|
|
Želiv, klášter v předhůří Vysočiny. Jeho majetky a sídelně historický vývoj do poloviny 14. století.
Bolerazká, Zuzana ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Želiv, původně benediktinský konvent, přeměněný záhy (asi roku 1149) v premonstrátskou kanonii, měl velmi složité začátky. Trvalo delší čas, než svoji existenci stabilizoval a majetkově upevnil. Jeho umístění do hustých lesů na západní úpatí Českomoravské vrchoviny předurčovalo jeho roli v kolonizaci tohoto pohraničního území. Poměrně slušně uchovaná pramenná základna umožňuje podchytit hlavní fáze majetkového vývoje želivského klášterství a zařadit je do dobových souvislostí. Zajímavá, ale dosud málo sledovaná, je i role želivského kléru při odkrývání těžebních revírů na Jihlavsku a Humpolecku. Samotný klášter byl několikrát přestaven, což by se stěží uskutečnilo bez silné majetkové základny a jejího hospodářského využití. Právě její zmapování a vyhodnocení patří k cílům bakalářské práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Antonín Celestýn Mentzel a hudba v Broumově v 18. století
Dědečková, Viktorie ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kabelková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá nejprve historickým pozadím Broumova. Zaměřuje se také na provoz obou broumovských škol v 18. století (klášterního gymnázia a městské školy) s důrazem na tamní hudební vzdělávání a činnost. Dále se práce věnuje dvěma broumovským sbírkám hudebnin, klášterní a kostelní. Ty poskytují o místním hudebním provozu v 18. století cenné informace, týkající se jak duchovní figurální hudby, tak i chorální praxe. Katalog hudebnin klášterní sbírky ze 17. a 18. století je jednou z příloh. Součástí studie je samozřejmě také popis pramenů, se kterými pracuje. Jedná se o pět rukopisů Antonína Celestýna Mentzela (1684?- 1740) obsahující celkem třináct jeho kompozic, které jsou v rámci této práce podrobeny analýze z hudebního i textového hlediska. Jejich edice jsou též přiloženy k práci. V závěru se studie zaměřuje na raritní výskyt violy d'amore v některých z Mentzelových kompozic.
|
|
|
Znaková řeč v benediktinských a cisterciáckých klášterech ve středověku
Těšínská Lomičková, Radka ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Radka Těšínská Lomičková: Znaková řeč v cisterciáckých a benediktinských klášterech ve středověku Znaková řeč je důležitý fenomén mnišství, který existuje již tisíc let. Znaky umožňují mnichům sdělit jednoduchou zprávu i ve chvíli, kdy mělo panovat ticho. Disertační práce se zaměřuje na benediktinské a cisterciácké kláštery. Vykresluje dějiny znakové řeči na evropském kontinentě od 10. do 15. století a ukazuje, že se znaková řeč používala i v českých klášterech, nejen v řádovém centru. Nejvíce pozornosti je věnováno základnímu prameni, katalogům znakové řeči připomínajícím výkladový slovník. Katalogy obsahují slova a krátké komentáře, jak je možné daná slova vyjádřit pomocí rukou. Detailní rozbor cisterciáckého katalogu Siquis užívaného ve středevropském prostředí ukazuje řadu nových informacích o každodenním životě mnichů. Nejvíce je pojednávána oblast liturgie, jídla a pití, nástroje, osoby a činnosti. Pozornost se soustřeďuje nejen na jednotlivá slova z katalogů, ale také na jejich popisy. Vedle toho jsou představeny neznámé nebo dosud nevyužité katalogy. Pro srovnání jsou využity i katalogy z jiných cisterciáckých klášterů (Portugalsko, Španělsko, Belgie). Většina katalogů pochází z 15. století a tato disetační práce ukazuje, že tvoří součást reformních snah cisterciáků o obnovu přísných...
|
|
| |
|
|
Změny interiéru klášterní baziliky svaté Markéty v Břevnově
Linart, Petr ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Změny interiéru klášterní baziliky svaté Markéty v Břevnově Klášterní kostel svaté Markéty v areálu břevnovského benediktinského kláštera byl vystavěn za velkého opata a stavitele Otmara Zinke na počátku 18. století. Jako každé architektonické dílo, procházela i výstavba této velkolepé chrámové stavby radikálního baroka svým vývojem. Před zahájením stavby byl změněn projekt architekta Pavla Ignáce Bayera jím samotným. Jeho nástupce Kryštof Dientzenhofer změnil i základové zdivo a celou stavbu pojal jako jednolodní. Změnou částečně prošel podle archivních záznamů i ikonografický program. Interiér byl postupně doplňován a částečně i měněn. Největší změny se týkaly výmalby, úpravy liturgického prostoru a rekonstrukce barokní varhanní skříně a stavby nového varhanního stroje.
