|
|
Bromované a jodované vedlejší produkty dezinfekce
Bednář, Jiří ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Kopecká, Ivana (oponent)
Reakcí dezinfekčního činidla s přírodními organickými látkami v přítomnosti bromidů a jodidů v surové vodě určené jako zdroj vody pitné vznikají bromované (Br-DBPs) a jodované vedlejší produkty dezinfekce (I-DBPs) vody. Ty bývají více cytotoxické a genotoxické než jejich chlorované analogy. Dostupných informací o těchto produktech je však v porovnání s těmi chlorovanými málo. Cílem této práce proto bylo poskytnout přehled o přírodních a antropogenních zdrojích látek obsahujících brom a jód, určit jejich vliv na vznik bromovaných a jodovaných vedlejších produktů dezinfekce a srovnat jejich cytotoxicitu a genotoxicitu s chlorovanými produkty. Bylo zjištěno, že zvyšující se intruze mořské vody do podzemního zdroje vody pitné zvyšuje koncentrace Br-DBPs a I-DBPs až v řádu tisíců procent. Z materiálu vodovodního potrubí se může uvolňovat řada látek v závislosti na daném materiálu. Mezi tyto látky patří např. tenorit a měďnatý kation uvolňované z měděného potrubí, železitý kation uvolněný z litinového a ocelového potrubí a bromidy a rozpuštěný organický uhlík (DOC), které se uvolňují z plastového potrubí. Všechny tyto korozní produkty přispívají k navyšování koncentrací DBPs v rozvodné síti. Mořská voda i vodovodní potrubí přímo ovlivňují pitnou vodu. Existuje však řada antropogenních zdrojů látek obsahujících...
|
|
|
Kombinace různých procesů dezinfekce pitné vody a jejich vliv na tvorbu vedlejších produktů dezinfekce
Česká, Pavlína ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Fialová, Kateřina (oponent)
Kombinování dezinfekčních procesů s chlorovou dezinfekcí může pozměnit tvorbu i výsledné spektrum vedlejších produktů dezinfekce (Disinfection By-Products, DBPs) v pitné vodě. Zatímco DBPs tvořeným při chloraci byla věnována značná pozornost, DBPs tvořené při aplikaci vícero dezinfekčních procesů jsou výrazně méně probádanou skupinou. Práce je zaměřená na tři nejčastější dezinfekční kombinace: chlorace-UV, UV-sekundární chlorace a ozonizace-sekundární chlorace. Po chloraci se ve vodě nejčastěji vyskytují trihalogenmetany (THMs) a halooctové kyseliny (HAAs). Na výslednou tvorbu DBPs má vliv mnoho faktorů. UV záření v běžných dezinfekčních dávkách (40-186 mJ.cm-2 ) neovlivňuje tvorbu těchto dvou skupin látek po ošetření UV zářením se sekundární chlorací. Během pokročilého oxidačního procesu (AOP) chlorace-UV se tvoří obecně více DBPs, než při samotné chloraci. To lze však částečně minimalizovat vhodnou vlnovou délkou a pH ošetřované vody. U vod s obsahem dusíkatých látek či bromidu, dochází v průběhu kombinování chlorace s UV zářením a chlorace s ozonizací k vyšší tvorbě nebezpečných dusíkatých a bromovaných DBPs, v porovnání se samotnou chlorací. Tyto skupiny DBPs jsou často více toxické než chlorované DBPs. Zjištěné informace tak naznačují, že pro vody s vyšším obsahem dusíkatých látek či bromidu...
|
|
|
Generování projevu detergentů do syntetických otisků prstů
Bartoš, Patrik ; Sakin, Martin (oponent) ; Kanich, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zbývá návrhem a implementací aplikace, která generuje poškození otisků do snímků syntetických otisků prstů. Výsledná aplikace dokáže vytvářet snímky otisků prstů poškozené vlivem vybraných detergentů – dezinfekce, abrazivního mýdla a tuhého mýdla. Před samotnou implementací aplikace byly vybrané druhy poškození analyzovány na vlastní nasnímané databázi otisků prstů poškozenými těmito detergenty. Implementované algoritmy byly následně použity pro vytvoření několika souborů dat ze snímků z databáze syntetických otisků prstů vytvořenou nástrojem SFinGe. Tyto soubory dat byly poté testovány s využitím nástroje VeriFinger.
