|
|
Světlem podmíněný katalytický rozklad vybrané skupiny běžných antibiotik a související HPLC analýza
Smítková, Karolína ; Klusoň, Petr (vedoucí práce) ; Krystyník, Pavel (oponent)
1 Abstrakt Neustálý pokrok v průmyslu, obecné zintenzivňování procesů a urbanizace nevyhnutelně vede každým rokem k produkci nových látek, souhrnně označovaných jako tzv. emerging pollutants (EPs). S narůstající masovou produkcí EPs se rovněž dramaticky zvyšují nároky na čisticí technologie v čistírnách odpadních vod. Nedostatečnost běžných čistíren v odstraňování EPs, jako jsou farmaceutika, pesticidy či produkty osobní péče, má za následek přítomnost těchto látek v povrchových a podzemních vodách v nezanedbatelných koncentracích. Společně s negativním či nejasným dopadem EPs na životní prostředí je tak umocněna naléhavost tohoto problému a vyžaduje odpovídající reakci. Fotokatalýza patří mezi tzv. pokročilé oxidační procesy, klíčové techniky pro zajištění účinného čištění odpadních vod. Tato práce se věnuje studiu fotokatalytické degradace tetracyklinu, trimethoprimu a sulfamethoxazolu, tří běžných antibiotik často se vyskytujících v odpadních vodách. Grafitický nitrid uhlíku, perspektivní materiál při výzkumu fotokatalytické degradace polutantů ve vodách, byl použit jako fotokatalyzátor, který byl aktivován viditelným světlem emitovaným z rtuťové xenonové lampy. Experimenty byly prováděny ve vsádkovém uspořádání a v mikrofotoreaktoru za účelem porovnání účinnosti obou systémů. Rhodamin B byl použit při...
|
|
|
Příprava nových chirálních fází pro HLPC kotvených na silikagel pomocí elektrostatických interakcí
Tomanová, Adéla ; Jindřich, Jindřich (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Náplní diplomové práce je syntéza chirálních modifikátorů silikagelu založených na amylose modifikované pomocí dimethyl nebo dichlorfenylisokyanátů a kladně nabitých kotev, které umožní silnou iontovou vazbu na silikagel. U takto připravených stacionárních fází pak je studována jejich stabilita při kapalinové chromatografii a schopnost separovat vybrané enantiomery. Byly připraveny dva chirální modifikátory silikagelu, ve kterých amylosa obsahovala vedle kovalentně vázané kotvy také dimethylfenylkarbamátové (DMFKA) respektive dichlorfenylkarbamátové (DCFKA) skupiny. Výsledky elementární analýzy ukázaly na nekompletní modifikaci hydroxylových skupin u druhého modifikátoru, DCFKA, což také odpovídalo špatným chromatografickým výsledkům získaným na kolonách naplněných touto fází. Na kolonách naplněných fází s DMFKA bylo docíleno enantioselektivních separací α-(1-naftyl)benzylaminu, fenamiphosu a řady chirálních derivátů adamantanů. Byla také demonstrována možnost modifikace silikagelu v již naplněné HPLC koloně modifikátorem z roztoku, a to pumpováním tohoto roztoku přes kolonu naplněnou silikagelem a následným promytím do mobilní fáze. Klíčová slova: chirální separace, elektrostatická interakce, HPLC
|
|
|
Vliv vybraných mikobiogenních prvků na karotenogenní kvasinky
Pulkrábek, Josef ; Holub, Jiří (oponent) ; Obračaj, Jan (vedoucí práce)
Karotenogenní kvasinky rodu Rhodotorula jsou dobře známy pro svou produkci řady ekonomicky cenných a jinak obtížně vyrobitelných produktů jako jsou mastné kyseliny, karotenoidy, ergosterol a ubichinon. Tato práce se zabývá vlivem příměsi vybraných mikrobiogenních prvků (Fe, Se, I) a jejich kombinací do minerálního kultivačního média kmenů Rhodotorula mucilaginosa, Rhodotorula kratochvilovae a Rhodotorula toruloides za účelem zkoumání produkce zmíněných cenných metabolických produktů a míry sorpce prvků do biomasy. Také byla měřena sorpce oxidu zinečnatého, fumarátu železnatého a selenomethioninu do již vykultivované biomasy po 2 a 24 hodinách. Obsah mastných kyselin byl měřen pomocí GC-FID, obsah karotenoidů, ergosterolu a ubichinonu pomocí HPLC-DAD a prvků pomocí ICP-OES a IC. Až na výjimky byla míra produkce metabolických produktů příměsemi prvků snížena a inverzně korelována s koncentrací příměsí. Při sorpci vyšší koncentrace vykazovaly vyšší absolutní množství nasorbovaného prvku, ale menší relativní množství, což v kombinaci s menší produkcí cenných produktů ukazuje, že média nejsou pro kultivaci daných kmenů vhodná. Jejich obsah byl takový, že při podávání biomasy s jednotlivými nasorbovanými prvky by byl obsah v souladu s výživovými referenčními hodnotami EÚBP, ale při kultivaci v médiu se smíšenými příměsi by biomasa obsahovala buď příliš malé množství železa, nebo příliš velké množství selenu. Úrovně sorpce byly relativně nízké (5 až 22 % u železa a 0,5 až 2,5 % u selenu). Kultivace v médiích s nižší koncentrací příměsí je tedy slibnou oblastí pro budoucí práci.
