|
|
Divadelní představení jako součást televizního programu
Cieslová, Monika ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce je divadelní představení jakožto součást televizního programu. Hlavním cílem je přiblížení jedinečného a specifického vztahu dvou svébytných médií, jimiž jsou divadlo a televize, dále pak zmapování a následné zanalyzování postavení, jaké divadelní představení, a divadlo obecně, zaujímalo a zaujímá v rámci programové skladby televize. Mezi jeden z předních cílů patří rovněž přezkoumání úlohy divadla v počátcích televizního vysílání a sledování proměn významu, který byl přisuzován uvádění divadelních představení na televizní obrazovce. Televizní vysílání bylo, a stále je, ovlivňováno mnoha faktory - legislativou, společenskými náladami či příchodem komerčních televizí. A stejně jako samo médium televize, bylo těmito faktory ovlivňováno i postavení divadelních představení uvnitř televizního programu. Teoretické vymezení a následně i analytické vyhodnocení, proto pomůže nastínit toto postavení divadelního představení jako součásti televizního programu, dále pak osvětlit převod divadelní inscenace do televizního média či představit různé podoby a formy, v jakých se divadlo a jeho produkty na obrazovce objevovaly a objevují.
|
|
|
Jiří Chalupa dětem. Jeho pohádková tvorba v Československé a České televizi
Valová, Nikola ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Diplomová práce zachycuje osobnost Jiřího Chalupy a jeho pohádkovou tvorbu v Československé a České televizi. Předkládá stručnou biografii tohoto zástupce dětské televizní tvorby a zkoumá jeho osobní autorský styl. Vedle analýzy osmi Chalupových pohádek se tato práce zabývá televizními pohádkami obecně, jejich proměnou i významem. V první části studie shrnuje teorii pohádky jako literárního žánru. Následuje historický exkurz do Československé a České televize s důrazem na politický vliv. V samostatné kapitole se pak zaměřuje na dětskou tvorbu, její zástupce, proměny a důležitost. V další části se pozornost přesouvá na pohádku z pohledu filmového a televizního zpracování. Druhá polovina práce je věnovaná životu a dílu Jiřího Chalupy a rozboru televizních pohádek natočených podle jeho scénářů.
|
|
|
Socialistický realismus a normalizace v archivu Československé televize v Ostravě a jejich reflexe po roce 1989
Bednář, Marek ; Hrdina, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na fotografie ve tvorbě Televizního studia Ostrava, součásti Československé televize, v období normalizace, na reflexi tohoto období po revoluci v roce 1989 a na archiv fotografií této instituce. Lze předpokládat, že komunistická propaganda a další normalizační snahy budou na dokumentární a publicistické tvorbě, kam se zkoumané pořady s tématem fotografie řadí, viditelné. Ostravsko je také specifické svou převážně industriální povahou, charakterizuje ho těžba uhlí a hutnictví. Dá se tedy také předpokládat, že v tomto regionu bude komunismus zakořeněn silněji než v některých jiných oblastech. Práce obsahuje také teoretický rámec, popisující socialistický realismus ve fotografii a normalizaci jak ve fotografii, tak i v prostřední ostravského televizního studia. Pro potvrzení či vyvrácení hypotéz nastíněných výše byla provedena obsahová analýza tvorby Televizního studia Ostrava zaměřené na fotografii z doby normalizace a z doby po revoluci v roce 1989 a rovněž, a to zejména, archivu fyzických fotografií ostravského studia ČT. Archiv TS Ostrava, jak filmový, tak i fotografický, utrpěl vážné škody při povodních v roce 1997 a řada záznamů v něm byla zničena, přesto se však podařilo získat materiál ke zkoumání. Nálezy u každého dokumentu jsou popsány v odpovídajících...
|
|
|
Myšlení o médiích v 70. a 80. letech 20. století na příkladu interních periodik Československé televize a Československého rozhlasu
Aust, Ondřej ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce "Myšlení o médiích v 70. a 80. letech 20. století na příkladu interních periodik Československé televize a Československého rozhlasu" pojednává o obsahu časopisů Televizní tvorba a Rozhlasová práce. Tyto vycházely pro vnitřní potřebu dvou masově působících sdělovacích prostředků, tou dobou již institucionalizovaných, o něž Komunistická strana Československa po sovětském vzoru opírala své ideologické, respektive propagandistické působení na občany socialistického státu i směrem do zahraničí. Na tomto půdorysu práce zjišťuje, jakými tématy se pracovníci tehdejší televize a rozhlasu v rámci debaty o své práci uvnitř instituce zabývali, jaká byla východiska takových diskusí a jaké jejich závěry. Kvantitativní analýza dvou uvedených peridodických titulů je uvozena stručným historickým přehledem výchozí společenské situace na přelomu 60. a 70. let. Doplňuje ji výčet periodik vydávaných Československou televizí a Československým rozhlasem pro jejich vnitřní potřebu.
