|
|
Galerie moderního umění Brno
Skořepová, Lucie ; Fišer, Jiří (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ladislav (vedoucí práce)
Novostavba galerie moderního umění v Brně se nachází na rozlehlém svažitém pozemku na Kraví hoře. Pozemek leží na východní straně kopce a plynule navazuje na stávající park Kraví hora. I koncept řešení pozemku svojí ideou navazuje na sousední park. Celý pozemek galerie má sloužit jako park s venkovními výstavními prostory a sítí cest umožňující propojení mezi jednotlivými trasami pohybu. I samotný objekt galerie je koncipován tak, aby se jím při cestě z Náměstí míru dalo projít a volně pokračovat v cestě směrem na ulici Veveří. Tudíž volnost pohybu, průchod přírodou a obklopení uměním je hlavním konceptem návrhu. Hlavní budova galerie je řešena jako polyfunkční centrum moderního umění. Hlavní prostor je věnován univerzálním výstavním prostorám a ve zbylých částech budovy se nachází doplňkové funkce vzdělávacího centra, knihovna a společné zázemí. V rozlehlém parku galerie se nachází samostatně stojící ateliéry s vlastním výstavním, případně prodejním prostorem. Ateliéry budou pronajímány začínajícím umělcům. Základní formou budovy je lehce deformovaný kvádr, ze kterého vznikl odebráním středové hmoty průhled skrz budovu. Tím byl vytvořen veřejný prostor, který je sice součástí budovy, ale zároveň je otevřený a veřejně přístupný. Forma budovy pracuje se dvěma hlavními výhledy na Brno. Výhled z kopce na Severovýchod Brna je umožněn z veřejně přístupné terasy vzniklé odebráním středové hmoty budovy. Výhled na dominantu Brna – hrad Špilberk pak umožňuje střešní terasa galerie.
|
|
| |
|
|
Fenomén Špičák
Dvořáková, Vendula ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se soustředí na aktivaci části jihozápadní části kraje Vysočina. Tato část není příliš navštěvována turisty. Ti touto částí pouze projíždějí, a to z krajského města Jihlavy, do Telče, historického města zařazeného na seznam UNESCO. Tyto dvě města patří mezi nejvíce navštěvovaná místa na Vysočině, přesto se v okolí turisté nezdrží delší dobu. Důvodem je nedostatek informací o možnostech v místě a zejména špatná vybavenost.
|
|
|
Polyfunkční zóna MOŘICE okr. Prostějov
Janovská, Tereza ; Vojtová, Lea (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je vypracovat architektonicko-urbanistickou studii rozsáhlého polyfunkčního areálu společnosti AGRISPOL v obci Mořice. Návrh má mít široký záběr, návrh bioplynové stanice, skladovacích objektů, sil, vnitřních komunikací, ubytování a rekreace. Zemědělské středisko vlastní čtyři zemědělské areály, Mořice, Vitčice, Vrchoslavice a Pavlovice u Kojetína. Téma předdiplomové práce bylo zemědělské středisko Vitčice. Hlavní myšlenkou diplomové práce bylo navržení efektivních komunikací, rozvržení a uspořádání bioplynové stanice, revitalizace garáží a dílem, návrh skladovacích hal pro účely družstva případně pro pronájem. Východní část parcely je vymezena pro krátkodobé bydlení a bydlení seniorů v navrženém domově s pečovatelskou službou, doplněné o služby typu manikúra, pedikúra, kadeřník. Tyto dva celky jsou rozděleny do téměř dvou identických stavebních objektů, které svým tvarem připomínají hokejku. Spojením těchto dvou tvarů vzniklo vnitřní nádvoří, které slouží jako zahrada/park pro přilehlé ubytovací celky. Park bude volně přístupný veřejnosti. Kapacita domova s pečovatelskou službou je 16 ubytovacích jednotek. Součástí jednotky je předsíň, vlastní sociální zařízení a obytná místnost s kuchyňským koutem. Kapacita vedlejšího bytového domu s přilehlou polyfunkční částí je 8 bytů velikosti 1+kk a 9 bytů velikosti 2+kk. Byty jsou navrženy jako startovací bydlení pro mladé páry nebo pro ubytování zaměstnanců firmy AGRISPOL. Jedná se o formu krátkodobého bydlení.
