění se některé její historicky dané funkce. Kontinuálnost tvorby na Instagramu, osobní perspektiva, s jakou uživatelé této sítě tvoří, i neustálá přítomnost fotoaparátu, která dnes uživatele provází, činí tuto současnou tvorbu v mnoha ohledech analogickou s uměleckou prací Nan Goldin. Fotografickou esejí Balada o sexuální závislosti (1986) Goldin představila svůj vizuální deník, ve kterém až s obsesivní kontinuálností zachycovala život komunity, jíž byla součástí. Esej je pořízena z hluboce osobní perspektivy, zobrazuje intimní náměty a klade důraz na popsání Goldininých osobních vztahů. Publikaci Balady a vznik Instagramu od sebe dělí více než dvacet pět let a v mnohém se odlišují. Přesto však tato práce předpokládá, že srovnání v mnohém podobných tvůrčích charakteristik umožní popsat proměnu funkce fotografie, současné tendence v estetice i volbě námětů, význam instagramové tvorby pro uživatele a celkové porozumění společenské role sdílené fotografie v historickém kontextu. Zvolenými metodami pro provedení komparace budou sémiotická vizuální analýza, sociálně-sémiotická vizuální analýza a pozorování.
|
|
|
Estetičnost pomůcek v náboženské výchově
PAŠÁKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou na sebe navazujících částí. Každá z nich má svůj vlastní cíl. V prví části práce je cílem dokázat důležitost krásy a estetiky v životě jedince prostřednictvím konkrétních argumentací. V druhé části je pak cílem popis konkrétních pomůcek užívaných v náboženské výchově a zohlednění jejich estetických kvalit z hlediska námi vybrané estetické teorie. Vyhodnocení didaktických pomůcek je pak syntézou estetické teorie a dat získaných v terénu metodou pozorování.
|
|
| |
|
|
Influence of large-scale urban projects on neighbourhood transformation: the case of Nový Smíchov and Smíchovské train station
Šrámek, Vít ; Petrovic, Adél (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Tato práce se zaměřuje na transformační procesy na Smíchově jejich vliv na místní fyzickou kvalitu budov. Jenom některé pražské čtvrti byly analyzovány z pohledu gentrifikace a město transformujících procesů a kvalita budov byla zkoumána ještě méně. Tato práce se snaží zaplnit tuto mezeru. Jak akademický, tak terénní výzkum byly provedeny, kdy se terénní výzkum zaměřoval na analýzu prostorového rozložení a fyzického stavu budov v okolí vybraných projektů. Výsledky naznačují, že budovy v okolí OC Nový Smíchov a Smíchovského nádraží jsou obecně v dobré kondici s prostorem ke zlepšení, s výjimkou několika shluků moderních budov. Na základě analýzy stavu budov odpovídám na výzkumné otázky: 1) Jaký je současný stav oblasti? 2) Jak se oblast změnila za posledních (zhruba) 20 let?, 3) Jaký je nový dominantní vzhled?, 4) Jaké jsou možné predikce budoucího vývoje?, 5) Kdo jsou hlavní zúčastněné strany a o čem jejich účast vypovídá? a poté prezentuji závěry a mapy aktérů. Ty pak slouží k zachycení vztahů za projekty a k pochopení role jednotlivých zúčastněných stran. Klíčová slova: Praha, vnitřní čtvrti, urbánní transformace, estetika, urbánní aktéři
|
|
|
Jídlo jako estetická zkušenost, nebo dokonce umění?
JABČANKOVÁ, Anna Marie
Tato bakalářská práce se zaměřuje převážně na možnosti, zda lze uvažovat o jídle, jakožto o estetické zkušenosti, nebo zda je dokonce možné ho nazývat uměním. Hlavními body se v této práci stane nejen pouhý pohled na jídlo, ale právě i pohled na samotný akt jedení, který by se tedy poté mohl nazvat druhem "krásného umění". K potvrzení, či vyvrácení tohoto postoje bude z největší části napomáhat pragmatická estetika, která se jako jedna z mála estetických a filozofických odvětví zabývá zdánlivě obyčejnými a každodenními částmi lidského života a poukazuje na jejich neobyčejnost a případné estetické hodnoty. Poslední část práce se poté v závěru zaměřuje na různé stravovací návyky a jejich estetické a etické prvky, které mohou někdy i zásadně ovlivnit právě onen estetický zážitek jedení. V práci jsou jmenovány hlavní rysy estetického prožitku spojeného s jedením a situace, kdy je možné jídlo nazývat uměním.
|
|
|
Estetika každodennosti a městské prostředí
KAHOUN, Jakub
Tato práce se pokouší nalézt možné průsečíky mezi environmentální estetikou a sociologickou kritikou města. První část sleduje vybrané problémy uvažování o prostředí a různá pojetí estetična. Jde o průřez anglofonní tradice estetiky environmentu vycházející z přírodní estetiky, který je konfrontován s teoretiky čerpajícími z fenomenologie a pragmatismu. Základním úkolem je teoreticky zahrnout všeobecnou každodenní městskou zkušenost a vytvořit předpoklady k jejímu popsání a kritice. Již v této části se ukazuje nutnost reflektovat postoje producentů a vnímatelů. Druhá část se zaobírá různými příklady odcizení, manipulace a násilí, kterého se na některých svých obyvatelích dopouští k tomuto účelu zvláštně uzpůsobené městské prostředí. Tato část zkoumá i výběr obětí násilí, typologii prostředí nebo strategie a motivace zadavatelů. V posledním oddíle je perspektiva obrácena a městská prostředí jsou zkoumána z pohledu konzumenta, chodce nebo čtenáře. Město je uchopeno jako autoritativní rozvržení možností, které ale mohou být využívány inovativně v rámci různých praktik. Ty jsou částečně rozpoznány jako subverzivní, popřípadě mikrosubverzivní vůči rozvrhující moci.
|
|
|
Možná uplatnění fenoménu camp při interpretaci soudobého českého kulturního prostoru
DEMETER, Peter
Předkládaná dizertační práce se zaměřuje na specifickou výstřední estetiku zakládající se na hyperbolách, ambivalentních významech a ironickém postoji, pro niž se v angloamerickém prostředí ustálilo označení camp původně pocházející zřejmě z francouzštiny. Kořeny campu lze nacházet na dvoře Ludvíka XIV., kde můžeme zaznamenat zanícené snahy o kultivaci vyumělkovaného dvorského stylu, které kulminovaly v barokní metafoře světa jako divadla. Vlivem modernity a postmodernity se působnost campu rozšířila do různých oblastí kultury a jev začal skrze svou výstřednost korelovat s obecnou marginálností, respektive s něčím, co se vymyká "normalitě" a "přirozenosti", a tedy i zažitým schématům vnímání či ustáleným způsobům reflexe historie. Záměrem předkládané práce je na základě teoreticko-dějinného výkladu zmapovat projevy campu (zejména literární) s ohledem k českému prostředí, v němž může bohatý interpretační potenciál jevu osvětlit mnohé kulturně-společenské tendence.
|
|
| |
|
|
ZKUS MĚ!
Kopecká, Johana ; Jiroušková, Veronika Velčovská (oponent) ; Tobola, Ondřej (vedoucí práce)
Můj bakalářský projekt s názvem ,,TRY ME” je založen na pojmech estetika versus funkce. Cílem projektu je vytvoření produktu vycházející z textilní materiálové studie. Důraz kladu na společnou souhru funkční a estetické stránky finálního produktu.
|
host ::
RSS.