|
|
The impact of the Euro on German economy
Krották, Viliam ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Debatz, Laure (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje dopad eura na Německou ekonomiku. Výzkum je prováděn prostřednictvím přezkoumání německém vývozu, úroveň HDP a trhu práce. Taktéž je doplněna o vyhodnocení minulých , současných i budoucích fázích Eurozóny. Tato práce poskytuje podrobný teoretický základ , což vysvětluje motivaci pro vytvoření společné měny . Jako nástroj dokázat platnost svých hypotéz jsem použil syntetickou kontrolní metodu, kde jsem modelovat hypotetický případ, ve kterém Německo nepřijalo euro. Platnost výsledků budou testovány pomocí intervalů spolehlivosti a porovnání poměru RMSPE . Použitím tohoto jedinečného přístupu , mám za cíl přispět k sérii akademických prací o platnosti eura. V mém výzkumu jsem dospěl k závěru , že euro pozitivně ovlivnuje Německou ekonomiku .
|
|
|
Stranický euroskepticismus ve Spolkové republice Německo na pozadí krize eurozóny
Nikšová, Petra ; Novotný, Lukáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Euroskepticismus se v posledních letech stal stále častěji skloňovaným pojmem. Na jeho rostoucí popularitě se v současnosti podepsala panující krize eurozóny a následná neschopnost členských států přijít s jejím definitivním řešením. Euroskepticismus tak rezonoval nejen ve státech, jako byla Velká Británie či Francie, ale jeho stopy bylo možno nalézt i ve Spolkové republice. Práce se pokouší na základě analýzy programových dokumentů a dalších prohlášení zachytit nárůst euroskepse mezi německými politickými stranami při současném zohlednění veřejného mínění. Faktem zůstává, že Německo se stalo jedním z hlavních aktérů při hledání cest z krize. Tato úloha spojená s určitou finanční zátěží vedla na politické scéně k řadě diskuzí a k růstu skepse mezi etablovanými politickými stranami. Jedním z hojně diskutovaných témat byl např. plánovaný Evropský stabilizační mechanismus. Krize však vyvolávala nejistotu a skepsi i mezi německou veřejností. Stále se objevující problémy a neustálé hledání vhodného řešení situace tuto skepsi dále přiživovaly. V přímé reakci na krizi vzniklo na německé politické scéně hnutí Alternativa pro Německo, které se svojí skepsí namířenou vůči eurozóně jasně vymezilo proti etablovaným politickým stranám. Toto nové politické hnutí dosáhlo v roce 2014 v evropských a zemských...
|
|
|
The Relation Between the Euro Cash Changeover and the Perceived Inflation in the Baltic Countries
Orosz, Előd ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Turnovec, František (oponent)
Vztah mezi zavedením eura a vnímanou inflací v pobaltských republikách Abstrakt Tato práce se zaměřuje na efekt zavedení společné euro měny na vnímanou inflaci a její vztah k inflaci měřené centrálními bankami nebo národními statistickými úřady. Představuje zde analýzy inflačních mezer Estonska, Lotyšska a Litvy po zavedení eura a zjišťujeme její determinanty pomocí ekonometrických metod. Používáme běžnou metodu nejmenších čtverců (Ordinary Least Squares), náhodné efekty zobecněné metody nejmenších čtverců (Random Effects Generaliyed Least Squares) a odhad pevných faktorů (Fixed Effects). Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část objasňuje teorii vnímané inflace a zaměřuje se na fenomén zvětšování inflační mezery po zavedení eura. Druhá část obsahuje empirickou studii inflační mezery. Zjistili jsme, že vnímaná inflace v Baltských zemích nevykazuje takové rozdílnosti, jak bylo prezentováno při vzniku eurozóny. Navíc jsme zjistili, že vzdělání a disponibilní příjem má malý, ale prokazatelný vliv na inflační mezeru pozorovanou po zavedení eura.
