|
|
Kdo volí populistické strany v ČR?
Maxová, Anna ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Stropnický, Matěj (oponent)
Se stále narůstajícím vlivem populismu stoupá i zájem o výzkum analyzující voliče populistických stran a hnutí. Stejně je tomu tak i v případě této práce, jejíž cílem bylo identifikovat společné znaky voličů populistických stran v České republice. Měřeny byly především faktory odpovídající dosavadnímu stavu poznání o populistických voličích v Evropě. Jako nejčastější důvody inklinace jednotlivce k populismu řadí autoři euroskepticismus, odmítání imigrace, nespokojenost s místní politickou scénou, či ekonomickou deprivaci. Přesto mezi studiemi většinou nepanuje shoda a podobně, jako se liší podoba populismu napříč státy, se liší i faktory, které na individuální úrovni zvyšují pravděpodobnost volby populistických stran. V České republice je populismus reprezentován především hnutími ANO 2011 a SPD. Dle této práce voliči těchto hnutí nesdílejí typické znaky populistických voličů napříč Evropou. Odmítání členství v EU je významným prediktorem volby SPD, nicméně negativní postoj k imigraci se potvrdit nepodařilo. U voličů ANO 2011 zamítáme veškeré vytyčené hypotézy, jen stěží lze u nich hledat společné znaky. Na druhou stranu, voliče obou hnutí překvapivě pojí větší spokojenost s vládou ČR.
|
|
|
Myslet socialismus bez tanků: diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968
Stropnický, Matěj ; Bělohradský, Václav (vedoucí práce) ; Keller, Jan (oponent)
Matěj Stropnický Myslet socialismus bez tanků Diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968 Abstrakt Postavením svobody projevu v československém roce 1968 do středu svého zájmu, snaží se práce překonat rozšířený interpretační nihilismus jeho významu plynoucí z traumatu způsobeného příchodem vojsk a následnou okupací. Svobodu slova a její úlohu v osmašedesátém - klíčovou pro nové zhodnocení tehdejších událostí - diskutuje autor srovnáváním různých dobových přístupů i od nich odvinutých interpretačních rámců až do současnosti. Mezi ty základní v práci sledované patří: dogmatický přístup odhalující ve svobodě projevu sdělovacích prostředků během Pražského jara organizovaný zdroj kontrarevoluce; reformní pojetí svobody projevu jako nedílné součásti reformy, ale i jako nástroj jejího prosazení, který se postupně reformátorům vymyká a stává se politickou mocí nekontrolovatelnou kontrolou politické moci; realistickou kritiku svobody projevu dotýkající se tématu odpovědnosti novinářů, přeceňujících svou vlastní úlohu; zkoumá postoje nepojmenovaných, tedy nečlenů komunistické strany, kteří využívají svobody projevu k sebepojmenování a ve vztahu k režimu jako ohnisko subverze; a konečně koncepci radikálně- demokratickou, která pojímá svobodu slova jako...
|
|
|
Myslet socialismus bez tanků: diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968
Stropnický, Matěj ; Bělohradský, Václav (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Postavením svobody projevu v československém roce 1968 do středu svého zájmu, snaží se práce překonat rozšířený interpretační nihilismus jeho významu plynoucí z traumatu způsobeného příchodem vojsk a následnou okupací. Svobodu slova a její úlohu v osmašedesátém - klíčovou pro nové zhodnocení tehdejších událostí - diskutuje autor srovnáváním různých dobových přístupů i od nich odvinutých interpretačních rámců až do současnosti. Mezi ty základní v práci sledované patří: dogmatický přístup odhalující ve svobodě projevu sdělovacích prostředků během Pražského jara organizovaný zdroj kontrarevoluce; reformní pojetí svobody projevu jako nedílné součásti reformy, ale i jako nástroj jejího prosazení, který se postupně reformátorům vymyká a stává se politickou mocí nekontrolovatelnou kontrolou politické moci; realistickou kritiku svobody projevu dotýkající se tématu odpovědnosti novinářů, přeceňujících svou vlastní úlohu; zkoumá postoje nepojmenovaných, tedy nečlenů komunistické strany, kteří využívají svobody projevu k sebepojmenování a ve vztahu k režimu jako ohnisko subverze; a konečně koncepci radikálně- demokratickou, která pojímá svobodu slova jako integrální předpoklad své politiky, ale zároveň se jejím prostřednictvím pokouší rekonstituovat společnost znovu jako autonomní dějinný subjekt. Práce...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Myslet socialismus bez tanků: diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968
Stropnický, Matěj ; Bělohradský, Václav (vedoucí práce) ; Keller, Jan (oponent)
Matěj Stropnický Myslet socialismus bez tanků Diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968 Abstrakt Postavením svobody projevu v československém roce 1968 do středu svého zájmu, snaží se práce překonat rozšířený interpretační nihilismus jeho významu plynoucí z traumatu způsobeného příchodem vojsk a následnou okupací. Svobodu slova a její úlohu v osmašedesátém - klíčovou pro nové zhodnocení tehdejších událostí - diskutuje autor srovnáváním různých dobových přístupů i od nich odvinutých interpretačních rámců až do současnosti. Mezi ty základní v práci sledované patří: dogmatický přístup odhalující ve svobodě projevu sdělovacích prostředků během Pražského jara organizovaný zdroj kontrarevoluce; reformní pojetí svobody projevu jako nedílné součásti reformy, ale i jako nástroj jejího prosazení, který se postupně reformátorům vymyká a stává se politickou mocí nekontrolovatelnou kontrolou politické moci; realistickou kritiku svobody projevu dotýkající se tématu odpovědnosti novinářů, přeceňujících svou vlastní úlohu; zkoumá postoje nepojmenovaných, tedy nečlenů komunistické strany, kteří využívají svobody projevu k sebepojmenování a ve vztahu k režimu jako ohnisko subverze; a konečně koncepci radikálně- demokratickou, která pojímá svobodu slova jako...
|
|
|
Myslet socialismus bez tanků: diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968
Stropnický, Matěj ; Bělohradský, Václav (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Postavením svobody projevu v československém roce 1968 do středu svého zájmu, snaží se práce překonat rozšířený interpretační nihilismus jeho významu plynoucí z traumatu způsobeného příchodem vojsk a následnou okupací. Svobodu slova a její úlohu v osmašedesátém - klíčovou pro nové zhodnocení tehdejších událostí - diskutuje autor srovnáváním různých dobových přístupů i od nich odvinutých interpretačních rámců až do současnosti. Mezi ty základní v práci sledované patří: dogmatický přístup odhalující ve svobodě projevu sdělovacích prostředků během Pražského jara organizovaný zdroj kontrarevoluce; reformní pojetí svobody projevu jako nedílné součásti reformy, ale i jako nástroj jejího prosazení, který se postupně reformátorům vymyká a stává se politickou mocí nekontrolovatelnou kontrolou politické moci; realistickou kritiku svobody projevu dotýkající se tématu odpovědnosti novinářů, přeceňujících svou vlastní úlohu; zkoumá postoje nepojmenovaných, tedy nečlenů komunistické strany, kteří využívají svobody projevu k sebepojmenování a ve vztahu k režimu jako ohnisko subverze; a konečně koncepci radikálně- demokratickou, která pojímá svobodu slova jako integrální předpoklad své politiky, ale zároveň se jejím prostřednictvím pokouší rekonstituovat společnost znovu jako autonomní dějinný subjekt. Práce...
|
|
| |
host ::
RSS.