|
|
České země a oblast dnešního Rumunska na přelomu 16. a 17. století
Chalupová, Helena ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
Disertační práce se zabývá jedním ze specifik dějin českých zemí v raném novověku - konflikty mezi habsburskou monarchií a Osmanskou říší. Cílem práce je vytvořit ucelený pohled na měnící se vztahy mezi českými zeměmi za vlády císaře Rudolfa II. a zeměmi, která v obdobích turecké expanze do Evropy představovala jakousi bariéru mezi habsburskou a osmanskou říší a z jejichž spojení v moderní době vzniklo Rumunsko, tedy Sedmihradsko, Valašsko a Moldavsko. Téma výzkumu je zúženo na období tzv. dlouhé turecké války (1591- 1606) a následného období do roku 1613 (smrt sedmihradských knížat, Zikmunda Báthoryho a Gabriela Báthoryho). Rok 1613 je tak vnímán jako konečný mezník. Práce skládá ze tří částí: 1) Stručný teoretický úvod. 2) V druhé části je zachycen vývoj vztahů v oblasti politických a kulturních vztahů mezi Habsburky a panovníky výše uvedených zemí. 3) Interpretace tzv. druhého života těchto historických událostí v rumunské a české historiografii v kultuře obou těchto národů. Klíčová slova Sedmihradsko; Valašsko; Moldavsko; české země; raný novověk; dlouhá turecká válka Zikmund Báthory; Michal Chrabrý
|
|
|
Revenanti v českém raně novověkém prostoru se zřetelem k evropskému kontextu
Chalupová, Helena ; Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent) ; Prchal Pavlíčková, Radmila (oponent)
Disertace představuje ucelený pohled na problematiku revenantů v prostředí českých zemí raného novověku, tj. mezi lety 1500 až 1800, v níž se prolíná dichotomie oficiálních postojů církve na straně jedné a lidové nazírání na posmrtný život. Práce obsahuje reprezentativní vzorek příběhů o revenantech z období raného novověku, na kterém jsou studována sociokulturní subtémata, v nichž duchové hrají roli. Hlubší kořeny v minulosti mají zejména oblíbené syžety "strašidelný dům" a "mše duchu", jejichž typické znaky a vývoj jsou podrobněji rozebrány. Je potvrzena klíčová role náboženství, pro české země měl zvláště v pobělohorské době koncept očistce. Velká část případů má vypovídající hodnotu pro studium dějin emocí a pro poznání dobových společensko- kulturních postojů. Sledované jevy jsou komparovány s aspekty téhož v ostatních zemích evropského kontinentu - Velká Británie, Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko. Komparace má základ ve studiu dosud vydané sekundární literatury k danému tématu a cílem je v tomto směru zasadit vývoj v českých zemích do evropského kontextu. Klíčová slova Revenant; raný novověk; hrob; české země; Evropa; strašidelný dům; vlkodlak; očistec; fext; mše duchů; poklad
|
|
|
"Tvrdý oříšek zapomenuté skutečnosti". Fikce a realita starších českých dějin v pražských pověstech Popelky Biliánové.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Anotace: Bakalářská práce se zabývá historickými reáliemi obsaženými v pražských pověstech, jež písemně fixovala spisovatelka Popelka Biliánová (vl. jm. Marie Biliánová, roz. Popelková) Cílem je ve vybraných pověstech identifikovat otisk konkrétních historických událostí, sledovat vývoj daného syžetu v průběhu doby a formulovat závěry o dobovém myšlení, které se odrazilo ve výsledném textu pověstí. Součástí pramenné analýzy jsou i pověsti obsahující transcendentní prvky, zejména revenantské. Klíčová slova: Popelka Biliánová, pověst, pověsti, Praha, pražský, pražské, Josef Svátek, Julius Košnář, Adolf Wenig, Karel Chalupa, revenanti
|
|
|
Život po životě. Revenanti v českých zemích raného novověku.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze specifik kulturních dějin Českých zemí raného novověku - tj. obecného nazírání na posmrtný život (cca mezi lety 1500 až 1800) a problematikou revenantů. Revenantem je míněna původně lidská bytost, která se po své smrti z rozličných důvodů navrací do světa živých, přičemž se projevuje hmotně (oživlá mrtvola, zombie, vampýr, fext) i nehmotně (duch, bílá paní, divoká honba). V tomto směru jsou hlavním pramenem české démonologické pověsti. Součástí práce je hodnocení sociálních, náboženských i kulturních aspektů, které na výše řečené měly v daném období vliv. Hlavní důraz bude kladen na jednotlivé případy výskytu revenantů v Českých zemích, které uchovaly dobové prameny, a komparaci téhož s případy v ostatních zemích Evropy. Práce se též bude soustředit na postižení biografií historických osob a formulování závěrů ohledně toho, co mohlo zapříčinit přesvědčení o jejich revenantství.