|
|
|
Dům krátké cesty v Brně
Holešovská, Anna ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Města se neustále rozpínají a zdroje je ztenšují, tím vyvstává otázka jak v budoucnosti co nejekonomičtěji a efektně stavět a to i se zachováním standardů života a bydlení ve městě. Jednou z možností by mohly být intenzivní městské struktury. Tyto struktury slučují více rozličných funkcí na jednom místě – bydlení, služby, obchody, rekreace Diplomová práce se zabývá návrhem nových městských struktur ve stávající městské zástavbě. V současnosti se myšlenka intenzivních struktur stává aktuální s ohledem na rozpínání se zástavby dále do kraji, ale i na otázku trvalé udržitelnosti. Nová městská struktura Zvonařka. Jedná se o polyfunkční objekt, který nabídne jak místním tak i lidem v okolí služby a místo pro rekreaci. Návrh se také snaží revitalizovat a aktivovat oblast.
|
|
|
Veřejná prostranství města Brna - teoretická práce
Lelkes, Ivana ; Adamková, Jana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Diplomová práca sa venuje problematike verejných priestrastiev vnútorného mesta Brna. Tieto priestory majú výborné predpoklady pre to, aby sa stali atraktívnymi miestami spríjemňujúcimi každodenné užívanie a umožňujúcimi kvalitné trávenie voľného času. K týmto danostiam patrí napríklad kompaktnosť zástavby, jasná ohraničenosť a uzavretosť verejných priestranstiev, vhodné dochádzkové vzdialenosti, prítomnosť verejnej i komerčnej vybavenosti a charakteristický genius loci. Verejné priestranstvá v daných lokalitách ale často svoj potenciál nenapĺňajú a zostávajú priemernými voľnými priestormi medzi budovami. Práca vytvára podrobnú kategorizáciu námestí, mestských tried a ulíc v rôznych štruktúrach vnútorného mesta Brna a na týchto typológiách skúma, čo je príčinou nenaplnenosti potenciálu, aké sú problémy verejných priestranstiev a aké ich možné riešenia.
|
|
|
Dům u řeky
Šperlová, Zuzana ; Foretník, Jan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou bydlení u umělého koryta řeky, které nikdy nebylo určeno k zapojení do veřejných prostor města. V práci je vyhotoveno urbanistické řešení širší oblast kolem řeky a její návaznost na stávající městskou strukturu. Bytové domy u řeky jsou řešeny na netradičně úzkých parcelách, což je inspirováno výstavbou domů podél řek v Holandsku. Další částí práce je návrh bytového domu s funkčním parterem na jedné z vnitřních parcel. U toho domu je problém z prosvětlení a provětráním prostoru bytů, vzhledem k možnosti otevření bytů pouze do čela domu. Tento problém byl vyřešen vytvořením mezery mezi sousedním domem a otevřením bytů do této mezery. To vytváří dva typy bytů, orientované na východ k řece a na západ směrem k městu. Prostory jsou co nejméně členěny na jednotlivé pokoje kvůli prosvětlení do hloubky bytu.
|
|
|
Specifická městská vybavenost - urbanistická koncepce areálu Výstaviště Brno
Sannikova, Olga ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zpracována jako urbanistická studie areálu BVV v Brně. Projekt se zabývá revitalizací areálu, zefektivnéní využití v dlouhodobém horizontu. Území je vymezeno severovýchodně ulicí Hlinky, jihozápadně ulicí Bauerovou. Uzemí je nedaleko centra Brna, poblíž Mendelova náměstí. Je přímo napojeno na městský okruh. Hlavní cíle projektu jsou navrátit areálu svůj původní lesk, díky kterému se Brno stalo známé ve světě – vytvořit mezinárodní kulturně-vědecko-sportovní uzel. Otevřít areál celoročně pro veřejnost a vytvoření nových ploch specifického bydlení vztahující se k funkci areálu.
