|
|
Pracovní podmínky sociálních pracovníků v organizacích
SMOLÍKOVÁ, Martina
Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jak jsou sociální pracovníci spokojeni s pracovními podmínkami v organizacích. Za dílčí cíl bylo stanoveno, jak probíhá adaptační proces u nově nastupujících sociálních pracovníků. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je koncipována tak, aby vystihla pojetí sociální práce, sociálních služeb, profesi sociálního pracovníka a pracovní podmínky v organizacích. Pro praktickou část diplomové práce byla zvolena smíšená strategie výzkumu pomocí schématu QUAN-qual (The QUAN-Qual Model). Hypotézy byly testovány pomocí Chí kvadrát testu dobré shody - X2 a znaménkového schématu s hladinou významnosti 0,05, 0,01 a 0,001. V kvalitativní části byla použita technika rozhovoru dle návodu a data byla zpracována pomocí otevřeného, selektivního a axiálního kódování. Kvalitativní výzkum doplňuje kvantitativní část o poznatky ředitelů vybraných organizací poskytujících sociální služby. Kvantitativní výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce, který byl směrovaný jednak na ředitele organizací poskytujících sociální služby, tak i na sociální pracovníky v šesti náhodně vybraných krajích na území České republiky. Na výzkumu se podílelo 396 ředitelů a 331 sociálních pracovníků organizací poskytujících sociální služby (proběhl totální výběr organizací z Registru poskytovatelů sociálních služeb, bylo osloveno 1245 organizací poskytujících sociální služby). V souvislosti s cíli diplomové práce byly stanoveny dvě hypotézy. Obecná hypotéza (hypotéza 1) zjišťující závislost délky praxe a vzdělání sociálních pracovníků na spokojenosti sociálních pracovníků s vybranými pracovními podmínkami a hypotéza 2 zabývající se délkou zapracování nového sociálního pracovníka dle cílové skupiny organizace. V rámci obecné hypotézy byla potvrzena statisticky významná souvislost mezi vzděláním a spokojeností s kolektivem. V ostatních případech nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi proměnnými. U hypotézy 2 neexistuje statisticky významná souvislost mezi zaměřením organizace z hlediska cílové skupiny a délky zapracování nového sociálního pracovníka. V rámci výzkumné otázky zjišťující, jaké jsou pracovní podmínky sociálních pracovníků z pohledu jejich manažerů vyplynulo 5 kategorií pracovních podmínek (zázemí při výkonu, platové ohodnocení, pracovní benefity, týmovost, vztah nadřízený versus podřízený a 2 kategorie související s nespokojeností sociálních pracovníků (nespokojenost sociálních pracovníků a řešení nespokojenosti). Mimo to 3 kategorie související s adaptačním procesem (postupy adaptačního procesu, délka adaptačního procesu a seznámení s pracovními podmínkami). Rozhovory byly realizovány s 24 informanty. Výsledky mé diplomové práce jsou dílčí částí celkových výsledků projektu GAJU s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Získaná data budou použita k dalším rozšiřujícím výzkumům, popřípadě mohou být využita k vytvoření návrhu na zlepšení řízení organizací v sociální oblasti.
