|
|
Economic prospects of Kyrgyzstan from a geopolitical perspective
Loboda, Aleksandra ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
This thesis will analyze the economic and political prospects of Kyrgyzstan based on the geopolitics of the country. This thesis will provide data on Kyrgyzstan's political, economic, and diplomatic relations over the past thirty years with the following countries: Kazakhstan, Uzbekistan, China, Russia, and the United States. Imports and exports between the countries will also be provided and analyzed in the second half of the paper. Using the method of comparing qualitative and quantitative data, conclusions will be drawn as to which direction Kyrgyzstan should take as a small developing country. It is not about minute-by-minute actions, but rather long-term actions that will have a tremendous weight on the economic development of the country in the future. The paper essentially comes to the conclusion that the best development for Kyrgyzstan will be if the country manages to reduce its dependence on Russia and explore other trade routes and other trade partners.
|
|
| |
|
|
The Belt Tightens: China's Learning Curve on Employing Soft Power in Sri Lanka
Tizard, Will ; Hrishabh, Sandilya (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
The Belt Tightens: China's learning curve on employing soft power Sri Lanka Will Tizard Master's Thesis Department of Geopolitical Studies January 2018 Abstract As China's ascendency in the geopolitical order accelerates, lesser powers are increasingly critical to the growth of its economy, trade relationships and international prestige. Sri Lanka, long a useful entity for the Middle Kingdom, has benefited substantially from Chinese investment and cordial relations. During the hardline Rajapaksa regime and 26-year civil war in Sri Lanka, Chinese largesse allowed the island nation's power structure not just to sustain itself but to consolidate and to stand astride impressive development projects even as it faced sanctions from the West over its human rights record and authoritarian rule. Nine years on from the end of the destabilizing civil war, I examine how the Eastern embrace evolved from soft power into increasingly strategic hard power in Sri Lanka. I also consider the limitations of this success: Although it was clearly more effective than the more traditional hard-power economic sanctions from the West in achieving its goals, the still-evolving skills of China and Sri Lanka in converting resources into effective soft power have resulted in behaviors that are hardly projecting a glowing, attractive...
|
|
|
The Belt Tightens: China's Learning Curve on Employing Soft Power in Sri Lanka
Tizard, Will ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
As China's ascendency in the geopolitical order accelerates, lesser powers are increasingly critical to the growth of its economy, trade relationships and international prestige. Sri Lanka, long a useful entity for the Middle Kingdom, has benefited substantially from Chinese investment and cordial relations. During the hardline Rajapaksa regime and 26-year civil war in Sri Lanka, Chinese largesse allowed the island nation's power structure not just to sustain itself but to consolidate and to stand astride impressive development projects even as it faced sanctions from the West over its human rights record and authoritarian rule. Nine years on from the end of the destabilizing civil war, I examine how the Eastern embrace evolved from soft power into increasingly strategic hard power in Sri Lanka. I also consider the limitations of this success: Although it was clearly more effective than the more traditional hard-power economic sanctions from the West in achieving its goals, the still-evolving skills of China and Sri Lanka in converting resources into effective soft power have resulted in behaviors that are hardly projecting a glowing, attractive image of the City on the Hill.
|
|
|
Vodní zdroje povodí Nilu v kontextu konfliktů a mírové spolupráce
Hošková, Lucie ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Frajer, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vodních zdrojů v povodí Nilu v kontextu konfliktů a mírové spolupráce. Hlavním cílem práce je posouzení hydropolitického potenciálu, zda má význam konfliktní či spíše kooperativní. V návaznosti na tento cíl následně identifikovat hlavní geopolitické aktéry v povodí Nilu a zjistit, jestli se liší dva přítoky Nilu, Modrý a Bílý Nil, zhlediska hydropolitického potenciálu. Teoretický rámec práce je vymezen mezinárodně- politickými koncepty neorealismu, tedy zda jsou spory primárně vedeny mezi státy formou vymezování zájmů a moci, nebo neoliberalismu, který předpokládá vzájemnou spolupráci v rámci řešení správy zdrojů. Dále se práce zabývá vymezením geograficko-historického kontextu se zaměřením na region východní Afriky a povodí Nilu ve spojitosti s jeho charakterem a historií. Metodou zpracování této práce byla zvolena systematická rešerše.
|
|
|
Geopolitický význam GIUK
Prášil, Matěj ; Riegl, Martin (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se věnuje geopolitickému, ale i geostrategickému významu oblasti GIUK Gap. Kromě přehledu v samotné analýze využívaných realistických teorií mezinárodních vztahů práce obsahuje i část věnovanou historickému vývoji geopolitického a geostrategického významu GIUK Gap, ale především analýzu současného geopolitického a geostrategického významu zmiňované specifické oblasti severního Atlantiku. Analýza současného geopolitického stavu je psána s důrazem na zvyšující se význam oblasti pro NATO a Ruskou federaci, jejichž zájmy se v posledních letech, a to nejen v tomto regionu, čím dál častěji střetávají. Cílem práce je prokázat kauzální vztah mezi obecně zhoršujícími se vztahy NATO a Ruskou federací po anexi Krymu v roce 2014 a narůstajícím významem GIUK Gap.
