|
|
Umělecké tendence v krajině
Syrová, Hana
Diplomová práce se zabývá uměleckými tendencemi v krajině od šedesátých let minulého století až po současnost. Hlavní pozornost je zaměřena na historická východiska land artu, vznik land artu v České republice a rozdíl mezi americkým a evropským přístupem v tvorbě.Důležitým tématem je hledání propojení mezi land artem a krajinářskou architekturou. V práci jsou popsáni vybraní zahraniční i čeští tvůrci, kteří se zabývají reálným ztvárňováním veřejného prostoru, pohybující se na pomezí land artu, sochařství a krajinářské architektury. Literární rešerše také otevírá téma aplikovaného land artu, který používá formy land artu (stejné výrazové prostředky a principy) k dosažení jiného cíle (např. řešení problémů a potřeb). Tento směr posouvá formu land artu do mezioborového prostoru, kde se land art potkává se sociologií, krajinářskou architekturou, historií a jinými obory, které mají vliv na utváření krajiny. Vznikají tak projekty, které umožňují posílit historické, ekonomické, sociální a krajinné charakteristiky. Je tak vytvořena příležitost, kdy lidé mohou prožít krajinu a ucítit sounáležitost s ní. V praktické části jsou nastíněny problémy krajiny v řešeném modelovém území -- Anenská Studánka, které vyplývají z krajinářské analýzy. Je navrhnuto řešení kulturních problémů prostřednictvím aplikovaného land artu, který nám pomáhá mluvit s lidmi o problémech krajiny. Jako forma aplikovaného land artu byla zvolena veřejná vernisáž uměleckých děl v krajině, která nám umožňuje přilákat lidi do krajiny, poukázat na problémy a hodnoty krajiny, zvýšit povědomí o historii místa a umožní společný prožitek v krajině. Aplikovaný land art byl vyzkoušen na projektu Hřebečsko -- region, který (NE)zanikl, který měl za cíl zvýšit místním lidem povědomí o historii a identitě místa, ve kterém žijí, a postupně obnovovat ztracený vztah lidí ke krajině. Cílem bylo oslovit především místní obyvatele a vytvořit prostor pro setkávání, sdílení a navazování nových vztahů díky společnému zážitku. Přínosem diplomové práce je vlastní realizace projektu v roli hlavního organizátora. Práce tak přináší praktické zkušenosti a poznatky z organizování akce (vlastní know -- how). Práce tak může sloužit jako modelový návod k pořádání podobného projektu, který je přenositelný na jiné lokality.
|
|
|
Kulturní obraz severních Čech v současné české literatuře
Kubelka, Jan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Práce se zabývá literární reprezentací severočeského regionu v pěti dílech současné české prózy. Jedná se o tituly Grandhotel (2006) Jaroslava Rudiše, Straku na šibenici (2015) Daniela Petra, Až zhasneme (2019) Jakuba Dotlačila, Vytěženej kraj (2019) Veroniky Bendové a Tři kapitoly (2020) Daniela Hradeckého. První část práce se soustředí na geografický, historický a socioekonomický kontext severních Čech. Druhá část nejprve analyzuje vztah mezi literární a mimoliterární realitou s přihlédnutím k teorii fikčních světů. Dále seznamuje s klíčovým pojmem prostoru jednak z perspektivy strukturalismu a naratologie, jednak z perspektivy tematologie. V analytické části jsou vybraná prozaická díla interpretována z těchto hledisek. Interpretace se opírá o přednesenou teorii a o analýzu mediálních kritických ohlasů. Cílem práce je v závěrečné eseji shrnout jednotlivé poznatky a zmapovat, jakým způsobem současná česká literatura pojednává o severních Čechách.
