|
|
Model ústavního soudnictví v ČR
Hoscheková, Patricia ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Shrnutí Název práce v českém jazyce: Model ústavního soudnictví v ČR Tato diplomová práce pojednává o modelu ústavního soudnictví v České republice. Jejím cílem je především popsat současnou českou fungující soudní kontrolu ústavnosti, poskytnout krátký vhled do její minulosti a jejího vývoje a okrajově přiblížit modely ústavního soudnictví některých jiných zemí. Vedle úvodu a závěru se práce skládá ze čtyř částí (neboli kapitol). V její první kapitole vymezuji pojmy "kontrola ústavnosti" a "ústavní soudnictví" a věnuji se vývoji ústavního soudnictví na našem území od Habsburské monarchie až po současný ÚS existující od roku 1993. V druhé kapitole pojednávám o jednotlivých modelech ústavního soudnictví obecně a v krátkosti přibližuji jejich úpravu v sousedních státech, tj. Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko, jelikož je té české relativně podobná. Pro uvedení alespoň jednoho odlišného modelu nabízím krátký exkurs do modelu amerického (nejstarší z modelů) - tzv. "judicial review". Hlavní část mé práce představuje současná podoba ústavního soudnictví v ČR: pozice, charakteristika, složení, orgány a kompetence ÚS. Čtvrtá kapitola zahrnuje podrobný popis obecných ustanovení týkajících se řízení před ÚS. V jedné z jejich podkapitol se pak věnuji odlišnostem a jednotlivým druhům řízení před ÚS, kde trochu větší...
|
|
|
Role Ústavního soudu v politickém systému České republiky
Kučerová, Marie ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Ústavní soud České republiky náleží do soustavy vrcholných státních orgánů a plní úlohu soudního orgánu ochrany ústavnosti. Cílem diplomové práce je zhodnotit jeho roli v politickém systému České republiky na základě vymezení jeho funkce a základních vztahů k ostatním orgánům státní moci. Předmětem její první části je charakteristika ústavního soudnictví a jeho významu v demokratickém právním státě. Součástí tohoto výkladu je i komparace dvou základních modelů - difúzního a koncentrovaného ústavního soudnictví. Základním námětem diplomové práce je charakteristické postavení Ústavního soudu mezi právem a politikou, zabývá se politickými aspekty ústavního soudnictví. S využitím státoprávního přístupu odpovídá na otázku nakolik je vztah Ústavního soudu k politice systémově předurčen (institucionálně, funkčně). Hlavní část textu analyzuje systémové začlenění Ústavního soudu, jednak jeho postavení jako nezávislého orgánu moci soudní a jednak jeho vztahy k orgánům moci zákonodárné, výkonné a soudní. Tyto vztahy vyplývají ze způsobu výběru ústavních soudců a z široce vymezené působnosti Ústavního soudu, v níž dominuje jeho kontrolní funkce spojená s možností bezprostředního zasahování do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Text přitom podrobněji popisuje především systémové vztahy mezi Ústavním soudem...
|
|
|
Srovnání ústavního soudnictví v první Československé republice a v současnosti
Jiráková, Gabriela ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Srovnání ústavního soudnictví v první Československé republice a v současnosti Cílem diplomové práce je komparativní analýza znaků ústavního soudnictví v první Československé republice a v současné České republice. Jednotlivé kapitoly jsou strukturovány tak, aby přehledně pojednaly o orgánu, který reprezentuje ochranu nejdůležitějších ústavních hodnot. Systematika celého textu je vysvětlena v kapitole "Metodika". Slouží pro lepší orientaci a pochopení zpracování diplomové práce. Celá práce je rozdělena do osmi kapitol. V úvodu jsou popsány základní představy o Ústavním soudu a vysloveny hypotézy autora, které předpokládají velké rozdíly mezi úpravami obou republik. V následujících kapitolách jsou porovnávány oba Ústavní soudy z hlediska jejich organizace (vnitřní uspořádání, rozpočet, sídlo), jmenování ústavních soudců (proces, předpoklady). Dále podává výčet jednotlivých kompetencí Ústavních soudů a popisuje konkrétní činnost ústavních soudců v rámci jednotlivých období. Součástí práce je také krátký historický exkurs, který pojednává o původu myšlenky ústavního soudnictví a také o zdrojích, ze kterých čeští a českoslovenští tvůrci čerpali inspiraci při sestavování příslušné právní úpravy. Na konci každé kapitoly je provedeno krátké shrnutí, které slouží k utvoření uceleného přehledu o...
|
|
|
Ohrožuje ústavní pořádek ČR soudcovský aktivismus?
