|
Antidepresivní potenciál serotonergních psychedelik v preklinickém výzkumu
Dušková, Valentýna ; Vejmola, Čestmír (vedoucí práce) ; Skálová, Kateřina (oponent)
Způsoby léčby deprese, jimiž disponuje současná medicína, mají řadu nevýhod. Moderní antidepresiva i přes menší nežádoucí účinky oproti klasickým mají pomalý nástup účinku a jejich efektivita je často individuální. Nedávné studie psychedelických látek naznačily jejich nadějný až mimořádný potenciál v léčbě deprese. Klinický výzkum v tomto směru zaznamenal významný pokrok a stejně tak přibývá studií preklinických. Psychedelika potencují signální dráhy a expresi proteinů souvisejících s neurogenezí a životaschopností buněk a indukují nárůst dendritických trnů a dendritického větvení. Na behaviorální úrovni psychedelika prokazatelně tlumí depresivní změny chování, potlačují úzkostnost a anhedonii. Tato práce shrnuje účinky psychedelik v preklinických studiích in vitro a in vivo s přihlédnutím k neurobiologii deprese, tedy především na úrovni neuroplasticity a pozorovaných změnách chování. První část práce je věnována obecné charakteristice deprese a psychedelik, následuje seznámení s preklinickými experimentálními přístupy. V ústřední části jsou pak popsány a diskutovány konkrétní studie. Klíčová slova: deprese; animální modely; psychedelika; LSD; psilocybin; DMT; neuroplasticita
|
|
Vybrané kognitivní předpoklady a metakognice ve vztahu k obtížím v aritmetických dovednostech u žáků mladšího školního věku
Stieranková, Marína ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Skalová Pražáková, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá oblastí obtíží v aritmetických dovednostech ve vztahu k metakognici a vybraným kognitivním předpokladům u žáků mladšího školního věku. Teoretická část této práce poskytuje vhled do problematiky metakognice, matematických dovedností, kognitivních předpokladů pro jejich rozvoj, metakognice v souvislosti s matematikou, a také se věnuje nástrojům pro měření těchto oblastí. V empirické části popisuje výzkum, jehož cílem bylo porovnat metakognitivní znalosti (vztahujících se k self, úlohám a strategiím) a vybrané kognitivní předpoklady (symbolické a nesymbolické vnímání množství (numerozita), prostorové schopnosti, inhibice) u skupiny žáků s oslabenou úrovní aritmetických dovedností (N=24) a skupiny žáků s úrovní aritmetických dovedností v normě (N=31). Výsledky výzkumu prokázaly mezi výzkumnými skupinami rozdíl v metakognitivních znalostech vztahujících se k self a metakognitivních znalostech vztahujících se ke strategiím posilujícím kompetence. V ostatních sledovaných oblastech (metakognitivní znalosti vztahující se k úlohám, k vyhýbacím strategiím a vybrané kognitivní předpoklady) nebyl statisticky významný rozdíl mezi sledovanými skupinami žáků prokázán. KLÍČOVÁ SLOVA aritmetické dovednosti, metakognitivní znalosti, mladší školní věk, kognitivní předpoklady, výukové obtíže
|
|
The Circadian System and Sleep in Individuals with ADHD
Nejedlý, Martin ; Skálová, Kateřina (vedoucí práce) ; Honzlová, Petra (oponent)
Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) je spojována s poruchami spánku a abnormalitami cirkadiánního systému. Studie z posledních let poukazují na souvislosti s pozdním chronotypem a syndromem opožděné spánkové fáze, polymorfismy hodinových genů, geografickou variabilitou v intenzitě slunečního záření, delší spánkovou latencí a narušenou kvalitou spánku. Výzkumy prováděné s dětskými a dospělými pacienty se však mnohdy neshodují ve svých závěrech. Přestože byla navržena nová diagnostická kategorie ADHD-SOM označující jedince, u kterých je část symptomů způsobena chronickými spánkovými potížemi, většina důkazů je korelační povahy. Práce shrnuje výzkumná zjištění týkající se cirkadiánních a spánkových korelátů ADHD a některé potenciální mechanismy, kterými by tyto koreláty mohly být s poruchou spojeny. Chronoterapie a spánkové intervence představují slibné metody v podpůrné léčbě ADHD.