|
|
| |
|
|
Zkušenosti sociálních pracovníků se sociální prací s cizinci v Jihočeském kraji ve vybraných organizacích
JEŽKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na zkušenosti sociálních pracovníků se sociální prací s cizinci ve vybraných organizacích v Jihočeském kraji. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsán systém ochrany cizinců v ČR, kategorie cizinců a pobyt cizinců na území ČR a také cizinecká legislativa platná v České republice. Podstatnou část teorie tvoří také specifika sociální práce s cizinci. Patří mezi ně například kompetence sociálního pracovníka pro sociální práci s cizinci, sociokulturní specifika v sociální práci s cizinci nebo vybrané metody a techniky sociální práce určené pro cizince. Praktická část bakalářské práce se zabývá výzkumem, pro jehož uskutečnění byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování, realizovaná formou rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny se sociálními pracovníky, potažmo s pracovníky v sociálních službách ve vybraných organizacích v Jihočeském kraji, které poskytují sociální služby cizincům dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Pro účely výzkumu byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké mají sociální pracovníci zkušenosti s cizinci s ohledem na vykonávání své profese, a druhým cílem bylo identifikovat, jak jsou dle subjektivního hodnocení pro tuto práci připraveni (a to v následujících oblastech: metody a techniky sociální práce, právní znalosti, socio-kulturní specifika menšin, imigrantů a azylantů, aj.). V návaznosti na cíle byla stanovena jedna výzkumná otázka, a to ve znění: Jak jsou sociální pracovníci vybaveni metodami a technikami sociální práce určené pro cizince? Data získaná z výzkumu byla analyzována ručně pomocí "tužky a papíru" a výsledky analýzy byly zaneseny do několika diagramů vytvořených v programu Draw.io. Z analýzy výsledků vyplynulo, že sociální pracovníci mají se sociální prací s cizinci pozitivní i negativní zkušenosti, přičemž pozitivní zkušenosti se týkají hodnocení sociální práce s cizinci jako takové. Největší potíže při práci s cizinci činí sociálním pracovníkům jazyková bariéra nebo nedostatečná orientace v cizinecké legislativě. V těchto oblastech se musejí často obracet na pomoc jiných odborníků. Samotnou připravenost v metodách a technikách sociální práce určených pro cizince vnímali sociální pracovníci jako dostačující. Ve většině případů ovšem nezmínili žádné z konkrétních metod a technik této sociální práce (jako je např. interkulturní komunikace, empowerment, networking, koučování, boj s diskriminací, sociální práce s traumatizovanými uprchlíky aj.), ale spíše hovořili o obecných metodách a technikách nebo o některých teoretických přístupech sociální práce, které aplikují i při práci s cizinci. Výsledky této bakalářské práce mohou sloužit jako motiv k podnícení úvah státního i nestátního sektoru nad potřebou zdokonalování odborné i profesní připravenosti sociálních pracovníků v sociální práci s cizinci, ale také jako cenný podklad pro realizaci návazného podrobnějšího výzkumu zaměřeného na danou problematiku.
|
|
|
Podnikatelský záměr na rekonstrukci vybraného brownfieldu
PERSÁN, František
Diplomová práce se zaměřuje na tvorbu podnikatelského plánu na rekonstrukci brownfieldu na dům s pečovatelskou službou ve vesnici Markvartice. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá teorií, kde jsou postupně rozebrány pojmy jako podnikání, podnik a podnikatel. Hlavní teoretická část je tvořena rozborem struktury podnikatelského plánu. Praktická část se skládá z kompletního podnikatelského plánu, kde jsou využity analýzy ke zmapování konkurence a trhu. Konkrétně se jedná o metodu SWOT a Porter. Dále se v praktické části nachází vyhodnocení dotazníkového šetření, které je zaměřeno na seniory, zdali mají zájem o dům s pečovatelskou službou. V závěru práce jsou shrnuty výsledky a rozebráno financování domova, které bylo vypočítáno při tvorbě podnikatelského plánu a navrhnuta opatření, kdyby nebyli schváleny dotace na rekonstrukci domova.
|
|
|
Současné postoje poskytovatelů sociálních služeb k sebeobhajovacím skupinám.
BŘINKOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá problematikou sebeobhajování dospělých osob s mentálním postižením. Jejím cílem je zjistit, jaký postoj zaujímají poskytovatelé sociálních služeb pracující se skupinou dospělých osob s mentálním postižením v České republice k sebeobhajovacím skupinám. Práce je rozdělena na dvě hlavní části - část teoretickou a praktickou. První kapitola v teoretické části je zaměřena na vymezení pojmu mentální postižení spolu s klasifikací a právy osob s mentálním postižením. Ve druhé kapitole je uvedena definice pojmu sebeobhajování, jeho historie a typy sebeobhajovacích skupin. V praktické části práce je vymezen stanovený cíl bakalářské práce a jsou stanoveny hypotézy. Dále je popsán zvolený postup při výzkumném šetření. Pro sběr potřebných dat byla využita metoda dotazníkového šetření. Výzkumným souborem jsou respondenti ve funkci vedoucího pracovníka u poskytovatelů sociálních služeb pracujících se skupinou dospělých osob s mentálním postižením. Na základě získaných informací jsou zjištěny současné postoje poskytovatelů sociálních služeb v České republice k sebeobhajovacím skupinám. V poslední kapitole empirické části bakalářské práce jsou shrnuty veškeré výsledky z dotazníkového šetření a jsou vyhodnoceny stanovené hypotézy.