|
|
|
Vedlejší produkty dezinfekce vznikající z pesticidních látek
Plachá, Markéta ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Kopecká, Ivana (oponent)
Při úpravě pitné vody je důležitým krokem dezinfekce, která slouží k odstranění patogenních látek. Při tomto procesu mohou vznikat vedlejší produkty dezinfekce, které jsou produkovány především z organických přírodních látek reagujících s dezinfekčním činidlem. Avšak v upravované vodě mohou být obsaženy i antropogenní látky, jako jsou například pesticidy, jejichž vzniklým vedlejším produktům dezinfekce se věnuje právě tato práce. Z přístupných dat dosud realizovaných studií, byl vytvořen základní souhrn o jejich vzniku a charakteristických vlastnostech, které jsou podstatné pro zhodnocení neblahých vlivů na lidské zdraví a životní prostředí. Z oblasti organofosforových pesticidů bylo zjištěno, že pesticidy obsahující fosforothioátovou část, mohou být snadno oxidovány chlorem na odpovídající oxonový derivát, zatímco organofosforové pesticidy s fosfátovou částí jsou v přítomnosti chloru velmi stabilní. Vzniklé oxonové formy mohou být působivější inhibitory acetylcholinesterázy než jejich mateřské sloučeniny a zároveň být dostatečně stabilní (více jak 24 h), aby se dostaly ke spotřebiteli, na kterého mohou negativně působit. Zároveň mohou být vedlejší produkty dezinfekce vznikající z pesticidů toxičtější než původní sloučeniny. Mezi tyto nově vznikající spadá např. chloroxon, diazoxon a malaoxon,...
|
|
| |
|
|
Využití pokročilých oxidačních procesů při úpravě bazénových vod
Trávníček, Jakub ; Pivoda, Bohuslav (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Rešeršní část diplomové práce je zaměřena na problematiku využití pokročilých oxidačních procesů při úpravě bazénových vod. V první části jsou popsány běžné desinfekční technologie, které jsou využívány v tuzemsku a v zahraničí k úpravě bazénových vod. V druhé části se pak rešerše zaměřuje na základní typy pokročilých oxidačních procesů použitelných v bazénových provozech a na ostatní obdobné technologie laboratorního měřítka s potenciálem pro budoucí využití v lázeňském odvětví. Praktické zaměření diplomové práce se skládá ze dvou částí. V první části jsou zpracovány data z dotazníku vybraných bazénových provozů v České republice, která shrnují, jaké technologie jsou u nás v rámci úpravy bazénových vod používány. Druhou část tvoří případová studie, která rozebírá vliv na jakost upravované vody před a po instalaci pokročilých oxidačních procesů do recirkulačního okruhu bazénu.
|
|
|
Nové trendy prevence infekcí spojených se zdravotní péčí v ošetřovatelské praxi
KRAUSE, Martin
Cílem disertační práce bylo zjistit rizikové předměty a plochy používané při poskytování ošetřovatelské péče z hlediska přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí. Dalším cílem bylo zjistit současný stav znalostí všeobecných sester o provádění dezinfekce předmětů a ploch při poskytování ošetřovatelské péče. Posledním cílem bylo zjistit mikrobiální účinnost nanomateriálu aplikovaného na vybrané předměty a plochy v ošetřovatelské praxi. Výzkum byl realizován u vybraného poskytovatele zdravotních služeb, tedy nemocnice krajského typu. Stanovených cílů bylo dosaženo s využitím kvalitativní a kvantitativní metody výzkumu. Část výzkumu byla realizována za finanční podpory v rámci studentské grantové soutěže. V první části výzkumu byly kvalitativním výzkumem technikou nestrukturovaného pozorování zjištěny rizikové předměty a plochy, které se využívají při poskytování ošetřovatelské péče na standardních pracovištích vybrané nemocnice. Druhou částí výzkumu byly kvantitativním výzkumem technikou dotazníku zjišťovány znalosti všeobecných sester pracujících na pracovištích interních a chirurgických oborů o zásadách provádění dezinfekce. Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že úroveň dosažených znalostí je závislá na vzdělání, době praxe, dosaženém věku a také pracovišti. Nicméně v některých oblastech jsou znalosti limitované. Třetí částí výzkumu byla kvantitativním výzkumem s využitím experimentu zjišťována mikrobiální účinnost nanomateriálu aplikovaného na vybrané předměty a plochy (emitní miska, pracovní podnos a box sloužící k ukládání zdravotnického materiálu). Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že vybrané předměty a plochy s nanomateriálem (antibakteriální a hydrofobní nanovrstva) vykazovaly bakteriální kontaminaci, tzn., nepodařilo se prokázat statisticky signifikantní rozdíl mezi bakteriální kontaminací předmětů a ploch s nanomateriálem a bez nanomateriálu. Další analýzou bylo zjištěno, že např. emitní misky budou kontaminovány bakteriemi v 31,3 % či pracovní podnosy v 38,1 %. Také bylo zjištěno, že některé předměty a plochy jsou kontaminovány i patogenními bakteriemi, např. Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus, Enterobacter cloacae či Serratia rubidaea. Z výsledků je patrné, že dodržování dekontaminace předmětů a ploch, zejména pak high touch předmětů a ploch, je důležité stále věnovat pozornost, zlepšovat znalosti a dovednosti všeobecných sester podílejících se na poskytování péče pacientům a vyhledávat nové možnosti implementace preventivních opatření pro minimalizaci přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí. Disertační práce tímto poskytuje pohled na problematiku prevence infekcí spojených se zdravotní péčí v kontextu s používáním opakovaně používaných high touch předmětů a ploch vyžadujících chemickou dezinfekci při poskytování ošetřovatelské péče. Dále poskytuje důkazy pro dodržování závazných hygienicko-epidemiologických opatření a ověření nových možností pro snížení rizika přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí. Disertační práce je přínosná v oblasti vzdělávání, praxe, ale i pro další směřování výzkumů v této problematice.