|
|
|
Does the Eurozone crisis bring similar effects to the economic growth of peripheral countries of EU? A research to investigate effects of the Eurozone crisis on the economic growth of the Eurozone peripheral countries and the non-Eurozone CEE countries
Li, Peiwei ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent) ; Akdogan, Idil (oponent)
Peiwei Li Abstraktní: Tento dokument má prozkoumat, zda krize v eurozóně přináší podobné účinky jako hospodářský růst dvou skupin periferních zemí EU, včetně zemí PIIGS a CEE. Řecko, Irsko a Portugalsko ze skupiny PIIGS; a Česká republika, Maďarsko a Polsko ze skupiny CEE jsou v této práci vybrány jako zkoumané země. Aby bylo možné kvantifikovat, jak krize v eurozóně ovlivňuje hospodářský růst těchto dvou skupin zemí, využívá tento výzkum statistický software STATA k provozování panelového regresního modelu s pevně stanovenými efekty podle země a času. Použitá data panelu obsahují vybrané ukazatele šesti zkoumaných zemí v období 2004-2018. Mezi indikátory, které mohou ovlivnit ekonomický růst zemí během krize v eurozóně, patří zůstatek na běžném účtu, příliv PZI, dluh, vývoz a nezaměstnanost. Kromě generování celkových výsledků pro všech šest zemí v letech 2004-2018, tento dokument vytváří figurínu proměnné "eurozóna", která rozděluje zkoumané země do dvou skupin. Proto porovnává výsledky každé skupiny. Období výzkumu je rovněž rozděleno do tří fází: 2004-2008, 2009-2013 a 2014-2018, které představují období před krizí, období krize a období po krizi. Rozdělená období se používají k rozlišení účinků krize. Na základě výsledků dochází k závěru, že dopady evropské dluhové krize na obě skupiny zemí jsou...
|
|
|
Examining Governmentality of the Fiscal Compact
Fukatsch, Pavol ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Dluhová krize je významným milníkem v historii evropské monetární integrace. Na jedné straně tato krize poukázala na slabé body monetárního a fiskálního vládnutí, na druhé straně vedla k prohloubení integrace v tomto sektoru. Jedním z řešení, které vedly k vyšší míře integrace a zároveň měly za cíl zabránit další krizi je fiskální kompakt. Cílem fiskálního kompaktu bylo aktualizovat fiskální "pravidla hry" tak, aby lépe odpovídala realitě Eurozóny po krizi. Krize dokáží ukázat a obnažit vzory vládnutí, proto cílem diplomové práce je rekonstrukce těchto vzorů využívajíc přístup teorie vládnutí dle Foucaulta. Práce využije koncept politických technologií a technik ke zkoumání řeči Maria Draghiho, kterou přednesl na přednášce Ludwiga Erharda v roce 2011. Po identifikaci politických technik a technologií odrážejících ordoliberalismus v téhle řeči bude práce pokračovat analýzou mikrostránek fiskálních rad. Cílem analýzy fiskálních rad je trasovat fungování governmentality ve fiskální oblasti. Hlavním cílem analytické části práce je zpochybnit názor, který postuluje, že řešení dluhové odráží suverénní moc.
|
|
|
Why the Czech Republic postponed adoption of the euro currency?
Vošková, Martina ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce se věnuje odkládání termínu vstupu ČR do eurozóny a je konstruována jako případová studie. Pozorované období vymezuje léta 2004-2020, přičemž vysvětlení oficiálních stanovisek vlády hledá i v širším historickém kontextu. Hlavním cílem práce je odpovedět, proč česká vláda oddaluje přijetí eura a ozřejmit poměry, které jí to umožňují. Práce aplikuje materiální aspekt teorie liberálního intergovernmentalismu do českého kontextu, přičemž přibližuje ekonomické zájmy ČR na makro a mikro úrovni. Následně popisuje pozice významných zájmových skupin, primárně exportérů, a jejich vliv na vládní stanovisko. V rámci teorie konstruktivismu odmítá exkluzivní charakter české národní identity, kterou dává do kontextu s vývojem veřejného mínění v otázce přijetí eura. Na problematiku nahlíží pohledem ideologie a osvětluje chování politických aktérů v otázce měnové integrace. Perspektiva ideologie nejlépe vysvětluje českou zdrženlivost, především dominantní euroskepticismus ODS přesahující do ČNB a populismus dominující u nových politických aktérů. Nicméně ekonomické zájmy a národní identita poskytují parciální objasnění okolností, které umožnily zdrženlivost vlády a ozřejmují, proč euro optimistické strany (ČSSD) více nenaléhali na přijetí eura. Práce nabízí komplexní analýzu českého stanoviska k evropské...
