|
| |
|
|
Efekt složení mikrobioty na rozvoj deprese a poruch chování u živočichů
Bartková, Nikola ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Kubovčiak, Jan (oponent)
Cílem této práce je shrnout dosavadní znalosti o vlivu složení střevní mikrobioty na poruchy chování u vybraných savců a ptáků. Současný výzkum se věnuje vlivu střevní mikrobioty na rozvoj duševních onemocnění u lidí a možnému terapeutické využití manipulace s jejím složením. Práce hlavní mechanismy vlivu mikrobioty na rozvoj duševních onemocnění krátce shrnuje. Střevní mikrobiota může mít vliv i na rozvoj poruch chování u zvířat. Literatura naznačuje, že změny složení mikrobioty u lidí s duševním onemocněním a zvířat s poruchami chování sdílejí jistou podobnost. Obecně se týkají především snížené abundance vybraných rodů bakterií produkujících mastné kyseliny s krátkým řetězcem a zvýšené abundance gram-negativních bakterií. Výjimku tvoří destruktivní poruchy chování u zvířat, které jsou spojeny se zvýšenou abundancítřídyClostridiaasníženouabundancíroduLactobacillus. Pro prevenci jejich rozvoje pod vlivem stresu práce navrhuje probiotické využití bakterie Lactobacillus rhamnosus. Pro manipulaci složení mikrobioty je v léčbě depresivní poruchy u lidí možné využít podání probiotik, transplantace fekální hmoty od zdravého dárce nebo úpravu stravování podle stravy středomořského typu. Klíčová slova: porucha chování, welfare zvířat, stres, deprese, stereotypní chování, mikrobiota, osa mikrobiota-střevo-mozek
|
|
| |
|
|
Role střevní mikrobioty v rozvoji Alzheimerovy demence
Hakenová, Kristina ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Zachování zdraví ve vyšším věku závisí na funkci biologických homeostatických systémů (nervové, endokrinní a imunitní činnosti), v čemž hraje klíčovou roli biologická interakce mezi těmito systémy a střevní mikrobiotou. Jednou z mimořádně závažných chorob typických pro vyšší věk je Alzheimerova demence (AD), která je nejčastější příčinou demence na světě. Tato nemoc je doprovázena poruchami kognitivních funkcí, které jsou asociovány s hromaděním amyloidních plaků a neurofibrilárních vláken v mozkové tkáni. Během stárnutí dochází přirozeně k biologickým změnám, v důsledku čehož dochází ke snížení funkční kapacity organismu, to je doprovázeno i zvýšeným rizikem zánětlivých procesů, které se podílejí na etiologii několika chronických patologických stavů, včetně neurodegenerativních procesů. Tyto modulační procesy jsou spojeny s oxidačním stresem a střevní dysbiózou. Ve vědecké literatuře je velmi dobře doloženo, že ve stárnutí dochází k výrazným změnám ve složení střevní mikrobioty. Tyto změny mohou vést k řadě biologických změn včetně zvýšení propustnosti střevní stěny a tím způsobovat zvýšený průnik řady biologicky aktivních látek do těla. To může být může být rizikový faktor rozvoje zánětu i v mozkové tkáni či dokonce rozvoje neurodegenerace. Modifikace střevní mikrobioty může mít tedy pozitivní...