|
|
|
Obraz třicetileté války v československém a českém hraném a televizním filmu
Švec, Pavel ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Chalupová, Helena (oponent)
Práce Obraz třicetileté války v československém a českém hraném a televizním filmu se věnuje vybraným českým a československým filmovým snímkům, které se týkají třicetileté války, stylu zpodobnění historických událostí a společnosti tohoto období před rokem 1989 a po něm, stejně tak jako i dobovému ohlasu filmu a tomu, jak se liší nebo podobají historické zkušenosti. Práce vznikla na základě studia odborné literatury a zhlédnutí vybraných filmových pramenů. Cílem práce není pouhé estetické nebo věcné posouzení kvality filmového zobrazení doby, ale i sledování námětů filmů a hledání důvodu jejich výběru. KLÍČOVÁ SLOVA československá filmografie, česká filmografie, třicetiletá válka, 1618-1648
|
|
|
Život po životě. Revenanti v českých zemích raného novověku.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze specifik kulturních dějin Českých zemí raného novověku - tj. obecného nazírání na posmrtný život (cca mezi lety 1500 až 1800) a problematikou revenantů. Revenantem je míněna původně lidská bytost, která se po své smrti z rozličných důvodů navrací do světa živých, přičemž se projevuje hmotně (oživlá mrtvola, zombie, vampýr, fext) i nehmotně (duch, bílá paní, divoká honba). V tomto směru jsou hlavním pramenem české démonologické pověsti. Součástí práce je hodnocení sociálních, náboženských i kulturních aspektů, které na výše řečené měly v daném období vliv. Hlavní důraz bude kladen na jednotlivé případy výskytu revenantů v Českých zemích, které uchovaly dobové prameny, a komparaci téhož s případy v ostatních zemích Evropy. Práce se též bude soustředit na postižení biografií historických osob a formulování závěrů ohledně toho, co mohlo zapříčinit přesvědčení o jejich revenantství.
|
|
|
"Tvrdý oříšek zapomenuté skutečnosti". Fikce a realita starších českých dějin v pražských pověstech Popelky Biliánové.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Anotace: Bakalářská práce se zabývá historickými reáliemi obsaženými v pražských pověstech, jež písemně fixovala spisovatelka Popelka Biliánová (vl. jm. Marie Biliánová, roz. Popelková) Cílem je ve vybraných pověstech identifikovat otisk konkrétních historických událostí, sledovat vývoj daného syžetu v průběhu doby a formulovat závěry o dobovém myšlení, které se odrazilo ve výsledném textu pověstí. Součástí pramenné analýzy jsou i pověsti obsahující transcendentní prvky, zejména revenantské. Klíčová slova: Popelka Biliánová, pověst, pověsti, Praha, pražský, pražské, Josef Svátek, Julius Košnář, Adolf Wenig, Karel Chalupa, revenanti
|
|
|
Recepce klasických tradic v tvorbě Československé/České televize Praha
Chalupová, Helena ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na původní televizní dramatickou tvorbu domácích autorů, která vznikala ve výrobě Československé /České televize Praha a jejíž náměty vycházejí z dějin antického Řecka a Říma. Cílem je zmapovat tuto tvorbu - zjistit, kolik inscenací s antickými náměty Československá/Česká televize Praha vyrobila, jaká jsou jejich témata a kteří tvůrci se podíleli na jejich vzniku, přičemž každé inscenaci se věnuje jednotlivá kapitola. Každá kapitola obsahuje porovnání děje inscenace s historickými fakty (tj. přístup autorů scénářů či námětů inscenací k antickým reáliím a postup při jejich recepci v rámci televizní dramatické tvorby), dále pak okolnosti vzniku inscenace, pokud jsou z dostupných materiálů známy, a její přijetí dobovou kritikou. Práce je rovněž doplněna o kapitolu, upřesňující základy televizní estetiky. Klíčová slova Antika, antický, Řecko, Řím, televize, dramatická tvorba, Oldřich Daněk, Ferdinand Peroutka, Jiří Šotola, Jiří Hubač, recepce, starověk, starověký.
|
host ::
RSS.