|
|
|
Fotbalová mistrovství světa na obrazovkách Československé televize: vývoj přímých přenosů od Anglie 1966 do Itálie 1990
Vlášek, Vlastimil ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Filípek, Štěpán (oponent)
Diplomová práce "Fotbalová mistrovství světa na obrazovkách Československé televize : vývoj přímých přenosů od Anglie 1966 do Itálie 1990" pojednává o televizním ztvárnění světových šampionátů ve fotbale vysílaných Československou televizí. V práci je zachycen vývoj sportovní redakce Československé televize od počátku vysílání vůbec. Autor od prvního mistrovství světa ve fotbale v roce 1930 dokládá účast audiovizuálních médií. Ve stěžejním sledovaném období od roku 1966 do roku 1990 v tabulkách předkládá plány vysílání Československé televize z jednotlivých mistrovství. Všímá si práce fotbalových komentátorů i struktury samotných přenosů. Pomocí historické analýzy sleduje vývoj počtu vyslaných komentátorů a dalších televizních pracovníků do místa konání šampionátů, počet odvysílaných přímých přenosů a záznamů. Nabízí některá srovnání se zahraničními televizemi.
|
|
|
Zapomenutá propaganda. Analýza dokumentárního seriálu Kronika našeho života
Pružinová, Kristýna ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kvalitativní analýzou vybraných dílů dokumentárního seriálu Kronika našeho života, jehož čtyřicet dílů bylo premiérově uvedeno na prvním kanálu Československé televize od března do června roku 1985. Kvůli značnému rozsahu všech dílů seriálu mapuje tato práce pouze deset z nich - a to o letech 1945, 1948, 1953, 1956, 1964, 1968, 1969, 1977, 1982 a 1984. Cílem analýzy je zjistit, jaké propagandistické techniky se v seriálu, který se dá považovat za největší propagandistický počin televizní publicistiky té doby, objevovaly a jak se jejich užívání v jednotlivých dílech odlišovalo. Analýza vychází z typologie devíti propagandistických technik amerického sociologa Alfreda McClung Leeho. Práce se poté zabývá i analýzou dobových periodik pro zmapování tehdejšího mediálního ohlasu v době vysílání seriálu. Konkrétně se zaměřuje na Týdeník Československá televize a poté tři deníky - Rudé právo, Lidovou demokracii a Svobodné slovo. Jako doplňující výzkumná metoda slouží také rozhovor s režisérem a scenáristou Miloslavem Kučerou, který se v minulosti analýzou Kroniky našeho života zabýval. Teoretická část této práce se zabývá teorií propagandy jako takové, poté specifiky audiovizuální propagandy, situací v Československé televizi v polovině 80. let a posléze mapuje okolnosti...
|
|
|
Televizní redaktor a publicista Zdeněk Velíšek
Čermáková, Michaela ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce s názvem Televizní redaktor a publicista Zdeněk Velíšek pojednává o osobním a profesním životě českého novináře, publicisty, tlumočníka a překladatele Zdeňka Velíška. Text práce je seřazen chronologicky podle jednotlivých časových období, od narození v roce 1933, dětství přes vysokoškolská studia, překladatelskou a tlumočnickou práci až po působení v České televizi do roku 2019. Kapitoly jsou uvozeny společensko-historickým kontextem doby, na který navazuje nástin vývoje televize v Československu. Oba kontexty ovlivňovaly Velíškovo směřování životem. Důležitými zdroji byly osobní hloubkové rozhovory se Zdeňkem Velíškem a práce s materiály z archivu České televize a Českého rozhlasu, stejně jako s Velíškovými knihami komentářů i překladů. Stěžejní kapitola je věnována Velíškově působení v Československé (a následně České) televizi od 90. let, přičemž je popsána jeho práce redaktorská, komentátorská, moderátorská, dramaturgická a scenáristická. Na televizní část navazuje stať o několikaleté spolupráci s Českým rozhlasem. Neméně důležitými jsou kapitoly věnující se jeho překladatelské a tlumočnické práci v minulém století, odborným překladům z francouzštiny z posledních let či získaným oceněním. Diplomová práce obsahuje osobní výpovědi Zdeňka Velíška a jeho profesní působení doplňují...