|
|
Modulace cirkadiánního rytmu v produkci melatoninu člověka navozenými experimentálními světelnými podmínkami
Skálová, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Jelínková, Dana (oponent)
Cirkadiánní systém řídí načasování většiny fyziologických funkcí a chování s periodou přibližně 24 hodin. Střídání světla/tmy seřizuje cirkadiánní rytmus s přesnou délkou slunečního dne. Informace o světle jsou přenášeny přes ipRGC v sítnici, které majímaximální citlivost na modrou část světla (vlnová délka 460-480 nm). Zachycené informace pokračují k hlavním cirkadiánním hodinám nacházejícím se v suprachiazmatických jádrech. Tyto hodiny regulují syntézu neurohormonu melatoninu v epifýze, jehož vysokou noční hladinu lze v noci rychle potlačit světlem. Hlavním cílem této studie bylo ověřit účinnost emitátorů modrého a zeleného světla potenciálně využitelných v klinické praxi na potlačení hladiny melatoninu v noci, a poskytnout tak základní informaci o tom, jak tato zařízení ovlivňují cirkadiánní systém. Výsledky ukazují, že světlo vyzařované emitátorem má potenciál snížit hladinu melatoninu u většiny subjektů s vyšší účinností v modrém rozsahu. Klíčová slova: cirkadiánní rytmus, melatonin, světelný pulz, oční víčka, modré a zelené světlo
|
|
Cirkadiánní systém a paměť
Skálová, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Houdek, Pavel (oponent)
Cirkadiánní systém je součástí všech živých organismů, řídí správné načasování jejich fyziologických funkcí a chování. Podstatu tvoří molekulární mechanismus propojených transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček hodinových genů a jejich proteinových produktů. Řídící strukturou tohoto systému jsou u savců suprachiasmatická jádra hypotalamu. Paměť, jedna z nejdůležitějších schopností organismu, vytvářet a uchovávat poznatky, je s cirkadiánním systémem také spjata. Paměť i cirkadiánní systém umožňují přizpůsobení měnícím se podmínkám okolí. Ve strukturách mozku, podílejících se na zprostředkování paměti, jako hipokampus, amygdala a bazální ganglia, byla detekována exprese hodinových genů. Oscilace těchto hodinových genů ovlivňují utváření i vyvolávání paměťových stop. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o vzájemném vztahu mezi pamětí a cirkadiánním systémem. Klíčová slova: cirkadiánní systém, paměť, hodinové geny, suprachiasmatické jádro, hipokampus
|
|
Připravenost předškolních pedagogů na integraci/inkluzi dětí s mentální retardací
SKALOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce s názvem Připravenost předškolních pedagogů na integraci/inkluzi dětí s mentální retardací je ve své teoretické části rozdělena na tři hlavní kapitoly. První kapitola shrnuje poznatky o osobnosti dětí s mentální retardací. Druhá kapitola se věnuje výchově a vzdělávání dětí s mentální retardací a podrobněji přibližuje historické souvislosti v této oblasti. Poslední třetí kapitola teoretické části vysvětluje pojmy integrace a inkluze. Praktická část zobrazuje výsledky výzkumného šetření. Snažila jsem se zjistit, jestli se učitelé v běžných mateřských školách cítí být připraveni na inkluzi dětí s mentální retardací. Pro praktickou část jsem zvolila kvalitativní šetření. Pro sběr dat byly zvoleny polostrukturované rozhovory.
|
|
Srovnání online marketingové komunikace v České republice a Rakousku
Skalová, Kateřina ; Král, Petr (vedoucí práce) ; Bockstefel, Jan (oponent)
Tématem této diplomové práce je srovnání online marketingové komunikace v České republice a v Rakousku. Cílem je srovnat online marketingovou komunikaci v České republice a Rakousku, popsat její specifika v těchto dvou zemích, identifikovat hlavní rozdíly a nalézt jejich příčiny. Po úvodní části, v druhé kapitole, je popsána teoreticky problematika marketingové komunikace, internetu, jeho charakteristika a historie a také online marketingová komunikace. Ve třetí kapitole jsou podrobně charakterizovány oba srovnávané trhy, nejprve Česká republika, poté na Rakousko. Jsou popsány charakteristiky a chování uživatelů internetu, situace na trhu s online marketingovou komunikací a mediální chování obyvatel. Ve čtvrté kapitole jsou analyzovány shodné charakteristiky i odlišné ukazatele v obou zemích. V poslední kapitole je analýza příčin identifikovaných odlišností v rovině makroekonomické, v rovině daného odvětví, a nakonec i v rovině individuální. Hlavními zdroji jsou česká i anglicky a německy psaná literatura zabývající se obecně marketingem, marketingovou komunikací, internetem a online marketingovou komunikací. Využity jsou také statistické údaje národních statistických úřadů, odborné články z časopisů i online zdrojů, tištěné a online studie odborných asociací i některých firem působících v oboru a také rozhovory s odborníky z praxe.
|