|
|
|
Speciační analýza arsenu v environmentálních vzorcích
Pakosta, Lukáš ; Novotná, Marie (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
Arsen je toxický prvek, který se vyskytuje v různých spéciích, jež mají odlišné environmentální a zdravotní dopady. Přítomnost arsenu v životním prostředí, zejména ve vodě a půdě, představuje vážné riziko pro lidské zdraví. V rámci této bakalářské práce byla optimalizována doba a teplota extrakce arsenu a arsenových spécií ve vzorcích půdy a bioty. Za účelem separace arsenových spécií bylo použito vysokoúčinné kapalinové chromatografie a stanovením obsahu arsenových spécií a celkového obsahu arsenu bylo využito hmotnostního spektrometru s trojitým hmotnostním analyzátor s indukčně vázaným plazmatem. Na základě provedeného experimentu byly optimální podmínky aplikovány na vzorky půdy a bioty z parku Lužánky.
|
|
|
Vývoj hmotnostně-spektrometrických metod pro strukturní analýzu mastných kyselin a estolidů
Cudlman, Lukáš
(CZ) Tato disertační práce shrnuje použití moderních hmotnostně-spektrometrických metod pro strukturní identifikaci mastných kyselin a estolidů triacylglycerolů (TG-EST) a jejich následnou charakterizaci v lipidomu novorozeneckého mázku, tj. biofilmu pokrývajícího pokožku lidského plodu během posledního trimestru těhotenství. Novorozenecký mázek je především známý svými antimikrobiálními vlastnostmi a schopností hojení ran a popálenin. První část disertační práce se zaměřuje na rozmanitost mastných kyselin v lipidomu novorozeneckého mázku. Tyto kyseliny tvoří strukturní podjednotky komplexních lipidů, např. hojně zastoupených triacylglycerolů a voskových esterů. Studiem mastných kyselin a jejich strukturních rysů bylo možné v této práci získat cenné poznatky o strukturní variabilitě celého lipidomu novorozeneckého mázku. Bez plného pochopení struktury těchto klíčových podjednotek by bylo v budoucnu nemožné dokončit analýzu tohoto lipidomu. Mastné kyseliny byly v této práci charakterizovány pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a pokročilých metod hmotnostní spektrometrie, a to fotodisociace ultrafialovým zářením (UVPD) a disociace vyvolané ozonem (OzID). Spojení HPLC a hmotnostní spektrometrie (HPLC-MS) poskytlo jednoznačné informace o polohách a geometrii dvojných vazeb a...
|
|
|
Výroba paštik s přídavkem hub
Tóthová, Martina ; Holub, Jiří (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá senzorickým hodnocením paštik s přídavkem hub. K senzorickému hodnocení byly nejdříve vyrobeny 3 vzorky paštik pro posouzení nejlepší koncentrace hub. Poté bylo vyrobeno 7 vzorků paštik, které obsahovaly různou texturu a druh hub. V teoretické části jsou paštiky charakterizovány, je popsána technologie výroby a dělení paštik. Součástí literární rešerše je popis hub obecně, jejich složení a popis hub použitých při výrobě paštik. Dále jsou teoreticky zpracovány podmínky a metody senzorické analýzy. Experimentální část je zaměřena na výrobu vzorků pro dvě senzorické analýzy, hodnocením tepelné úpravy a samotnou senzorickou analýzou. Obsah vitaminu D ve vzorcích paštik byl stanoven metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Po zpracování výsledků senzorické analýzy vzorků paštik bylo zjištěno, že mezi nejlepší patřily paštiky obsahující namleté a rozmixované žampiony.