|
|
|
"Tohle jsou, maličká, ty mý Sudety": Obraz Sudet v soudobé produkci české populární hudby a dalších médiích populární kultury
BRTNÍK, Robert
Bakalářská práce se zaměřuje na zobrazování pohraničního prostoru v soudobé české hudební produkci. Jako stěžejní body pro pozdější analýzu jsou zde zvoleny především pojmy z oblasti vzpomínání a estetiky přírody. Práce se zaměřuje i na historii Sudet a česko-německých vztahů, které ovlivnily krajinný ráz i pojímání tohoto prostoru. Dále se zde pracuje s geografií pohraničí, ale i s reflexí sociálněpatologických jevů často Sudetům přiřazovaným. Pro komplexnější chápání uměleckého zobrazování daného tématu je zde zpracována i komparace dalších forem umění (film, komiks, literatura a obrazová média), která je základem pro pozdější hudební analýzu a zároveň jakýmsi shrnutím či mementem zobrazování Sudet, které po dlouhé roky podléhalo dobovým propagandám. Cílem práce je nejen zjistit, jak vypadá hudební reflexe historie i současnosti Sudet prizmatem přírody, vzpomínání apod., ale zjistit míru fetišizace "temných" stránek pohraničí a dojít k nějakému kompromisu mezi již ustálenou "mysteriózní" formou tohoto zobrazování a reflexí současného stavu Sudet, na které se mnohdy zapomíná, přestože se jedná o značně velkou část našeho území.
|
|
|
Changes in European landscapes. What are driving forces of the changes in European landscapes?
HRDINOVÁ, Amálie
Ústecký kraj je jeden z nejproblematičtějších částí České republiky a to jak z pohledu ekonomického, sociálního tak i environmentálního. Zdejší krajina prošla kvůli lidským aktivitám během posledních 200 let dramatickými změnami. Krajina je (spolu)utvářena lidmi a ti se s ní mnohdy identifikují. Tato práce zkoumá regionální/teritoriální identitu v jednom z městeček v tomto neutěšeném kraji, které navíc v minulosti bylo součástí Sudet. Práce mapuje změny ve využívání krajiny člověkem a vliv historie na podobu krajiny a snaží se identifikovat, jak tyto se tyto změny v krajině propsali do mysli místních obyvatel.
|
|
|
Odsun německého obyvatelstva z oblasti České Kanady v letech 1945-1952
BEZOUŠKOVÁ, Libuše
Bakalářská práce se zabývá tématem problematiky transferu německého obyvatelstva v období 1945-1952 z oblasti České Kanady v Jihočeském kraji. Práce sleduje nejen proměny demografické struktury obyvatelstva, ale také problematiku zaniklých obcí v důsledku budování hraničního pásma. Vedle historického kontextu je zde také sledována proměna České Kanady jakožto fyzicko-geografického prostoru. V neposlední řadě jsou autorkou analyzovány česko-německo-rakouské vztahy jakožto důležitý aspekt v současné zahraniční a ekonomické politice.
|
|
|
Odsun - vyhnání českých Němců z Kaplicka pohledem pamětníků
MUSILOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se věnuje tématu odsunu - vyhnání českých Němců z českého pohraničí, ke kterému došlo po druhé světové válce, a mapuje průběh nuceného vysidlování v Kaplici a jejím okolí v jižních Čechách nejen skrze dostupná data, ale především skrze konkrétní příběhy. Teoretická část práce se zabývá společným soužitím Čechů a Němců na českém území a historickými okolnostmi, jež vedly k jeho hořkému konci, a dále nastiňuje průběh odsunu i jeho dopady pro celé Československo. Praktická část tyto informace rozšiřuje o konkrétnější poznatky o průběhu i důsledcích vázaných k jihočeskému pohraničí a doplňuje je paměťmi těch, kteří byli k odchodu donuceni, přičemž se pokouší postihnout především to, jakým způsobem o této události dnes smýšlí.
|
|
|
Vývoj osídlení ve zvolené lokalitě v příhraničním regionu
MÜLLEROVÁ, Eva
Tématem mé bakalářské práce je vývoj osídlení ve zvolené lokalitě příhraničního regionu. Práce je rozdělena na část literární a část praktickou. Literární rešerše je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole je popisována historie osídlení pohraničí na našem území. Konkrétněji je zde vysvětlen pojem pohraničí, s ním spojené české pohraničí a následně pojem Sudety. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj venkovských sídel. Zde je popsán vývoj těchto sídel nejprve do 15. století, následně vývoj do 18. století a vývoj do 20. století. Třetí kapitola je zaměřena na faktory, které ovlivňovaly a stále ovlivňují uspořádání těchto sídel. Velmi důležitou částí mé bakalářské práce je část praktická. Již ze samotného názvu vyplývá, že je práce z velké části zaměřena na příhraniční oblast, proto jsem pro tuto část zvolila zpracování obce Záblatí, která se nachází v příhraniční oblasti, v Jihočeském kraji nedaleko města Prachatice. Praktická část zachycuje proměnu této obce od první písemné zmínky o ní až do současné podoby.