|
|
|
Budoucnost brněnského výstaviště
Beltiukov, Ilia ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Architektonický projekt výstavního pavilonu se nachází v lokalitě Brno – Střed, Pisárky, v severní části areálu BVV. Cílem urbanistického návrhu bylo navazovat a integrovat pavilon s druhým městským vstupem do areálu BVV z ul. Hlinky. Pavilon se nachází na základní severní ose BVV a napojuje se kolmou osou na pěší cyklistickou lávku. Spojovací můstek slouží jako cesta mezi městským vstupem BVV k centrálnímu západnímu vstupu pavilonu. Na západní, severní a východní části budovy umístěny odpočinkové a ozeleněné plochy. Pavilon je rozdělen na výstavní multifunkční halu, vstupní objekt napojený na pěší cyklistickou lávku, veřejnou a hospodářskou část. V západní veřejné části se nachází dvoupatrová restaurace s výhledem na jižní část BVV, jmenovitě na pavilon Z. Výstavní pavilon má pravidelný obdélníkový tvar. Kreativním řešením byla hliníková přímková zborcená plocha, která pokrývá celý objem pavilonu. Kovová fasáda má vlnité kontury a ukazuje svojí dynamikou svou lehkost a vzdušnost budovy. Racionální a pravidelný rastr fasády směruje k jednoduchosti, zároveň připomíná monumentálnost a význam pavilonu. Geometrické prostorové křivky názorně ukazují centrální a provozní vstupní prostory do pavilonu. Západní vstupní hala umožňuje vchod dvěma způsoby: ze strany pěší lávky na úrovni 1. NP a z úrovně terénu. V době veletrhu a průběhu různých akcí je vstup možný ze severní a jižní části pavilonu přes průjezdné vrata. V centru vstupního prostoru je velké foyer s monumentálním schodištěm uprostřed. Kruhový tvar schodiště ukazuje směr nahoru k atriu. Spolupůsobení atria a denního světla optický zvětšuje a odlehčuje vstupní prostor. Kromě veletrhů, multifunkčnosti pavilonu je taky možnost variabilního využití – při kulturních a sportovních akcích jako vstupní a společenský prostor pro návštěvníky.
|
|
|
Brněnské nábřeží - rehabilitace brněnských řek a jejich blízkého okolí
Vrba, Petr ; Řehák, Filip (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce „Brněnské nábřeží - rehabilitace brněnských řek a jejich blízkého okolí“ je vytvořit urbanistický návrh v Brně Zábrdovicích na východním nábřeží řeky Svitavy. Úmyslem je využít potenciál daného území a nabídnout možnost lukrativního bydlení u řeky s obchodním parterem, službami, volnočasovým parkem včetně multifunkčního hřiště a především přístupu k řece Svitavě. Řešené území, o rozloze 6,32 ha, je definované převážně ulicí Zábrdovickou a řekou Svitavou poblíž bývalého kláštera premonstrátů, který nyní slouží jako Vojenská nemocnice. V současnosti je území zastavěno převážně nízkopodlažními průmyslovými objekty se skladovací a expediční funkcí. Navržená zástavba plynule navazuje svou strukturou na již existující objekty na východním i západním břehu řeky Svitavy v podobě čtyř až šesti podlažních bloků, které jsou pro tuto oblast charakteristické. Park se napojuje na revitalizované východní nábřeží řeky Svitavy v místě nové pěší lávky spojující oba dva břehy a pobytových schodů. Ty slouží nejen jako místo pro setkávání a odpočinek, ale i jako protipovodňové opatření v případě nutnosti rozlivu vody. Podél řeky Svitavy je navržen chodník s uličním stromořadím a možností přístupu až k hladině řeky Svitavy.
|
host ::
RSS.