|
|
|
Hematologická variabilita a její souvislost s gastroinstestinální mikrobiotou u papoušků (Psittaciformes)
Dlugošová, Sylvie ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Volf, Jiří (oponent)
Tisíce papoušků po celém světě trpí nemocemi a dalšími zdravotními komplikacemi, které mohou mít základ v interakci mezi jejich imunitním systémem a bakteriemi v jejich trávicím traktu. Předkládaná diplomová práce si klade za cíl pochopit souvislosti mezi projevy těchto zdravotních problémů, buněčným složením krve a skladbou gastrointestinální mikrobioty u papoušků. Hematologické vyšetření bylo provedeno u 198 krevních vzorků 53 druhů papoušků. Složení mikrobioty bylo stanoveno kombinací molekulárního přístupu sekvenace bakteriálního genu pro 16S rRNA ze 132 vzorků trusu, 12 vzorků střev, 228 kloakálních výtěrů a 236 výtěrů zobáku odebraných celkem z 61 papouščích druhů a diagnostického přístupu analýzou fekálních nátěrů Gramovou metodou. Byla zjištěna signifikantní závislost hematologických parametrů na individuálních, environmentálních a klinických faktorech a zároveň jejich značná mezidruhová variabilita. Hodnoty absolutního počtu heterofilů a lymfocytů se ukázaly jako užitečnější pro monitorování průběhu infekčních a autoimunitních onemocnění papoušků než hodnoty H/L poměru. Nejkvalitnějším ukazatelem pro sledování projevů poruch chování byly hodnoty relativního počtu bazofilů. Byl odhalen efekt bakteriální čeledi Flavobacteriaceae, jako součástí orální mikrobioty, a bakterií Escherichia, či...
|
|
|
Novel mechanisms of T cell-mediated intestinal autoimmunity to Paneth cells
Brabec, Tomáš ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
(Cz) Panethovy buňky jsou jedním z hlavních aktérů udržujících homeostatický vztah mezi střevní mikrobiotou a imunitním systémem. Tato funkce je z velké části zajištěna jejich produkcí baktericidních střevních α-defensinů a dalších antimikrobiálních produktů. Poškození funkcí Panethových buněk je spojeno se závažnými onemocněními, jako jsou Crohnova choroba a APECED. Existuje pouze velmi omezené množství informací o interakcích a regulačních smyčkách mezi Panethovými buňkami a střevním imunitním systémem, ať už ve zdraví, či v patologických podmínkách. Předešlá studie provedená v naší laboratoři popsala nový mechanismus zahájení a udržovaní autoimunity namířené proti Panethovým buňkám. Navržený model předpokládal, že T buňky specifické na střevní α-defensiny unikají selekci v thymu, infiltrují střevo a snižují počet Panethových buněk skrze autoimunitní destrukci. Tento proces byl také spojen s nahromaděním prozánětlivých bakterií. Z toho pozorování bylo vyvozeno, že tyto bakterie mohou zhoršovat zánětlivou autoimunitu. Jelikož tento model je značně korelativní, jeho vnitřní mechanismy a funkční vztahy mezi imunitním systémem, Panethovými buňkami a mikrobiotou jsou nejasné. V této práci nejdříve shrnujeme publikovaná data týkající se role Panethových buněk a střevního imunitního systému ve slizniční...
|
|
|
Role of bacteria and mucosal immune system and their interaction in the pathogenesis of inflammatory bowel disease
Du, Zhengyu ; Hudcovic, Tomáš (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Kamanová, Jana (oponent)
Etiologie a patogeneze chronického zánětlivého onemocnění střevního traktu (IBD). není doposud zcela jasná. Je obecně přijato tvrzení, že zánět je důsledkem nepřiměřené imunitní reakce na antigeny rezidentní mikrobioty u geneticky citlivých jedinců. U pacientů s IBD dochází ke změnám ve složení střevní mikrobioty, kdy je většinou zvýšen výskyt jednoho druhu bakterie a naopak dochází ke snížení výskytu ostatních bakteriálních druhů. IBD je velmi komplexní onemocnění a pro pochopení jeho vzniku a rozvoje je nutné brat v úvahu také složité interakce mezi genetickými faktory, imunitním systémem, střevní mikrobiotou a životním prostředím. V předkládané dizertační práci jsme se zaměřili na interakci mezi střevní mikrobiotou spojenou s IBD a mukózním imunitním systémem. V gnotobiotickém myším modelu jsme zkoumali schopnost bakterií asociovaných s mukózou (MAB), které byly odebrány od pacientů s aktivním IBD, vyvolat spontánní kolitidu. Byl posuzován vliv těchto bakterií na vznik a vývoj experimentálně vyvolané kolitidy dextran sulfátem sodným (DSS). Spolu s analýzou složení střevní mikrobioty, původně bezmikrobních myší kolonizovaných MAB od IBD pacientů, jsme ukázali, že škodlivé bakterie mají schopnost zvyšovat náchylnost k DSS vyvolané kolitidě. Objasnili jsme mechanismus působení E. coli p 19 A, která...