|
|
|
Připravenost České republiky na přijetí jednotné měny euro
Vybíralová, Veronika ; Nedvěd, Jan (oponent) ; Bočková, Nina (vedoucí práce)
Diplomová práce zpracovává, zda vůbec, a na jaké úrovni plní Česká republika a Švédsko maastrichtská kritéria, jejichž splnění je nutné pro přijetí jednotné měny euro. Teoretická část se bude věnovat teoretickým východiskům práce, tedy Evropské unii a její historii, měnové unii a jednotlivým konvergenčním kritériím. V praktické části bude provedena analýza aktuálního stavu plnění jednotlivých kritérií a také analýza připravenosti středních a velkých podniků působících na území České republiky na přijetí jednotné měny.
|
|
|
Komparace České republiky a Švédska z pohledu maastrichtských kritérií
Vybíralová, Veronika ; Nedvěd, Jan (oponent) ; Bočková, Nina (vedoucí práce)
Diplomová práce analyzuje, zda vůbec, a na jaké úrovni plní Česká republika a Švédsko maastrichtská kritéria, jejichž splnění je nutné pro přijetí jednotné měny euro. Teoretická část se bude věnovat teoretickým východiskům práce, tedy Evropské unii a její historii, měnové unii a jednotlivým konvergenčním kritériím. V analytické části bude provedena analýza aktuálního stavu plnění jednotlivých kritérií a vyhodnocena celková sladěnost národních ekonomik České republiky a Švédska s ekonomikou zemí eurozóny.
|
|
|
Konkurenceschopnost Německa a její vliv na ekonomické disparity v Eurozóně
Coritar, Jan ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Antal, Jarolím (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá otázku, jakým způsobem může konkurenceschopnost Německa ovlivňovat směnný kurz eura a následně vyvolávat ekonomické disparity v Eurozóně. K nastínění možných dopadů německé konkurenceschopnosti na ekonomické disparity jsou v této práci rozebrány ekonomické procesy, které vedou k vyrovnávání platební bilance jednotlivých členských zemí a dopady těchto procesů na různé makroekonomické ukazatele. Provedenou analýzou jsme zjistili, že Německo díky své vysoké konkurenceschopnosti a podhodnocené měně ekonomicky těží, zatímco jiné, méně konkurenceschopné země se díky tomu ocitají na periferii Eurozóny. Přínosem této práce je vysvětlení toho, proč se některé makroekonomické ukazatele některých členských zemí Eurozóny vyvíjejí opačným směrem než v Německu.
|
|
|
Teorie optimálních měnových oblastí a její ekonomické důsledky v praxi
Havičová, Aneta ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá hospodářskou a měnovou unií a její stabilitou, případně nestabilitou s ohledem na teorii optimálních měnových oblastí. Cílem práce je v první řadě vyhodnocení, zda současná eurozóna tvoří optimální měnovou oblast, v druhé řadě navržení možných způsobů snižování nákladů společné měny a v neposlední řadě potom hodnotí ekonomické důsledky případného rozpadu hospodářské a měnové unie, který může pramenit právě v neoptimalitě měnové oblasti. Analýza teorie optimálních měnových oblastí je předmětem první části této práce a její kritéria jsou hodnocena v části druhé. Druhá část se potom věnuje i ekonomickým důsledkům této teorie v praxi.
|
host ::
RSS.