|
|
|
Metodika dezinfekce fotografických a filmových materiálů s želatinovou světlocitlivou vrstvou
Knotek, Vítězslav ; Ďurovič, Michal ; Mašek Benetková, Barbora ; Hricková, Kateřina ; Limpouch, Ondřej ; Nováková, Martina ; Hnulíková, Blanka ; Borýsková, Štěpánka ; Sýkorová, Hana ; Purkrtová, Sabina ; Kadavá, Jana ; Savická, Dana ; Stiborová, Hana ; Branyšová, Tereza ; Demnerová, Kateřina
Uvedená metodika navrhuje postup identifikace historické fotografické techniky a kinofilmů na acetátové a polyesterové podložce, optimální odběrový materiál a techniku odběru vzorku pro mikrobiologickou analýzu, která vychází z doporučení již publikované „Metodiky odběru a izolace bakterií, kvasinek a plísní z fotografických materiálů“ pomocí suchého stěru pomocí měkké polyuretanové (PUR) houbičky. V případě pozitivního výsledku mikrobiologické analýzy jsou navrženy dezinfekční metody, které nepoškozují černobílé želatinové fotografie (páry n-butanolu) a filmové materiály s želatinovou světlocitlivou vrstvou na acetátové podložce (kvarterní amoniová sůl nebo etylenoxid v plynné směsi) a polyesterové podložce (etylenoxid v plynné směsi).
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Metodika dezinfekce fotografických materiálů s kolódiovou světlocitlivou vrstvou
Mašek Benetková, Barbora ; Ďurovič, Michal ; Knotek, Vítězslav ; Limpouch, Ondřej ; Nováková, Martina ; Hnulíková, Blanka ; Borýsková, Štěpánka ; Sýkorová, Hana ; Purkrtová, Sabina ; Kadavá, Jana ; Savická, Dana ; Stiborová, Hana ; Branyšová, Tereza ; Demnerová, Kateřina
Uvedená metodika navrhuje postup identifikace a následné dezinfekce matných a lesklých kolódiových pozitivů na papírové podložce s barytovou mezivrstvou. Ve svém doporučení mikrobiologického odběru se opírá o již publikovanou „Metodiku odběru a izolace bakterií, kvasinek a plísní z fotografických materiálů“. V případě pozitivního mikrobiologického nálezu jsou v předkládaném textu doporučeny metody (ethylenoxid v plynné směsi, páry n-butanolu), které se ukázaly jako nedestruktivní vůči zkoumaným kolódiovým pozitivům.
Plný text: PDF; PDF
|
|
|
Metodika dezinfekce fotografických materiálů s albuminovou světlocitlivou vrstvou
Ďurovič, Michal ; Knotek, Vítězslav ; Mašek Benetková, Barbora ; Hricková, Kateřina ; Limpouch, Ondřej ; Nováková, Martina ; Hnulíková, Blanka ; Borýsková, Štěpánka ; Sýkorová, Hana ; Purkrtová, Sabina ; Kadavá, Jana ; Savická, Dana ; Stiborová, Hana ; Branyšová, Tereza ; Demnerová, Kateřina
Uvedená metodika navrhuje postup identifikace historické fotografické techniky, optimální odběrový materiál a techniku odběru vzorku pro mikrobiologickou analýzu, která vychází z doporučení již publikované „Metodiky odběru a izolace bakterií, kvasinek a plísní z fotografických materiálů“ pomocí suchého stěru pomocí měkké polyuretanové (PUR) houbičky. V případě pozitivního výsledku mikrobiologické analýzy jsou navrženy dva postupy samotné dezinfekce - expozice v parách n-butylalkoholu nebo ponor do směsi alkoholů Bacillol AF.
Plný text: PDF; PDF
|
host ::
RSS.