|
|
|
Historie, zhodnocení současného stavu a perspektivy rozvoje pěstování révy vinné u benediktinského řádu
Bártová, Zuzana ; Lampíř, Lubomír (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je na základě analýzy dokumentů zhodnotit vývoj, současný stav a perspektivu rozvoje pěstování vinné révy u benediktinského řádu. První část práce je věnována historii a principům řehole svatého Benedikta dle motta Ora et labora, česky Modli se a pracuj, spolu se základním rozdělením společenstva a jeho duchovním řádem. Následuje kapitola zaměřená na vývoj klášterního vinařství u nás i v zahraničí s tím, že se problematika dotýká rovněž cisterciáků a jejich vinařství v oblasti Žernosek. Součástí daného tématu jsou také okolnosti rozšíření vinné révy na území Čech a Moravy a s tím související přizpůsobení odrůdové náplně na tuzemských vinicích. Poslední část se věnuje vzniku a historii vybraných benediktinských klášterů s důrazem na jejich viniční hospodaření, přičemž zároveň poskytuje pohled na dřívější i aktuální situaci vinařství benediktinského řádu u nás.
|
|
|
Obnova klášterních zahrad
Makovská, Kateřina
Diplomová práce si klade za cíl vytvořit studii obnovy klášterních zahrad Rajhradského opatství. Pro vytvoření co nejhodnotnějšího návrhu byly analýzami stanoveny hodnoty a střety v území, příležitosti a hrozby. Autor po pobytu v klášteře poznal každodenní život bratrů řádu a získal tak ucelenější přehled o nárocích a potřebách benediktinů na tyto prostory. Cílem práce je vytvořit harmonický fungující soběstačný prostor naplněný funkcemi a proměnlivostí. Prostor, v němž mniši budou moci plnohodnotně trávit čas modlitbami a prací a návštěvníci relaxací, otevřením duše a poznáním. Kombinace materiálního a spirituálního světa zde doznává svého vrcholu. Návrh výsostně respektuje genia loci v prostorech, kde byl zachován. V místech, která svoji identitu nevhodným zásahem změnila, se autor snaží přivést či obnovit hodnoty. Analýzy potvrdily jedinečnost objektu a jeho důležitost. Návrh potom pracuje se synchronizací a harmonizací náplní prostorů a jejich celkovým propojením a souladem. Několik zcela odlišných ploch v sobě skrývá několik zcela rozlišných potenciálů a náplní. Tedy i stejné množství rozdílných přístupů k řešení. Historické hodnoty i kompoziční prvky jsou zachovávány a respektovány. Velkým tématem je obnova původního Santiniho vstupu, která zcela změní vnímání prostoru návštěvníkem. Objekt plný meditace, modliteb, relaxace, ticha a klidu dozajista v dnešní stresem naplněné době najde své místo. Lokalizace v blízkosti města Brna je naprosto ideální i pro víkendové turisty, kteří za sebou nechají ruch velkoměsta a zmatek pracovních povinností. Tento objekt dozajista bude vysoce poptávaným a hodnoceným místem turistů a milovaným domovem bratrů řádu. Těm patří v návrhu více než polovina zájmu autora, ploch i krásy opatství. Jejich život, zapálení pro samostatnost kláštera i byliny byla jedním z tzv. hnacích motorů diplomové práce.
|
|
|
Obnova historické zahrady
Vlčková, Pavlína
Pro práci, jejíž téma je Obnova historické zahrady, byl vybrán modelový objekt klášterní zahrady v Broumově. Byly prozkoumány historické souvislosti města, kláštera, benediktinského řádu, zahrady a v neposlední řadě historický vývoj rostlinného sortimentu. Ten nám pomohl pochopit, které rostliny od nepaměti patří do klášterních zahrad, a které by bylo vhodné použít v bylinkovo - zeleninové zahradě. Dle rozborových analýz přírodních, funkčních, provozních a kompozičních byly zváženy všechny možnosti, jak stávající zahradě navrátit charakter historické klášterní zahrady, zvýšit její atraktivitu, návštěvnost a vrátit ji Genia Loci. Návrhová část je založena na prostudovaných materiálech a vychází z výsledků analýz.
|
|
|
Benediktinský klášter v Třebíči
MACOSZKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce pojednává o historii benediktinského kláštera v Třebíči z hlediska dostupné literatury. Zabývá se rámcovým naznačením významu benediktinského řádu pro naše země v 1. polovině 13. století. Třebíčský areál je v práci zmapován z hlediska jeho proměn, až po současný stav, který doplňuje obrazová dokumentace.
|
host ::
RSS.