Bartonička, Jan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Resumé Nejen ústavními právníky, ale také politickými vědci je často zdůrazňováno, že oblast práva a politiky je v současnosti výrazně poznamenána neustále posilujícím postavením soudců. Ve své diplomové práci jsem se proto rozhodl popsat současné problémy, které s tímto jevem úzce souvisejí, nevyjímaje fenomén tzv. vlády soudců, soudcovského aktivismu a role ústavních soudů v moderních společnostech. V samém úvodu je třeba zmínit, že svoji práci jsem založil poznatcích obsažených v knize "Constitutional Courts and Democratic Values: A European Perspective", jejímž autorem je Victor Ferreres Comella. Lze říci, že právě tato publikace momentálně nabízí patrně nejpodrobnější analytický popis centralizovaného modelu ústavního soudnictví. Moje diplomová práce sestává z úvodu, čtyř kapitol a závěru, přičemž v první kapitole je relativně podrobně popsán vývoj ústavního soudnictví v Československu počínaje dvacátými lety a konče vznikem České republiky v devadesátých letech 20. století. Zvláštní důraz je přitom kladen na období první republiky. V druhé části práce pojednávám o současných hlavních modelech ústavního soudnictví. Ve stručnosti jsou popsány model francouzský, americký a německý; soustředím se zejména na zvláštnosti, jimiž se vyznačují. V třetí kapitole se zaměřuji na fenomény tzv. soudcovského státu,...
|
|
|
Ústavní soudnictví ve Španělsku
Borská, Nela ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé: Tématem této diplomové práce je ústavní soudnictví ve Španělsku. Španělsko se dnem účinnosti Ústavy z roku 1978 připojilo ke státům, v jejichž ústavních systémech je zakotven model koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví. Španělskému ústavnímu soudnictví není v české odborné literatuře věnováno příliš prostoru, často se spíše odkazuje na jeho podobnost s ústavním soudnictvím německým. Přesto, že španělská úprava ústavního soudnictví opravdu v mnohém ze vzoru Spolkového ústavního soudu vychází (zejména se jedná o oblast kompetencí), nacházíme rovněž některá významná specifika, charakteristické znaky a instituty, které španělský Ústavní soud od tohoto vzoru odlišují, a jejichž rozbor může být v mnoha ohledech zajímavým a přínosným. Obsahem této práce není podrobná analýza všech aspektů španělského ústavního soudnictví, která z hlediska rozsahových možností této práce není zcela možná. Proto jsem se při své činnosti zaměřila pouze na některé oblasti španělského ústavního soudnictví, kterými jsou zejména otázka postavení a významu Ústavního soudu v ústavním systému Španělska a ve společnosti, právní úprava španělského ústavního soudnictví, způsob konstituování Ústavního soudu, postavení ústavních soudců, organizace Ústavního soudu a jeho kompetence. Dále se v rámci této práce více věnuji...
|
|
|
Postavení Nejvyššího soudu v americkém politickém systému a význam jeho rozhodování pro politický proces ve Spojených státech amerických.
Zástěra, Martin ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Cílem této práce je podat analýzu postavení Nejvyššího soudu v politickém systému Spojených států amerických a dále pojednat o vlivu rozhodování této instituce pro politický proces v zemi. Otázkou, na kterou by tato práce měla nalézt odpověď, je to, zda je Nejvyšší soud ve Spojených státech amerických institucí více politického charakteru než je tomu u obdobných institucí ve Velké Británii a na evropském kontinentu a do jaké míry jeho rozhodování ovlivňuje politický proces v zemi. V souvislosti s tím jsou také zdůrazněny klíčové faktory, které determinovaly jeho postavení a předurčily odlišný vývoj oproti Evropě. V úvodní kapitole jsou načrtnuty základní charakteristiky anglosaské tradice ústavního soudnictví, která se nejvýznamnější měrou podílela na koncipování postavení Nejvyššího soudu ve Spojených státech amerických. Tato je porovnána s tradicí kontinentální Evropy, přičemž mým záměrem je především odlišit oba koncepty a upozornit na podstatné rozdíly mezi nimi. V této kapitole jsou zdůrazněny také faktory, které se rozhodující měrou podílely na odlišném vývoji ústavního soudnictví na americkém a evropském kontinentě. Následující kapitola je věnována postavení Nejvyššího soudu v americkém systému, který byl koncipován jako systém brzd a protivah, ve kterém se jednotlivé složky moci mezi sebou...
|
host ::
RSS.