|
|
Vyprávění dětí předškolního a mladšího školního věku - jejich folkstories
Kosíková, Tereza ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou fiktivní příběhy, tzv. folkstories vyprávěné dětmi předškolního a mladšího školního věku (od 2 do 10 let). Heuristicky orientovaná studie je koncipovaná jako replika výzkumu Briana Suttona-Smithe, který spolu se svým týmem zkoumal dětské fiktivní příběhy z různých hledisek a svou teorii společně s kolekcí příběhů publikoval v roce 1981 pod názvem "The folkstories of children". Empirický materiál práce čítá celkem 159 příběhů. Podle synopsí jsem je na rozdíl od Suttona-Smithe, který se žánrovou problematikou vůbec nezabýval, roztřídila pomocí explicitní kontrolovatelné metody do mnou definovaných tříd, resp. sedmi žánrů dětského vyprávění: pravé fantasy příběhy, nepravé fantasy příběhy, dobrodružná povídka, deskriptivní povídka, světské příběhy, přání-splňující příběhy a deskriptivní příběhy. Sebrané příběhy - folkstories podrobuji zkoumání, zda se ve výběru žánru projevuje vývojový gradient, genderové rozdíly či inklinace dítěte k jednomu ze žánrů - osobní orientace. Provedená analýza prokázala, že se v dětském vyprávění odráží nejen věkový gradient a genderové rozdíly, ale v mladším školním věku také osobní žánrová orientace.
|
|
|
On the usage of perfect and preteritum in the dialogical texts interveiw and talk-show
Lukashyk, Yauheniya ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Šemelík, Martin (oponent)
Yauheniya Lukashyk Užití préterita a perfekta v dialogických textech interview a talk show Abstrakt Tato práce se zabývá otázkou zaměnitelností slovesných časů préteritum a perfektum v mluvených textech interview a talkshow. V první, teoretické části jsou nastíněny nejdůležitější poznatky lingvistů ohledně préterita a perfekta v porovnání s německými gramatickými příručkami. Rovněž jsou zde definovány hlavní znaky interview a talkshow. Ke konci je na základě těchto poznatků stanovena teze, jejíž platnost je přezkoušena ve druhé části. Část druhá, praktická, se zaměřuje na konkrétní příklady slovesných časů préterita a perfekta v německých interview a talkshow. Poslechem byly vybrány ty úseky, které obsahují slovesa v perfektu a préteritu a jsou relevantní pro tuto práci, jinými slovy vykazují odchylky od způsobu použití, uvedeném v teoretické části. Tyto části byly poté analyzovány. Práce je zakončena úsudkem, jestli tyto dva slovesné časy jsou zaměnitelné a zda záměna má či nemá vliv na význam promluvy.
|
|
|
Minuta z přírody - analýza televizního pořadu
Pillmaierová, Kamila ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
V práci je z mnoha hledisek zkoumán pořad Minuta z přírody, a to na základě určitých teoretických východisek. Těmito východisky máme na mysli problematiku sémantické a syntaktické analýzy, televizních žánrů či programové skladby a sledovanosti, ale také seznámení s tvůrci pořadu Minuta z přírody a okolnostmi jeho vzniku. Analytickou část práce pak tvoří několik oddílů. Zpočátku je pořad analyzován z hlediska žánru či teorie narativity, podstatným krokem je i zkoumání programového zařazení Minuty z přírody a její sledovanosti. Dále práce obsahuje oddíly pojednávající jednotlivě o složkách tohoto díla, jako je zvuk, obraz a hudba, neopomíjí však ani mluvené slovo. Tomu je věnováno několik odstavců o řečové kultuře projevu Václava Chaloupka a řečových aktech, které se v těchto výpovědích objevují. Neméně důležité je také zhodnocení výběru témat pro díly Minuty z přírody a naznačení struktury, která by mohla být alespoň některým epizodám společná. Závěry analýz byly získány prostřednictvím dvou metod. Konkrétně se jedná o nestandardizovaný rozhovor a sémiotickou analýzu textu, přičemž takovým textem myslíme celé zkoumané dílo včetně jeho auditivní a vizuální složky.
|
|
|
Stratifikace literatury vycházející v letech 1860-1880
SLÁMOVÁ, Kateřina
V mé bakalářské práci se zaměřím na literaturu, která vycházela v letech 1860-1880. Na textech z daných let budu pozorovat vybrané aspekty, jde především o problematiku žánrů a kanonických autorů. Důležitou součást mé práce bude také tvořit vliv historického kontextu na vydávání literatury v daných letech 19. století. Dále se pokusím o srovnání počtu českých a zahraničních autorů vydávaných v tomto období. Výsledky budou prezentovány ve formě grafů.
|
host ::
RSS.