|
|
|
Transformace Rádia Svobodná Evropa po roce 1989 se zřetelem na působení paní Kamily Moučkové (případová studie)
Šalanská, Lucie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je nastínit případnému čtenáři působení paní Kamily Moučkové v Rádiu Svobodná Evropa. Je žádoucí, aby si čtenář mohl vytvořit ucelený pohled na danou problematiku. Z tohoto důvodu bakalářská práce obsahuje kapitolu podrobně popisující životní příběh paní Kamily Moučkové. Zároveň je v práci popsán vznik a vývoj Rádia Svobodná Evropa. Pozornost je zaměřena zejména na činnost československé a následně české redakce Rádia Svobodná Evropa. Vzhledem ke skutečnosti, že paní Moučková do redakce Svobodné Evropy nastoupila až v porevolučním období, je nutné popsat i transformaci stanice v předmětném časovém úseku. Práce byla zpracována zejména metodou analýzy odborné literatury a pomocí dotazování bývalých kolegů paní Moučkové z Rádia Svobodná Evropa. Jmenovitě pana Radko Kubička a pana Petra Hartmana. Paní Moučková působila v Rádiu Svobodná Evropa téměř po celou dobu existence české redakce. Paní Moučková se podílela zejména na pořadu Události a názory. Na jejím případu, tak lze ukázat praktické vytváření jednoho z pořadů této ikonické rozhlasové stanice v pozdější fázi její existence.
|
|
|
Otka Bednářová a její publicistická činnost v 60. letech 20. století
Cukrová, Nela ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová magisterská práce se zaměřuje na publicistickou činnost Otky Bednářové v 60. letech 20. století v Československé televizi a jejím cílem je zmapovat činnost redaktorky v daném období. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části se čtenář dozví o životě Otky Bednářové před a po jejím působení v ČST. Druhá část je nejobsáhlejší a zahrnuje stručné informace o historii Československé televize, o vzniku televizní publicistiky v daném období v Praze, Ostravě a v Brně. Dále je zde představen pořad Zvědavá kamera včetně jeho tvůrců. Autorka práce zde uvádí jednotlivá díla, na kterých spolupracovala Otka Bednářová. Autorka práce se zabývá tím, jakým stylem pracovala Otka Bednářová, jaká témata si vybírala a jaký byl její pracovní postup při zpracovávání jednotlivých pořadů. Vychází hlavně z dochovaných dílů v archivu České televize a také z dostupných scénářů. Při zpracovávání dobového ohlasu v periodikách autorka použila domácí archiv Otky Bednářové, kde má uloženy výstřižky z novinových článků, které vycházely o její práci ve Zvědavé kameře. Největším přínosem pro práci byly také dva rozhovory s Otkou Bednářovou. K práci jsou přiloženy fotografie z natáčení a stručný přehled jednotlivých pořadů.
|
|
|
Mediální obraz života na pražském sídlišti v 70. a 80. letech v dobových československých médiích
Čtvrtlíková, Kristýna ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výstavbou a životem na pražském sídlišti Ďáblice v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století a jeho reflexi v dobových československých médiích, konkrétně ve dvou denících Rudé právo a Lidová demokracie,časopise Mladý svět a relevantníchpořadechČeskoslovenské televize. Sídliště Ďáblice bylorealizovánov letech1968 až 1983 a dodnes je v československém kontextu považováno za ojedinělé zejména svým urbanistickým řešením. Cílem práce bylo předložit mediální obraz sídliště v období tzv. normalizace tradičně vymezené invazí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a sametovou revolucí roku 1989. V teoretické části nejprve nastiňuji historickýkontext a zásadní politické a společenské události a jevy. Dále přináším charakteristiku dobové mediální scény s podrobnějším popisem zkoumaných médií. Věnuji se rovněž československé bytové politice po druhé světové válce s důrazem na masivní výstavbupanelovýchsídlišť.Samostatná kapitola představuje sídliště Ďáblice. V praktické části práce přibližuji užitou metodologii včetně výzkumných otázek. Následně přecházím k samotné analýze mediálních textů a audiovizuálníchpořadů za užití historicko-srovnávacímetody a také rozhovorů s pamětníky za užití metodyorální historie.
|
host ::
RSS.