|
|
|
Vývoj osídlení ve zvolené lokalitě v příhraničním regionu
MATYŠ, Ondřej
Obec Pohoří na Šumavě by málokdo hledal v Novohradských horách. Toto místo je připomínkou pohnutého osudu mnoha obcí v česko-rakouském či česko-německém pohraničí. Na příkladu zaniklé obce je v práci znázorněn vývoj, který byl u mnoha obcí v regionu prakticky identický. Kdysi neprostupně zalesněná oblast, do 18. století pouze sporadicky osídlena několika málo skláři či lesními dělníky, zaznamenala svůj nejvyšší rozkvět v období, kdy byla majetkem šlechtického rodu Buquoyů. Buquoyové měli zájem na hospodářském využívání oblasti, zakládali osady, ze kterých se postupem času stávaly vesnice s tisíci obyvateli. Společný klidný život obyvatel české a německé národnosti narušily události 20. století. Vztahy byly narušeny nejprve vznikem státních hranic po první světové válce, následně druhou světovou válkou a poválečným uspořádáním. Vznik železné opony a pohraničních pásem v 50. letech 20. století byl již pouze konečným činitelem, který vyhnal poslední obyvatele. Zaniklá obec byla znovu zpřístupněna až v 90. letech a od té doby se ji snaží, alespoň do určité míry, spravovat několik nadšenců, společně se spolkem Bucherser Heimat Verein.
|
|
|
ZMIZELÉ KOSTELY JIŽNÍ ŠUMAVY A POŠUMAVÍ (Prachaticko)
BUKAČOVÁ, Iva
Tato práce je věnována zmapování oblastí šumavského pohraničí (bývalý okres Prachatice). Přesněji konkrétních lokalit či obcí, které v rámci své rozlohy mívaly kostel jako součást své zástavby. Nejedná se pouze o zmapování hmotných sakrálních památek, které již neexistují, ale i o snahu o hlubší pochopení situace, která vedla až k osudům ústících v samotný zánik sakrální architektury (pouze kostel) či obcí samotných. Součástí práce je fotodokumentace. Za klíčová slova bych mohla označit následující: Sudety, Šumava, němečtí obyvatelé, odsun, obce Cudrovice, České Žleby, Knížecí Pláně, Nový Svět, Strážný, kostel, likvidace, Česko {--} Německé vztahy.
|
|
|
Mediální reflexe postoloprtského masakru po roce 1990
Hegerová, Lenka ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Hlavním tématem předkládané bakalářské práce je tzv. postoloprtský masakr a jeho reflexe vybranými českými médii po roce 1990. Postoloprtský masakr patří mezi největší poválečné excesy, kterých se Češi dopouštěli na vyháněných Němcích. Až do pádu komunistického režimu v roce 1989 byl případ, stejně jako ostatní zločiny páchané na Němcích během odsunu, tabuizován. Na poli historiografickém se sice tato skutečnost po roce 1990 změnila zejména díky publikacím Tomáše Staňka, avšak v místě, kde se masakr odehrál, trvala cesta k vyrovnání se s touto tragickou událostí mnohem delší dobu. Pamětní deska obětem, o kterou spolky i jednotlivci žádali od roku 2003, byla na místním hřbitově umístěna o sedm let později. Cílem mé práce je pomocí diskurzivní analýzy zjistit, jakým způsobem o postoloprtském masakru média informovala a jak reflektovala jednotlivé kauzy s ním spojené a zda tato medializace přispěla k rozhodnutí radnice pomník obětem vybudovat, případně jaké další okolnosti mohly mít na její rozhodování vliv.
|
host ::
RSS.