|
|
| |
|
|
Mechanisms of microbiota regulation during the estrous cycle of the house mouse.
Dodoková, Alica ; Stopková, Romana (vedoucí práce) ; Janotová, Kateřina (oponent)
Existuje len málo prác, ktoré by poskytovali prehľad charakteristík estrálneho cyklu, súvislosť estrálneho cyklu s fyziologickým prejavmi, akým je pH vaginálneho prostredia, ako aj dynamika vaginálnej mikrobioty u divokých myší. Cieľom tejto práce je prispieť k pochopeniu dynamického vzťahu medzi vonkajšími vplyvmi na fyziológiu samičieho reprodukčného systému, vyvinutie spoľahlivej metodiky na meranie pH vaginálneho mikroprostredia u myší a kvantifikovať celkovú abundanciu niektorých bakteriálnych rodov porovnaním metód sekvenovania a qPCR. Výsledky naznačujú, že najvýraznejší vplyv na predĺženie fázy estru má fyzická prítomnosť samca v klietke, na rozdiel od nesignifikantnej čuchovej stimulácie močom. Taktiež sa ukázalo, že kolísanie pH vaginálneho prostredia má cyklický charakter a metóda qPCR ukazuje, že zloženie vaginálnej mikrobioty sa počas fázy estru výrazne odlišuje od ostatných fáz estrálneho cyklu, čo potvrdilo aj 16S rRNA sekvenovanie. Tieto výsledky teda prinášajú komplexný pohľad na premenlivosť estrálneho cyklu s dôrazom na premenlivosť vaginálnej mikrobioty a zmenu pH prostredia. Kľúčové slová: myš, estrálny cyklus, estrus, pH, mikrobiota, qPCR
|
|
|
Vliv střevní mikrobioty na rozvoj neurodegenerativních chorob
Hakenová, Kristina ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Během stárnutí dochází přirozeně k biologickým změnám, v jejichž důsledku dochází ke snížení funkční kapacity organismu, což je doprovázeno i zvýšeným rizikem zánětlivých procesů, které se podílejí na rozvoji neurodegenerativních onemocnění. Střevní mikrobiota a její interakce se střevem a centrálním nervovým systémem hraje klíčovou roli v udržení funkcí biologických homeostatických systémů ve vyšším věku. To otevírá možnost ovlivnění, popřípadě modifikace lidské mikrobioty pro terapeutické účely. Na základě analýzy vzorků stolice pomocí HPLC MS/MS studie potvrdila vliv vybraných probiotik na úpravu metabolických drah a správné fungování mikrobioty per se. Největší vliv byl zaznamenán na tyrozinový metabolismus, tryptofanový metabolismus, metabolismus kyseliny arachidonové a metabolismus biosyntézy žlučových kyselin. U vybraných probiotických bakterií byl nalezen pozitivní vliv na paměťové složky kognitivních funkcí. Signifikantní zlepšení bylo pozorováno u verbálního učení a verbální paměti, u jedinců s mírnou kognitivní poruchou došlo ke zpomalení progrese kognitivního deficitu. Signifikantní zlepšení bylo pozorováno i u exekutivních funkcí. Tyto nálezy nebyly následovány subjektivním pocitem zlepšení zdraví, paměti či zažívání. Klíčová slova: mikrobiota, stárnutí, neurodegenerace, probiotika,...
|
host ::
RSS.