|
|
|
Linking China's hegemonic intentions through its institutions in Southeast Asia
Ambekar, Sankalp ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Asijská Mocenská politika Propojení hegemonických záměrů Číny prostřednictvím jejích institucí v jihovýchodní Asii Od předkoloniálních dob hlavní mocnosti v regionu soupeřily a soupeřily o ovlivnění jihovýchodní Asie a Jihočínského moře. V moderní době se však věci příliš nezměnily, i když Čína vyšla jako revizionistická a status quo mocnost. A multilaterální instituce vedené Čínou jsou novým poskytovatelem v Některé státy ASEAN jsou navíc politicky a ekonomicky rozděleny a nemají jednotný postoj k tomu, jak by měly přistupovat k chování Číny. Ačkoli čínský zásah do Jihočínského moře a problém s Tchaj wanem se staly vážnými obavami o stabilitu regionu. Čína je tedy ve svém chování prvkem pasivně záměrů. Je však těžké předvídat, jak to bude utvářet budoucnost re protože dynamika regionu se rychle mění. S čínským chováním tedy souvisí spojení s vážnými ambicemi. Klíčová slova: Čína; dohoda o volném obchodu (FTA); hegemonie; multilateralismus; námořní obchod; regionální mocnosti; Jihovýchodní Asie; očínské moře; obchodní bloky
|
|
|
Nagorno-Karabakh: 2020 war and the new geopolitical reality.
Vantsyan, Tatevik ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Nagorno-Karabakh conflict, which erupted in the end of 1980s, entered its most dangerous phase after the 1994 ceasefire agreement. The 2020 war totally changed the geopolitical situation of the South Caucasus region. After the victory and preservation of the status quo for 26 years, Armenia suffered huge losses and is left defeated and humiliated. Russian influence enhanced due to deployment of peacekeepers into Nagorno-Karabakh, while Turkey actively engaged in the war, openly supported Azerbaijan, and took a position of a more active player. Clash of conflicts between the reality and the narratives and rhetoric, which have been an inseparable part of this conflict, reached its culmination during the war. Even though the military actions were halted, and Russian-brokered trilateral ceasefire agreement was signed, long-term peace and reaching a final conflict solution seem quite farfetched.
|
|
|
Geostrategický význam Grónska
Uchytilová, Gabriela ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Diplomová práce nesoucí název "Geostrategický význam Grónska" se zabývá současným geopolitickým postavením ostrova v kontextu postupující klimatické změny. Ta přináší Grónsku mnoho příležitostí, ale i hrozeb, které by mohly ovlivnit jeho další vývoj. Hlavním cílem práce je tedy prozkoumat, jak geografická poloha ostrova v kombinaci s postupující klimatickou změnou ovlivňuje jeho vývoj, zejména směřování k budoucí úplné nezávislosti na Dánském království. Práce mapuje současnou situaci Grónska z hlediska nově se naskýtajících příležitostí i hrozeb, kterým čelí. Dále se práce zaměřuje na vztah Grónska a Dánska a pokouší se popsat, jaký strategický význam pro Dánsko ostrov má. Přestože je Arktida oblastí, kde v uplynulých dekádách státy spolupracovaly, v posledních letech roste v regionu napětí mezi Ruskou federací, která zde zvyšuje svou vojenskou přítomnost, a západními státy reprezentovanými Severoatlantickou aliancí. Navíc se do regionu snaží proniknout Čína, které strategický význam regionu není lhostejný a svou pozornost obrací k oblasti i další nearktičtí aktéři v čele s Evropskou unií. Prozkoumání vztahů a strategií těchto aktérů vůči Grónsku je třetí oblastí zájmu diplomové práce. Pro dosažení stanovených cílů práce je nezbytné pochopit geopolitický teoretický rámec, který je představen v...
|
|
|
Ruská idea po rozpadu SSSR. Proměny geopolitických představ V. Putina
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
V této diplomové práci zkoumám, jak se po rozpadu Sovětského svazu proměňovaly geopolitické představy o dalším vývoji Ruské federace, a jak na tuto diskusi následně navázal režim Vladimira Putina. Pomocí ruského politického a geopolitického myšlení dokládám, že klíčové otázky, na které si ruská elita (ať již inteligence nebo představitelé vládnoucí vrstvy) za posledních dvě stě let pokoušela najít odpovědi, zůstávají stále aktuální a formují společenskou debatu i charakter budovaného státu: jedná se například o otázku, do jaké míry by Rusko mělo být otevřené cizím vlivům, jestli představuje evropskou, asijskou či jedinečnou civilizaci, a jestli má ruský národ výjimečné, mesianistické poslání, kterému musí svoji existenci podřídit. Různé geopolitické školy nabízely postupně různé - navzájem protikladné - odpovědi na tyto otázky. Nejprve tedy představuji historii hledání ruské ideje, a následně zejména s pomocí projevů a článků pronesených a napsaných Vladimirem Putinem argumentuji, že žádná z těchto geopolitických koncepcí sama o sobě plně nevysvětluje, jakým směrem se ubírá dnešní Rusko, ale že ve svém souhrnu mohou do určité míry vysvětlit postupné názorové proměny Putinovy rétoriky i politiky. Zatímco dříve vznikaly geopolitické školy celé generace, a jejich vznik mnohdy vycházel ze zásadních...
|
host ::
RSS.