|
|
| |
|
|
Specifika práce s dětmi, které zažily fyzické týrání, očima sociálních pracovnic
Šindlerová, Kateřina ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem pracují sociální pracovnice s dětmi, které zažily fyzické týrání, a jaké strategie a metody využívají při své práci. Dále bylo mým cílem zjistit organizace a pracovníky, s nimiž tyto sociální pracovnice spolupracují. Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části se zpočátku zaměřuji na uvedení do problematiky týrání dětí, na historii o právech dětí a krátce zmiňuji související legislativu o ochraně práv dětí. V další části poukazuji na rizikové faktory pachatelů trestného činu týrání a společné znaky rodiny, ve kterých k týrání a zanedbávání dětí dochází. Posledním bodem teoretické části jsou informace o možných institucích a zařízeních v Praze, ve kterých pracují s dětmi, jež tuto formu týrání zažily, mnohdy i s celou rodinou dítěte současně. Hlavním zdrojem byla dostupná literatura, materiály ze seminářů a brožury, které jsem získala na své stáži. Praktická část je složena ze dvou hlavních částí. První část - kazuistiky dětí, které zažily fyzickou formu týrání. V těchto případech jsem měla možnost zjistit průběh týrání v rámci svého působení na praxi. Druhá část obsahuje shrnutí vybraných informace od sociálních pracovnic, zejména o tom, jak vypadá terapeutická práce s týranými dětmi. Ke zjištění těchto informací...
|
|
|
Problémy náhradní rodinné péče v České republice
Horáková, Petra ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Pelikán, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se v teoretické části zabývá popisem náhradní rodinné péče a jejích forem. Na začátku je zdůrazněna důležitost rodinné péče pro vývoj dítěte. Dále je popsána legislativa týkající se náhradní rodinné péče a také podmínky nutné pro její zprostředkování. V teoretické části je též popsána historie náhradní rodinné péče u nás i ve vybraných státech a dále některé slabé stránky daného systému. Druhou částí práce je empirický výzkum mezi několika vybranými sociálními pracovníky pracujícími v oboru náhradní rodinné péče. Cílem tohoto výzkumu je zjištění názoru respondentů na jejich vzdělávání a potřebné osobnostní předpoklady pro dobré vykonávání jejich profese.
|
|
| |
|
|
Funkčnost příspěvku na péči
Hemelík, Rudolf ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Svou prací nabízím pohled na příspěvek na péči jako jeden ze zdrojů financování sociálních služeb, ze kterého se v čase stala spíše dávka pro osoby se zdravotním postižením, která výrazně pomáhá udržitelnosti omezeného množství sociálních služeb, ať pobytových nebo terénních, a skutečně dává příjemcům kupní sílu zaplatit si část služby nebo soukromé pomoci dle svého uvážení. Příspěvek na péči vnímám jako významnou státní podporu lidí závislých na pomoci druhé osoby a zároveň ho považuji za nástroj, který by měl napomáhat žít svobodný život lidem se znevýhodněním. Příspěvek samotný se za dobu své existence ukázal jako velmi neindividualizovaný (nepružný) - neschopný reagovat na změny nebo se přizpůsobovat potřebám jeho žadatelů - příjemců. Přestože zákon o sociálních službách důrazně dbá o individuální přístup, nastavení, způsob práce s lidmi v rámci sociálních služeb, v praxi příspěvku na péči to spíše neplatí. Samotné přiznání a vyplácení příspěvku není individualizované, protože každý musí být zařazen/ být zařaditelný do čtyř stupňů. Bez ohledu na to, jestli potřebuje, využívá a platí takovou míru podpory, která je mu přiřčena a naopak. Systém příspěvku na péči nemá jeden problém, ale hned několik, které v celku udělají hodně. Není to nic bez čeho by systém neměl dál fungovat, je to něco, co by ho...
|
host ::
RSS.