|
|
|
Obsah phloridzinu ve vybraných odrůdách jablek
Křehlíková, Jana ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
V této práci byl zkoumán obsah phloridzinu v jablcích a v potravinách obsahujících jablka. Pro analýzu phloridzinu byla použita technika HPLC. Cílem výzkumu bylo zhodnotit potenciál phloridzinu jako markeru pro potvrzení přítomnosti jablek v potravinách a řešit problémy pravosti potravin. Metodika zahrnovala optimalizaci metody pro přípravu vzorků s ohledem na výběr rozpouštědla a vliv kyslíku na stabilitu phloridzinu. Analýza odhalila významný rozdíl v obsahu phloridzinu mezi odrůdami jablek (Golden Delicious, Red Delicious, Granny Smith, Gala, Champion a Jonagold), v průměru byl obsah phloridzinu 17 ± 10 mgkg1. Dále bylo analyzováno 16 ovocných produktů na obsah phloridzinu a 5 potravin bez deklarace přítomnosti jablečné složky. Phloridzin se ukázal jako účinný marker při zjišťování nedeklarované přítomnosti jablek v džemech, náplních a v ovocných pyré, což zvýrazňuje jeho potenciál pro ověření pravosti potravin s obsahem jablek. Ovocné nápoje a džusy však vykazovaly neprůkazné výsledky, což naznačuje potřebu vývoje metod přípravy vzorků a jejich analýzy.
|
|
|
Vývoj hmotnostně-spektrometrických metod pro strukturní analýzu mastných kyselin a estolidů
Cudlman, Lukáš ; Cvačka, Josef (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent) ; Lísa, Miroslav (oponent)
(CZ) Tato disertační práce shrnuje použití moderních hmotnostně-spektrometrických metod pro strukturní identifikaci mastných kyselin a estolidů triacylglycerolů (TG-EST) a jejich následnou charakterizaci v lipidomu novorozeneckého mázku, tj. biofilmu pokrývajícího pokožku lidského plodu během posledního trimestru těhotenství. Novorozenecký mázek je především známý svými antimikrobiálními vlastnostmi a schopností hojení ran a popálenin. První část disertační práce se zaměřuje na rozmanitost mastných kyselin v lipidomu novorozeneckého mázku. Tyto kyseliny tvoří strukturní podjednotky komplexních lipidů, např. hojně zastoupených triacylglycerolů a voskových esterů. Studiem mastných kyselin a jejich strukturních rysů bylo možné v této práci získat cenné poznatky o strukturní variabilitě celého lipidomu novorozeneckého mázku. Bez plného pochopení struktury těchto klíčových podjednotek by bylo v budoucnu nemožné dokončit analýzu tohoto lipidomu. Mastné kyseliny byly v této práci charakterizovány pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a pokročilých metod hmotnostní spektrometrie, a to fotodisociace ultrafialovým zářením (UVPD) a disociace vyvolané ozonem (OzID). Spojení HPLC a hmotnostní spektrometrie (HPLC-MS) poskytlo jednoznačné informace o polohách a geometrii dvojných vazeb a...
|
|
| |
|
|
Porovnání mikrobiální metabolické produkce na odpadní a sušené syrovátce
Elefantová, Petra ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce porovnává mikrobiální produkci na odpadní a sušené syrovátce. Syrovátka se získává jako vedlejší produkt při výrobě sýrů. Laktóza (nejlépe ze syrovátky) se pomocí bakterií mléčného kvašení (např. Lactobacillus) při vhodných teplotních podmínkách přemění na kyselinu mléčnou. Ve vzorcích byl stanoven pomocí metody HPLC obsah kyseliny mléčné. Byl sledován vliv teploty, vliv koncentrace solí a vliv množství kvasničného extraktu na celkovou produkci tohoto metabolitu. Jako bakterie mléčného kvašení byly použity bakterie rodu Lactobacillus. Bylo zjištěno, že při této fermentaci je nejoptimálnější teplota 35 °C. Při této teplotě dochází k největší produkci kyseliny mléčné. Nejvyšší koncentrace kyseliny mléčné byla získána při použití 20 g kvasničného extraktu pro sušenou syrovátku a pro odpadní bylo použito 24 g kvasničného extraktu. Při sledování vlivu koncentrace solí na produkci kyseliny mléčné, bylo zjištěno, že použitím pouze MnSO4·H2O se získá nejvíce tohoto metabolitu.
|
host ::
RSS.